birdwatcher.cz

26.- 27.4.2013: Víkend ve znamení kulíška

Páteční podvečer je pro mě tentokrát výjimečný. Pavel Smejkal má informace o výskytu kulíška na Drahanské vrchovině. Včera se prý ozýval na hraně smrkové mlaziny a mýtního porostu. Tato malá sovička mi prozatím u nás unikala, proto jsem velmi rád, že se za ní vyrážíme podívat. Odpoledne přechází do klidného večera. Obloha je čistá, je teplo a téměř bezvětří. Auto necháváme na odbočce jedné lesní cesty a pak už postupujeme pěšky. Starší smrčinou se blížíme k mlazině sousedící s mokřinou. Pavel si ještě telefonicky upřesňuje místo včerejšího pozorování, když mi o ucho zavadí první opakované tóny kulíškova hlasu. Je někde před námi. Jeho hlas se může odrážet od lesní stěny. Měníme směr, posloucháme a pak už ho vidíme na vzdáleném vrcholku patnáctimetrového smrku. Dělám roztřesenou rukou první dokumentační fotky jeho vzdálené siluety na pozadí oranžové oblohy. Zkoušíme hlasovou provokaci. Pavel píská a kulíšek opravdu přilétá do vzrostlé smrčiny, ve které stojíme. Šero houstne a kulíšek co chvíli přeletuje ve větvích nad námi. Pak Pavla napadá zkusit ho přilákat do mlaziny. Daří se. Kulíšek slétnul na vrchol sotva čtyřmetrového smrčku a pak se pohyboval po okolních stejně vysokých stromcích. Zoufalý pták, který hledá partnera. Tak poctivě reagoval na Pavlovo pískání, že se k němu v jednu chvíli odvážil přiblížit snad jen na dva metry. Zkoušíme pár dokumentačních fotek. Nad horizontem protější smrkové stěny přelétá sluka. V přítomnosti kulíška trávíme půldruhé hodiny. Pozorujeme ho, posloucháme jeho opakované „pjik… pjik… pjik“ a vychutnáváme si atmosféru přicházející noci. Pak kulíška opouštíme. Bylo to nádherné setkání. Ještě u auta, ve vzdálenosti asi 150 m slyšíme jeho hlas.

V sobotu objíždíme několik středomoravských lokalit. Zprvu je obloha zamračená a dokonce poprchává, ale později se vyjasňuje. Přesto panuje jakási líná atmosféra. Ptáci se nezdají být příliš v pohybu. Nad hladinami vodních ploch chybí touto dobou běžní racci malí a z rybáků pozorujeme pouze obecné a trojici černých u Tovačova. Nevadí, popravdě mám stále plnou hlavu včerejšího blízkého setkání s kulíškem, ke kterému se budu ještě dlouho v myšlenkách vracet.

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) z Drahanské vrchoviny.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *