| Oficiální název: Alžírská demokratická a lidová republika Hlavní město: Alžír (Al-Džazáir) Rozloha: 2 381 741 km2 Počet obyvatel: 32 129 324 (r. 2004) Oficiální jazyk: Arabština, běžně je užívána i Francouzština. V ropném sektoru je používána i Angličtina. Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Islám – státní náboženství (podle ústavy z r. 1989), většina se hlásí k sunnitskému směru. Čas: SEČ -1 Měna: alžírský dinár, Euro, USD Víza: Vízum nutné u všech druhů cestovních dokladů, možno o něj požádat na Velvyslanectví ADLR v Praze. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Alžírsko leží u středozemního moře. Na severu při pobřeží se nachází pohoří Atlas, většinu území dále k jihu zabírají pouště. Na severu je pobřeží subtropické středomořské, na jihu suché subtropické až tropické. Tomu odpovídá i rostlinstvo, které se v jižní části vyskytuje pouze v oázách (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Severní Alžírsko má téměř Středomořské klima, ale během suchých letních měsíců je výrazně teplejší a vlhčí. To platí od května do října. Na jihu je téměř stále neuvěřitelné horko. Deštivé období trvá na severu od listopadu do dubna. Hluboký sníh v horách činí většinu silnic neprůjezdnými. Lokality s výskytem brhlíka alžírského jsou v tuto dobu nepřístupné. Pokud chcete vidět právě tento druh, pak si zvolte období od května do září.
3. Doprava
Cestování po Alžíru je snadné, ale dostat se sem je mnohem obtížnější. Pro ty, kteří se do země dostanou, je nezbytností základní znalost francouzštiny. Jen velice málo lidí umí anglicky. Množství vnitrostátních leteckých linek a dálkových autobusových spojů je značné, ale většinou se musí rezervovat dlouhou dobu předem. Silnice na severu země, včetně těch v horách, jsou ve skvělém stavu, ačkoli jsou často blokovány sněhem (listopad – duben). Silnice na jihu, zvláště ty transsaharské, vyžadují automobily s pohonem 4×4.
4. Ubytování a stravování
Ubytování je v Alžíru levné, ale není lehké je v létě najít. To nejlevnější – tzv. lázeňské domy – je pouze pro muže. Zvláště podél Saharských tras na jihu země je dostatek kempů.
Hlavní složkou potravy je tu kuskus s masem, rybou nebo zeleninou.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučena je imunizace proti žloutence, tyfu, obrně a žluté zimnici. Vhodná je také prevence proti malárii.
6. Ptačí druhy
Aktivity islámských fundamentalistů přesvědčily počátkem roku 1995 mnohé cestovatele opustit Alžír. Pokud se podaří v zemi obnovit politickou stabilitu mnozí birdeři se sem s chutí vrátí, aby uviděli místní největší ptačí celebritu, endemitní druh, brhlíka alžírského.
Zvláště dva rody jsou v Alžírské avifauně dostatečně zastoupeny: stepokuři a skřivani.
Do roku 1981 zde bylo pozorováno 382 druhů, což je o více než 70 méně, než v Maroku a o více než 30 více, než v Tunisu. Mezi neendemické a působivé druhy patří: kachnice bělohlavá (Oxyura leucocephala), čírka úzkozobá (Marmonette angustirostris), drop obojkový (Chlamydotis undulata), pěnice sardinská (Sylvia sarda) a amarant malý (Lagonosticta senegala), který tu má jediné místo výskytu v západním Palearktu.
Jediným místním endemitem je brhlík alžírský, který byl objeven v roce 1975 a který je vázán na horské lesy severovýchodního Alžírska. Poloendemity jsou žluna africká, rehek severoafrický a pěnice Tristramova.
7. Zajímavé lokality
Brhlík alžírský byl v roce 1975 objeven v Djebel Babor (2004 m n.m., osm hodin jízdy), 225 km, východně z Algiers (auto se dá půjčit v Algiers) směrem na Bejaia. Z Bejaia se jede jihovýchodně přes Kherratu na Sétif. Jižně pod vesnicí Tizi-n’bechar, 12 km jižně od Kherraty (46 km severně od Sétufu), se odbočí k východu. Na konci asfaltové silnice se vydejte po první štěrkové cestě vlevo k vrcholu Djebel Babor, kde brhlík obývá asi 13 km2 cedrového lesa kolem vrcholu kopce. Žije tu přibližně 80 párů brhlíků. Nejlepším časem k návštěvě je období od května do září, protože od listopadu do dubna jsou všechny cesty v okolí pod hluboko pod sněhem. Vyskytuje se tu také orebice pouštní a žluna africká.
Brhlík alžírský se vyskytuje i na dalších místech: Guerrouch (Taza NP), Tamentout a Djimla Forest. Všechna se nacházejí v oblasti Petite Kabylie a jsou do 30 km od Djebel Babor.
V severovýchodním cípu Alžírska se v okolí města El Kala rozprostírají pobřežní laguny tvořící Národní park (Lac Tonga). Zde se dá v zimě pozorovat velké množství kachen jako je např. kachnice bělohlavá, čírka úzkozobá, káně bělochvostá, slípka modrá a pěnice sardinská.
Mnoho lidí směřuje dál k jihu přes alžírské pouště do Nigérie směrem na Tamanrasset. Podél této cesty se dá vidět krkavec hnědokrký, bělořit černohřbetý, černý a pustinný, pěnice tristramova, timálie akáciová, skřivan pruhoocasý a pouštní, skřivan dudkovitý, vrabec pustinný, amarant malý (Tamanrasset), hýl pouštní a strnad pruhovaný.