birdwatcher.cz

9.12.2018: Za sněhulkami

V tomto ročním období nejsem přeborníkem v časných výjezdech do terénu. Ani dnes tomu není jinak. Zvlášť, když včerejší předpověď počasí na dnešek slibovala vydatný déšť. Ranní Aladin naštěstí změnil názor a ukazuje už jen občasné srážky. Tomu nasvědčuje i obloha, která je sice zatažená, ale místy jí prosvítají modré fleky. Venku je docela teplo. Nakládám birderský bágl a jede se, konkrétně se chci zastavit za sněhulkami, které byly v týdnu hlášeny ze schodů u Strachotína.

Přemýšlím, jestli se napřed nezastavit u Pohořelických rybníků a v polích kolem, ale když od hráze vidím prázdný Novoveský rybník, rozhoduji se přejet rovnou k hrázi mezi Dyjí a Mušovskou zdrží VDNM. Fouká silný studený vítr. Na rozhoupané vodní hladině se podél břehů zdržují stovky lysek. Směrem k Pasohlávkám jsou vidět desítky morčáků velkých (47 ex.) a daleko od břehu loví dobře tři stovky kormoránů. Zastavuji se ještě na břehu na kraji Pasohlávek, abych si prohlédl početné racky bělohlavé a chechtavé.

Později přejíždím upravený přepad hráze mezi horní a střední zdrží. Vozovka je tu vyzdvižena o půldruhého metru nad původní silnici, rychlost je omezena na 20 km/hod. a rozšířené místo, kde se dřív dalo zaparkovat kvůli pozorování ptáků, je teď označeno zákazem vjezdu. Letos odsud asi moc pozorování nebude. Vyjíždím na hřeben Pavlovských kopců a na kraji Klentnice parkuji u polní cesty vedoucí k lomu. Chci se podívat, jestli se na jeho stěnách neukáže zedníček. Nad horní hranou lomu duní vítr a stěny jsou pusté a prázdné. S klokotavým zvukem se na obloze objevuje dvojice krkavců a jako prkno stojí díky silnému větru na jednom místě vysoko nade mnou silueta nedospělého orla mořského. Nad hlavou mi přelétá poštolka. Odcházím, abych nízko nad vinohradem u vesnice pozoroval samici pilicha. Když se za ní otáčím, všímám si nad pálavskými svahy tentokrát tří a o chvilku později čtyř orlů mořských. Dovádějí ve vzduchu, hrají si spolu, útočí na sebe. Je to krásná podívaná.

Sjíždím pod Pavlov k dolní nádrži Nových Mlýnů. U břehu jsou tu jako obvykle kachny, lysky a hvízdáci. Hvízdáků je jen 32. V jejich blízkosti loví 27 hoholů a ze svého stanoviště vidím na vodě zhruba 35 morčáků velkých rozptýlených v menších skupinkách.

Přes Milovice se dostávám k hrázi dolní nádrže. Vítr tu fouká přímo proti mně a na hladině zvedá velké vlny. Ani se nedivím, že tu nejsou žádní ptáci. Překvapivě tu dnes chybí i rybáři. Nejspíš taky podlehli předvánočnímu shonu a nákupní horečce. Vůbec je dnes venku klid, nikde nikdo. Pomalu projíždím po břehu a jen občas zahlédnu mezi hřbety vln nějakého morčáka velkého, roháče nebo kachnu. Ve větším množství jsou ptáci zase až v závětří u Šakvic.

Opouštím břehy nádrže, abych se k nim vrátil zase kousek od Strachotína. U přečerpávačky v severním cípu nádrže se obvykle také zdržují hvízdáci. Dnes je tu ale jako na větrné hůrce. U břehu odpočívají na vodě jen racci bouřní (150 ex.). Projíždím Strachotínem a u hráze se znovu vracím na břeh nádrže. Tady se chci podívat po sněhulkách. Stačí ujít jen 50 metrů a vidím je pobíhat po betonových schodech. Jsou čtyři. Obletují mě a dál hledají semínka. Stojím dole u vody a sněhule se přibližují a krásně pózují ve slunečních paprscích. Obloha se vyčistila jako na zavolanou. Dělám pár fotek, než mi dochází místo na paměťové kartě. Pak už jen pozoruji ty čtyři krásné opeřence a přemýšlím o tom, jestli jsou to pořád ti stejní, co se tu v posledních letech objevují.

Poslední zastávka je u Dolních Věstonic. Na hladině svítí velcí racci a kolem loví 140 hoholů.

Je skoro jedna po poledni. Husy by teď mohly být na vodě nebo ještě na pastvě v polích. Na Novoveském ani na Starém rybníce nejsou. Rozhoduji se mrknout k Branišovicím, kde je včera pozoroval kolega Miroslav Stehlík. Nacházím je na stejném místě a jen zírám, kolik jich je. Pokrývají mohutný lán polí. Už dlouho jsem tolik hus pohromadě neviděl – hrubým odhadem jich musí být ke 13000. Už je zase pod mrakem a prudký vítr mi otřásá stativákem. Přestavuji auto a stoupám si do částečného závětří za něj. Dost velkou náhodou se zhruba uprostřed hejna rozsvítí vínová hruď odpočívající bernešky rudokrké. Když hejno projíždím podruhé po vzdálenějším okraji, narážím na bernešky bělolící. Překvapeně odhaduji, že kromě jednoho stojícího ptáka jsou v jeho blízkosti čtyři nebo pět dalších. Mám ale štěstí. Zatímco ostatní husy v jejich okolí zůstávají v klidu, bernešky se rozhodují přelétnout o kus dál. Mohu si je tak pěkně v letu za sebou spočítat – je jich sedm. Ještě asi dvacet minut čučím do hejna složeného téměř výhradně z běločelek. Hus velkých tu může být jen pár desítek. Dnes jsem si zase pěkně zabirdil. Jsem spokojený, jede se domů.

Sněhule severní (Plectrophenax nivalis) – jeden ze čtyř ptáků od Strachotína.

Sněhule se na betonových schodech živí semínky trav.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *