birdwatcher.cz

20.-21.9.2019: Smradinožka a ti druzí

K Zouvalce dnes přijíždím něco po páté. Je nádherné páteční odpoledne. Fouká čerstvý SZ vítr a v polích je dost mrtvo. Jsou vidět jen poštolky a jedna dvě přeletující káně. Schéma stavění, kasání a roztahování dvou sítí – pěvcovky a dravcovky – je jasné. Nic na něm poslední dobou neměním. Dravcovka brzy stojí v poli, nadouvá ji vítr a pod ní pokřikuje nahrávka poštolky. Poštolky se ale neukazují. I v keřích je mrtvo. Podél linie keřů dost vysoko letí dvě sojky. To je vše. Sedám si do skládací židličku ke stolku u otevřeného kufru auta a vyhřívám se ve slunečních paprscích. Je třeba do sebe nasát teplo, protože mě čeká jasná a studená noc, kdy jsou hlášeny i přízemní mrazíky.

Z atlasu ptáků Indie se snažím naučit alespoň nějakého opeřence, ale moc se mi nechce. Od podzimního výletu do Nepálu mě stále ještě dělí 5 týdnů. Času je sice dost, ale pochybuji, že v přípravě nějak výrazně pokročím. Pocucávám pivko a čučím po okolí. Západ slunce je díky popílku po výbuchu sopky na Kurilských ostrovech opět ohnivě barevný. Až s padajícím šerem se chytá pěnice černohlavá, modřinka a kvíčala. Tím to pro pěvce končí. Chystám si ležení. Křičící poštolku dávno nahradila pod dravcovou naříkavá červenka. Je zima.

Obloha je brzy plná hvězd. Lehám do spacáku. Podélně s osou mého těla protéká vysoko nade mnou hvězdné roky vzdálená Mléčná dráha, na které se vznáší Labuť. V mé těsné blízkosti pobíhají hraboši a nějaká potvora hlasitě hryže pod kapotou Molendy.

V jedenáct přináším od Arnošta kalouse, mladou samici. Chytila se do nejnižšího pole sítě a v jejím zajetí teď sedí na zemi. O necelou hodinku později nacházím v síti mladou smradinožku pálenku. Tohle je moc pěkný druh, ze kterého mám radost. Smradinožka jí říkám proto, že jí opravdu brutálně páchnou nohy a tento její odér pak cítím ještě hodně dlouho na rukou, i když si je opakovaně myji. Na noze má smradinožka kroužek. Jsem zvědavý, kdo jí ho dal. Tím ruch kolem Arnošta utichá, protože o půlnoci balím nahrávku červenky, roztahuji pěvcovku a pouštím pod ní mix budníčků. Okolní krajinu tou dobou už modravým svitem zaplavuje měsíc jasně zářící na obloze. Tuto noc bude svítit celou.

Ve tři visí v nejvyšším poli černohlávek. Teprve po šesté ráno se objevují další ptáci. Jsou to kosi, občasná červenka či rehek zahradní. Radost mi dělá samec modráčka, který letěl nízko podél pásu keřů. Pěvcovka naštěstí vybíhá po obou stranách keřů kousek do pole. Proto se chytil. Pak už toho moc není – po šesté hodině kroužkuji jen asi 25 ptáků. Arnošt přilákal ještě starého samce poštolky a úplně na závěr se chytá dvojice budníčků menších a dvě modřinky.

Je nádherný slunečný den, obloha je jako vymetená. Po téměř bezvětrné noci se zvedá studený vítr. Mezi občasnými hlasy konopek, kvíčal a skřivanů se nade mnou ozve i skřivan lesní a linduška rudokrká. Před devátou jsem sbalen, jede se na teplé kafe.

odchycené druhy: pěnice černohlavá (5 ex.), pěnice slavíková, sýkora modřinka (3 ex.), sýkora koňadra, drozd kvíčala, kos černý (4 ex.), kalous ušatý, sova pálená (retrap), poštolka obecná, červenka obecná (3 ex.), rehek zahradní (5 ex.), slavík modráček, budníček menší (2 ex.) – 29 ptáků 13 druhů

„Smradinožka“ sova pálená (Tyto alba).

Krásný bělořit šedý (Oenanthe oenanthe) z odpoledního rodinného výjezdu do polí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *