birdwatcher.cz

3.- 4.5.2019: Půlden s nocí venku

S napnelismem sleduji vývoj počasí. Víkend má být totiž chladný a deštivý, ale kdyby byla předpověď alespoň trochu příznivá pro jednu z víkendových nocí, vyrazil bych ven. Chci natáhnout kousek od Strachotína v místech, kde jsme s Radkem Lučanem a Aničkou Koukolíkovou chytili minulý rok výrečka. Znovu bych tam trochu zahrál do noci a čekal, jestli se něco bude dít. Aladinova předvídavost, kterou sleduji na mobilní aplikaci, se pořád mění. Nakonec slibuje pro noc z pátku na sobotu přece jen přijatelné podmínky. Neváhám, balím svých pět švestek a odpoledne po práci vyjíždím ven.

Nejen, že se odpoledne čistí obloha, ale fouká jen mírný SZ vítr, který postupně uvadá. Zajíždím na své oblíbené místo na břehu Novomlýnské zdrže. Na deštěm zvlhlém povláčeném poli pozoruji stovky vlaštovek, jiřiček a břehulí. Chybí mi ještě asi 50 m a hned vedle polní cesty míjím dvojici hrdliček divokých. Škoda, že nemám po ruce foťák. Letos je potkávám prvně. Parkuji na travnatém plácku, mezi keře chystám síť na výrečka a pár metrů od auta natahuji ještě pěvcovku. Pak si jdu se stativákem sednout na korunu hráze, abych se podíval po vodní hladině. Loví nad ní racci malí a rybáci černí. Prvního druhu je asi 50 ptáků, toho druhého třicet. Mám štěstí i na jednoho rybáka bahenního. Den už je dost dlouhý. Z celty si stavím improvizovaný přístřešek, kdyby v noci pršelo. Z křoví za zády mi koncertuje dvojice slavíků a co chvíli nade mnou přeletuje kukačka. Těsně nad hladinou se míhají stovky vlaštovkovitých a vysoko z oblohy se občas ozve hlas rorýsů. Co chvíli zvedám dalekohled. Nad hrází a vlastně všude kolem vzduch víří hmyzem, jsou ho tu mraky.

Napadá mě pustit pod pěvcovkou nějakou nahrávku. Zkouším slavíka a ten se opravdu za chvíli chytá. Dostává kroužek a já si jdu zase sednout na hráz. Otevírám lahev červeného a přejíždím otevřený prostor stativákem. Racků malých i rybáků černých přibylo. Racků je teď stovka a rybáků asi 90. Přidaly se k nim stovky a stovky racků chechtavých. Ti se ale tolik nehoupají nad hladinou a drží se v jedné výšce. Téměř u druhého břehu si všímám dvojice potáplic severních. Jsou ve svatebním. Zkouším se je zdokumentovat alespoň na kratičké video s maximálním digitálním zoomem. Uvidíme. Odpočívají, pospávají na mírně zvlněné hladině a kolem nich loví racci, rybáci a vlaštovky. Mezitím se v síti objevuje mladý samec pěnice černohlavé. Užívám si nádherný podvečer. Poslední paprsky nízkého slunce barví masiv Pálavy zrcadlící se v klidné vodní hladině.

Slunce klesá za obzor, šeří se. Jdu roztáhnout síť na výrečka a pak skasat pěvcovku. Překvapivě se v ní třepe pěnice vlašská. Další první setkání tohoto roku. Stmívá se a já budu spokojený, i když nic nechytím. Potáplice ve svatebním a vlašku v síti člověk nevidí každý den. S čelovkou pak jdu pustit nahrávku a znovu sedám na hráz. Teď už je téměř bezvětří. Pochybuji ale, že bude „kostka z Aliexpresu“ tak hlasitá, aby dosáhla do větší vzdálenosti. Může tak maximálně zpestřit noc nedaleko bivakujícím rybářům. Snadno ji překřičí i slavíci. Ti s přestávkami tlučou a hvízdají celou noc. Při každé kontrole jsem napnutý, ale žádné překvapení se nekoná. V noci několikrát lehce sprchne. Poslední kontrola je před pátou ranní. V síti stále nic není. Kasám ji, vypínám přehrávač a jdu si ještě na chvilku lehnout.

Ještě před půl šestou ale vstávám a postupně vše balím. Slavíci se do toho zase opřeli a z křovin měkce drnčí hrdličky divoké.

Dnes probíhá globální Big Day. Jsem zvědavý, kolik rekordů padne. I na Slovensku proběhl první Big Day, o kterém na facebooku informoval Matej Zámečník – výsledek 152 druhů. Paráda! Východní Slovensko má obrovský potenciál. Já si jedu na chvíli sednout k Hlohoveckému rybníku. Něco po sedmé už sedím na klacku u břehu v západním cípu rybníka. Stále je téměř bezvětří. Ptáci jsou rozptýleni všude po březích odhalených nízkým stavem vody. Setkávám se téměř se stejným osazenstvem jako při posledních dvou návštěvách. Jen těch dříve nejpočetnějších bojovníků a vodoušů bahenních je teď méně. Zdá se, že je tu méně i tenkozobců pokoušejících se o hnízdění. Moc šancí jim nedávám vzhledem k liškám, prasatům a lidem.

Zajíždím ještě k Drnholci, když mi přichází textovka, že mi za hodinu budou doručovat z PPL zásilku. No nic, frčíme domů. Ale byl to pohodový půlden s nocí v terénu.

Večerním překvapením v síti je pěnice vlašská (Sylvia nisoria).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *