birdwatcher.cz

8.- 16.8.2014: Chorvatské nicnedělání

Obdivuji všechny, kteří se dokáží v průběhu rodinné dovolené u moře ještě cíleně věnovat pozorování ptáků. Já k tomu letos energii nenašel. Lenošivé zahálení na mořském břehu se u mě projevilo malátností a chronickou leností. Jediné, k čemu jsem kromě občasné koupele našel sílu, byla beletrie. Elektronická čtečka je zkrátka báječný vynález.
Tentokrát jsme zamířili pár kilometrů jižně pod Šibenik. Jeli jsme přes noc a ráno již byli na mořském pobřeží. Nedlouhé chvíle před tím, než vyjde slunce, vzduch je chladný a moře tiché, mám nejraději. Zastavujeme před Karlobagem. Nad vodou přeletuje kormorán chocholatý, ze svahu nad námi se ozývá brhlík skalní a zpěv žluvy. Pak nás přeletuje dvojice rorýsů velkých.
Pokračujeme dál. Před Zadarem pozorujeme orlíka krátkoprstého a v Pakoštane sjíždíme na chvilku k Vranskému jezeru. V poli sedí racci středomořští a nad námi poletují vlhy. Ubytování máme v městečku Žaborič. Z časně ranních výletu po okolí, které jsem si sliboval, jsem uskutečnil pouze jeden, a to hned následujícího rána po našem příjezdu.
Hned za dědinou je kamenitý polostepní svah s keři a suchou vyšší travou. Hned po prvních krocích zvedám ze země lelka. O chvíli později koukám na rodinku ťuhýka obecného a na pěnici dlouhozobou. Když nepočítám ranní rorýsy obecné, pár vlaštovek a stehlíka, tak je to téměř úplný výčet zdejších druhů. Jedna specialitka na mě přece jen čeká. Jde o hlas orebice horské, který se ze svahů několikrát ozval. Zkouším nahrávku na mobilu. Sedí to a dokonce mi jednou orebice odpovídá. Tento druh by se měl zdržovat ve větších nadmořských výškách, ale zřejmě slétá i níže, protože na xeno-canto je několik nahrávek právě z Chorvatska, které pocházejí i z výšek 0-100 m n. m. S východem slunce přichází okamžitě vedro. Upocený jsem zpět ještě před snídaní.
V dalších dnech se moje pozorování omezilo jen na ranní a večerní vyčkávání na přílet rorýsů, kteří se proháněli mezi domy a pokřikovali na sebe. No a dvě dopoledne jsme trávili také u Skradinu koupáním v řece Vraně. Díky blízkým skalám bylo pravidelně vidět orlíka krátkoprstého a rorýsy velké a díky vodě pak kormorány malé.
Nevěřil jsem, že se to stane, ale na pozorování ptáků v Chorvatsku jsem tak trochu rezignoval. Byl to jen přechodný stav. Už teď se těším na birding u nás. Přece jen se tu z keřů a stromů ozývá mnohem více hlasů, než tam.

Kamenité svahy nad Žaboričem, odkud se ozývala orebice horská (Alectoris graeca).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *