birdwatcher.cz

7.3.2015: Jaro, husy, límce…

Stačilo několik dní na ptácích ve Španělsku a jaro nám doma pěkně poskočilo. Dnes má být u nás na východě republiky sice pod mrakem, ale do terénu se moc těším. Dostal jsem totiž mnohem delší opušťák než obvykle s odpoledním návratem. Venku po ránu zpívají pěnkavy a kosi, do toho jim pískají brhlíci a koňadry. Ještě v městských ulicích potkávám letošního prvního hřivnáče. Je to zvláštní, ale havrani s kavkami namísto, aby směřovali od jihu do Brna, tak mají přesně opačný směr. Poté, co nocovali někde v Pisárkách, odlétají na venkov za potravou.
V 8:30 mám s Jožkou Chytilem sraz na přelivu u mikulovské silnice. Mám hodinku k dobru, a tak se jedu nejprve podívat na Novoveský rybník. Zajíždím k severnímu břehu. Rybník je téměř napuštěný, mělčiny zůstávají už jen na jeho západním konci. K vidění jsou tu 3 páry hoholů, téměř 80 čejek s jedním jespákem bojovným, 80 čírek obecných, 2 husice liščí, dvě stovky racků chechtavých, z nichž mnozí již mají černou čepičku a další druhy. Ozývá se tu už zpěv drozda, kterému přizvukuje strnad obecnýpěnkava a žluna zelená. Parkuji u hromady hnoje a když pak lezu po půlhodině do auta, jako bych lezl do hovnocucu. 🙂
Říkám si, že se ještě mrknu k Drnholci na pole, ale cestou míjím u silnice nad Pasohlávkami hejno hus. Na chvíli musím zastavit a alespoň zběžně si je prohlédnout. Jsou to samé běločelky, ale hned zkraje je i berneška rudokrká. Čas utíká, nechci přijet pozdě a proto se husám moc dlouho nevěnuji. Na hrázi jsem včas. Jožka mi předává několik určovacích příruček a mezi hovorem nacházíme na Mušovské zdrži morčáka prostředního. Loučíme se po několika minutách a já se vracím k husám. Tentokrát si prohlížím celé hejno z pole. Husy jsou klidné, i když mě od těch nejbližších dělí jen asi 200 metrů. Je tu 4000 běločelek a až na tom nejvzdálenějším konci se pase berneška rudokrká. Po dvaceti minutách se husy zvedají a odlétají k nádržím. Límec jsem žádný nenašel.
Teď se můžu zajet podívat k Drnholci. Rozlehlá pole SV od vesnice, mezi silnicí a Dyjí, jsou prázdná. Před hrází mezi Dyjí a Mušovskou zdrží potkávám ťuhýka šedého. Na hladině nádrže není vidět nic zajímavého a tak to beru přes Brod nad Dyjí, Dolní Dunajovice a Mikulov směrem na Nesyt. Před tím ještě zastavuji u Nového rybníka, abych nahlédl na jedno podmáčené místo u hranic. Je tu živo, pokřikují lysky a co chvíli se ozývá kvičení chřástala vodního.
Hned u Sedlece jsou na hladině shromážděny husy. Vcelku dobře si je můžu prohlédnout z nové pozorovatelny u pláže. Počítám 3200 hus běločelých, asi 120 hus polních a 230 hus velkých. Po celém rybníku jsou rozptýleni hoholi – poznamenávám si jich 109. Kousek ode mě zpívají špačci. Jako vždy věrně napodobují žluvu hajní, nejen její flétnovitý zpěv, ale i drsné „vík“. Slyším také čistý zpěv pěnice černohlavé, ale nejspíš je to další špaččí pokus o žert. Z menších kachen jsou nejpočetnější asi poláci velcí (220 ex.), mezi kterými je také jeden polák malý. Pak se přesouvám na opačný konec rybníka ke Koňskému pastvisku. Na hladině je tu v zátoce skryto dalších asi 300 poláků velkých a 50 chocholaček. Potápí se mezi nimi také hoholka lední. Z rákosí zpívají strnadi rákosní, opět se ozývá chřástal vodní a nad loukou přelétá linduška luční. Je příjemně teplo a oblačností prosvítá slunce.
Na Hlohoveckém rybníce se mě zaujaly 4 husice liščí, další minimálně padesátka hoholů, párek morčáků velkých, 10 zrzohlávek (9M) a kormoráni sedící na hnízdech na ostrůvku. Na Prostředním rybníku jsou také vidět zrzohlávky (8M+5F) a 36 hus velkých. Na co se ale těším je Mlýnský rybník, kde včera byly pozorovány husy. Přes celý Prostřední rybník se z hráze nezdá, že by něco na Mlýnském bylo. Musím přes Lednici k východnímu břehu rybníka. Stačí jediný pohled. Hus je tu našlapáno několik tisíc. Naprostou většinu tvoří husy polní. Z hráze je mám bohužel moc daleko. Kolem Apollónova chrámu se přesouvám zhruba na jejich úroveň. Mám je sice stále přes celou hladinu, ale z jižního břehu k severnímu je to nesrovnatelně blíže než z východního k západnímu. Prohlížím je mezerami mezi stromy, po částech. Brzy nacházím trojici bernešek bělolících – dva dospělé ptáky a jednoho loňského. Drží se spolu, rodinka. Hledám mezi husami límce a mám štěstí. V předních řadách se objevuje jeden žlutý s kódem BYZ. Pak hledám dál. Teprve po delší době objevuji až v zadních řadách další žlutý límec na odpočívající huse. Dlouho jsou vidět jen dvě písmena. Kousek od ní pospává další husa s límcem a brzy odečítám dvě písmena také u ní. Obě jsou dost daleko (změřením na google maps cca 700 m) a drží se stále kousek od sebe. Oko mi to tahá, ale konečně odečítám i písmeno zbylé. Napřed u jedné, pak u druhé – mám kompletní kódy ADC a ADG. (Z databáze doma zjišťuji, že první husa byla límcovaná v lednu 2013, další dvě v lednu 2010, všechny v Nizozemsku. Zajímavé je, že v prosinci minulého roku a v lednu tohoto roku byly všechny odečteny v Německu. Člověk by řekl, že budou spíše někde jižněji a teď potáhnou k severu. Jak je vidět, pohybují se i v průběhu zimy podle toho, jak se jim zlíbí. Pár stovek kilometrů pro ně nic neznamená. Další zajímavostí je, že takhle daleko na jihovýchodě ještě žádná z nich kontrolována nebyla. Zatím se zdržovaly jen v Německu, Nizozemsku a Belgii.) Mezi husy čumím hodinu a půl. Bohužel to umím jen levým okem. Teď už je mám ale tak vytahané, že bych nic dalšího nenašel. No nic, jsem ušlapaný a to jarní plnotučné povětří už mě docela unavilo. Opouštím těch asi 6000 hus a odjíždím. Je čas k návratu.

Nahoře trojice bernešek bělolících (Branta leucopsis) z hejna hus polních na Mlýnském rybníce u Lednice, dole berneška rudokrká (Branta ruficollis) z hejna běločelek u Pasohlávek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *