Ačkoliv Baleáry náleží Španělsku, přesto uvádím tohle středomořské souostroví samostatně. Základní informace s přehledovou mapkou Španělska najdete u odkazu, který se vztahuje přímo k němu.
1. Přírodní podmínky
Středomořské ostrovy s horkým létem a mírnou zimou. Největší z ostrovů, Mallorca, má na délku 80 km. Menorca má 40 km a Ibiza s Formenterou jsou mnohem menší.
2. Čas k návštěvě
Štěstím je, že nejlepší sezónou pro ornitologa je tu jaro – od půli dubna po začátek května – a podzim – přelom září a října. Tedy období mimo vrcholnou turistickou sezónu.
3. Doprava
Mnozí návštěvníci využívají levné prázdninové lety na ostrovy. Ze Španělska a francouzské Marseille a mezi ostrovy jezdí drahé trajekty. V hlavní sezóně od půli června do půli září je tu složité vypůjčit si auto. Moudré je zajistit si vypůjčení v předstihu. Najmutí auta či taxi ušetří mnoho času, protože autobusová síť je víceméně omezená jen na hlavní cesty mezi většími městy ostrovů.
4. Ubytování a stravování
V sezóně je obtížné najít ubytování. Kempy jsou jen na Ibize a Mallorce.
Na všech ostrovech je množství nejrůznějších restaurací.
5. Bezpečnost a zdraví
Během léta je dobré používat sluneční brýle, pokrývku hlavy a krém s ochranným faktorem.
6. Ptačí druhy
Na Baleárech bylo zaznamenáno 309 ptačích druhů včetně buřňáka šedého (Calonectris diomedea) a buřňáka středomořského (Puffinus puffinus), jehož poddruh mauretanicus je tu téměř endemický a tvoří 75% světové populace – asi 3.300 párů hnízdících na Ibize. Vyskytuje se tu i sup hnědý (Aegypius monachus), ostříž jižní (Falco eleonorae), racek zelenonohý (Larus audouinii) (1.650 párů v roce 1997), pěnice sardinská (Sylvia sarda), rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon) a chocholouš vavřínový (Galerida theklae).
Během jednoho či dvou týdnů na jaře nebo na podzim je možné vidět 110 – 140 na Mallorce a ne víc, než 100 druhů na ostatních ostrovech.
7. Zajímavé lokality
Mallorca
Abychom se nemýlili, Mallorca je nádherný ostrov. Bylo by tu lépe bez těch asi tří milionů každoročních hledačů sexu a slunce, ale přesto jde o báječné místo k terénní ornitologii. Naštěstí většina barových a plážových vyznavačů neopouští 40 km dlouhý pobřežní pás kolem Palmy na jihozápadě ostrova. Ti birdeři, kteří jsou rádi v terénu víceméně sami, by si měli uvědomit, že i mimo hlavní turistickou sezónu potkají zástupy jiných birdwatcherů, kteří využívají nabídky specializovaných turistických kanceláří.
Hory na severozápadě ostrova dosahují výšky 1445 m (Puig Major). Je z nich pěkný výhled na nejrozsáhlejší sladkovodní mokřiny v západním středomoří – S.Albufera. Tyto a další nížinné mokřiny na ostrově tvoří hnízdiště rákosníka tamaryškového s největší koncentrací na světě a populací 4.000 0 ptáků. Na horských svazích se vyskytuje pěnice sardinská a v nejvyšších partiích sup hnědý. Ostříž jižní obývá pobřežní útesy a vnitrozemské mokřady, buřňáci a racci jsou jen na pobřeží.
Základnou k pokrytí celého ostrova může být Puerto de Pollensa na jeho severním konci, které leží asi hodinu cesty po silnici z letiště v Palmě Od půli dubna do konce května a od půli září do půli října pořádá místní ornitologická organizace každé pondělí a pátek v 21:00 setkání v hotelu Pollentia v Pollense. Racek zelenonohý se vyskytuje i na nábřeží v Pollense. Nedaleko odsud jeVall de Bocquer – skalnaté údolí s poli, sady a suchými porosty borovice, které sleduje silnici ve směru Pollensa-Cabo Formentor západně skrz pohoří k severozápadnímu pobřeží. Údolí je vhodné k pozorování protahujících druhů. Nejlépe brzy z rána se tu dá zastihnout třeba skalník modrý. Z hlavní silnice se sem dá dostat neudržovanoucestou vedoucí alejí pinií k místní farmě. Ptactvo se dá pozorovat v podstatě kdekoliv podél silnice z Pollensy na konec Cabo Formentor, zvláště pak v místech, kde se silnice na západě přibližuje k pobřežním útesům (pěnice sardinská) a před majákem (ostříž jižní). Pěšina od majáku (věnujte pozornost zahradě, kde můžou být tažní pěvci) vede k místu s výhledem na moře, odkud je možné vidět buřňáky, kteří jsou tu pravidelně, a racky zelenonohé. Ještě lepší pohled na mořské druhy a ostříže jižního může nabídnout výletní loď z Pollensy k mysu Cala San Vicente.
Na Mallorce je asi 60 supů hnědých (v roce 1997 šest hnízdících párů) a nejlepším místem k jejich pozorování je pohoří Tramuntana, zvláště na kopci Gorg Blau asi 5 km severovýchodně od vodní nádrže Cuber. Severní část nádrže je nejlepší k zastižení skalníka zpěvného a pěnice brýlaté.
V nevelkých sladkovodních mokřinách zvaných Albufereta ležících v zátoce Pollensa, se vyskytuje cistovník rákosníkový. Slétají se sem i tažné vodní druhy. Nic to ale není proti rozsáhlým mokřinám S´Albufera, kde je i návštěvnické centrum, úkryty a pozorovací věže. Tato lokalita se nachází poblíž pobřeží jižně od Puerta de Alcúdia a od silnice C712 je příjezd značený. Krom výskytu rákosníka tamaryškového sem zalétají lovit ve větších počtech ostříži jižní. Koncem května 1999 tu lovilo 82 těchto ptáků. Největší hejno čítalo 102 ex.
Odkalovací nádrže (Depuradora) na jižní straně S´Albufery skrývají čírku úzkozobou. Nejlepším místem k pozorování rorýsa velkého je Castell de Santueri, kde je jeho malá kolonie (do 15 ptáků v roce 1999).
Racci, rybáci a tažní bahňáci využívají k odpočinku a načerpání sil lokalitu na jižním konci Mallorky – Salinas de Santuery(Lagunas de Salobrar de Campos). Zdržují se tu také tažní pěvci jako linduška rudokrká a zimuje tu několik plameňáků a jeřábů. Přístup k mnoha salinám je v pracovní dny omezen nebo zcela zakázán, ale pozorovat se dá i ze silnice PM604 a menších cest, které touto lokalitou procházejí. Další dobrým místem k ke sledování tažných druhů je Porto Colom na jihovýchodním konci ostrova. Přímo tady a v okolí se vyskytuje racek zelenonohý, rorýs šedohnědý, pěnice sardinská a chocholouš vavřínový. Po příjezdu do starého přístavu se mrkněte po racku zelenonohém (vyskytuje se také na pláži Cala Marsal), pak to vemte vlevo podél skalnatého poloostrova (zde jsou rorýsi šedohnědí) k majáku (v křovinách jsou pěnice sardinské). Přilehlá pole jsou příhodná pro chocholouše vavřínového a zátoka severovýchodně od poloostrova slouží jako úkryt rackům zelenonohým. Stejné druhy se dají vidět na nejjižnějším cípu ostrova – Cabo de Salinas. Hnízdiště racků a buřňáků jsou na Cabrera Archipelagospolečně s buřňáčky malými a ostříži jižními. V srpnu 1997 tu byl odchycen i buřňáček vlaštovčí. Jeden ze dvou hlavních ostrůvků, Cabrera, je dosažitelnu lodí z Colonia Santa Jordi.
Menorca
Tento menší ostrov dlouhý 40 km a široký 20 km přitahuje méně návštěvníků než Mallorca a ani svým ptačím osazenstvem není tak zajímavý jako jeho větší soused. Přesto je tu množství zvláštností typických pro Baleáry. Např. v roce 1997 tu prvně zahnízdil špaček černý.
V roce 1998 vyvedlo v západní části ostrova poblíž Ciudadely asi 20 špačků černých 18 mláďat. Jižní letovisko Cala Santa Goldana leží u ústí řeky. Soutěska na jejím horním toku je dobrá pro dravce a chocholouše vavřínové, kteří obsadily zemědělskou půdu ještě výše po proudu. V západní části letoviska se Na pobřežních útesech vyskytuje skalník modrý. Nejlepším místem k pozorování racků zelenonohých je přírodní přísřav Mahón na východním konci ostrova. Západně od El Graa, 8 km severně od Mahónu, se rozkládá jezero Albufera, na kterém se zdržují kvakoši a během tahu bahňáci. Dalším zajímavým místem je Son Parc 6 km jižně od Fornells. Místní mokřady, porosty tamaryšků a jiných dřevin přitahují širokou plejádu ptačích druhů včetně ostříže jižního a tažných druhů jako pěvec ryšavý. Dalšími místy, která stojí za to navštívit, jsou mokřiny v Es Grau, Son Bou a Tirantu, saliny v Addaya a Fornells, pak Cala Blanca, Cala Morell, Cap d´Artrutux a Mercadal.
Ibiza
Tento malý ostrov je vyhlášený svou prosperující scénou nočních klubů spíše než místní avifaunou. Přesto se na tomto vegetací bohatém ostrově dá pozorovat racek zelenonohý či pěnice sardinská.
Místy vhodnými k návštěvě jsou přístav ve městě Ibiza (racek zelenonohý), Ses Salinas blízko El Cuartel (pěnice sardinská, protahující bahňáci, racci a rybáci), Cala Codolar (chocholouš vavřínový a vrabec skalní) a Cala San Vicente(skalník modrý).
Ostrov Formentera tři námořní míle jižně od Ibizy je pustý a pomístně zarostlý rozmarýnem. Jsou tu ale zajímavé útesy, duny poblíž La Mola a saliny na jeho severním konci, které stojí za pozornost.