birdwatcher.cz

7.2.2015: Procházka kolem pískovny

Posledních několik dní je pěkných. Sice jsou rozfoukané, ale silný vítr dokáže roztrhat šedivou oblačnost, za kterou se skrývá modrá obloha a rozzářené slunce. Den je pak nádherný, sníh jiskřivě září a nálada je katapultována k pocitům štěstí. Jen více takových slunečných odpolední nebo i celých dnů.
Zdá se, že nejinak tomu bude také dnes. Jsme v Pístovicích, a pokud to vyjde, chtěl bych vylézt na zahradě do korun jabloní a začít je ořezávat. Jim to neuškodí a já budu mít náskok, až přijde jaro a míza v nich začne den ze dne proudit.

Do terénu proto vyjíždím jen nakrátko. Chci se podívat k velké pískovně u Hulína a třeba ji i celou obejít. Nechat se profouknout čerstvým povětřím a trochu se s dalekohledem u očí prohýbat. Třeba narazím i na nějaké zajímavé ptáky.
K pískovně přijíždím od severu z Hulína. Molenda se opět osvědčuje i v trochu náročnějším terénu. Slunce už svítí, obloha je téměř čistá a fouká ostrý vítr od severozápadu. Marně na rozlehlé hladině nádrže hledám nějakou tu potáplici. Zdá se, že včerejší opravdu silný vítr vše vyhnal. Vidět jsou jen kachny, jedna labuť a několik kormoránů. Vydávám se k západu podél severního břehu. Na drátech elektrického vedení se objevuje 13 strnadů rákosních a na poli poletují šedivky. Vzhlédnout mě donutily hlasy racků bělohlavých, kteří právě útočí na dospělého orla mořského. Zahánějí ho nad blízký les. V křoví podíl strouhy poskakují koňadrymodřinky a brhlík. Kousek dál přeletuje čtveřice strak. Když se ocitám v závětří, je teplo. Musím sundat rukavice i čepici. Říkám si, že by mě mohly holé, nízkou trávou zarostlé břehy, v jejichž blízkosti jsou rozsáhlé plochy vysoké suché lebedy, něčím překvapit, ale mám smůlu. Dokázal bych si tu představit jak nějakou sněhuli, tak pustovku. Snad někdy jindy.

Až z jižní strany nacházím sedět pod severním břehem čírky obecné. Je jich 189. Na vodě se ukazuje morčák velký, několik chocholaček a hohol. Slunce svítí a já si klopýtám po ledem pokrytých loužích a zkouším si tento podmáčený a nesnadno přístupný terén představit na jaře. Opět se ukazuje orel mořský a já se dostávám k východnímu cípu nádrže. Teď před sebou mám rozsáhlou překážku v podobě štěrkovny. Naštěstí se dá bez problémů obejít. Když se po dvou a půl hodinách blížím z druhé strany k Molendě, zvedají se ze suché trávy pěvci. Jsou to další strnadi rákosní – asi 40 ptáků.

Cestou zpět to beru několika oklikami. Silnice jsou místy pokryté nafoukaným a uježděným sněhem proměněným v led. Září jako zrcadlo. Na dálnici míjím v krátkém úseku sraženého kalousepoštolku a káni. Co dělat? Doma jsem dost brzo, něco k jídlu a hurá do korun jabloní.

Téměř dvě stovky zimujících čírek obecných (Anas crecca) nejsou běžnou podívanou.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *