birdwatcher.cz

5.10.2013: Podzimní festival ptactva

Od rána za oknem svítí slunce a nebe je modré. Je sobota a právě dnes probíhá na mnoha místech republiky tzv. podzimní festival ptactva. Na samém jihu Moravy jsou to dvě akce – u Nesytu bude chytat do sítí a kroužkovat Jožka Chytil a v okolí Lednice se bude pohybovat výprava vedená Vilémem Vyhnálkem. Kdoví jak dlouho takové počasí ještě vydrží. Před blížící se zimou je třeba nasát do tělesných schránek co nejvíce slunečních paprsků. Něco po deváté už sedíme celá rodinka v autě a jedeme k jihu.

Nejprve stavíme u Nesytu. Kolem stolku postaveného na Slanisku pod širým nebem, u kterého právě kroužkuje Jožka, postává asi třicítka lidí a pozorně naslouchá jeho výkladu. Po chvíli se Jožka zvedá, bere stativák a celá výprava se pěšky chystá k Nesytu. My neváháme a prozatím přejíždíme k Hlohoveckému rybníku.

Ten je už téměř vypuštěný. Kluci samozřejmě neváhají a za chvíli jsou už celí olepení blátem a my s Pepem prohlížíme mělčiny. Kolem poletuje početné hejno jespáků obecných. Občas se rozdělí na několik menších skupin, občas se zase jejich část dá dohromady. Dohromady počítám v jednu chvíli dvě hejna – 40+45 ex. Pak je tu asi 30 vodoušů tmavých, 8 kulíků bledých, stejně tak bojovníků, dva nebo tři jespáci malí, vodouš rudonohý a hlavně čírky obecné, lžičáci pestří, 150 kormoránů, 19 volavek bílých a 46 volavek popelavých. Mít tak neomezeně času, sednout si tady na židličku a celý den se odtud nehnout. To by byla paráda. Nad rybníkem právě krouží dvojice orlů mořských, když se u nás objevuje Vilém. Zve nás na zakončení exkurze prohlídkou Rybničního zámečku a opékáním buřtů. S radostí přijímáme. V zámečku jsem byl naposledy někdy na škole. Teď to máme i s výkladem a občerstvením v podobě svařeného vína. Pak se pod zámkem opékají buřty, povalujeme se v závětří na slunci, povídáme si a užíváme si krásného počasí. Během exkurze už byli pozorováni havrani. Teď už toho slunce skutečně moc nebude. Tomáš Baldrián mi ukazuje Meoptu MeoStar B1 10×42 HD. Už se nedivím nadšeným recenzím na zahraničních serverech. Dalekohled působí kompaktně a i přes menší průměr čočky se mi zdá, že je světelnější než moje 10×50! Neuvěřitelná podívaná je přes tuto optiku. Navíc mi Tomáš ještě ukazuje adaptér na svůj mobil, díky kterému jde připevnit k jednomu z okulárů Meopty. Dají se tím prý pořídit akční fotografie včetně letovek!

Vracíme se k Nesytu. Nejprve se ale jdeme podívat k Výtopě, kde stojí jedna ze dvou nových pozorovacích věží. K neuvěření. Věžička je prostorná, mohutná a krytá doškovou střechou. Už se těším, až odsud budu koukat na husy. Druhá věžička stojí na „pláži“. Kolem nás přeletuje 15 vlaštovek.

Kolem stolu na Slanisku panuje komorní atmosféra. Posedávají tu kamarádi, se kterými jsme tu trávili pár dní v létě. Mám rád tyto nadšence, kteří si na nic nehrají. Těsně před tím, než odcházíme na ovar ke Kubovi, přináší Jožka pár pytlíků s odchycenými opeřenci. V tom posledním na nás čeká překvapení v podobě rákosníka tamaryškového. Tomu říkám dokonalé zakončení našeho rodinného výletu. Tento druh jsem u nás viděl jen jednou. Shodou okolností to bylo také na Nesytu během kroužkování s Pepou Křenem v roce 1989. Téměř čtvrt století jsem tedy čekal na další příležitost. Jestli se to má stát pravidlem, tak ho tu zase uvidím těsně před svojí sedmdesátkou. 🙂

Po jídle a pivku se s ostatními loučíme a ujíždíme domů. Dnešní den se nedá hodnotit jinak, než jako dokonalý. Počasí, zážitky, kamarádi, prostě den jako korálek.

Rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) pro nás znamenal nádherné zakončení vydařeného dne.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *