birdwatcher.cz

19.- 20.5.2018: Výreček s kroužkem a další ptáci

Předpověď počasí na noc z pátku na sobotu sice nabízela vhodné podmínky k dalšímu pokusu o odchyt výrečka, ale sám pro sebe jsem tuto kapitolu jarního snažení pro letošek uzavřel. Na různých místech Jihomoravského kraje jsem strávil čtyři noci s nulovým výsledkem. Ale nelituji toho, našel jsem krásná místa, většinou s nádherným výhledem do okolní krajiny, spal jsem venku a zažil neopakovatelné chvíle při západu a východu slunce. Snad zase příští rok.

Vynechal jsem tedy páteční noc, ale ráno vstávám ještě za šera něco před čtvrtou a vyjíždím k Lulči, kde jsem téměř přesně před rokem chytil v pásu keřů kolem Lulečského potoka několik pěvců včetně pěti rákosníků zpěvných. Rád bych natáhl síť na stejná místa a zjistil, jestli se nechytne některý z těch loni kroužkovaných ptáků. Už včera večer jsem si mezi keři upravil dva průseky. Z jedné strany jsou téměř nepřístupné díky husté řepce sahající mi po ramena, ale z druhé strany se k nim dá dostat po kolena vysokým obilím.

Parkuji na kraji polní cesty, ověšuji se vším potřebným a vydávám se k průsekům. Mám sice holiny, ale za chvíli jsem po stehna promočený vydatnou rosou. Těsně před pátou mám nataženy dvě pěvcovky. Bohatý zpěv palustrisů se ozývá odevšad. Mezi keři se prohánějí vzrušené kukačky. Hned prvními chycenými ptáky jsou právě rákosníci zpěvní, většinou samci. Pendluji mezi sítěmi, vychází slunce a začíná být teplo. Během následujících dvou a půl hodin rozdávám hliník pětadvaceti ptákům. Rákosníků zpěvných je devět, ale žádný z nich nemá můj loňský kroužek. Dva tři návraty a měl bych tu rákosníků snad i na projekt RAS. Jediným retrapem je samec koňadry. Zpestřením je mimo jiné odchyt tří dlasků a dvou nádherných samců ťuhýka obecného. Ranní kafe už si dávám na zahradě v Pístovicích, kde o něco později kroužkuji už třetí generaci koňader z budky přístřešku. Letos je jich deset.

Portrét dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothrasustes) a jeho louskáčku.

V Brně odpoledne prší, ale Pístovic se od západu dotýká jen černočerná oblačnost s jiskřícími blesky, která se stahuje zpět bez jediné kapky deště. Sedám do auta a jedu po hraně té fronty směrem k Pálavě. Včera mi volal Radek Lučan, že budou s Aničkou Koukolíkovou u Novomlýnských nádrží zkoušet na novém místě odchyt výrečka a jestli nechci přijet. Samozřejmě souhlasím. Člověk se může u této legendární kroužkovatelské dvojice ledasčemu přiučit. Vzduch kolem dálnice je místy prosycen vůní kvetoucích rakytníků. Tohle mám moc rád.

Před šestou parkuji u Novomlýnské zdrže a vylézám na korunu jejího břehu. Pofukuje čerstvý SV vítr. Po hladině se prohánějí barevné plachty surfů a nad ní se pohupují rybáci obecní. Ve stativáku jich počítám asi padesát a zaznamenávám i dva loňské racky malé. I tady se mezi keři prohánějí kukačky, ozývá se zpěv slavíka, rákosníků obecných a sedmihláska. Něco po sedmé přijíždějí Radek a Aničkou. Přesouváme se ještě kousek do míst, kde už jsme několikrát nocovali s rodinkou a jdeme natáhnout dvě sítě. Ještě než padá soumrak, vítr utichá a my přinášíme ze sítí dvě kukačky, samce a samici, sedmihláska a pár dalších pěvců.

Tmí se, obloha se plní hvězdami a my si sedáme k malému ohníčku a červenému vínu. Je krásně. Do vlahé noci se ozývá hlas výrečka z nahrávky, my „moudře rozmlouváme“ a Radek odbíhá s čelovkou prohlížet mělčiny nádrže, aby zjistil, jaké ryby se tu vyskytují. Chodíme kontrolovat sítě, ale ty jsou teď už prázdné. Lehnout si jdeme až po druhé hodině po půlnoci. Beru si službu a do rozednění budu sítě kontrolovat. Hned při první kontrole v půl čtvrté se musím začít tlemit. To snad ani není možné. V prostředním poli sítě a téměř na jejím okraji visí výreček. Radek ty ptáky musí snad nějak přitahovat. Jinak není možné, aby chytil výrečka skoro všude, kde naslepo natáhne síť. Tento pták je ale v jistém ohledu výjimečný, má na levé noze kroužek, který navíc nepochází z našich končin, ale nese nápis N. MUSEUM BRATISLAVA SLOVAKIA. Paráda!

Při další kontrole jsou sítě prázdné. Rozednívá se. Ležím ve spacáku a zaznamenávám, že se nahrávka výrečka změnila v kukačku. To už vstal Radek. Je dost překvapený, když mu sděluju, co se nad ránem chytilo za perlu. Výrečka společně proměřujeme, vážíme, fotíme a shodujeme se, že půjde pravděpodobně o +2K ptáka. Pátou noc v terénu zasvěcenou tomuto druhu jsem se nakonec dočkal. Jsem nevyspaný, ale rád. Zvedá se vítr, kvůli kterému kolem deváté balíme sítě. Pokecáme ještě s Honzou Bínou, který projíždí kolem nás na bicyklu a loučíme se. Dvojice kroužkovatelů vyráží natáhnout sítě zase jinam a já se mohu vrátit do Pístovic. Tahle noc se mi bude dlouho vracet.  🙂

Výreček malý (Otus scops) se slovenským kroužkem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *