Nepál

Oficiální název: Nepálské království Hlavní město: Káthmandú (Kathmandu) Rozloha: 147 181 km2 Počet obyvatel: 27 070 666 Oficiální jazyk: Nepálština psaná dévanágarským písmem. Státní zřízení: království Hlavní náboženství: Státním náboženstvím v Nepálu je Hinduismus, druhým nejrozšířenějším náboženstvím je Buddhismus. Čas: SEČ +4,75 Měna: nepálská rupie (NPR) Víza: Vízum do Nepálu lze získat buď přímo na hraničním přechodu, nebo na nepálských ambasádách v zahraničí. Vízum na 30 dní stojí 30 USD. Vízum lze v Nepálu prodloužit na Imigračním úřadě v Káthmandú (Department of Immigration, Thamel, Kathmandu, tel.: 009774-18573, 12337, otevřeno neděle až čtvrtek 10:30-14:00 a v pátek 10:30-12:00) a v Pokhaře. Je nutné mít s sebou zásobu pasových fotografií. Turistické vízum neopravňuje ke vstupu do většiny horských oblastí. K tomu je třeba si vyřídit speciální povolení, tzv. Trekking Permit, který vydává v Káthmandú Imigrační úřad. Nedoporučuje se pokoušet dostat se do těchto oblastí bez povolení, neboť na důležitých křižovatkách jsou policejní stanoviště a vstup bez povolení je považován za trestný čin a je tvrdě pokutován. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR

1. Přírodní podmínky

Nepálské království leží v jižní Asii ve střední Himálaji. Na severu se nachází nejvyšší hora světa, Mount Everest (8 848 m.n.m.). Podnebí je tu sice teplé subtropické s monzunovými dešti, v horách však drsné, mrazivé. V nižších polohách rostou stálezelené tropické lesy, výše pak lesy mírného pásma a louky. Cca 7 % území je chráněno (zdroj: bedekr.cz).

2. Čas k návštěvě

Nejlepší období k návštěvě Káthmádského údolí, Pokhary, Kosi a Chitwanu nastává mezi listopadem a březnem, kdy jsou zimující druhy ptáků ze severu a z vysokých partií Himálají přítomny v relativně suchých nížinách. Ideálním časem k treku je pak konec března až konec května, kdy druhy ze středních a vysokých horských poloh hnízdí a kdy je v údolích neuvěřitelné horko. Monzuny trvají v nížinách od června do září.

3. Doprava

Velice dobrá, i když občas trochu drahá letecká doprava, společně se skvěle fungující sítí autobusových spojů, vás dopraví téměř ke všem známým birdwatcherským lokalitám. Půjčení auta je za těchto podmínek zbytečnou extravagancí.

Pěšiny a stezky křižující Himálaje tu beze změn existují už dlouhá staletí. Tytéž cesty jsou v posledních létech bez problémů využívány také birdery při jejich hledání místních ptačích specialit. Dlouhé a široké úseky cest jsou zpevněné s množstvím odpočívadel spojených s čajovnami, restauracemi a ubytovnami. Proto je trekování v nepálské části Himálaje relativně snadnou záležitostí. Před tím, než vyrazíte na trek, je nutné si obstarat povolení, které lze obdržet v kancelářích Central Immigration Office v Kathmandu a v Pokhaře.

4. Ubytování a stravování

Ve větších městech, jako je Kathmandu či Pokhara, jsou dostatečné možnosti stravování i ubytování. V některých národních parcích, jako je Chitwan, je ubytování dostupné jen na základní úrovni. Ve větších restauracích je podáváno menu i v západním stylu včetně hranolků a jablečného koláče.

5. Bezpečnost a zdraví

Doporučena je imunizace proti žloutence, meningitidě, tyfu a žluté zimnici. Důležitá je i prevence proti malárii a vzteklině. Hygiena znamená v Nepálu něco, po čem můžeme jen toužit a většina cestovatelů na vlastní kůži zažije minimálně žaludeční či střevní potíže. Tyto potíže však jen vzácně trvají déle, než jeden či dva dny. Je třeba mít stále na paměti, že místní birding překoná veškeré zdravotní komplikace. Aby se člověk vyhnul nemocem nebo alespoň zmírnil jejich účinek, tak je dobré vyloučit ze stravy maso a saláty, pít jen převařenou nebo sterilizovanou vodu.

6. Ptačí druhy

Avifauna této malé, přátelské himálajské země s dlouhodobě budovanou turistickou infrastrukturou, je velice různorodá. Během treků, které nabízejí ty nejúžasnější vysokohorské přírodní scenérie, se dají vidět i neobvyklé ptačí druhy včetně bažantů, srpatek a timálií.

V Nepálu bylo zaznamenáno přes 840 druhů ptáků. Je to neuvěřitelné množství, když vezmeme v úvahu, že se jedná o vnitrozemský stát. K místním zajímavostem patří frankolín bažinný (Francolinus gularis), koroptev sněžní (Lerwa lerwa), velekur tibetský (Tetraogallus tibetanus), bažant krvavý (Ithaginis cruentus), satyr himálajský (Tragopan satyra), bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha), bažan Wallichův (Catreus wallichi), drop bengálský (Houbaropsis bengalensis), bekasina horská (Gallinago solitaria), bekasina himálajská (Gallinago nemoricola), srpatka ibisovitá (Ibidorhyncha struthersii), kulík dlouhozobý (Charadrius placidus), racek velký (Larus ichthyaetus), rybařík chocholatý (Megaceryle lugubris), medozvěstka himálajská (Indicator xanthonotus), pita devítibarvá (Pitta brachyura), loboš papouščí (Psarisomus dalhousiae), drozd stračí (Zoothera wardii), slavík kaliopa (Luscinia calliope), slavík himálajský (Luscinia pectoralis), modráček Hodgsonův (Grandala coelicolor), čtyři druhy drozdků (rod Enicurus), bramborníček horský (Saxicola insignis), pěnčík středoasijský (Leptopoecile sophiae), sojkovec šedoboký (Garrulax caerulatus), timálie bengálská (Spelaeornis caudatus), timálie kutia (Cutia nipalensis), timálie znamenaná (Minla ignotincta), timálie smaragdová (Myzornis pyrrhoura), sýkora nádherná (Melanochlora sultanea), pěvuška lesní (Prunella immaculata), strdimil Gouldové (Aethopyga gouldiae), strdimil plamenoocasý (Aethopyga ignicauda), hýl Blanfordův (Carpodacus rubescens), hýl šarlatový (Haematospiza sipahi) a hýl oranžovohlavý (Pyrrhoplectes epauletta).

Pokud do svého itineráře zahrnete Phulchowki, Chitwan a Kosi Tappu, pak se dá během dvou nebo tří týdnů zastihnout přes 330 druhů ptáků. Během dvou nebo třítýdenního treku se dá vidět kolem 200 druhů.

7. Zajímavé lokality

Phulchowki
Většina Káthmándského údolí ležícího v nadmořské výšce kolem 1.500m byla v minulosti odlesněna. V jeho jižní části je pohoří Phulchowki, jehož prudké svahy se sekyře vyhnuly relativně nejvíce. Mechem zarostlé porosty dubů a rododendronů kolem vrcholu pohoří (2.767 m.n.m.) a níže položené subtropické lesy jsou plné ptactva. Zlatým hřebem je výskyt sojkovce chocholatého (Garrulax leucolophus), sojkovce šedobokého, timálie kutie, timálie šedobarvé (Pteruthius melanotis) a hýla oranžovohlavého. Nejlepším způsobem, jak tu vyrazit za ptactvem, je nechat se vyvézt po silnici k vrcholu pohoří Phulchowki (20 km jižně od Kathmandu) a pěšky pak sestupovat dolů. Za pozornost stojí také Botanická zahrada Godaveri při úpatí pohoří (drozdci rodu Enicurus, zvonohlík tibetský – Serinus thibetanus).

K dalším lokalitám v okolí Kathmandu patří:
I. Sheopuri Ridge Reserve (Rezervace skalního hřebene Sheopuri), 12 km na sever od města, s výskytem endemické timálie nepálské (Turdoides nipalensis) v okolí Pati Banjiyang, holuba klínoocasého (Treron sphenura), drozda severoindického (Turdus unicolor) a hýl šarlatový.
II. Většinou sekundární lesní porosty na svazích Nagarjungu, 5 km severozápadně od města s výskytem stejných druhů jako v Phulchowki.
III. Královský les v Gokarně, 8,5 km severovýchodně od města, kde se dá vidět holub kouřový (Columba pulchricollis), lejsek modrohrdlý (Cyornis rubeculoides, květen až září).
IV. Swayhambu Temple
V. Soutok řek Monohari a Hanumauti, na jihovýchodním okraji města, kde zimuje čejka šedohlavá (Vanellus cinereus) a strnad obojkový (Emberiza aureola).
VI. Řeka Bagmati v Chobaru, několik km jižně od města, kde zimuje bekasina sibiřská (Gallinago stenura), kulík dlouhozobý, čejka šedohlavá a zedníček skalní (Tichodroma muraria). Ze západního na východní břeh se dostanete přes most, pak se věnujte břehu a řece samotné směrem k jihu. V minulosti tu byla zastižena také srpatka ibisovitá.
Nejlepším místem, kde zastihnout během zimování tohoto zajímavého bahňáka, je okolí Bairini, asi 50 km západně od Kathmandu, podél silnice na Pokharu. Z Bairini pokračujte několik km k západu k vesnici Belchu a ještě před ní zkontrolujte peřeje řeky Trisuli. Vyskytuje se tu také skalník hnědobřichý (Monticola rufiventris) a zedníček skalní.

Národní park Chitwan
V areálu tohoto parku (970 km2) se nachází plošně nejrozsáhlejší oblast nížinných lesů, luk a pastvin v Nepálu. Diverzita zdejší avifauny a savců je tu největší z celé Asie. Bylo tu zaznamenáno přes 480 druhů ptáků včetně specialit vázaných na travnaté pláně – drop bengálský, timálie ostřicová (Chrysomma altirostre) a cistovníkovec pakistánský (Chaetornis striatus), stejně jako spousta dalších zajímavých druhů – hnízdící pita devítibarvá, zimující slavík kaliopa a slavík himálajský. Za jeden den se tu dá vidět až 150 druhů ptáků. Snadno se tu také dá potkat v jiných částech Nepálu vzácný nosorožec indický (Rhinoceros unicornis).
Chitwan je dostupný buď letecky (přes Meghauli) nebo po silnici (4-6 hodin jízdy přes Narayanghat) z Kathmandu. Za ptactvem se dá vyrazit pěšky, jeepem, lodí nebo na sloním hřbetu. Pobyt v parku je dost drahý. Birdeři s omezeným rozpočtem se mohou ubytovat ve vesnicích Meghauli nebo Sauraha, které leží mimo areál parku. V obou vesnicích je mnoho levných a čistých ubytoven, ze kterých se dá vybrat. Do parku se dá z vesnic každodenně dojíždět přes řeku Rapti. Když se překročí řeka z Meghauli, pak se dá věnovat pastvinám a příkopům kolem Bhimle Checkpointu (drop bengálský, slavík kaliopa a slavík himálajský) a lesním porostům kolem Tiger Tops Jungle Lodge (trogon rudohlavý – Harpactes erythrocephalus, dvojzoborožec žlutozobý – Buceros bicornis, pita devítibarvá, prinie indická – Prinia cinereocapilla, sojkovec lesní – Garrulax ruficollis). Ze Sauraha dostupného přes Tadi Bazaar, se pusťte do lesů na západě (vlha modrobradá – Nyctyornis athertoni), překročte řeku a jste na travnatých pláních s lesy uvnitř národního parku (drop bengálský, pita devítibarvá). Sauraha je skvělou lokalitou k zastižení nosorožce indického. Zkušenost s tak velkým zvířetem je vždy vzrušující a adrenalinová. Nebezpečné je přibližovat se k samici s mladými. V parku si dejte pozor na setkání se stejně nebezpečným, ale mnohem vzácnějším medvědem pyskatým (Melursus ursinus) a tygrem indickým (Pantera tigris tigris). V sušších a otevřenějších lesích východního cípu rezervace, kolem Chitwan Jungle Lodge, se vyskytuje např. sokolík obojkový (Microhierax caerulescens). Kraska zelenavá (Cissa chinensis), loboš papoušcí a sýkora nádherná se drží v Churia Hills na jihozápadě. Množství vzácných druhů je vázaných na travnaté pláně a jelikož tráva tu přesahuje výšku člověka, tak je nejlépe se těmto oblastem věnovat od února do dubna. V lednu jsou totiž velké plochy pokoseny.

Oblázkové břehy řeky Rapti v Hetaudě, východně od Narayanghatu, bývají navštěvovány zimující srpatkou ibisovitou, kulíkem dlouhozobým a zedníčkem skalním. Prohlédněte řeku jižně od silnice. Srpatky byly pozorovány do vzdálenosti pěti km. Vyhněte se ale nejrušnějším částem dne.

Frankolín bažinný, drop bengálský a bramborníček běloocasý (Saxicola leucurus) se vyskytují v rezervaci Sukla Phanta (155 km2) ve západní části terai (ekoregion aluviálních rovin, které jsou sezónně bažinaté) nedaleko Národního parku Dudwa ležícím v sousední Indii. Vstup do této oblasti je obvykle zakázán. Drop bengálský, drop indický (Sypheotides indica, duben až září) a srpatka ibisovitá (listopad až březen) se vyskytují v Národním parku Bardia, který leží také v západní části terai. Bardia je vzdálena dvě hodiny jízdy od Nepalgunje, který má spojení s Kathmandu. Nejlepším místem k ubytování je Karnali Tented Camp, ve kterém se dá rezervovat místo přes Tiger Tops, PO Box 242, Durbar Marg, Kathmandu.

Kosi
Oblast mokřadů, travnatých plání a zemědělsky obhospodařovaných ploch v blízkosti 1 km dlouhé přehrady na řece Kosi. Poblíž se nachází rezervace Kosi Tappu, kterou najdete v jihovýchodním Nepálu a ve které se vyskytuje množství zimujících vodních ptáků – např. frankolín bažinný a bramborníček horský. V zimě tu během dne zastihnete přes 150 druhů ptáků.
Když se dostanete k přehradě na řece Kosi, poblíž Karkavitty, tak se věnujte její západní a východní části a dvěma ostrovům na severu a na jihu nádrže (bramborníček horský, bramborníček běloocasý, skřivánek středoasijský – Calandrella acutirostris). Frankolín bažinný se vyskytuje v Kosi Tappu (175 km2), 15 km severně od přehrady. Do rezervace se dá dostat pěšky po hrázi vedoucí od přehrady nebo autobusem (2 hodiny jízdy) z Biratnagaru, který má letecké a silniční spojení s Kathmandu. Birdingu se věnujte podél stezky, která vede napříč celou rezervací (možnost zapůjčení bicyklu).

V oblasti Dharan Forest, která je dostupná z Kosi nebo ještě lépe z Itahari, se vyskytuje sokolík obojkový, holub pompadur (Treron pompadora), rorýs bělořitný (Hirundapus cochinchinensis), vlha modrobradá, housenčík černokřídlý (Coracina melanoptera), špaček jihoasijský (Saroglossa spiloptera), lejsek rezavoprsý (Cyornis poliogenys) a květozob indický (Dicaeum erythrorynchos).

Langtang Valley Trek
Na tomto treku, který vede přes subtropické lesy, lesy mírného pásma a dubovo-rododendronové porosty, můžete pozorovat endemickou timálii neposkvrněnou (Pnoepyga immaculata), která tu byla objevena teprve v roce 1991. Z dalších druhů stojí za zmínku čtveřice bažantů, srpatka ibisovitá, medozvěstka himálajská a drozd stračí. Společně s částí tzv. Gosainkund Treku se dá celá oblast pokrýt během dvou týdnů. Vhodnější je ale vyčlenit si týdny tři.
Dva dny nezáživného terénu (špaček jihoasijský) se dají ušetřit tím, že začnete až v Dhunche, které je dostupné z Trisuli Bazaaru ležícího poblíž Kathmandu. Hned za Dhunche prochází stezka množstvím vlhkých a zarostlých úžlabin, ve kterých se vyskytuje nádherný drozd stračí, skalník modrohlavý (Monticola cinclorhynchus), skalník hnědobřichý, drozdek konipasí (Enicurus scouleri), drozdek skvrnitý (Enicurus maculatus) a tesie šedobřichá (Tesia cyaniventer). Pak stezka stoupá k řece Trisuli, následně k Bharku (1.845 m.n.m.) a poté prochází přes les. V Bharku opustíte novou cestu a vydáte se po stezce překračující hřeben směrem na Syabru, kde je množství horských chat roztroušených na prudkých terasovitých úbočích hor. Ze Syabru stezka klesá přes další terasy a pak znovu šplhá až k soutěsce Langtang. Zde stezka vstupuje do kouzelných deštných listnatých lesů rostoucích podél řeky Langtang. Dá se tu vidět endemická timálie neposkvrněná (v podrostu na březích řeky), medozvěstka himálajská (na větvích v blízkosti včelích hnízd, která visí pod skalními stěnami), drozd stračí, tesie šedobřichá a hýl šarlatový. Na prudkých travnatých svazích nad řekou se vyskytuje bažant lesklý (Lophophorus impejanus), kamzík goral (Nemorhaedus goral), tahr himálajský (Hemitragus jemlahicus) a serau velký (Capricornis sumatraensis).
Stezka tedy překročí řeku Langtang před tím, než přes jehličnaté lesy s výskytem drozda dlouhoocasého (Zoothera dixoni) a drozda skalního (Zoothera monticola) vystoupá na Chongdong (2.380 m.n.m.) a Ghore Tabela (2.880 m.n.m.). Nad Ghore Tabela se nachází rozlehlá vesnice Langtang, která leží v nadmořské výšce 3.305 m v ledovcem tvarovaném údolí obklopeném zasněženými vrcholky hor. Nad Laplangem se už moc ptáků nezdržuje. Ovšem čím je jich méně, tím jsou zajímavější. Mezi vesnicí a Gompou Kyanjin se dá vidět holub sněžný (Columba leuconota), rehek bělobřichý (Hodgsonius phaenicuroides – první úžlabina východně od Langtangu), mlynařík rudočelý (Aegithalos iouschistos), strdimil plamenoovasý, hýl růžovobrvý (Carpodacus rodochroa) a hýl skvrnitokřídlý (Carpodacus rodopeplus). V Kyanjin Gompě, která leží ve výšce 3.750 m.n.m., je řeka dost široká a kamenitá – ideální prostředí pro srpatku ibisovitou. V březových porostech podél řeky se vyskytuje bažant krvavý a kabar pižmový (Moschus moschiferus). Koroptev sněžní a velekur tibetský se zdržují v okolí Kyanjin, zvláště směrem na Yala Hill, které jsou přece jen vyšší, než název napovídá – 4.985 m.n.m.
Ze Syabru ležícím na Langtang valley Trek se dá zkratkou dostat na Gosainkund Trek (viz níže). Satyr himálajský se vyskytuje ve smíšených lesích u průsmyku Gosainkund právě na této zkratce (nejlépe za svítání), stejně jako řada dalších druhů, které nelze běžně pozorovat podél Langtang Valley Treku. Patří k nim sojkovec lesní (Garrulax ocellatus), timálie olivová (Pteruthius xanthochlorus), timálie bělobrvá (Alcippe vinipectus), sýkořice šedouchá (Paradoxornis nipalensis) a hýl narezavělý (Pyrrhula erythrocephala). Na konci zkratky odbočte doleva, abyste se dostali na Gosainkund Trek směřující k Sing Gompě.

Gosainkund Trek
Tento trek traverzuje ve větších výškách, než Langtang Valley Trek a prochází dubovo-rododendronovými lesy před tím, než dosáhne vysokohorských luk a kamenitých suťovisek v nadmořské výšce 4.600 m v okolí průsmyku Laurebina. Tento průsmyk vám může připadat až příliš dlouhý na těch několik druhů ptáků, které tu najdete. Každý z nich je ale výjimečný. Patří k nim bekasina himálajská, drozdík krátkokřídlý (Brachypteryx stellata), modráček Hodgsonův, timálie znamenaná, timálie smaragdová a hýl růžovoprsý (Carpodacus puniceus).
Tento trek směřující ke Gosainkundským jezerům je dostupný zkratkou ze Syabru, který leží na Langtang Valley Treku. Od konce zkratky se stoupá jehličnatými lesy k Sing Gompě ve výšce 3.255 m.n.m. Ke druhům, které byly na této trase zaznamenány patří rehek bělobřichý, šoupálek nepálský (Certhia nipalensis) a dlask černohlavý (Mycerobas affinis), zatímco satyr himálajský je k zastižení u Sing Gompy. Nad Sing Gompou stezka šplhá k Gosainkundským jezerům. Tato jezera sice leží v odlehlé končině ve výšce 4.267 m.n.m., ale přesto jsou velice atraktivní turistickou destinací. Birder, který zamýšlí utéci daleko od civilizace, může být velice zklamán, když zjistí, že se Gosainkud podobá jedné velké vesnické hospodě. Ovšem jiné birdery může potěšit právě ta možnost dát si po celodenní vysilujícím birdingu jedno chlazené pivko. Tou nejdůležitější věcí, kterou musíte vědět, je skutečnost, že právě nad vesnicí se vyskytují tři vysokohorské druhy – hýl růžovoprsý cestou k Laurebina Pass (4.600 m.n.m.), bekasina himálajská a modráček Hodgsonův na pustých kamenitých svazích mezi průsmykem a Phedi. Pod průsmykem, na straně Phedi, se mrkněte také po koroptvi sněžní a bažantovi lesklém. Nízké jalovcové křiviny obývá budníček hnědohřbetý (Phylloscopus fuligiventer) a dlask jalovcový (Mycerobas carnipes). Pod Phedi klesá stezka ke Gapte ve výšce 3.565 m.n.m., kde v květnu kvetoucí rododendrony lákají nádhernou timálii smaragdovou.
Pokud se nechcete z Gapte vracet stejnou cestou, pak je tu možnost vyzkoušet okruh Helambu Circuit a buď se vrátit do Kathmadu ten stejný den autobusem nebo ještě lépe zůstat na treku a pustit se přes zbytky lesů (timálie ojíněná – Actinodura nipalensis a timálie znamenaná) směrem na Thore Pati. Odtud se dá navštívit Sheopuri Ridge Reserve s výskytem endemické timálie nepálské. Z rezervace pak stezky prudce klesá k Sundarijalu, odkud je možné se vrátit po silnici do Kathmandu.

Malé městečko Pokhara leží v nadmořské výšce 915 m přímo pod masevem Anapurny, jejíž vrcholy přesahují 6.500 m.n.m. Ačkoli je okolí Pokhary zemědělstvím značně přetvořeno a zbytky lesů jsou silně poškozeny lidskou činností, stejně se jedná o velice dobrou ornitologickou lokalitu. K druhům, které tu byly zaznamenány patří čírka srpoperá (Anas falcata, listopad až březen), orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), moták černobílý (Circus melanoleucus, listopad až březen), ketupa rybí (Ketupa zeylonensis), loboš papouščí (Psarisomus dalhousiae), kraska zelenavá, žluva kaštanová (Oriolus traillii), drozd dlouhoocasý, lejsek jednobarvý (Cyornis unicolor), drozdek černohřbetý (Enicurus immaculatus), tesie žlutobřichá (Tesia castaneocoronata), tesie šedobřichá, sojkovec chocholatý (Garrulax leucolophus), sojkovec červenobradý (Garrulax rufogularis), timálie hnědobílá (Pomatorhinus schisticeps) a timálie čínská (Leiothrix lutea). Pokhara leží asi 8 hodin jízdy po silnici od Kathmandu. Existuje tu také letecké spojení. Zaměřte se na les u jihozápadního cípu jezera Phewa Tal (čírka srpoperá, moták černobílý) a na okolí jezera zvaného Begnas Tal, které je 15 km jihovýchodně od Pokhary (čírka srpoperá).

Jomosom Trek
Tomuto treku se také přezdívá „trek jablkového koláče“, protože tento pokrm najdete v menu všech jídelen podél jeho trasy. Ačkoliv se trek nachází v dosti odlehlé oblasti, přesto je možné ho velice snadno absolvovat. Jeho trasa traverzuje stěnu soutěsky Kali Gandaki, prochází subtropickými lesy, lesy mírného pásma a vede přes horské louky na okraji Tibetské náhorní plošiny. K místním specialitám patří koroptev tibetská (Perdix hodgsoniae), bažant chocholatý (Pucrasia macrolopha), bažant Wallichův (Catreus wallichi), bekasina horská, rehek středoasijský (Phoenicurus erythronotus), rehek bělohrdlý (Phoenicurus schisticeps), rehek červenobřichý (Phoenicurus erythrogastrus), pěnčík středoasijský, hýl Blandordův, hýl růžovoprsý a pěvuška lesní. Během dvou až tří týdnů se tu dá pozorovat asi 200 druhů ptáků. Samotní trek se dá zvládnout za 10 dní.
Na trek se nastupuje v Jomosomu, který je letecky dosažitelný z Pokhary. Jomosom leží v nadmořské výšce 2.715 m na okraji Tibetského plató. Na polích v jeho okolí a v okolí Marphy se dá vidět rehek středoasijský, rehek bělohrdlý, rehek červenobřichý a pěnčík středoasijský. Ještě před sestupem je dobré se podívat nad Jomosom. Jeřáb panenský (Anthropoides virgo) byl zaznamenán na polích kolem Kagbeni ve výšce 2.805 m.n.m. Odsud stezka stoupá do údolí Jhong Khola. Než dosáhne výšky 3.800 m.n.m. v Muktinathu, tak se dá vidět rehek červenobřichý a pěnčík středoasijský. Vysokohorské druhy, jako je velekur tibetský, velekur himálajský (Tetraogallus himalayensis), bekasina horská a holub sněžný, můžete potkat kolem Muktinathu – v polích kolem městečka (holub sněžný), v okolí kláštera (dlask jalovcový) a vodní nádrže (bekasina horská) a v průsmyku Thorung La (velekuři).
Hlavní stezka z Jomosomu stoupá ke Kalopani, pak jde lesem (medozvěstka himálajská) před tím, než dosáhne Ghasy. Mnohé zajímavé ptačí druhy se vyskytují v lese u Ghasy (např. šest druhů bažantů). K pozorování těchto ptáků je potřeba mít hodně volného času (alespoň tři dny) a nadšení (stěny údolí jsou velice strmé a nebezpečné). Východně od Ghasy můžete opustit hlavní stezku (východně od mostu přes řeku Kali Gandaki) a zaměřit se na severní okraj údolí (bažant krvavý, satyr himálajský, bažant Wallichův a modráček Hodgsonův. Západně od Ghasy se vydejte mimo hlavní stezku severně od Mustang Lodge (severně od Ghasy) a prohlédněte boky údolí směrem na západ – bažant chocholatý, bažant Wallichův a pěvuška lesní. Pod Ghasou vstupuje stezka do soutěsky Kali Gandaki, kde se endemická timálie nepálská vyskytuje jižně a severně od Tatopani. Z Tatopani stezka šplhá ke Ghorepani a hřebenu Chandrung (možný výskyt sýkořice velké – Conostoma oemodium). V okolí Ghorepani se dá strávit i několik dní. Podél tzv. Poon Hill Trailu spojujícího Upper Ghorepani a Lower Ghorepani se zdržuje hýl Blanfordův. Podél Ridge Trailu, který vede k Deurali, jde zastihnout bažanta chocholatého, sýkořici šedouchou a hýl červenočelý (Callacanthis burtoni). Deurali a Chitre spojuje Stream Trail, v jehož okolí byla zaznamenána bekasina horská, drozd dlouhoocasý a drozd skalní. Z Ghorepani stezka klesá přes dubovo-rododendronové porosty směrem k Birethanti (1.065 m.n.m.). Zde hlavní stezka (trail) končí. Nezapomeňte se tu u řeky podívat po rybaříkovi chocholatém (Megaceryle lugubris), drozdkovi konipasím, drozdkovi šedohřbetém (Enicurus schistaceus), drozdkovi skvrnitém, zedníčkovi skalním a v Phedi po kulíkovi dlouhodobém. Do Pokhary se dostanete po silnici z Birethanti.

Z Ghorpani je možné se dostat k výchozímu bodu tzv. Annapurna Sanctuary Treku. Vrátit se pak odtud dá do Pokhary přes Ghandrung a Landrung. Tato trasa stojí za úvahu koncem zimy, kdy se začínají ozývat bažanti a kdy jsou tu stále ještě přítomny zimující druhy. Zvlášť zajímavé jsou lesní porosty mezi Ghorepani a Tadapani, cestou přes Deurali (drozd šedohlavý – Turdus rubrocanus), les mezi Tadapani a Tolkou, cestou přes Ghandrung a Landrung a les mezi Tolkou a Phedi (hýl šarlatový).

Jomosom je také výchozím i koncovým bodem tzv. Mustang Treku, který obyčejně zabere asi 16 dní. Ideálním časem pro tento trek je srpen. Mustang Trek prochází přes oblasti, které náleží geograficky, kulturně i ornitologicky k Tibetu. Cesta vede po liduprázdném, ale nádherném jižním okraji Tibetské náhorní plošiny s výskytem mnohých vysokohorských druhů: koroptev tibetská, stepokur tibetský (Syrrhaptes tibetanus), strakule čínská (Pseudopodoces humilis), pěnčík středoasijský, skřivánek středoasijský, hýl mongolský (Rhodopechys mongolicus), pěnkavák Adamsův (Montifringilla adamsi), pěnkavák bělohřbetý (Montifringilla taczanowskii), pěnkavák rudokrký (Montifringilla ruficollis), pěnkavák Blanfordův (Psalidoprocne blanfordi), hýl velký (Carpodacus rubicilla) a ze savců také nahur modrý (Pseudois nayaur), irbis či levhard sněžný (Uncia uncia) a vlk obecný (Canis lupus).

Největším národním parkem Nepálu je Shey-Phoksundo NP (3.555 km2), který mimo jiné tvoří kulisu k vynikající knize Petera Matthiessena The Snow Leopard. Nalezneme jej v severozápadním cípu země. Jde o velkolepou ukázku divoké a odlehlé přírody Tibetského plató – lesy, horské louky a polopouště. Mimo jiné tu byly zaznamenány následující druhy – koroptev tibetská, bekasina horská (v Pani Palta), strakule čínská, brhlík Gouldův (Sitta leucopsis), mlynařík bělohrdlý (Aegithalos niveogularis), pěnčík středoasijský, sojkovec pestrý (Garrulax variegatus), pěnkavák Adamsův, hýl větší (Carpodacus rubicilloides), hýl narezavělý a opět nahur modrý, kabar pižmový, irbis sněžný a vlk obecný. Do parku se dá dostat pouze letecky z Juphaalu; musí se žádat o speciální povolení ke vstupu, poplatky jsou hodně vysoké.

Výchozím bodem tzv. Rara Lake Treku je Surkhet, který leží dva dny jízdy západně od Kathmandu. Jde o namáhavou 18-ti denní cestu s kempováním, kterou je nejlépe absolvovat v březnu, kdy je tu možno vidět některé západohimálajské druhy jako např. brhlíka kašmírského (Sitta cashmirensis), brhlíka Gouldova (Sitta leucopsis) a také velekura himálajského, bažanta Wallichova, rehka středoasijského, sýkoru skvrnitokřídlou (Parus melanolophus) a pěvušku čenohrdlou (Prunella atrogularis). Ze Surkhetu vede stezka přes dva vysoké horské hřebeny, poté údolím Tila a následuje Sinja v nadmořské výšce 2.134 m. Dále stezka stoupá přes průsmyk Chuchmara (3.962 m.n.m.), aby vyklesala k jezeru Rara (3.048 m.n.m.). Doporučuje se tu zůstat několik dní a pak se vrátit na stezku, která překonává další dva vysoké průsmyky a končí v Jumle (2.347 m.n.m.). Z Jumly se dá vrátit do Kathmandu letecky.

Další trek, tzv. Everest Trek, je pro birdery nejzajímavější v květnu, ale dá se absolvovat i na podzim, kdy nabízí dokonalá horská panoramata. Stezka vede přes zemědělsky obhospodařované oblasti, přes louky a rododendronové porosty s výskytem velekura himálajského, bažanta krvavého, bažanta lesklého, holuba sněžného, pěnkavice horské (Leucosticte brandti), hýla velkého a hýla růžovoprsého. Trek začíná a končí v Lukle, která má letecké spojení s Kathmandu. Následně se pokračuje údolím Dudh Kosi k Namche Bazaaru, následuje Khumjing, Thyangboche (vysokohorské druhy) a Upper Pangboche, za kterým leží vysokohorské pastviny a kamenitá říční údolí obklopená skalními štíty včetně samotného Everestu dosahujícího 8.848 m.n.m. Stezka pak klesá k jezerům Gokyo ležícím v nadmořské výšce 4.572 m (hýl růžovoprsý). Odsud je možné podniknout výstup na Kala Pattar (5.182 m.n.m.).

Osmnáctidenní Barun Valley Trek, který je nejlepší v květnu, stoupá skrze subropické, mírné a subalpinské vegetační pásmo s výskytem satyra himálajského, bekasiny horské, výra nepálského (Bubo nipalensis), drozda dlouhozobého (Zoothera marginata), drozdíka krátkokřídlého (Brachypteryx stellata), lejska safírového (Ficedula sapphira), budníčka Hodgsonova (Tickellia hodgsoni), sojkovce modrokřídlého (Garrulax squamatus), timálie tenkozobé (Xiphirhynchus superciliaris), timálie bengálské, timálie skvrnité (Spelaeornis formosus), timálie Egertonovy (Actinodura egertoni), timálie smaragdové (Myzornis pyrrhoura) a pěvušky lesní, stejně jako nahura modrého a irbisa sněžného. Tento trek začíná a končí v Tumlingtaru, který má letecké spojení s Kathmandu. Dále pokračuje k severu údolím Arun a pak stoupá k průsmyku Barun (4.267 m.n.m.), který je vstupní branou k basecampu u Makalu.

Dlouhý, třiadvacetidenní Kangchenjunga Trek, který se dá nejlépe absolvovat v květnu nebo červnu, najdete v severovýchodním cípu Nepálu. Přivede vás až ke třetí nejvyšší hoře světa, ke Kangchenjunze (8.598 m.n.m.). O ptácích této oblasti je známo jen hodně málo. Vidět se tu dá modráček modročelý (Cinclidium frontale), skalníček purpurový (Cochoa purpurea), sojkovec karmínový (Liocichla phoenicea), timálie dlouhozobá (Rimator malacoptilus), timálie skvrnitá a timálie Delacourova (Alcippe cinerea). Trek začíná severně od Ilamu, který spojuje silnice s Biratnagarem a Birtamodem nebo s Darjeelingem v Indii.

Hanga Tham Trek
Tento trek nacházející se ve východním cípu Nepálu, vede přes vysoce zemědělsky využívanou oblast terasovitých políček ve svazích, zarostlých roklin a dubovo-rododendronových porostů, kde se dají pozorovat některé východohimálajské druhy včetně vzácné timálie bengálské. Ideální dobou k absolvování tohoto treku je květen. Celou trasa trvá projít minimálně jeden týden.
Z Ilamu dostupného po silnici z Birtamodu nebo Darjeelingu v Indii, se jde k severu. Při každé vhodné příležitosti je dobré se ptát místních kudy stezka vede, protože ji můžete velice lehce ztratit. Během jednoho dne se dá dostat do Jamuny a za další dvě tři hodiny k usedlosti Hanga Tham, ze kterou leží nádherný mechem porostlý rododendronový porost vhodný k birdingu. Návrat do Ilamu bude trvat maximálně jeden den.

Krátký Sunischare Trek zabere jen tři dny pochodu, během kterých se dá vidět holub ostroocasý (Treron apicauda), rybařík chocholatý, loboš papouščí, lejsek rezavoprsý, drozdek černohřbetý a bulbulec šedočelý (Alophoixus flaveolus). Pozorován tu byl také datel indočínský (Gecinulus grantia). Stezka začíná jižně od Ilamu, v prudké zatáčce pod Deurali Lodge. Ornitologicky nejzajímavější lokality leží kolem řeky Modi Khola a v úseku Garuwa – Sukhani. Cesta z Ilamu do Chisapani trvá asi den včetně několikahodinového birdingu podél řeky. Během dalšího dne se dá dostat do Sukhani, odkud je to jen kousek do Sunischare. Odsud už vede silnice na Birtamod.