birdwatcher.cz

27.1.2013: V zasněžených polích

Když ráno nasedám do auta, vyprovází mě zvonivý hlas brkoslavů. Asi kolem jen přelétli, protože nikde nejsou vidět. Včera jich tu bylo 60. I když mířím opět k jihu, tak to není k nádržím, ale do polí. Je zataženo, téměř bezvětří, a mrazivo.

Pod Pohořelice přijíždím právě v tom okamžiku, kdy nad poli krouží mohutný mrak hus – odhadem asi 10000 ptáků. Postupně se usazují do několika od sebe dost vzdálených hejn. Jedno hejno se záhy uklidňuje a husy v něm brzy odpočívají s hlavama pod křídly. Další hejno se opět zvedá díky průletu orla mořského, což se o chvíli později opakuje tentokrát s další dvojicí orlů. Jen letmo prohlížím asi 2000 ptáků, které mám nejblíž. Nechci je pronásledovat a rušit. Nad polem loví dvě samice pilicha.

Před Drnholcem nacházím další hejno hus, tentokát asi tisíc ptáků. Chystám si stativ, když se hejno s křikem zvedá. Na svědomí to má zase orel mořský. Většina jich odlétá někam k severu. Zůstávají jen necelé dvě stovky ptáků. Škoda. Věnuji se ale hejnu pěvců v blízkém vinohradu. Je jich dobře 250 a téměř výhradně se jedná o konopky obecné. Jsou stále v pohybu. Vždy přelétnou, sednou na okamžik do vrchního patra vinohradu a pak slétnou k zemi, kde vyzobávají semínka z uschlých bylin. Tohle stále opakují. Kromě dvou strnadů rákosních a dvou stehlíků se mi mezi konopkami mihli také ptáci se žlutými zobáky a proužkovanými zády – konopky žlutozobé. Zaregistroval jsem dvě. Neustálé pohyby hejna mi bohužel detailnější prohlídku neumožnily. V Drnholci potkávám Kubrta. V hejnu hus jižně od obce včera viděl jak bernešku bělolící tak rudokrkou. Jdu si prohlédnout zimující kalousy (28 ex.) v jehličnanech za náměstím. Většina se jich tentokrát ukrývá v hustých keřích blízké zahrady. Na smrku zůstali jen dva, ale také pustovka.

Pouštím se přes Dyji a pak směrem na Brod nad Dyjí. Kousek za křižovatkou se pasou další husy – 1200 ptáků. Převažují běločelky, ale hus velkých i polních je tu také cca stovka. Bernešky se sice neukazují, ale odečítám černý límec husy běločelé s kódem FZK. (Doma zjišťuji, že se jedná o housera límcovaného v roce 2008 na Tajmiru. To už máme tuto zimu druhého ptáka z těchto končin).

Znovu projíždím Drnholcem. Tentokrát směrem na Litobratřice. V úrovni místního polního letiště registruji vpravo na strništi větší množství kání a také menších pěvců. Parkuji, vytahuji stativák a pěvci se mění v konkrétní druhy – dva vrabci polní, ale hlavně strnadi rákosní. Přede mnou přeletuje nízko nad polem 138 strnadů rákosních! Tohle jsem nečekal. Blížím se k nim, abych si je prohlédnul z větší blízkosti a vyloučil přítomnost něčeho vzácnějšího. Z ptáků, které postupně stíhám prohlédnout, nic jiného neudělám. Žádný strnad severní. Pouští se do mě zima a všechnu droboť prohlédnout nestačím. Příště se tu ukážu zase.
Teď už jen jeden krátký výjezd do polí, abych se přesvědčil, že rodinka labutí zpěvných (2 ad.+ 3 juv.) je stále na řepkovém poli pokrytém sněhem. Popravdě jsem je tu už nečekal, když se ztratila i osamělá labuť zpěvná zimující na Dyji v Drnholci. Začíná mírně sněžit. Pomalou jízdou se vracím k severu. Pěkně lehkou nohou s očima projíždějícíma okolí. Kus nad Smolínem si právě na nízké stromky u silnice sedá 50 brkoslavů. Dnes to bylo v polích velice příjemné dobrodružství.

Samice kosa černého (Turdus merula) s deformovanou horní čelistí zobáku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *