birdwatcher.cz

28.4.2018: Údolím Říčky

Vloni jsme si někdy v druhé půlce dubna dopřáli s rodinkou krásný výlet údolím Ŕíčky od Hádeckého rybníka k jeskyni Švédův stůl a pak k Pekárně. Počasí bylo dokonale jarní, v lese koberce kvetoucích květů a celý sbor ptačích hlasů. Šli jsme to tehdy bosí, na ohništi před Švédovým stolem jsme opekli špekáčky a ona poklidná atmosféra jarního vonícího lesa nás okouzlila.

Proto jsme se rozhodli si to zopakovat. Navíc jsme s Pepem pojali tento výlet i ptáčkařsky. Jak jinak? Nebral jsem si dalekohled a tak jsem jí až na parkovišti oznámil, že ona se svým dalekohledem bude tentokrát mýma očima a já budu jejíma ušima. Jsem zvědavý, kolik toho uvidíme a uslyšíme.

Je krásně, slunce svítí a hřeje, zouvám se a ťapu bosý. Hned na začátku cesty zapisuji zpívajícího kosa, konipasa bílého poletujícího nad loukou a konipasa horského zdržujícího se u říčky. Pak přidávám všudypřítomný hlas pěnkavy a hlasitý zpěv střízlíka. Ptačí druhy se navlékají jeden za druhým jako korálek ke korálku. Ze smrků pokřikuje tu králíček ohnivý (ten častěji), tu králíček obecný. Z lesa jazzuje červenka, sólo si vystřihne pěnice černohlavá, tvrdě to z korun komentuje dlask a chraplavě hřivnáč. Pak jsou tu typické hlasy listnatého lesa, ke kterým patří budníček lesní a lejsek bělokrký.

Přicházíme ke Švédovu stolu. Josef táhl posledních několik stovek metrů suchý kmínek a ten teď porcuje na drobná polínka. Rozděláváme malý ohýnek, ohříváme špízy, které Pepe včera připravil, vaříme čaj a mě napadá natáhnout mezi dvojici klenů hamaku, na které se postupně všichni střídáme. Je nádherně. Vzduch je chladivě čistý a voní a světlo procházející mladým listovím v korunách stromů kreslí a uklidňuje. Nad námi hlasitě zpívá lejsek bělokrký, přilétá se mrknout strakapoud velký a od řeky doplachtí stužka nápěvu šoupálka dlouhoprstého. Kolem nás chodí občasné skupinky turistů a dole pokřikují z turistické cesty cyklisti. Více než po dvou hodinách kluci čůrají na zbytky dohasínajících uhlíků, které poléváme ještě vodou z čutory.

Cestou zpět vyprávím klukům příběhy Roalda Dahla a za chvilku jsme u hospůdky za rybníkem. V zápisníku mám 29 druhů ptáků. Po limonádě a ledňácích nasedáme do auta. Posledním, třicátým druhem, je vlaštovka poletující nad loukou. Paráda. Tohle si musíme nejpozději za rok zase zopakovat.

Výhled ze Švédova stolu na jarně zelený les.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *