Na dnešní výlet jsme se s Petrem Moutelíkem domlouvali už delší dobu. Dříve to buď nevycházelo časově, nebo se něco pokazilo. Tentokrát to ale klaplo. Petr přijel už ve středu večer, popili jsme něco červeného, probrali novinky, a protože jsem si vzal na čtvrtek volno, tak jsme mohli hned ráno vyrazit. Cíle jsme měli dva: Petr si chtěl vyzkoušet stativák od Kowy TSN-883 Prominar, kterým chce nahradit svoji stařičkou Meoptu a který mu má přivézt ukázat Rišo Kvetko, no a druhý cíl je jasný – budeme pod Bratislavou a tak by bylo hloupé alespoň zběžně neprohlédnout místní významné zimoviště vodních ptáků – Hrušovskou Zdrž a část kanálu Vodního díla Gabčíkovo.
Obloha je modrá a cestuje se dobře. Znovu si s překvapením uvědomuji, jak je vlastně Bratislava blízko a že se k Dunaji a potažmo i k rakouskému Nezideru dá zajet v podstatě „na otočku“.
Něco jiného je sledovat ubíhající krajinu z vyhřátého auta a něco jiné je pak čelit u stativáku ledovým poryvům severního větru. Hladina Hrušovské Zdrže je rozhoupaná vlnami, které mají dál na kanálu bíle zpěněné hřebínky. Slunce ale svítí, oblečeni jsme relativně teple a tak prohlížíme vodní pláň dalekohledy. Všude jsou desítky a stovky hoholů, kolem přeletují jednotliví kormoráni malí, kterých tu má zimovat asi 400, a po chvilce se ukazují 3 hoholky. Přijíždí Richard a vytahuje Prominar. Zvědavě si ho prohlížím, protože jsem na internetu četl několik srovnávacích recenzí, které hodnotily tuto optiku velice dobře. Nečekal jsem velké rozdíly vzhledem ke Swarovskému, který mám, ale stačilo několik zběžných nakouknutí, abych si uvědomil, že před sebou mám skutečnou extratřídu – obraz byl světelný, křišťálově čistý, neuvěřitelně ostrý a barevně věrný. Dalekohled působí subtilně, je kratší než Swaro a dvojice ostřících šroubů pro hrubé a jemné ostření funguje skvěle. Výrobce udává, že klíčem k dosažení těchto vlastností jsou čočky z fluoritového krystalu. S tímto dalekohledem Petr rozhodně chybu neudělá. Během zkoušení nacházíme pět hoholek a ukazuje se nejprve samice a pak samec morčáka prostředního ve svatebním. Vzduch se bohužel začíná nad vodou tetelit. Loučíme se k Rišem, se kterým se sice výborně povídá, ale v tom ledovém vichru to moc dlouho nejde. Peťa je spokojený, dalekohled si objednal a my se jedeme mrknout ještě kousek k jihu podél vody. Přelétá nad námi orel mořský a v úrovni posledních ostrůvků v kanálu plave na vodě krom desítek chocholaček, hoholů a poláků velkých také stovka kaholek. Jsme vymrzlí, ale spokojení.
Pak se vracíme k nám. Nad Bratislavou přeletuje podél dálnice k severu 30 špačků. Jednoho vidíme i na naší straně hranic nedaleko Lanžhota. Přes Podivín a Lednici jedeme k rybníkům. Všechny stromy na hrázi mezi Prostředním a Hlohoveckým rybníkem jsou pořezané. Je tu po nich podivné prázdno. Na Prostředním rybníku sedí kolem kousku nezamrzlé hladiny 26 labutí velkých.
Podél severní strany Nesytu je nově vybudovaná asfaltka. Kouzelná polní cesta, podél které jsem pozoroval třeba dudka, vzala za své. Navíc je tu zákaz vjezdu motorových vozidel. Nevím, jestli cyklisti potřebují podobnou dálnici. V západní straně rybníka jsou shromážděny husy. Máme je v mírném protisvětle a je jich přibližně 2.500. Spolu s nimi jsou vidět čírky, labutě, kachny a volavky popelavé.
Čas se krátí. Rozhodujeme se vyrazit rovnou do Brna. Projíždíme Mikulov a o něco později vidíme nad poli jižně od Novomlýnských nádrží kroužit hejna hus. Některá sedají do pole a některá směřují na nádrže. Nenecháváme se zlákat a pokračujeme dále. To, co vidíme z hráze, nás ale k zastavení přinutilo. Petr rychle využívá mezery mezi protijedoucímí auty a prudce odbočuje ke krajnici. Před ostrůvkem Věstonické Zdrže sedí na vodě a okolním ledu tisíce ptáků, které dokonale nasvěcuje slunce za našimi zády. Nedá se nic dělat, v Brně budeme se zpožděním. Některé husy se zvedají a míří do polí, jiné přilétají, další se vrací k vodě a v jednom okamžiku je obloha plná jejich klínů – odhadem přes 10.000 ptáků. Rychle se snažím stativákem zachytit co nejvíce z dění na vodní hladině. Stojí to opravdu za to. Myslím, že tak vysoký počet morčáků malých jsem ještě neviděl. Určitě jsem nespočítal všechny, ale i tak jsem zachytil 75 ptáků. Navíc jsou tu 3 husice liščí, 7 hvízdáků, párek kopřivek, párek ostralek, několik čírek obecných, první samec zrzohlávky rudozobé, dvacet morčáků velkých, orel mořský a dokonale pozorovatelné tři druhy hus. Krása. Peťa je nadšený a plní digitál novými záběry. V pozadí se tyčí jinovatkou pokrytá Pálava, slunce svítí a před námi se odehrává dokonalé divadlo z ptačího světa. Musíme se spokojit s půlhodinou. Pak už uháníme do Brna.
|
