birdwatcher.cz

Autor

Robert Doležal, *1969

Příroda. Pořád se k ní vracím a vždy mi dokáže nabídnout to, co potřebuji. Ty mé návraty vedou nejrůznějšími stezkami, ale všechny jsou pro mě důležité. Poslední dobou snad ještě víc, než dříve. Vždyť ty nejživotnější z mých koníčků se váží právě k přírodě. Můj zájem o ni ovlivnil i obor, který jsem vystudoval a profesi, kterou se teď živím – lesní inženýrství.

Snad to bude znít podivně, ale k přírodě jsem se dostal přes knížky. Jaromír Tomeček, Gerald Durrell, Ernest Thompson Seton a další, to byli mí učitelé. A nejvíc snad Seton, který se krom malířství věnoval i ornitologii.

Tím začal i můj zájem o ptactvo. Svůj první deník jsem založil 18. listopadu 1983. Tehdy jsem stěží rozeznával několik druhů sýkor. Ale již o dva roky později jsem se hlásil na ČSAV, abych se zúčastnil celostátního mapování hnízdního rozšíření ptactva u nás. Během čtyř let, po které akce probíhala, jsem se v určování jednotlivých druhů podstatně zdokonalil.

Každou volnou chvíli jsem trávil venku s dalekohledem u očí. Učil jsem se rozeznávat ptačí hlasy a seznamoval jsem se s pestrostí ptačích druhů na mapovacím čtverci, na kterém jsem průzkum prováděl. Dvakrát jsem se i zúčastnil v rámci studií na gymnáziu středoškolské odborné činnosti s inventarizací avifauny v okolí Brna.

Za studií na vyšce jsem si namyslel diplomovou práci s tématem změn vodní avifauny v závislosti na změnách jejího hnízdního prostředí. Téma bylo ale lesnímu inženýrství vzdálené a nebylo mi umožněno je zpracovat touto formou.

Po studiích jsem se ornitologii přestal věnovat. Přišla armáda, zaměstnání a nové zájmy. Jen čas od času jsem do kalendáře zapsal nějaké zajímavé pozorování. Tohle zvláštní období hledání sebe sama trvalo téměř deset let. Zkoušel jsem létat na padákovém křídle, cestoval jsem po světě, pracoval jsem v zahraničí, fušoval jsem do pantomimy a na ulici v Avignonu jsem vystupoval v klaunském převleku. Mít tehdy dalekohled na krku, tak by byl můj birdlist mnohem delší, než je. Nejspíš to bylo období, kterým jsem si musel projít.

Pak přišel zlom, který mě stál téměř život. Hodnoty se mi posunuly a život se dramaticky změnil. Znovu jsem se vrátil ke svému polozaprášenému koníčku. Doprovází mě při něm manželka a prozatím i trojice synků, u kterých se teprve uvidí, jestli budou sdílet náš koníček.

květen 2013, Hrdibořice, Prostějovsko
Foto: Aleš Pospíšil, www.ales-pospisil.cz
září 2012, ostrov Helgoland, Německo
Foto: František Kopecký
červenec 2009, ostrov Sylt, Německo
Foto: Alex Auer, www.alexauer.cz
únor 2012, poloostrov Hel, Polsko
Foto: Luboš Novák

 

Birdwatching

Pozorování ptáků se mi stalo koníčkem, kterému věnuji podstatnou část svého volného času. Jelikož jsem vždy pociťoval nedostatek informací k této mé zálibě – snad proto, že jsem neměl žádného přírodovědce v rodině a vše jsem tedy musel objevovat sám – rozhodl jsem se v roce 2006 založit webové stránky zaměřené přímo na birdwatching. Díky nim jsem potkal řadu dobrých přátel, a to zvláště po vyhlášení soutěže Czech BirdList Contest, která je zaměřena především na zábavnou formu birdwatchingu. Soutěžícími byl vytvořen neformální birdwatcherský spolek označovaný jako KLUB 300, který má od roku 2012 vlastní webové stránky – www.klub300.cz.

Cestování a fotografování

Za pozorováním ptáků vyrážím i do zahraničí. Většinou se jedná o evropské destinace. Návštěva některých z nich se stala již tradicí – např. Hortobágy v Maďarsku, norský Varanger nebo Helgoland u německého pobřeží. Na cestách si vedu deníky, které na tomto webu také naleznete (sekce Deníky z cest). Vše se snažím doprovázet fotografiemi. Moje fotografická výbava se již ustálila protože jsem si naštěstí uvědomil, že ambice být fotografem divoké přírody jsou pro mě zbytečným luxusem.

Publikační činnost

Ptáčkařskými články a překlady ze zahraniční literatury zaplňuji jednak vlastní web a občas i nějaký ten časopis, např. Lesnickou práci, Ptačí svět atd. Díky svému koníčku jsem se dokonce ocitl i před televitními kamerami v pořadu Před půlnocí na ČT24. Dokladem toho, že i amatérská činnost prováděná na určité úrovni může koketovat s odbornou prací, je český překlad terénní určovací příručky Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého Východu autorů Larse Svenssona, Killiana Mullarneye a Dana Zetterströma, pod který jsem se mohl podepsat. Vyšel v nakladatelství Ševčík v roce 2012. V roce 2016 vychází Příručka k určování ptáků autorů Keitha Vinocomba, Alana Harrise a Laurel Tuckerové nazvaná v originále The Helm Guide to Bird Identification, pod kterou jsem se opět mohl podepsat coby překladatel.

Kroužkování

Poslední aktivitou spojenou s ptáky, které jsem se začal věnovat koncem roku 2015, je jejich kroužkování. Zatím jen sbírám zkušenosti a rozhlížím se, kudy se pustit. Věřím ale, že mi tato činnost přinese spoustu nových informací a zážitků.


Vybavení

Pozorovací technika:

Meopta Meostar B1 10×50
Swarovski ATS 80HD

Dříve:
Carl Zeiss Dekarem 10×50
Yukon 6-100×100

Fotovýbava:

Canon EOS 70D
Canon EF 400mm f/5.6L USM
Canon EF 100mm f/2.8 USM Macro
Canon EF 17-40mm f/4L USM
stativ Manfrotto 055 CX3 + hlava Manfrotto 128 RC
batoh Lowepro Scope Photo Travel 350AW

Dříve:
Canon EOS 40D
Canon EOS 350D
Sigma AF 50-500mm f/4.0-6.3 DG EX APO RF HSM