birdwatcher.cz

5.-6.10.2018: Festival ptactva na Nesytu

Utíká to, utíká. V paměti mi stále ještě zůstává loňský Festival ptactva na Nesytu, při kterém nám v síti uvízl budníček pruhohlavý, a už je tu další ročník této akce. Další ročník, při kterém bude Jožka Chytil ukazovat zájemcům o ptáky možnosti jejich odchytu a kroužkování a vše doprovodí řadou zajímavých informací o ptačí migraci. Snad by i to počasí mohlo vyjít jako každoročně. Uvidíme.

S rodinkou se vyloďujeme u váhovny kolem páté večer. Fouká silný vítr, ale je jasno. Svačina u stolku před Lolkem a já se jdu podívat po okolních keřích, kam by se dala natáhnout nějaká ta síť. Vybírám tři místa a natahuji jednu polskou dvanáctku, jednu levnou dvanáctku z Číny a osmnáctku od Jacka Xu. Už po několika minutách je vidět, že ona levná síťka asi moc práce nezastane. Není vyvázaná proti větru, a proto je všechna síťovina hned namačkaná na jejím závětrném konci. Kapsy jsou navíc mělké a tak má síť podobu spíš trampolíny. Pozoruji jednu modřinku, která se od ní opakovaně odráží a letí pryč.

Asi o hodinku později se objevuje Kuba s Tamarou a dvojicí prcků. Jdou prozkoumat okolí a pak se pouštějí do stavby stanu. Posledním přírůstkem je Lenka s další dvojicí prcků. Děcka nás početně lehce válcují. Stánek u lázní je bohužel zavřený a tak se už za šera přesouváme na jedno pivko ke Kubovi. Přijíždí Jožka Chytil, se kterým se domlouváme, že sítě v rákosí postavíme až po ránu. Odjíždí a my se vracíme zpět na váhovnu, kde se pěkně v závětří při mihotajícím svitu plynové punčošky věnujeme koštování vína a debatám o všem možném.

Ze spacáku ráno lezu kolem páté. Ještě je tma a černá obloha se chvěje hvězdami. Sítě jsou prázdné. Světla postupně přibývá. Přijíždí Jožka a jdeme natáhnout pár sítí do rákosí. Obloha je teď bledě modrá a nad východním obzorem už začíná mít hřejivé tóny. Jedinou oblačností jsou bílé čáry po letadlech. Vítr se v noci zklidnil a zatím stále ještě odpočívá.

Kolem osmé se trousí první návštěvníci. Jožka už má vytažený na louce stolek, židličky a propagační materiály České společnosti ornitologické. Od sítí nosíme mlynaříky, budníčky, červenky a sýkory. Moc toho není a s přibývajícím časem jsou počty odchycených ptáků stále nižší. Vítr začíná znovu nabírat na síle. Na louce v závětří je ale fajn. Slunce příjemně hřeje a tam kde jsou ptáci a dobří lidé, tam je vždycky pěkně. Žádné opeřené překvapení se nekoná, což nám nakonec stejně nevadí. Lidé odcházejí, balím sítě a pak už se jen vyhříváme a tlacháme. Snad nám to příští rok znovu vyjde alespoň tak jako letos.

Jožka Chytil při ukázce kroužkování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *