birdwatcher.cz

25.3.2018: Mám vanu plnou fialek…

Tentokrát je hlášeno slunečné počasí s teplotami drápajícími se až ke 12°C. Fajn. Lehce časově vyšinutí díky hodinovému skoku blíže létu sedáme v kompletní rodinné sestavě do Molendy, abychom dnes v terénu nechali Pepka dobrat pár nových jarních druhů do jeho letošního birdlistu.

Napřed zastavujeme na kraji Blučiny. Už za týden bych tu chtěl, pokud to počasí dovolí, natáhnout přes noc na chřástaly. Pole jsou až na několik miniaturních loužiček vyschlá. Z uschlé trávy vyletuje několik lindušek lučních, na rozfoukané palici orobince se pohupuje bramborníček černohlavý a na vedlejší oranici hledá něco k snědku šest čejek a hejnko špačků. Z oblohy zpívají skřivani a od jedné louže se zvedají dvě bekasiny otavní. Slunce prozatím svítí mezi mraky, ale vítr je prudký a ledový.

Několikrát zastavujeme u cesty a pozorujeme hejnka čejek v polích. To poslední (52 ex.) sedí na ozimu kousek od Rakvic. Vedle mokřadu se v poli pasou jednotlivé páry hus velkých. I tady kolem přeletuje několik lindušek lučních, konipas bílý a terén kopíruje jen v několikametrové výšce pár labutí. Slunce se začíná ztrácet za nízkou oblačností a vítr dál ledově prostupuje vrstvami oblečení.

Na kraji Podivína poletuje luňák červený. Následuje dlouhá rovinka před Lednicí a zastavujeme kousek od Pastviska. Nad námi se chvíli motá nedospělý orel mořský a po chvilce další luňák červený. Na vodě toho moc není – lysky, labutě, husy velké a několik poláků velkých, ale z lesa jsou slyšet hlasy datla a žluny zelené. Z rákosí pod pozorovatelnou se ozývá vábení dvou budníčků menších. Pepe si spokojeně ukládá do paměti letošní nové druhy. Stále je tu ale dost mrtvo v porovnání s jinými roky. Mrazivé dny jaro citelně zbrzdily.

Na ostrůvku Mlýnského rybníka u Lednice odpočívá 140 hus tundrových, skupinka kormoránů a racci bělohlaví. Na vodě se pohupují roháči (12 ex.) a dvě potápky černokrké. Až na druhé straně vodní hladiny počítám ve stativáku 85 kopřivek. Kluci pobíhají po břehu a přinášejí všemožné odpadky, které se jim „budou hodit“. Nejvíc je zaujal chcíplý pes rozkládající se ve vodě u břehu. Dá práci je od něj odehnat.

U Hlohoveckého rybníka chvíli koukáme na kormorány zabydlující svoji hnízdní kolonii na ostrůvku a potkáváme tu prvního letošního samce pochopa. Všechny rybníky jsou na plné vodě. Nejzajímavější je mírně upuštěný Nesyt. Na vodě jsou ve společnosti chocholaček tři páry zrzohlávek a první husice liščí. Cestou k pozorovatelně pozorujeme dalšího bramborníčka černohlavého a z její vyhlídkové plošiny pak počítáme po celé ploše rybníka celkem 50 husic liščích! Na bahnitém dně poletují konipasi bílí (5 ex.), ale už i první bahňáci – vodouši rudonozí (3 ex.) a jespáci bojovní (6 ex.). Početní jsou naproti nám i lžičáci (40 ex.) s několika čírkami obecnými. I tady se nad rákosím kolébá ze strany na stranu samec pochopa. Ledový vítr nás po nějaké době vyhání i odsud. Jsme ale spokojení a doma nás navíc čeká guláš od bábičky. A proč ten podivný název příspěvku? Když ráno opouštíme Brno, opakuje právě v rádiu tato slova Hana Hegerová. Zakousla se mi do hlavy a nechtějí se vzdát po celý zbytek dne. Stále se mi vrací a já jimi „oblažuju“ zbytek osazenstva. Dnes zkrátka mám vanu plnou fialek, mám vanu plnou fialek, mám vanu plnou fialových fialek…

Minimalisticky vyvedená husa velká (Anser anser) na hladině Nesytu.

2 Komentářů

  1. jirka hrubý

    síla psaného slova: už si o fialkách ve vaně broukám taky, a ani jsem to neslyšel… Díky za to!!

  2. Honza Obdržálek

    Díky za tip na Blučinu! Sfoukli jsme to dnes v rámci výletu na Výhon. Čejky dneska byly (plus minus těch šest) – žena i děti byly nadšené 🙂 Lindušky, špačci a skřivani se objevili také, bramborníček nikoliv. Na rybničku čtyři racci chechtaví a jeden bělohlavý.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *