birdwatcher.cz

1.6.2019: Krátký cyklobirding u „Mlýnů“

V pátek to balím v práci dřív. Obloha je jasná, slunce svítí a teploty náhle vyskočily dost vysoko nad hranici 20°C. Mířím do lesů u Adamova, abych zkusil přemluvit posledního ze tří lejsků malých v jednom zdejším hlubokém vlhkém žlebu. Budu-li úspěšný, mám pro letošek v podstatě splněno. Ještě za dva týdny zkusím další rezervaci u Křtin, jestli se neobjevil nějaký nový pták a tím to hasne.

Les je prosvícen slunečními paprsky, což není moc dobré, protože se v nich monofilamentová síť leskne. Samec lejska prozpěvuje přesně v těch místech, kde jsem ho zastihl posledně. Nacházím místo v zástinu a chystám síť. Pak pouštím nahrávku a mizím. Samec hned reaguje a s varováním poletuje kolem. Zalétá až ke mně, ale nehýbu se a snažím se tvářit, jako bych byl kusem klacku. Samec je opatrný, ale nahrávka, do které jsem namixoval i občasné samičí varování, ho provokuje. Pak už visí v síti a já rychle kloužu po svahu dolů, aby mi neulétl. Mám ho a je to pták, kterého jsem kroužkoval vloni jako +2K samce. Jen, co ho mám v ruce, dostává se celá síť do slunce a svítí jako pavučina. Teď bych ho do ní už nechytil.

Fajn, po hodince v lese mám splněno. Tohle byl letošní pátý kontrolovaný samec, dva dostali nově kroužek, dva jsem kroužkoval v loňském roce a ten poslední byl kontrolován po dvou letech. Krásná návratnost.

V sobotu po ránu vyjíždíme na krátký cyklobirding k Novomlýnským nádržím. Teploty jsou hlášeny nezvykle vysoké a obloha je bez mráčku, snad se neupečeme. Začátek trasy volíme strategicky vedle hospody v Ivani. Krátká příprava a vjíždíme do Horního luhu. Je tu krásně vlaho, kolem prozpěvují ptáci a všude kolem cesty jsou na pavučinách zavěšeny levitující zdánlivě housenky. Několikrát nad námi vzduchem profrčí neohrabané torpédo s parohy. Roháče jsem nepotkal už dost dlouho. Zkouším si zapisovat všechny slyšené i viděné druhy ptáků. V jednom místě se ukazují hned tři druhy strakapoudůvelký, dva prostřední a prcek stráček. Lužní les by člověk mohl šněrovat na kole hodiny. Žádné kopečky, příjemný stín, plno lejsků bělokrkých, sedmihlásků, špačků… je tu hezky.

Míjíme Betlém a přijíždíme na břeh Věstonické zdrže. Ještě před tím se na obloze ukazují první dravci. Napřed je to káně lesní a luňák červený, ale hned vzápětí mám štěstí na nedospělého orla královského. V zápisníku mám 38 druhů.

Loučku pod břehem hlídá ťuhýk obecný, z lesa vrká hrdlička divoká a z rákosí lemujícího břeh skřehotá rákosník velký a svým tři-tři čtyři-čtyři se nedokáže dopočítat rákosník obecný. Další káně na obloze a kus nad ní točí termiku včelojed. Co chvíli nás míjí hejno cyklistů. Je krásně, nedivím se jim. Tady na otevřeném břehu moc stínu není a je to znát. Slunce poctivě pálí.

Postupně překonáváme Jihlávku a Svratku a vracíme se k nádrži v jejím nejsevernějším cípu. Na laguně tu loví rybáci obecní a na náplavách u břehu cupitá párek kulíků říčních. Teď už to nedoženeme, ale klidně bychom sem mohli vyrazit na noc. Krátce nahlížíme na prázdný Pouzdřanský rybník, přejíždíme znovu obě řeky a podél Jihlávky se vracíme k Ivani.

Byl to super pidivýlet. Josef mi hned hlásí, že jsme ujeli 14 km. V zápisníku mám přesně 60 druhů včetně tří, které jsem letos viděl prvně. S klidným svědomím si teď můžeme nacpat teřichy U Stehlíků.

Jeden z rybáků obecných (Sterna hirundo) lovících co chvíli na laguně u břehu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *