16. února 2025
Po ránu prší. Okolí je nasáklé vodou. Jdu na skrovnou snídani v ceně ubytování a pak se jdu projít po okolí. Na konci botanické zahrady vstupuje stezka jdoucí podél řeky do lesa. Stíhám ujít sotva dvě stě metrů, když se znovu spouští liják. Mám deštník, ale birding za těchto podmínek, kdy se nedá fotit a kdy se listí keřů a stromů hýbe pod nárazy dešťových kapek, nemá cenu.
https://ebird.org/checklist/S213898936
Strom ověšený hnízdy vlhovce kaštanovohlavého (Psarocolius wagleri).
Architekt zavěšených hnízd – vlhovec kaštanovohlavý (Psarocolius wagleri).
Vracím se do chatky a pak sedám do malého městského autíčka, abych se pokusil po rozbahněné kamenité cestě vyšplhat zpět do Pueblo Rico. Daří se, ale spojka je dost cítit. Na náměstí jsem chvíli na veřejném internetu a pak následuje pokus dostat se k vjezdu silnice do NP Tatama. Sice ji nacházím, ale za těchto podmínek, kdy jí proudí potůčky vody neutuchajícího deště, nechci riskovat, že bych někde uvízl. Na dvou nebo třech místech chvíli pozoruji ptáky ze silnice, která občas mizí pod sesuvy půdy. Kdyby nepršelo, šel bych se projít pěšky, ale teď bych byl za chvíli celý mokrý. Ale výhledy do hlubokých údolí a protějších svahů se stoupajícími chuchvalci páry jsou parádní.
https://ebird.org/checklist/S213898251
Vracím se do města na oběd, polévku, kuře s fazolemi a rýží, a snaží se naplánovat další dny na veřejné wifi, která ale padá a je naprosto k nepoužití. Déšť konečně ustává, a proto se jdu podívat na kraj města. Opět něco málo přibývá, ale z terénu mě zase zahání déšť. No nic, sklouzávám k mému ubytování a zkouším wifinu u hlavní budovy, protože k budce na kuří nožce signál nedosahuje.
https://ebird.org/checklist/S213903653
Sedím v prvním patře pod plechovou střechou a dělám zápisky. Venku chčije a chčije. Wifina vypadává, ale plus mínus funguje. Budu snad moci vyřídit bydlení na další dny. Večer pak trávím u vína na terásce moji chajdy.
Kávová plantáž – rozvolněná s jednotlivými banánovníky.
Detail plodů kávovníku.
17. února 2025
Celou noc hučí déšť. Žádné jednotlivé kapky, ale jednolitý hukot. Před osmou ranní ale déšť přechází v drobné mžení a prvně tady jsou vidět i kopce na konci údolí. Na naučnou stezku podél řeky nastupuje asi 12 policajtů, kteří postupně mizí v lese. Snídám tradiční smažená vejce s plackou a přeslazeným kafem. Věci mám sbalené, můžu se pustit bahnitou cestou k městečku. Kia to i tentokrát zvládá s přehledem. Sjíždím pod městečko, abych se odvážil vyjet kousek po Montezuma Road do NP Tatama. 800 m, víc neriskuji.
Následující dvě a půl hodiny se procházím po cestě podél domků pěstitelů kávy a banánů. Slunce pálí, z údolí stoupá pára, ale moc těm kouskům modré oblohy nevěřím. S několika novými druhy se vracím k autu. Na úzké cestě potkávám pick-up, který přede mnou ochotně couvá až k silnici. Naštěstí je to jen několik desítek metrů. Kus dál sjel na silnici v jedné zatáčce kus svahu. Cestou dolů se to ještě projet dalo, teď jsou tu hromady hlíny a kamení. Pouštím se do odklízení, abych mohl projet. Pomáhám si bambusovou tyčí, co jsem našel v příkopu. O chvíli později mě střídá majitel dalšího malého auta. Projet se nakonec daří, byť ten můj plastový spojler sahající vpředu jen pár centimetrů nad zem, už je pěkně odchlíplý.
https://ebird.org/checklist/S214469958
Tyrančík bystřinný (Serpophaga cinerea).
Vrátím se ještě na ubytování pro zapomenutý deštník, a protože jsem hladový, sedám do té stejné jídelny, co včera na ten stejný oběd. Cestou zpět na Apiu se dostávám opět několikrát do deště a několikrát míjím utržený kus silnice. Silničáři se tu neflákají. V jednom příkopě leží na boku mohutný truck. V Apii jdu zkusit vybrat peníze z bankomatu. Zelené ATM patřící zemědělské bance dokáže cizinci vyplivnout až 2 miliony COP. Čerpám polovinu, abych měl finance na další dny. V La Virginia dokupuji zásoby a po dobré cestě pokračuji až do Pereiry. Dnes sem nesmí vjíždět auta, jejichž espézetka končí nulou nebo jedničkou. Zítra to samé platí pro dvojku a trojku, což značí, že sem nebudu moci zajet ani já.
V La Floridě mám mít ubytování, ale tradičně nevím, kde leží. Jdu do panaderie, ve které jsem zjistil na mobilu přítomnost wifiny, abych obsluhu poprosil o heslo a přes WhatsApp se spojil s majitelem. Po půldruhé hodině mám přesnou lokaci ubytování, ale příjezdová cesta je tak prudká a děravá, že i terénní auto musí mít problémy vyjet nahoru. Na druhý pokus se to překvapivě daří i mně. Fasuju budku, na níž není rovné vůbec nic. Lednice na balkónku přepadává, postel má nohy asi o 30 cm výše než hlavu, dvířka od uzoučké sprchy se samy stále zasouvají, a když se sprcha pustí, teče asi 10 sekund teplá voda, než zhasnou všechna světla a zase teče jen ledová. Trvá pak několik minut, než se světlo zase rozsvítí. A tenhle vigvam by měl být zatím mým nejdražším ubytováním za cca 500 Kč na noc. No čo už, snad tu najdu aspoň nějaké ptáky.
Bungalov pro turististy v kolumbijském stylu.
18. února 2025
Celou noc buší do plechové stříšky mé nóbl budky na bambusových nožkách prudký déšť. V noci bylo zima, a i když jsem si lehl obráceně (hlavou proti sklonu postele), stejně jsem sjížděl do boku, protože byla šikmá i v tomto směru. Pidi šikmá teráska s dvojicí barových židliček a lednicí je ale fajn. Dá se tu posnídat i pozorovat pár pěkných druhů.
https://ebird.org/checklist/S214468901
Dnes chci zajet k příjezdové cestě rezervace Otún Quimbaya. Ono by se dalo zajet až k jejímu návštěvnickému středisku, ale auto by to nemuselo vydržet. Proto ho nechávám asi 5 km před rezervací. Kousek od místa parkování se dá z mostu kouknout na prudce tekoucí řeku. Dnešními cílovými druhy jsou skorec bělohlavý (Cinclus leucocephalus) a hlavně kachna bystřinná (Merganetta armata). K mému velkému překvapení oba druhy pozoruji právě z mostu. Obdivuji, jak se tito ptáci srdnatě pouští do rozbahněných vod divoké říčky.
Kachna bystřinná (Merganetta armata).
Během pomalé procházky k hranicím rezervace a zpět pozoruji 53 druhů, mezi nimi dva druhy guanů – kolumbijského a modrolícího (Penelope perspicax a Chamaepetes goudotii) a trogona límcového (Trogon collaris).
https://ebird.org/checklist/S214469049
Obrácím to, až když se zatahuje. Světla náhle ubývá a šeří se. Poslední stovky metrů už ťapu za prudkého sléváku. Chvíli koukám na ty provazy padajícího deště zpod stříšky pár metrů od auta. Je neuvěřitelné, jaké množství vody dokáže zdejší půda pojmout. Ale i tak proudí příjezdovou cestou hnědá bystřina. Brodím drobný potůček, couvám před protijedoucím náklaďákem a pak už dojíždím do městečka La Florida.
Jdu se najíst do hospody (kuřecí přírodní řízky na rožni, rýže, hrany a placka) a pak se stěhuji do panaderie na kafe a buchtu, abych naplánoval další postup a nocleh. Kolem tiše a nenásilně loudí psi, kteří obtěžují hlavně svým zápachem. Ač je příjezdová cesta mokrá po dešti, zvládám vyšplhat s autem až k ubytování. Ještě krátká procházka po okolí, pak sprcha přerušovaná tmou a zimou, pivko a doplnění birdlistu na základě fotek. Až do tmy pak sedím na balkóně, civím do ztrácejícího se dne, říčka hučí a tu a tam blikne světýlko svatojánské mušky.
Guan kolumbijský (Penelope perspicax).
19. února 2025
V noci nepršelo. Legrační je budíček, jakým se mě z postele snaží dostat dvojice ptáků. Do okna nad postelí ťuká zobákem libohlásek tlustozobý (Euphonia laniirostris) a před dveřmi balkónu z plna hrdla vyzpěvuje lesňáček pruhoocasý (Myiothlypis fulvicauda). Oba se totiž vidí v zrcadlových sklech. Lesňáčka odhání teprve otevření dveří. Pak odlétá do vegetace k řece. Během snídaně se na obloze objevuje kompaktní hejno kroužících ptáků. Nejprve tomu nevěnuji pozornost, ale dalekohled přiložený k očím odhaluje neuvěřitelných 200 luňáků vlaštovčích (Elanoides forficatus) točících se v termice. Odlétají záhy, ani fotku nestíhám udělat.
https://ebird.org/checklist/S214469348
Kotinga červenohrdlá (Pyroderus scutatus).
Balím, platím skoro 150000 COP a ubytování opouštím zdlouhavou a krkolomnou jízdou postranními cestičkami, protože na té příjezdové uvízl autobus. Ještě jednou zajíždím k cestě vedoucí k Otún Quimbaya. Dnes je zatím slunečno, ale v zeleni podél cesty je mrtvo. Jen vysoko ve stěně kopci šplhají po stromech rezavé opice a občas je na obloze vidět nějaký ten dravec. Doháním otce se synem, kterým se na krcích houpají dalekohledy. Zrovna našli nádhernou kotingu červenohrdlou (Pyroderus scutatus). Pták si z nás nic nedělá, nafukuje hrdlo a tlumeně se ozývá. Ptáci opravdu nejsou. Jen jednou potkávám smíšené hejnko pěvců. Nemá cenu jít dále.
https://ebird.org/checklist/S214469916
Opouštím La Floridu směrem na Pereiru. Zastavuji v Santa Rosa de Cabal, kde na náměstí obědvám. Následuje nekonečné proplétání Manizales, až konečně nacházím dnešní ubytování v Cerro de Oro. Jde o suterénní byt, který má sice otevřené větračky, ale majitel nikde. Jezdím po okolí a hledám wifinu, abych se s ním domluvil na pinu, který by mi otevřel krabičku s klíči umístěnou na obrubni dveří. Je to čistá beznaděj něco najít a z mé strany i rezignovanost. Naštěstí se v bytě nade mnou objevuje také jedna rodina a majitele kontaktuje. Hurá, mám klíče i bydlení!
Byt je opravdu z bývalé garáže, ale dostatečný, čistý, levný a s teplou sprchou. Později si majitel přichází pro 70000 COP, a ještě za tmy buší na dveře dědek smrdící cigaretovým kouřem, že vybírá za parkování 5000. Dostává svoje. Pro dnešek padla. Konečně jsou na eBirdu moje seznamy a druhy.
20. února 2025
Vstávám až za světla, pozdě na birding, ale proč to ještě nezkusit? Tentokrát se odvažuji na příjezdovou cestu, kterou mapy.cz označují jako hlavní k národní rezervaci Rio Blanco. Cesta připomíná spíše kamenité dno potoka. Se strašlivým zvukem dosedám spodkem auta na jeden ostrý kámen. Na okně půjčeného auta jeden z piktogramů zakazuje jízdu mimo zpevněný povrch. To bych tu nemohl jet vůbec nikam.
Tyranovec bělobrvý (Ochthoeca cinnamomeiventris) – sympatický drobek cestou k rezervaci Rio Blanco.
Po terénní etapě následuje poměrně široká uježděná cesta, která je skutečnou přístupovou cestou k rezervaci. Auto nechávám asi 1,5 km dole na krajnici a jdu se projít. Prvním roztomilým a docela krotkým druhem je tyranovec bělobrvý (Ochthoeca cinnamomeiventris). Pak už jen paběrkuji. Hlavně díky jedinému smíšenému hejnu těsně před rezervací. Vstup je za branou. Pokud bych chtěl jen na pár hodin nahlédnout, je nutná rezervace v předstihu a placený průvodce. Cena je zhruba 300000 COP. No nic, popíjím před bránou kafe, pozoruji nádherného datla andského (Colaptes rivolii) a pomalu se vracím k autu. Les kolem je ale nádherný a zítra se sem chci vrátit v lepší hodinu.
https://ebird.org/checklist/S214603631
Na kraji města zajíždím na snídani – míchaná vejce, arepa a kafe. Pak šplhám k nedalekému městskému parku Ecoparque Los Yarumos. Jsou odsud dokonalé výhledy na město Manizales rozložené po okolních kopcích. V parku probíhá ekovýchova mládeže. Na mou žádost jsem vpuštěn na „stezku bromélií“ jdoucí pěkným lesem ve svahu kopce. Teď kolem poledního ale není vidět už vůbec nic. Stezka končí u několika desítek mohutných bonsaí. Jsem utahaný a sedám do stínu stromů.
https://ebird.org/checklist/S214602848
Ok, vracím se před moje včerejší bydlení, abych využil wifi k objednání nového ubytování. Vlastník toho včerejšího má v okolí ještě další apartmán, oba se tváří na booking.com volné, ale jsou již rezervované. Nakonec nacházím jiný byt asi 2 km blíže městu. Domluva s majitelem je skvělá a byt je rozlehlý a zatím nejlepší, v jakém jsem doposud přebýval. Jdu se projít k jiné přístupové cestě městského parku, která je ale zavřená, a pak chvíli střídám ulice a zjišťuji, co je v sousedství. V zapadlejších uličkách se často nad místní omladinou vznáší vůně mariány, a i tady, jako v celé Kolumbii, frčí u kluků od dvanácti do pětapadesáti účes zvaný mulet. Zdejší kadeřníci snad neumí nic jiného.
Tyrančík zlatolící (Zimmerius chrysops) – podobných, ne-li stejných tyranů je nejen v Kolumbii spousta.
U jednoho stánku kupuji dva pasteles de carne, pak sedám k plechovce piva na jiné zahrádce, a nakonec kupuji čerstvě na ohni dělaný klobásek – salchichón con arepa. Toho už pojídám doma. Někdy v sedm večer přichází dědek s pendrekem, aby mi ukázal, kde zaparkovat auto na noc. Bude ho hlídat. Po přeparkování se jdu ještě podívat na ulici. Ta je plná života, kouře z pouličních stánků, muziky a hlasů. A dole pod kopcem svítí město.
| předchozí část | další část |