birdwatcher.cz

13.4.2013: S dvojčaty na Znojemsku

Předpověď na víkend je slibná. Původně jsme chtěli do Pístovic a to by znamenalo sobotní návštěvu Tovačova. Josef bohužel onemocněl a tak musíme trochu improvizovat. Už delší dobu si slibuji Jaroslavické rybníky, tak proč ne dnes? Ráno budím dvojčata a v půl sedmé ve třech – vlastně s Emilem ve čtyřech – frčíme na výlet.

Ještě než se pouštíme na Znojemsko, tak se mrkneme k rybníku Starý u Pohořelic. Na krajní SV sádce plave 52 zrzohlávek a 18 kopřivek. Bahna vypuštěné vedlejší sádky jsou ptákuprostá, ale kolonie volavek a kvakošů na ostrůvku se plní, jen kvakošů počítám 42. Ozývají se budníčci menší a už i pěnice černohlavé.

Pole jsou dostatečně vyschlá, abychom se mohli polní cestou dostat na hráz Šumického rybníka. Krom dvou vlaštovek tu pozoruji první jiřičku a z rákosí se ozývá sýkořice. Zkouším si ji přilákat pro několik dokumentačních fotek. Z vrbových keřů zpívá budníček větší a nejpočetnějšími jsou na vodě roháči (36 ex.). Fouká dost studený a silný vítr. Oblohou poletují mraky. Chvíli je zataženo a vzápětí svítí slunce, zkrátka dokonalé aprílové počasí.

Cestou přes vesnice přibývá vlaštovek. Sedí na drátech před domy a poletují kolem silnice. Kluci ukazují na dvojic čápů bílých postávajících v poli.

Dokupujeme svačinu a jedeme se mrknout na několik rybníčků. U vody to žije. Přibývá mi hned několik nových druhů bahňáků, které vidím letos prvně – dva jespáky obecné stále ještě v nenápadném šedém zimním šatě, sedm vodoušů šedých, vodouše bahenního a tmavého. Společnost dvojici čírek modrých dělá na mělčině rybák velkozobý. Po chvíli pozorování prolétá nad hladinou také pětice břehulí. Sice pořádně funí, ale je to paráda. Jaro ve vší síle.

Pomalou jízdou se přesouváme k Jaroslavicím. Krajní sádka je jako vždy obklíčena rakouskými rybáři. Tady už je jaro úplné. Všude vlaštovky a z rákosí pozpěvují rákosníci proužkovaní a o něco později poslouchám si nevýrazný a přerušovaný hlas cvrčilky slavíkové. Sádky jsou bohužel už všechny na vodě. Chvíli čelíme vichru na hrázi a já prohlížím hladinu. V dálce je vidět jeden racek žlutonohý, hejno třiceti lžičáků a husy velké. Pak se šmrdolíme rákosím mezi sádkami. Kluci si hrají a hledají prázdné brokové nábojnice. Nacházejí jich neuvěřitelné množství. Možná by myslivci mohli ochranu přírody, kterou si berou za svou, začít sběrem svých vystřílených nábojnic. Tohle by mělo být samozřejmou součástí myslivecké etiky.

Kluci jsou uběhaní a vyfoukaní, je čas se obrátit zpět. Cestou přes Božice posloucháme zpěv zvonohlíka a pak už najíždíme na silnici č. 53 spojující Znojmo a Pohořelice. Aby kluci věděli, jak vypadá pěkně upravený rybník s lavičkou a stolkem k odpočinutí, tak zajíždíme k tomu Miroslavskému. Je tu pěkná populace hus velkých. Možná by se dalo uvažovat i o nějakém límcování. 🙂

Tím posledním odskokem z trasy je skládka odpadu u Žabčic. Cestou potkáváme luňáka červeného a od plotu nad skládkou odlétá dvojice koroptví. Stále je tu ještě několik racků žlutonohých – 3 ex. ssp. fuscus a 1 ex. ssp. graellsii/heuglini se světleji břidlicovým hřbetem. A teď hurá domů. Kluci usínají, mají toho plné kecky. Tenhle prudký rozjezd jara jednoho unaví.

Mohutný rybák velkozobý (Hydroprogne caspia) s mrkví místo zobáku ve společnosti čejky a čírek modrých.

Dvojice racků žlutonohých (Larus fuscus). Vpravo typický představitel ssp. fuscus s téměř černým hřbetem, vlevo světlejší pták se znaky ssp. graellsii/heuglini.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *