Dny jsou vlahé, mlhavé, ale i po ránu poměrně teplé. Jen v pantoflích a naboso po ránu prohlížím stromy kolem domu. Do koruny ořešáku přilétá početné hejno štěbetajících konopek, na nově zavěšeném krmítku se střídají koňadry, z keře vše pozorují vrabci domácí, s několika hrdličkami zahradními se objevuje i pár pozdních hřivnáčů. Popíjím kafe a zaznamenávám první dnešní birdlist do eBirdu.
Pak už sedám do auta s tím, že se podívám k jihu do polí pod Pálavou. Severské husy už jsou tady, je čas zamířit do nich stativák. A mám štěstí. Z hráze Novoveského rybníka si všímám pohybu na hladině. Minimálně několik stovek hus je právě tady. Zajíždím k tradičnímu místu u severního břehu rybníka a jdu se podívat k vodě. Hus tu není málo, kde dvěma tisícovkám. Převažují běločelky. Odečítám žlutý límec husy velké. Na vodě jsou vidět asi tři stovky čírek, hvízdáci, lžičáci, dokonce samice zrzohlávky. Když už jsem zpět u auta, ozve se z oblohy křik dalších běločelek, které z velké části sedají na rybník. Vracím se. Teď už je tu cca 3500 tisíce ptáků. Navíc se trhá oblačnost a začíná svítit slunce. Husy jsou nádherně nasvícené. Opakovaně narážím na onen odečtený žlutý límec a jedinou tundrovku. Husy se dokonce přibližují. Krásná podívaná, ale nic zvláštního vidět není. Kolem přeletuje samec pilicha, koukám na skupinku hoholů a pak to balím.
Beru to obloukem přes Drnholec, abych se podíval na deniště kalousů. Osm ptáků odpočívá ve skupince borovic. Pak se přesouvám k hrázi mezi Dyjí a Mušovskou zdrží VDNM. Hladina je jako zrcadlo. Vítr odletěl jinam. Na té placce hladiny svítí jednotlivě i ve skupinkách asi 70 roháčů. Pozoruji první samičku morčáka malého a husy přeletující dál k východu. Je čas se podívat k Mušovskému kostelíku, jestli tam sedly na vodu.
Už cestou přes hráz jsou hejna hus na hladině opravdu vidět. Parkuji u rybárny a vracím se pěšky k přepadu. Hus jsou tisíce. Ještě, než přicházím k propusti, prohlížím nejbližší hejna a daří se mi objevit bernešku rudokrkou. Husy jsou sice poměrně daleko, ale díky dostatku světla a nehybnému vzduchu jsou pěkně čitelné. Je zajímavé, že tu nejsou vidět žádní orli mořští. U přepadu opět přikládám oko ke stativáku. Odhadem tu musí být 14-15000 hus. Je to bomba! Převážnou většinu tvoří běločelky. Hus velkých může být tak 1500 a tundrovku nacházím jedinou. Začíná se zatahovat, zvedá se vítr a klesá teplota. Nacházím opět jednu bernešku rudokrkou, ale o několik stovek metrů plave další dvojice bernešek. Takže tři ptáci. Husy se přeskupují, ale bernešky se mi daří najít znovu. Tohle mám rád. Husy, které nově přilétají, dělají kotrmelce na vodě a koupají se.
Světla dále ubývá a moje levé birderské oko už je tak vytahané, že v normálním binokuláru vidím dvojitě. Je čas to zabalit. Užil jsem si to. Na zedníčka, kterého jsem plánoval také, se podívám někdy příště.
Kalous ušatý (Asio otus) z Drnholce.
Několik běločelek (Anser albifrons) z Novoveského rybníka.
