birdwatcher.cz

31.3.-1.4.2021: Od pálenky po čírku

Aladin ukazuje v předpovědi na noc mírný vítr a poměrně vysoké teploty. I přes den vyskakuje za slunečného počasí rtuť teploměru k 25°C. Už se těším na další noční odchyt chřástalů. Z Brna vyjíždím něco po čtvrté odpoledne. Narůst teplot během posledních dvou dnů je až drastický. Náhle se v ulicích objevili lidé jen v kraťasích a tričkách. Po dlouhé zimě mám díky setrvačnosti trochu problém se tomu přizpůsobit.

Z dálnice sjíždím u Blučiny. Dnes to zkusím obráceně, napřed si zajedu k poli u Měnína, kde jsem chytal posledně, mrknu na zdejší ptačí osazenstvo louží a pak se přesunu k podmáčeným lukám u Blučiny, kde natáhnu sítě.

Je opravdu horko. Mezi rybníčky mokřadu u Albrechtova se ozývá zpěv strnada rákosního, kterého skřípavě doplňuje bramborníček černohlavý, z rákosí se nese ostré bibibibibi potápky malé a několikrát se ozve žluna zelená. Ale těch hlasů i proletujících ptáků je více. Stačí dvacet minut stát víceméně na místě a v zápisníku mám 15 druhů.

Na kalužích blízkého pole to bahňáky žije i dnes. Sice už zmizeli kulíci zlatí a vidět je jen asi 30 čejek, zato jespáků bojovných počítám 110. Při pečlivé prohlídce stativákem nacházím také 12 vodoušů kropenatých, 6 vodoušů rudonohých, asi 35 bekasin otavních, ale i jespáka obecného a svého prvního letošního vodouše bahenního. Mezi hroudami povláčeného strniště žlutě svítí konipasi luční, kus dál poskakují špačci a občas i nějaká kvíčala. Takhle odpoledne je tu parádně, slunce zboku, ptáci jsou krásně nasvícení a je zábava sledovat a všímat si třeba u jespáků bojovných té neuvěřitelné proměnlivost v jejich vzrůstu i barevných variací některých samců, kteří postupně mění šat do svatebního.

Je čas přesunout se k Blučině. Parkuji na polní cestě pod vrbou jako vždycky. Ve vzduchu visí vlhký odér stojaté vody, skřivani zpívají, vodouši rudonozí tokají, občas zakřičí čejka a ve vzduchu se objeví pochop. Slunce se opírá do podmáčené louky, ale vody je tu překvapivě stále dost. Hážu na rameno tyčky a pytlíky se sítěmi a jdu krajem neposečené uschlé trávy k místu, které jsem si minule vybral. Z mělčích míst se zvedají bekasiny a jako poslední mi kousek od nohy vzlétá slučka. Chystám čtverec bahňákovek a asi dvakrát přilétá hejnko třiceti jespáků bojovných, zakrouží nad loukou a pokračují k západu. Blízko zpívá strnad rákosní, ozývají se hřivnáči a hrdličky zahradní.

Jdu si sednout k autu a sleduji přicházející večer. Mírně se šeří a já si chci ještě vyzkoušet, jestli mi funguje přehrávač. Je v pořádku. I ta kratičká nahrávka ale vyvolává reakci a z louky se jen několik desítek metrů ode mě začíná ozývat svým šviháním proutku chřástal kropenatý. Brzy mu odpovídá další z druhé strany vysečené plochy a to čas od času proloží zakvičením chřástal vodní. Světla dál ubývá, začínají aktivovat bažanti, natřásají se a popoletují. Když už padá tma, jdu roztáhnout sítě a pustit playback. Je něco po osmé.

Cítím se tu zase jako doma, po roce v židličce u auta, všechny ty vůně a zvuky. Jen ta dálnice se mi zdá dnes hodně hlučná. V devět obcházím čtverec, je prázdný. Až v poslední síti je u země ve světle čelovky cosi světlého vidět. Tohle jsem tedy nečekal, pálenka, sova pálená lehce stojící ve spodní kapse sítě. Rychle přiskakuji, aby mi neodletěla. Je klidná a nádherná. Tohle je dokonalé přivítání s lokalitou. V deset přináším mokrou samici špačka, která bezradně sedí vedle sítě. Suším ji v pytlíku a po chvíli v pořádku pouštím.

Až do půlnoci sedím vedle auta. Stále je vlaho a stále je co poslouchat, nad čím přemýšlet. Chřástali kropenatí bez přestání pokřikují, ale k síti se jim nechce. Vypadá to, že už obhajují svá teritoria. Hluk z dálnice překrývá nahrávku a tak jsem zvědav, jestli z oblohy vůbec něco stáhnu.

O tom, že nahrávku ptáci slyší, se přesvědčuji při půlnoční kontrole. V síti visí hned čtyři chřástali vodní, o hodinu později další dva, ve tři přináším sedmého a této noci posledního. V pět se konečně objevuje jeden chřástal kropenatý a bekasina otavní. To už začínají ladit své hlasy pěvci, nesměle začínají zpívat skřivani a krásně flétnově se do toho pustil kos za mými zády.

Rozednívá se. Poslední kontrola je v šest. Už zdálky vidím v síti zavěšeno něco většího. Snad bažant by to mohl být. Ale není. Čeká tam na mě nádherný samec čírky modré. Tímto druhem je můj noční odchyt u konce. Pomalu všechno balím a vracím se do městského ruchu a provozu. Počasí se má teď pokazit, jsem zvědavý, jestli to ještě aspoň na jednu chřástalí noc klapne.

Samice sovy pálené (Tyto alba).

Na závěr pak samce čírky modré (Spatula querquedula).

2 Komentářů

  1. Josef Chytil

    Tož – zase jsem si s chutí přečetl :-). A proč to nepřiznat – i s trochou závisti :-). Holt – každý chytáme něco jiného …. ale třeba v důchodu ??? :-). Žádost již odeslána :-).
    At se daří,
    Jožka

    1. Robert Doležal (Autor)

      Jožko, díky za návštěvu. 🙂
      Znáš to, občas se to štístko unaví a sedne i na… Dodina. Trefil jsem se do krásné noci. Snad počasí ještě dovolí se tam vrátit.
      Taky přeju v sítích jen samá příjemná překvapení. Měj se. d.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *