birdwatcher.cz

8.- 9.6.2018: Osmý ročník límcování hus velkých na Vysočině

Z límcování hus velkých na Vysočině se stala tradice. Patří k ní začátek června, plus minus stejné tváře a kolorit malé vesnice na konci světa – Častotic, kde se vždy v pátek před akcí sjíždíme. Tentokrát je před námi už osmý ročník.

Kluci hned po příjezdu obsazují trampolínu u zdejší malé hospůdky, před kterou na čerstvě posečeném trávníku postupně parkují auta kamarádů a vyrůstají stany. Slunce hřeje, popíjíme pivko a pod taktovkou Michala Podhrázského probíráme strategii na další den. Dubovec je upuštěný, zarostlý a husy na něm nejsou. Začneme tedy na Studeneckém rybníce, kam ještě za světla jedeme natáhnout tenata. K brodění blátem a mělkou vodou nám ze břehu zpívá cvrčilka říční. Šeří se a nad les se zvedá několik kachen. Tenata jsou s prvními hvězdami připravena. Vracíme se do Častotic, popíjíme, tlacháme a kluci neúnavně metají kozelce na trampolíně.

V noci přichází bouře, hřmí, blesky rozsvěcují okolí, vítr funí, ale po velkolepé přípravě se vše odehrává jen ve dvou pětiminutových sprškách. Pan vedoucí nám přes noc nechává otevřenou hospůdku, abychom měli kam na záchod a kde si po ránu uvařit kafe. Dům naproti má celou dobu otevřené vchodové dveře, aby větral. I v tomto je kouzlo malé vesnice.

Ráno čekáme do devíti hodin na posily. Obloha je polojasná, vzduch vlhký a slunce hřeje. Na první pokus se nám daří chytit jen dvě husy, ale napodruhé je to lepší. Postupně tak dostává červené límce začínající písmenem S čtrnáct hus velkých. To už jsou dvě hodiny po poledni. Většina výpravy jede na oběd, pak budou zkoušet ještě jeden či dva menší rybníčky a někteří se nakonec budou přesouvat k rybníkům u Hodonína, kde bude odchyt pokračovat zítra. My se loučíme. Kluci jsou po včerejším ponocování unavení a v autě po chvilce usínají.

Velikost národa se pozná podle množství olímcovaných husí, říká Jarda Závora. Je to pěkná myšlenka a myslím, že nás všechny, kteří se takto opakovaně rok co rok na Vysočině scházíme, v jistém smyslu spojuje. Vždyť právě díky těm barevným límcům budeme vědět zase trochu víc a o to tu běží.

Michal Podhrázský rozdává další červené límce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *