Jedná se o jednu z republik bývalé Jugoslávie. Z důvodu nedostatku informací týkajících se konkrétně této země, se bude většina obecných
údajů vztahovat k celé bývalé Jugoslávii a tudíž se budou opakovat také na stránkách věnovaných Srbsku. Mapa náleží také celému území
bývalé Jugoslávie.
|
|
Oficiální název: Srbsko
Hlavní město: Bělehrad
Rozloha: 88 361 km2
Počet obyvatel: 10 825 900
Oficiální jazyk: Srbština s ekavským nářečím s písmem Cyrilicí
Státní zřízení: republika
Hlavní náboženství: Většina obyvatel, pokud se hlásí k víře, je pravoslavného vyznání.
Čas: SEČ 0
Měna: srbský dinár (CSD)
Víza: Na území Srbska je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem, pokud se jedná
o cesty za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu.
|
|
Dřívější svazová republika Jugoslávie leží v jihovýchodní Evropě na Balkánském poloostrově. Země se skládala ze dvou republik - Srbska
a Černé hory. Od skalnatého pobřeží Jaderského moře pokračuje směrem na sever hornaté území, které na severu přechází v plochou
Podunajskou nížinu. Nacházejí se zde rozlehlá krasová území s jeskyněmi, ponornými říčkami apod. Podnebí je tu relativně teplé,
mírně kontinentální. V Podunajské nížině roste stepní vegetace, v horách lesy.
|
|
Nejlepším obdobím k návštěvě Jugoslávie je léto, kdy už hnízdí sedmihlásek olivní a pak podzim, kdy tudy proletuje velké množství
tažných druhů – zvláště pak na pobřeží Černé Hory. Klima je kontinentální s horkými léty a studenými zimami.
|
3. Ubytování a stravování
|
|
Tato země bývalé bývalé Jugoslávie je tradiční oblíbenou turistickou destinací s množstvím ubytovacích možností a restaurací.
|
|
Občanské nepokoje a nucená migrace lidí mezi jednotlivými oblastmi už skončila.
|
|
K zajímavým druhům ptáků patří orel královský (Aquila heliaca), raroh velký (Falco cherrug), chřástal malý (Porzana parva) a chřástal nejmenší
(Porzana pusilla) a drop velký (Otis tarda). Další druhy se vyskytují hlavně na jihu země a v Černé Hoře. Jde o kormorána malého
(Phalacrocorax pygmeus), pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus) a pelikán kadeřavý (Pelecanus crispus), krahujec krátkoprstý
(Accipiter brevipes), raroh jižní (Falco biarmicus), orebice horská (Alectoris graeca), pěvec ryšavý (Cercotrichas galactotes),
brhlík skalní (Sitta neumayer), zedníček skalní (Tichodroma muraria), sedmihlásek olivní (Hippolais olivetorum), sýkora temná
(Parus lugubris), strnad šedokrký (Emberiza cesia) a strnad černohlavý (Emberiza melanocephala).
|
Bývalá Jugoslávie se dělila do čtyř hlavních oblastí:
I. Vojvodina – intenzivně zemědělsky obhospodařovaná oblast nížin v severní části země. Protéká tudy řada řek včetně Dunaje (Dunav),
Sávy a Tisy. Nacházejí se tu velice zachovalé topolové a vrbové porosty, dubové lesy, neupravované záplavové louky, mokřady, slanná
jezera, rybníky a stepi.
II. Srbsko – hornatá oblast s řekou Moravou uprostřed země.
III. Kosovo – hornatá oblast na jihu země u hranic s Albánií a Makedonií.
IV. Černá Hora – další hornatá oblast na jihozápadě země dotýkající se Jadranu mezi Bosnou, Chorvatskem a Albánií. Jsou tu sady ovocných
stromů a olivovníků, které doplňují smíšené mediteránní listnaté lesy. Na pobřeží jsou významné mokřady a ve vnitrozemí patří jehličnatým
lesům hor.
Na území Vojvodiny v severní části Jugoslávie bylo známo mnoho velice dobrých ornitologických lokalit. O jejich současném stavu chybí
informace. U Dunaje, poblíž města Novi Sad, asi 70 km severozápadně od Bělohradu, se nachází Národní park Fruska gora. Na jeho území
pokrytém zalesněnými kopci by se stále měl vyskytovat raroh velký, orel křiklavý a královský.
Rozsáhlé mokřady při soutoku Dunaje a Drávy, východně od města Osijak, severozápadně od parku Fruska gora, stojí také za návštěvu. Další
zajímavá mokřadní oblast zaplavovaných lužních lesů se nachází podél východního břehu Dunaje v severozápadní Jugoslávii. Jmenuje se Monostor
a sousedí s chorvatskou oblastí Kopacki rit. K vodním druhům ptáků, které tu žijí, patří chřástal malý a nejmenší, a dále raroh velký a lejsek
bělokrký.
V nejsevernějším výběžku Jugoslávie byla zaznamenána během podzimu a zimy na jezeře Palic kachnice bělohlavá. V létě pak byla pozorována
jižně odsud na jezeře Ludas, kde hnízdí také polák malý, volavka vlasatá a rákosník tamaryškový. Další oblast severní části Jugoslávie
se zemědělskou půdou, zbytky stepí, lužních lesů a s několika rybníky, se jmenuje Jazovo-Mokrin. Dá se tu vidět poštolka rudonohá, drop
velký, polák malý a volavka vlasatá. Nejlepší lokality leží při řece Zlatica. Na slanném jezeře Soskopo, které je obklopeno zemědělsky
obhospodařovanými poli se zbytky stepí, hnízdil chřástal nejmenší. Tato oblast slouží i jako odpočinkové místo pro tažné druhy, mezi
které patří orel křiklavý, orel královský a jeřáb popelavý. Ze vzácnějších druhů se tu dala zastihnout husa malá, berneška rudokrká,
koliha tenkozobá a rybák velkozobý. Stejné druhy šlo pozorovat i podél řeky Begej, severně od Bělohradu. S nimi tu byli orli volaví,
rarozi velcí, chřástali malí a nejmenší. K místním nejlepším lokalitám patří mělké jezero zvané Carska bara, rybníky Ecka, Perleska
bara a Tiganjica.
Ojedinělou lokalitou bývala rezervace Deliblatska pescara, písečná oblast prostírající se severně od Dunaje směrem k Vladimirovaci. Nachází
se tu zbytky stepí, pastviny a listnaté lesy, v kterých se vyskytoval orel mořský, orel křiklavý a královský, raroh velký a chřástal polní.
Poblíž hranic s Rumunskem leží zaplavované údolí Donje podunavlje s porosty topolů a vrb. Může tu stále hnízdit kormorán malý, polák malý,
volavka vlasatá, ibis hnědý a chřástal polní. Severně, u hranic s Rumunskem, se vyskytoval v oblasti zemědělských usedlostí, zbytků stepí
a zalesněných kopců oblasti zvané Vrsacki breg krahujec krátkoprstý a strakapoud bělohřbetý.
O ptactvu Srbska a Kosova v jižní Jugoslávii, se ví velice málo. V horách v okolí Zajecaru, na východě u hranic s Bulharskem, se může stále
vyskytovat puštík bělavý, orel křiklavý a lejsek bělokrký (nejlepšími lokalitami bylo pohoří Beljanica, Klocanica, Resava a soutěsky Resava
a Zlot). V pohoří Sara na jihu žila orebice horská, medvěd hnědý a rys ostrovid.
|
|
|
