birdwatcher.cz

23.3.2019: Venčení a dobírání druhů

Začíná další dokonale jarní den pod modrou oblohou a rozjásaným sluncem. Dnešním cílem je vyvenčit někde v terénu rodinku a dobrat pár druhů do Pepeho letošního seznamu ptáků. Do stovky jí chybí jedenáct druhů, cíl je tedy jasný.

Chceme se jen krátce mrknout kolem rybníků u Pohořelic. První zastávka je u nejsevernějšího z výtažníků u Starého rybníka. Ráno sice bylo jen pár stupínků nad nulou, ale teplota každou chvíli stoupá. Dnes je hlášeno až 21°C. Začínám tomu věřit. Jen co lezeme z auta, vítá nás zpěv budníčků menších a křik racků z oblohy. Výtažník je upuštěný a na jeho bahnech jsou kromě racků chechtavých s několika bouřními i pro nás první letošní bahňáci – jeden bojovník, dvojice vodoušů rudonohých, sedm vodoušů kropenatých a osm kulíků říčních. Z křovin podél břehu, kde se zdržujeme, bych už čekal zpěv černohlávků, ale zatím nic. Na ostrůvku Starého rybníka jsou vidět volavky popelavé na hnízdech. Kvakoš zatím žádný. Jako vláček jezdí podél rákosí u břehu čtveřice bílých pižmovek.

Projíždíme kolem Mariánského Dvora, abychom zkontrolovali hnízdo čápů bílých. Zatím tu nejsou. Nedá mi to, abych nevzpomněl na lovce v Libanonu, kteří každý rok decimují čápy táhnoucí zpět na hnízdiště. Snad místní pár cestu plnou nástrah zvládne bez úhony. Pak zastavujeme u rybníčka Zarostlý, který sousedí s Vrkočem. Z názvů tří rybníčků v okolí – Zarostlý, Čahoun a Nohavice – lze sestavit šťavnatá slovní spojení. Není to poprvé, co se tím bavíme. I tady poletují a zpívají budníčci menší a z rákosin se ozývají potápky malé. Obcházíme Čahoun. Z nových druhů objevujeme párek čírek modrých a postupně tři moudivláčky lužní poskakující ve větvích vrb. Je nádherně, zkusmo jdu bosky první letošní metry.

Rozhodujeme se pro brzký oběd v Ivani. Když projíždíme po hrázi Novoveského rybníka, registruji jen kousek od břehu na vodě kontrastní černobílou potápku. Zastavujeme a zjišťujeme, že jde o potápku žlutorohou připomínající na vodě maličkou potápličku. Jdu udělat pár dokumentačních fotek. Pěkné pozorování.

Jarní teplé počasí dokáže pěkně unavit. S objemnou porcí oběda v žaludku je to ještě horší. Vracíme se k Brnu. Pepovi ale stále ještě chybí dva druhy do stovky, a proto zastavujeme na dohled skládky odpadků u Žabčic. Hory odpadků jsou obsazeny racky. Máme je pěkně po slunci a pěkně čitelné. Netrvá dlouho a mezi chechťáky nacházíme dvojici racků černohlavých. Pak mě Pepe upozorňuje na dva a racky žlutonohé. Koncem března tu bývají pravidelně. Jeden z nich má na levé noze červený odečítací kroužek. Vzduch se tetelí a racek je bohužel moc daleko. Po chvilce k nim přibývá ještě jeden. Snažím se odečíst i jednoho racka bělohlavého s bílým odečítákem na pravé noze. Mohlo by to být 122:U, ale kdo ví? Fajn, Pepe má stovku. Teď už můžeme domů.

Ve větvích vrb poskakovali první moudivláčci lužní (Remiz pendulinus).

Překvapením byla potápka žlutorohá (Podiceps auritus) na Novoveském rybníce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *