birdwatcher.cz

14.3.2015: První čáp, bahňáci na loužích … jaro pokračuje.

Je tu sobotní dopoledne. Po citelném ochlazení pěkně mrazivé dopoledne. Obloha je navíc zadeklovaná šedivou oblačností a občas drobně prší. Nevadí, zase tak škaredě není. Po šesté už sedím ve vystydlém autě a koukám na jeho neuvěřitelnou okamžitou spotřebu.
Z dálnice sjíždím u Blučiny. Z polní cesty koukám na podmáčená pole, nad kterými poletují čejky. Zdá se, že mnohé si už vyšlapávají důlky k hnízdění. Rozvážným krokem mezi nimi prohledává trsy trávy můj první letošní čáp bílý. Mezi valy navezené hlíny ke stavbě parkoviště pro náklaďáky jsou menší vodní plochy. Jsou na nich kachny, ale i skupina prvních čírek modrých. Z lebedy pokřikují bažanti a v rákosí zpívají strnadi rákosní. Poprchává a je nepříjemně chladno.
Další mokřad s rozsáhlejší plochou rákosí je plný kachen a čírek obecných. V terénní polní depresi za ním zůstala pod vodou neposečená kukuřice, ve které se skrývá asi 400 hus běločelých a třicet hus velkých. Na suchých topolech se právě páří káně lesní, které si tupě ze vzdálenosti několika málo metrů prohlížejí bažanti usazení ve větvích vedlejšího stromu. V polích poletují další čejky a z upršené oblohy zpívají skřivani. Kamarád tu v týdnu viděl už modráčka a pochopy. Dnes se žádný z těchto druhů neukazuje.
Vracím se na dálnici, ze které po několika kilometrech opět sjíždím, abych se u Lanžhota podíval na další rozsáhlejší louže v polích. Vloni tu bylo sucho, zemědělci se snažili pole obdělat a tak jsou teď krásně přehledná. Na loužích svítí racci chechtaví. Někteří z nich mají lososově růžovou hruď. Všude kolem jsou rozesety čejky a ve dvou kompaktních skupinách hledají v mělké vodě potravu jespáci bojovní (28 ex.). Jo, i přes tu zimu je tu jaro. Opakovaně se ozývají dva páry vodoušů rudonohých a nacházím i kulíka písečného. Nad hlavou mi co o chvíli přetahují husy běločelé. Jednou k jihu, pak zase na sever. Špačků jsou po zemi stovky. S nimi po desítkách kvíčaly.
Přes Břeclav se dostávám na hráz Mlýnského rybníka u Lednice. Tentokrát tu žádné husy nejsou. Zato lysek je tu asi 600. Zastavuji se pak na hrázi mezi Prostředním a Hlohoveckým rybníkem. Na Prostředním počítám 38 zrzohlávek a z křoví se ozývá zpěv pěnice černohlavé. Letos poprvé. U prvního z výtažníků na Včelínku potkávám Zdeňka Součka. Rybníček je vypuštěný a na jeho bahnech jsou dva vodouši kropenatí, tři konipasi bílí a jeden horský. Dává se do mě zima. Na skok se otáčím u Výtopy, kde je neuvěřitelných 32 husic liščích.
Cestou k Sedleci právě z Nesyt přilétají na ozim před vesnicí husy běločelé. Celkem asi 2000 ptáků. Stojím u silnice opřen o auto a prohlížím je stativákem. Mám je před sebou jako na dlani. Přijíždí Zděněk a následující čtvrthodinku pozorujeme spolu. Znovu se přesvědčuji o výborných optických vlastnostech Kowy Prominaru, který si Zdeněk koupil. Je to vynikající a neuvěřitelně světelný dalekohled. Před polednem se loučíme. Znovu prší. Pouštím topení a těším se domů na teplý čaj.

Husy běločelé (Anser albifrons) letící z Nesytu na blízký ozim.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *