birdwatcher.cz

20.- 21.4.2018: První noc v Lolkovi

V pátek odpoledne, těsně před odchodem z práce, si automaticky zadávám webovky ČHMÚ, abych si udělal představu o předpovědi počasí na víkend. Nejen, že je z pátku na sobotu hlášeno téměř bezvětří, ale má být jasno a poměrně teplo. Šlapu na kole domů a během jízdy mě napadá, že bych mohl někam na noc vyvézt kluky. Sice jsem už chytání chřástalů u Blučiny pro tohle jaro odpískal, ale tato noc by mohla být prima. Přijíždím domů, s klukama hážeme do Molendy spacáky, Pepe nám chystá do bedýnky zásoby jídla a my můžeme zajet pro karavan. Letos v něm budeme spát poprvé.

Kolébavou jízdou jsme na místě chvíli po šesté večer. Kluci okamžitě mizí v polích. Zůstáváme sami s Josefem. Lolek stojí na nožkách, před ním stolek a židličky, všechno je připraveno. Jdeme tedy připravit čtverec ze sítí. Je krásně teplo a už teď pofukuje jen velice vlažný vánek. Na louce je vše při starém. Jen tráva kousek povyrostla. Před půl osmou si sedáme k Lolkovi. Kluci přinášejí zprávu o nalezeném čejčím hnízdě. Večeříme. Slunce padá za obzor, světla ubývá a na obloze se začínají míhat siluety netopýrů. Táhnou netopýři rezaví a v jednu chvíli jich nad loukou počítám kolem stovky. Jen doufám, že sítě zůstanou ušetřeny jejich zubů. Jdu je roztáhnout a pustit u nich nahrávku.

Z několika míst na louce se ozývá trylek ropuch zelených. Bažanti kodrcají, koroptev se několikrát ozve svým kirrik a celodenní ruch utichá. Na obloze se objevují hvězdy a mezi nimi plave kocábka půlměsíce. Kluci zalézají do spacáků v Lolkovi. Sedám si proti nim a povídáme si. Když se pak vracím po desáté od druhé kontroly sítí, je v karavanu už ticho.

Noc je nádherná. Mezi kontrolami se tentokrát mohu pohodlně natáhnout na svoje lůžko. Ve dvě přináším prvního chřástala kropenatého. Pak už nic. Poslední kontrolu plánuji za rozbřesku, těsně před tím, než se rozední. A kontrola je to vydařená. V sítích v tom šeru rozeznávám tmavé siluety tří ptáků. Prvním je chřástal vodní, druhým chřástal kropenatý a třetím skřivan polní. Skřivan má navíc kroužek. Těším se, až mi přijde zpětné hlášení.

Kolem šesté už mám skoro všechny sítě sbalené. Přibíhá za mnou Franta a diví se, kde se vzala na louce nízká vrstva mlhy. V trávě leží hustá vrstva rosy, která se třpytí na jejích stéblech i na pavoučích vláknech. První letošní noc se vydařila. Snídáme a jede se za maminkou.

Skřivan polní (Alauda arvensis) z poslední kontroly sítí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *