Robert Doležal, *1969
Příroda. Pořád se k ní vracím a vždy mi dokáže nabídnout to, co potřebuji. Ty mé návraty vedou nejrůznějšími stezkami, ale všechny jsou pro mě důležité. Poslední dobou snad ještě víc, než dříve. Vždyť ty nejživotnější z mých koníčků se váží právě k přírodě. Můj zájem o ni ovlivnil i obor, který jsem vystudoval a profesi, kterou se teď živím – lesní inženýrství.
Snad to bude znít podivně, ale k přírodě jsem se dostal přes knížky. Jaromír Tomeček, Gerald Durrell, Ernest Thompson Seton a další, to byli mí učitelé. A nejvíc snad Seton, který se krom malířství věnoval i ornitologii.
Tím začal i můj zájem o ptactvo. Svůj první deník jsem založil 18. listopadu 1983. Tehdy jsem stěží rozeznával několik druhů sýkor. Ale již o dva roky později jsem se hlásil na ČSAV, abych se zúčastnil celostátního mapování hnízdního rozšíření ptactva u nás. Během čtyř let, po které akce probíhala, jsem se v určování jednotlivých druhů podstatně zdokonalil.
Každou volnou chvíli jsem trávil venku s dalekohledem u očí. Učil jsem se rozeznávat ptačí hlasy a seznamoval jsem se s pestrostí ptačích druhů na mapovacím čtverci, na kterém jsem průzkum prováděl. Dvakrát jsem se i zúčastnil v rámci studií na gymnáziu středoškolské odborné činnosti s inventarizací avifauny v okolí Brna.
Za studií na vyšce jsem si namyslel diplomovou práci s tématem změn vodní avifauny v závislosti na změnách jejího hnízdního prostředí. Téma bylo ale lesnímu inženýrství vzdálené a nebylo mi umožněno je zpracovat touto formou.
Po studiích jsem se ornitologii přestal věnovat. Přišla armáda, zaměstnání a nové zájmy. Jen čas od času jsem do kalendáře zapsal nějaké zajímavé pozorování. Tohle zvláštní období hledání sebe sama trvalo téměř deset let. Zkoušel jsem létat na padákovém křídle, cestoval jsem po světě, pracoval jsem v zahraničí, fušoval jsem do pantomimy a na ulici v Avignonu jsem vystupoval v klaunském převleku. Mít tehdy dalekohled na krku, tak by byl můj birdlist mnohem delší, než je. Nejspíš to bylo období, kterým jsem si musel projít.
Pak přišel zlom, který mě stál téměř život. Hodnoty se mi posunuly a život se dramaticky změnil. Znovu jsem se vrátil ke svému polozaprášenému koníčku. Čas od času mě při výpravách za ptáky doprovází manželka.
 květen 2013, Hrdibořice, ProstějovskoFoto: Aleš Pospíšil, www.ales-pospisil.cz |
 září 2012, ostrov Helgoland, NěmeckoFoto: František Kopecký |
 červenec 2009, ostrov Sylt, NěmeckoFoto: Alex Auer, www.alexauer.cz |
 únor 2012, poloostrov Hel, PolskoFoto: Luboš Novák |
Birdwatching
Pozorování ptáků se mi stalo koníčkem, kterému věnuji podstatnou část svého volného času. Jelikož jsem vždy pociťoval nedostatek informací k této mé zálibě – snad proto, že jsem neměl žádného přírodovědce v rodině a vše jsem tedy musel objevovat sám – rozhodl jsem se v roce 2006 založit webové stránky zaměřené přímo na birdwatching. Díky nim jsem potkal řadu dobrých přátel, a to zvláště po vyhlášení soutěže Czech BirdList Contest, která je zaměřena především na zábavnou formu birdwatchingu. Soutěžícími byl vytvořen neformální birdwatcherský spolek označovaný jako KLUB 300, který má od roku 2012 vlastní webové stránky – www.klub300.cz.
Cestování a fotografování
Za pozorováním ptáků vyrážím i do zahraničí. Většinou se jedná o evropské destinace. Návštěva některých z nich se stala již tradicí – např. Hortobágy v Maďarsku, norský Varanger nebo Helgoland u německého pobřeží. Na cestách si vedu deníky, které na tomto webu také naleznete (sekce Deníky z cest). Vše se snažím doprovázet fotografiemi. Moje fotografická výbava se již ustálila protože jsem si naštěstí uvědomil, že ambice být fotografem divoké přírody jsou pro mě zbytečným luxusem.
Publikační činnost
Ptáčkařskými články a překlady ze zahraniční literatury zaplňuji jednak vlastní web a občas i nějaký ten časopis, např. Lesnickou práci, Ptačí svět atd. Díky svému koníčku jsem se dokonce ocitl i před televitními kamerami v pořadu Před půlnocí na ČT24. Dokladem toho, že i amatérská činnost prováděná na určité úrovni může koketovat s odbornou prací, jsou české překlady ornitologické literatury, převážně terénních určovacích příruček, pod které jsem se mohl podepsat. Tou první byli Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu autorů Larse Svenssona, Killiana Mullarneye a Dana Zetterströma v roce 2012, v roce 2016 následovala Příručka k určování ptáků autorů Keitha Vinocomba, Alana Harrise a Laurel Tuckerové nazvaná v originále The Helm Guide to Bird Identification, a poté jsem si od ptáků odskočil k Savcům Evropy, severní Afriky a Blízkého východu kolektivu autorů Aulagniera, Haffnera Mitchell-Jonese, Moutoua a Zimy, který vyšel stejně jako předchozí publikace v nakladatelství Ševčík, a to v roce 2018. Zřejmě nejrozsáhlejším dílem, u jehož zrodu jsem byl v roli jednoho z překladatelů, byla monografie pánů Larse Svenssona a Hadorama Shirihaie věnovaná pěvcům západního palearktu, která vyšla v roce 2022 v nakladatelství Universum pod názvem Ptáci – Pěvci Evropy, Blízkého východu a severní Afriky. V témže roce se na pultech objevil další můj překlad, tradičně vydaný nakladatelstvím Ševčík, knihy polského ornitologa Tomasze Cofty s českým názvem Určování ptáků v letu (se zaměřením na evropské druhy pěvců, šplhavců a dalších). Ještě na podzim roku 2022 by se měl také objevit fotografický atlas kolektivu autorů Roba Huma, Roberta Stilla, Andyho Swashe a Hugha Harropa s názvem Ptáci – všechny druhy v České republice a v Evropě a na jaře roku následujícího aktualizované a rozšířené 3. vydání mého vůbec prvního překladu starého dobrého „Svenssona“, tedy Ptáků Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu autorů Larse Svenssona, Killiana Mullarneye a Dana Zetterströma.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kroužkování
Poslední aktivitou spojenou s ptáky, které jsem se začal věnovat koncem roku 2015, je jejich kroužkování. Rozhodl jsem se pro projekt RAS na králíčkovi ohnivém a šoupálku dlouhoprstém, pravidelně na podzim zajíždím na týden kroužkovat s přáteli na Červenohorské sedlo v Jeseníkách, koncem léta natahuji síť napříč pásem keřů u Vyškova a i nadále trávím i s rodinkou nejméně týden na letní kroužkovatelské akci u Nesytu. Stále ještě sbírám zkušenosti, ale tato činnost mi přináší spoustu nových informací a zážitků.
 listopad 2015, BrnoFoto: Martin Foltánek |
 28.10.2015, ČHS, JeseníkyFoto: Jožka Chytil |
Vybavení
| Pozorovací technika:
Meopta Meostar B1 10×50 Dříve: |
Fotovýbava:
Canon EOS 7D Mark II (2021) Dříve: |