Stmívá se a já jedu k Mutěnicím, kde máme pracovní setkání FK ČSO. Ještě, než zapadlo slunce, jsem se byl podívat u Brodu nad Dyjí, kde se už několik dní zdržuje v cípu Mušovské zdrže VDNM potápka rudokrká. Pak jsem ještě přejel k mokřadům u Trkmanského Dvora a prošel se po valu lemujícím Trkmanku. Zima, ledový vítr a jen několik pěvců vzdorujících tomu nečasu. Pouštím si audioknihu Já, poutník Terryho Hayese a vyrážím.
Ve sklípku na kraji Mutěnic se postupně schází kompletní sestava faunistických „komisařů“. Témat na probírání je spousta. V jednání a posuzování pokračujeme i druhý den. Uzavíráme většinu zbývajících pozorování z roku 2024 a v podstatě i všechny z roku letošního. Výsledky budou brzy zveřejněny na webových stránkách Faunistické komise.
Následuje terén. Průvodce nám dělá místní legenda Karel Šimeček. Nejprve děláme okruh kolem rybníků u Hodonína. Na sádkách u rybárny na nás čeká mladý rybák bahenní. Do severního cípu Dvorského rybníka několik stovek hus. Daří se odečíst dvojici límců hus velkých. Jinak je na rybnících mrtvo. Prudce fouká nesmyslně ledový vítr. Radost nám dělá několik dravců na obloze, mezi nimiž je i orel královský.
Další okruh následuje kolem rybníků u Mutěnic. Tady je snad ještě méně života než na Písečných rybnících. Bahnitá dna vypuštěných vodních ploch jsou až na několik konipasů bílých a lindušek horských prázdná. Už je dost pozdě odpoledne, když nám Karel, který se s námi u Mutěnic rozloučil, volá, že pod Mistřínem sedí v poli asi dva tisíce severských hus. Fajn, přesouváme se tam.
Netrvá to dlouho, a nalézám bernešku rudokrkou. Pro dva z členů FK se jedná o nový druh, paráda. Zhruba po půlhodinovém pozorování se husy zvedají. To nám ale nevadí. Tou dobou už je máme prohlédnuté stativáky. Odečten je i červený límec husy velké, v jejíž blízkosti se zdržovala další s bílým límcem se satelitní vysílačkou.
Za šera jsme zase na ubikaci. Následuje promítání novinek z literatury i exotických pozorování z okolních zemí. Řeší se další pozorování a status poddruhů a jejich dokladů z našeho území.
Do rána je okolní krajina pod sněhem. Loučíme se. Chvíli uvažuju ještě o nějakém tom birdingu, ale prudce fouká, padající sníh letí vodorovně se zemí, silnice kloužou ujetou vrstvou sněhu a vlastně se mi ven ani nechce. Opatrně a s lehkou nohou na plynu se vracím k Brnu. Chtělo to vydržet, protože část výpravy objevuje bernešku tmavou a dopoledne se dělá docela pěkně. No čo už? Nejen birdwatchingem živ je člověk. Tímto setkáním jsem uzavřel sedmý rok působení v komisi. Čas neúprosně letí.
Pozdní rybák bahenní (Chlidonias hybrida) krásně pózoval v okolí sádek u rybárny.
Dokladovka bernešky rudokrké (Branta ruficollis).
A ještě jednou berneška rudokrká (Branta ruficollis) zachycená při odletu.
