birdwatcher.cz

8.11.2020: Po úletu tradice

V pátek jsem si dopřál úlet, twitcherský výpad za novým druhem, dokonce za novým druhem pro faunu ČR, za vodoušem žlutonohým, který byl den před tím (5.11.) objeven na rybníku Prosňák, jednom z rybniční soustavy u Jistebníka. A podařilo se, což není při podobných akcích pravidlem. Občas je fajn nadělit si podobný úlet. Jde o zpestření a navíc máte jistotu, že se zase po delší době potkáte se známými tvářemi.

To dnešní akce bude tradičního ražení. Vyjíždíme s Pepem na několik známých lokalit jižně od Brna a necháme se překvapit, jestli se ukáže něco zajímavějšího nebo ne. Brno opouštíme v osm ráno, obloha je zatažená a panuje takové to vlezlé a mlhavé podzimní počasí.

Vlastně ani nevím, proč nejprve zastavujeme u hnojiště v polích pod Pohořelicemi. Tenhle první pozorovací post je zajímavý spíše až s příletem severských husí, které rády spásají ozim nebo řepku v okolí. Teď tu moc živo není – několik vrabců polních, strnad obecný, a v poli šedivky, trojice doupňáků a bažanti z blízké bažantnice.

Silnice po okolí jsou různě zavřené a tak se nejprve proplétáme ke Starému rybníku. Hladina je rovná jako zrcadlo, ale řídká mlha kazí dohlednost. Prohlížím několik hus velkých, z nichž jedna má bílý límec. Po delší době odhaduji jeho kód na ECK. Uvidíme, jestli mi o ní něco prozradí geese.org. Na vodě je rozptýlena spousta kachen včetně hvízdáků (15 ex.), lžičáků (60 ex.), ostralek (pár) a čírek obecných (10 ex.), Do koruny blízké olše přilétá asi 30 čížků a z lesa se tradičně ozývá střízlík a tentokrát ho doplní ostrý hlas jikavce.

Od rybníčku Zarostlý se jdeme jen krátce projít ke břehu Vrkoče. Ze stromů se ozývají babky, mlynaříci, koňadry a modřinky a z keřů teskně jazzuje červenka. Mlha je tu trochu hustší, než u Starého rybníka a na vodě není skoro nic vidět, jen postřelená husa, nějaká ta kachna a lyska. Kolem s křikem proletí ledňáček. Louže, mlha, zatažená obloha a mokré usychající rákosí klonící se nad nehybnou hladinou, podzim bez úsměvu, bez barev.

Následuje Novoveský rybník ze severního břehu. V jeho západní části s mělčinami převládají kachny a racci, ve východní loví dvě stovky kormoránů. Mělčiny se rozpouštějí v mlze, ze které se nám vysmívají hrubé hlasy velkých racků. K rozeznání jsou dvě stovky čírek, padesátka čejek, a o málo víc lžičáků. Přilétá několik desítek husí. Podle křiku by člověk řekl běločelky, ale ty jsou tam jen dvě, zbytek jsou husy velké. Z lesa naproti křičí datel. Cestou zpět fotím u jedné zemědělské stavby na kraji pole hrdličky, abych měl alespoň nějaký snímek k tomuto příspěvku.

Následuje zastávka na hrázi mezi Dyjí a Mušovskou zdrží VDNM. Stovky lysek, desítky chocholaček, několik roháčů, ale také morčák prostřední. Další zastávka v SZ cípu Věstonické zdrže nepřináší kromě přeletu orla mořského vůbec nic. Stejně tak pohled na Vrkoč od hráze. No nic, je po poledni, počasí je pořád stejně vlezlé a dál se nám už nechce. Ještě krátké zastavení u skládky nedaleko Žabčice a jede se domů. Pepe zase přidala jeden či dva druhy do letošního birdlistu. Mise tedy byly splněna.

Další z poněkud monotematické kolekce fotek hrdliček zahradních (Streptopelia decaocto).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *