birdwatcher.cz

21.- 22.6.2013: Letní slunovrat

Pátek 21. června
Miluji náhody, díky kterým mi nečekaně zbude kousek volna navíc. Přesně díky takové náhodě můžu dnes po práci vyrazit do terénu a vrátit se až zítra. Volba cílové destinace je snadná, chci se mrknout k Hlohoveckému rybníku a pak za výrečkem. S dneškem nastal letní slunovrat a je cítit, že přišel zlom v počasí, které nás několik minulých dní sužovalo tropickými teplotami hravě přesahujícími 30°C. Už cestou z práce na kole je znát změna směr větru a nějaký ten stupínek, o který je méně horko.
Balím pár nezbytností a pořád ještě pod téměř modrou oblohou směřuji k jihu. V Hlohovci nechávám auto u kostela a jdu se postavit se stativákem na břeh rybníka. Zdá se, že začíná zpětný tah prvních bahňáků. Prozatím jsou tu dva vodouši tmaví ve svatebním, tři vodouši bahenní a devět porůznu opelichaných samců jespáka bojovného v částečně svatebním šatě. Stále jsou k vidění tři tenkozobci a dnes také tři rodinky husic liščích (26 + 8 + 4 pull.). Mezi labutěmi (133 ex.) se už šestice labutí zpěvných nezdržuje.
Jedu obloukem na Valtice a přes Úvaly k Nesytu. Občas zastavím a koukám po okolí. Oblačnost narůstá. Stále mám dost času a proto se jdu projít na lávky, které jsou částečně díky vysoké hladině vody zatopené. Ještě před tím pozoruji modráčka zpívajícího z křoviny obrostlé rákosím. Z lávek je slyšet chřástal vodní a na volné hladině rybníka se zdržuje asi 90 hus velkých. Jsem tak vyschlý, že si musím sednout v Sedleci na dvě velké kofoly. Pak mě čeká ještě pár kilometrů k místu, kde ještě dnes ráno pozoroval výrečky Pavel Smejkal. Kolem osmé zkouším párkrát písknout a překvapivě se mi několikrát ozývá samec. Až teprve po deváté, když se sešeřilo, přilétá na moje pískání samička a sedá si na okraj prostorné dutiny. Na rozdíl od samečka se ozývá tenčím a vyšším hlasem. Samec přilétá o chvíli později. Vesele si povídáme, samec přeletuje dost blízko a já zkouším pár fotek. Už dost po tmě fotím siluetu výrečka na větvi, u které je další a dost trusem postříkaná dutina. Tady by snad mohli i hnízdit. Později náhle samec z mé blízkosti odlétá a zdá se, jako by někoho zaháněl. Až po tmě se mi dokonce zdá, že slyším dva překrývající se hlasy samečků, které doplňuje s malým zpožděním samička. Je tedy stále možné, že se v okolí vyskytuje i druhý samec, o jehož přítomnosti se uvažovalo i dříve. Před desátou už je taková tma, že stejně není nic vidět. Přejíždím na nocoviště, stavím stan, nalévám si červené a snažím se chůzí vzdorovat komárům, i když mi u auta stojí skládací židlička. Obloha už je zatažená, jen občas se mezi mraky objeví kulatý měsíc. Je dusno a z pole počítá peníze křepelka.

Sobota 22. června
V půl jedné v noci mě probouzí šumění listí, do kterého se v poryvech opírá silný vítr a stroboskop blesků blikajících s neuvěřitelnou frekvencí. Narychlo balím stan a s autem přejíždím na asfaltku. Nerad bych tu někde po prudkých deštích uvízl. Dospávám v autě, ale až do rána přichází jen dvě prudší spršky. Vstávám po páté a snažím se znovu dohledat druhou dutinu výrečků, kterou jsem cvaknul až za hustého šera. Třičtvrtě hodiny prohlížím stromy v asi dvacetimetrovém úseku, ale dutinu nenacházím. No nic, snad o ní bude vědět Pavel.
Ráno je příjemně chladné, ale slunce už se dere rozpouštějící se oblačností. Jen letmo prohlížím rybníčky u Mušlova. Na klidné hladině si pospávají mladí roháči na zádech jednoho z rodičů. Na chvíli se zastavuji pod Mikulovem na Šibeníku, ale na vodě je jen pár kachen a nad rákosím loví pochop. Zato jsou slyšet všechny čtyři druhy našich běžných rákosníků.
Poslední zastávkou cestou k Brnu je severní břeh Vrkoče. Na ostrůvku se vytvořila pěkná smíšená kolonie rybáků obecných a několika párů racka chechtavého. Na jeho kamenných březích sedí asi 20 zrzohlávek.

Ještě před tím, než z nenadání samec vyrazil pryč, nejspíš odhánět soka, se oba ptáci z páru přiletěli podívat do několikametrové vzdálenosti.

Výreček zřejmě u neobsazené dutiny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *