birdwatcher.cz

Británie a Irsko

Oficiální název: Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Hlavní město: Londýn
Rozloha: 244.820 km2
Počet obyvatel: 60 270 708 (r. 2004)
Oficiální jazyk: Angličtina
Státní zřízení: království
Hlavní náboženství: anglikánské (27 mil.), římskokatolické (9 mil.), muslimské (1 mil.), presbyteriánské (800 tis.), metodistické (760 tis.), šíitské (400 tis.), hinduistické (350 tis.), židovské (300 tis.)
Čas: SEČ -1
Měna: britská libra (GBP)
Víza: Pro vstup a pobyt ve Velké Británii nepotřebuje český občan povolení.
Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR

1. Přírodní podmínky

Spojené království Velké Británie a Severního Irska leží v severozápadní Evropě na Britském souostroví a Normanských ostrovech. Největší část země leží na ostrově Velká Británie a v severovýchodní části ostrova Irsko. Povrch Velké Británie klesá od severu k jihu, pobřeží je členité. Podnebí je tu mírné oceánské, ostrovy na severu jsou velmi deštivé. V zemi se nachází řada chráněných území, mj. Lake District, Snowdonia a další (zdroj: bedekr.cz).

2. Čas k návštěvě

K pozorování ptactva můžete zvolit kteroukoli roční dobu. Během zimy jsou v nabídce vodní druhy, během léta miliony hnízdících mořských druhů, v pozdním létě a počátkem podzimu opět mořské druhy a pravidelně rarity během jarního a podzimního tahu.

3. Doprava

Cestování po Británii a Irsku s využitím železnice je na evropské poměry poněkud drahé. Síť železnic a silnic je sice hustá, ale dosažení všech atraktivních birdwatcherských destinací si vyžádá hodně úsilí a času kvůli nedostatečnému zabezpečení na venkově. Ornitologové limitovaní časem by si měli půjčit auto.

4. Ubytování a stravování

Hotely jsou mnohem dražší než pensiony a ty jsou dražší než hostely a kempy.

5. Bezpečnost a zdraví

Při cestách do Velké Británie se doporučuje dbát zvýšené opatrnosti, a to zejména během pobytu ve větších aglomeracích. V případě mimořádných situací je nutno dbát pokynů příslušných místních orgánů.
Při pobytu u moře je nutné věnovat velkou pozornost skutečnosti, že u britských ostrovů činí rozdíl mezi hladinou přílivu a odlivu na mnoha místech i několik metrů a že příliv přichází velmi rychle. V některých oblastech na pobřeží jsou tzv. plovoucí písky, které jsou nebezpečné. Při procházkách na plážích (zejména odlehlejších) se doporučuje informovat se předem na situaci v konkrétním místě.

6. Ptačí druhy

Británie a Irsko s velkým množstvím příbřežních ostrovů, zvláště těmi na severu, jsou nejlepším místem v Evropě k pozorování mořských druhů. Zvláště pak v hnízdní sezóně kdy jsou mnohé velkolepé útesy přecpané a přímo pulsují životem, nebo začátkem podzimu, kdy se nehnízdící druhy stěhují do severovýchodního Atlantiku a k Severnímu moři a mohou být za příznivího počasí pozorovány z pobřeží (nejlépe na jihovýchodě). Pozorování všech těchto druhů si vyžaduje značnou dávku vestování, ale odměna stojí za to.
Britské ostrovy mají mírné a vlhké přímořské klima s horkým létem a mírnou zimou, ačkoli na severu je zima studenější. Západ je vlhčí, zvláště Irsko. Počet ptačích druhů zaznamenaných mezi lety 1950 a 1999 na Britských ostrovech dosáhl čísla 535 (v Irsku 425). V tomto seznamu není uvedeno 16 druhů, které mohly uniknout se zajetí, 13 druhů, které nebyly pozorovány od konce roku 1949 a osm feral species. K zajímavým hnízdičům patří buřňák severní (Puffinus puffinus), buřňáček malý a bělavý (Hydrobates pelagicus a Oceanodroma leucorhoa), bělokur skotský (Lagopus l. scoticus), bělokur horský (Lagopus mutus), chřástal polní (Crex crex), kulík hnědý (Charadrius morinellus), lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus), chaluha velká (Stercorarius skua), alkoun obecný (Cepphus grylle) a papuchalk bělobradý (Fratercula arctica). Během pozdního léta a podzimu lze z mořských druhů zastihnout buřňáka šedého (Calonectris diomedea), buřňáka velkého (Puffinus gravis), buřňáka temného (Puffinus griseus), buřňáka středomořského baleárského (Puffinus p. mauretanicus), racka Sabinova (Larus sabini), chaluhu pomořanskou a malou (Stercorarius pomarinus a longicaudus).
Během třítýdenního jarního výletu po Anglii, Walesu a Skotsku lze očekával až 200 druhů. Během dvoutýdenní jarní návštěvy jižní Anglie a Walesu nebo Skotska může být zaznamenáno asi 150 druhů.

7. Zajímavé lokality

Anglie
Isles of Scilly
Během jara a zvláště podzimu vykonávají birdeři z celé Británie a někteří ze zbytku Evropy svoji každoroční pouť na toto krásné souostroví ležící 28 mil jihozápadně od hlavních ostrovů. Lákají je sem bělostné pláže, skalnaté zátoky, vřesoviště, kvetoucí pole, živé ploty, jezírka a lesní zákoutí, kde se mohou na tahu zdržovat některé neobvyklé druhy. Scházejí se proto, aby si s novými starými přáteli mohli v hospůdkách vychutnat všechny ty ptačí historky. Největší množství birderů se tu sešlo během října 1987. Téměř tisícovka lidí přijela do Tresca pozorovat zelenáček kanadský. Stovky jich sem touto dobou jezdí, aby jim neunikla podobná senzace. Zastiženo tu bylo přes 400 druhů, mezi něž patřily ty nejunikátnější druhy pozorované v Evropě. Mezi dubnem a květnem a od půli září do začátku listopadu se tu může teoreticky vyskytnout cokoliv ze Severní Ameriky 3000 mil na západě po sibiřské druhy 3000 mil na východě. Pozorování budníčka zlatohlavého a tangary šarlatové v jednu chvíli v jedné skupině stromů nebo lindušky rudokrké a lesňáčka černohlavého na jednom poli nejsou vůbec běžná. Ovšem 12. říjen 1985 ukázal, že je možné během jednoho dne vidět třeba sedm nearktických (Nearctic) druhů na špatné straně Atlantiku: kukačka dešťová a černozobá, zelenáček červenooký, lesňáček modrý, lesňáček zlatohlavý, kardinál růžovoprsý a bobolink kanadský. Mimoto bylo během následujícího týdne možno vidět vlhy pestré, sedmihláska malého, šedého, tmavého a tlustozobého, lindušku zelenou a rudokrkou a strnada rolního a malinkého. Tak neuvěřitelná situace se už neopakovala, ačkoli v roce 1998 se na jediném z ostrovů (St Agnes) vyskytovali lelek sokolí, rorýs šedohnědý, drozd stěhovavý a sedmihlásek šedý a tlustozobý a začátkem října 1999 se tu v několika dnech ukázali drozd tmavý, drozd pestrý a orlík krátkoprstý.
Na ostrovy se dá dostat menším letadlem z Land’s End, vrtulníkem z Penzance nebo lodí. Většina birderů má základnu v St Mary’s na hlavním ostrově. Ti, kteří sem jezdí pravidelně po mnoho let, zůstávají v méně navštěvovaném St Agnes a Trescu. Jen někteří volí Bryher navzdory dlouhému seznamu jeho rarit. Téměř nikdo nezůstává na St Martin’s, což je asi důvod, proč tu bylo pozorováno tak málo zajímavostí. Mezi St Mary’s a ostatními ostrovy funguje pravidelný každodenní lodní spoj. Novinky z pozorování se šíří rychle díky pagerům, vysílačkám, vývěsním tabulím, ústně i díky informační telefonní lince (tel: 0891 700243). Pokud se na některém z ostrovů objeví něco zajímavého, reagují lodní dopravci velice rychle a už před koncem dne je možné se dostat na místo pozorování. Nejhůře lze kteréhokoliv z ostrovů dosáhnout do následujícího rána.
Mezi nejlepší místa k zastižení zajímavých druhů patří: St Mary’s – Lower Moors Nature Trail, Porthellick Pool (během října se tu dá vidět ze dvou pozorovatelen z blízka slučka malá), Holy Vale Nature Trail, the Gold Course, the Garrison a Peninnis Head;
Tresco – Great Pool, sousední Abbey Pool a okolí Borough Farm;
Bryther a St Agnes – oba se dají projít během jednoho dne;
opomíjený St Martin’s – větší ostrov, který se během jednoho dne zvládnout nedá.

Od konce července do začátku listopadu je birdery vyhledáván západní Cornwall. Jednak kvůli pozorování mořských druhů (hlavně od konce července do půli září) a také k zastižení tažných druhů a rarit z řad Nearktických zatoulanců (od půli září po začátek listopadu). Během silných jihozápadních větrů okupuje mnoho mořských pozorovatelů mys Gwennap Head v sousedství Porthgwarra. Situace je zvlášť příhodná když se jihozápadní vítr stáčí k severu. Dalším zajímavým místem je maják na Pendeenu nebo vyhlídková věžička pobřežní hlídky na ostrově St Ives. U Porthwarry je k zastižení buřňák šedý (borealis), velký a středomořský (mauretanicus), zatímco buřňáček malý a bělavý a racek sabinův je k vidění na Pendeenu nebo St Ives. Všechny tyto tři lokality jsou vhodné pro buřňáka temného a severního a pro všechny čtyři druhy chaluh. Všechny tyto mořské druhy včetně buřňáčka amerického je možné pozorovat během každoročních mořských plaveb z Penanzy k jihozápadnímu pobřeží (approaches) na lodi MV Scillonian III, které se uskutečňují v polovině srpna. K rezervaci jízdenky je nutno kontaktovat Isles of Scilly Travel Centre nebo Isles of Scilly Steamship Company.
Počet mořských druhů dramaticky poklesne koncem září, kdy je tlaková níže přesunující se východně přes severní Atlantik příslibem mnoha zajímavostí, které rozšiřují neuvěřitelný seznam druhů pozorovaných v chráněných údolích západního pobřeží Cornwallu. Patří k nim např. drozd Wilsonův (St Levan), rorýs ostnitý (Porthgwarra), drozd pruhokřídlý a tangara šarlatová (Nanquidno), lesňáček lišejníkový (Cot Valley), zelenáček žlutoprstý a lesňáček lejskovitý (Kenidjack).
Strmé pobřežní útesy ostrova Lundy, 16 km od pobřeží severního Devonu, jsou hnízdištěm mořských druhů včetně několika papuchalků. Přeplněné pobřežní racčí kolonie spolu s lesnatým údolím Millcombe a bažinatými vnitrozemskými slatinami lákají širokou škálu migrujících druhů včetně rarit typu chřástal nejmenší, alkoun holubí, tyranovec domácí, drozd Wilsonův a pěnice Rüppelova. Ostrov je celý rok přístupný pravidelnou lodní linkou a trajekty z Ilfracombe. Na ostrově je možnost ubytování v kempu nebo v B a B.
Prawle Point, nejjižnější bod Devonu, jižně od Kingsbridge, je jedním z nejvhodnějších míst v Británii k zastižení strnada cvrčivého. Vyskytuje se na svazích nad parkovištěm, podél sousedních silnic a pobřežní stezky k East Prawle a ve vedlejším Pig’s Nose Valley. Tato místa jsou příhodná k pozorování tažných druhů a rarit jako např. lesňáček žlutotemenný a lesňáček černobílý. Nejpočetnější britská populace strnada cvrčivého (450 párů v roce 1998) se vyskytuje kolem vesnice Bishopsteignton v Devonu.

Portland
Ostrov Portland, který je spojen s pevninou křehkou písečnou šíjí pojmenovanou Chesil Beach, zasahuje téměř 10 km do Lamančského kanálu. To z něj dělá jedno z nejlepších míst pro tažné druhy a rarity. Na ostrově bylo zaznamenáno téměř 350 druhů, z nichž 290 se vyskytovalo v tzv. Bird Observatory garden. Za příhodných podmínek je také nejjižnější výběžek ostrova vhodný k pozorování mořských druhů. Velké množství druhů je možné během jednoho dne vidět na mělčinách ve Ferrybridge, ve velkém chráněném přístavu mezi ostrovem a pevninou v sousedních RSPB mokřinách v Lodmoore a Radipole a na okraji Weymouthu. Zvláště pak během jara, podzimu a zimy.
Skvělým místem pro pobřežní druhy, racky a rybáky je východní část Weymouthu zahrnující RSPB Lodmoorskou přírodní rezervaci. Přímo ve městě je pak další RSPB přírodní rezervace Radipole, kde stojí za to se porozhlédnout po raccích, po cetii jižní a sýkořici vousaté. Jižně od Weymouthu leží portlandský přístav, který je vidět od zámku Sandsfoot. Přístav je vidět i ze silnice stoupající k Ferrybridge, která spojuje pevninu s Portlandem. Je tu parkoviště, ze kterého lze přehlédnout značnou část mělčin východního konce tzv. The Fleet – flotily, která je za odlivu excelentní pro pobřežní druhy, racky a rybáky. Nejlepším místem na Portlandu pro tažné druhy je okolí Bird Observatory, Top Fields, Eight Kings Quarry ( za Eight Kings Pub v Southwellu) a křoviska na Culverwellu.
První britské zahnízdění volavky stříbřité proběhlo na Brownsea Island v Pool Harbour západně od Bournemouth roce 1996. Ten rok vyvedl jeden pár tři mladé a v roce 1997 vyvedlo pět párů 12 mladých. Ostrov s okolními mělčinami je také dobrý pro táhnoucí a zimující vodní ptáky. V roce 1999 tu např. zimovalo 500 tenkozobců opačných. Od dubna do září je ostrov dosažitelný lodí z Pool Quay a Sandbanks. V sousední RSPB přírodní rezervaci Arne se vyskytuje pěnice kaštanová. Dále k východu je tento druh rozšířený v New Forest (v roce 1990 asi 600 párů). V okolí železniční stanice Beaulieu Road se také tato pěnice vyskytuje a zimuje tu i ťuhýk šedý. V New Forest hnízdí až osm párů včelojeda lesního. Tento pro Anglii vzácný druh se dá pozorovat z Acres Down, kam se dá dostat po A31 ze Stoney Cross mezi 10:00 a 13:00. Volavka stříbřitá osídlila větší část jihovýchodní Anglie během 90. let a v malých počtech se vyskytuje ve ústí většiny řek podél jižního pobřeží. Nejvíc je jich na Thorney Island v západním Sussexu (24.8.1999 – 281 ex.).
Jedním z nejlepších ptačích míst jihovýchodní Anglie je Dungeness. Jde o obrovský oblázkový mys se štěrkovými jámami, mokřinami, křovisky a vyústěním vody z chladících věží atomové elektrárny vévodící jinak ploché krajině. Bylo tu zaznamenáno 330 druhů ptactva, a to díky různorodému prostředí a umístění lokality blíže kontinentální Evropě, což sem přitahuje nejrůznější tažné druhy. Proto je tu během jediného dubnového či květnového dne možno vidět přes 100 druhů. V tomto období, nejlépe začátkem května, tu mnozí místní birdeři i návštěvníci začínají den seawatchingem, protože jde o nejvhodnější místo k zachycení jarního tahu chaluh pomořanských v Anglii (133 v roce 1997). Stejně tak jsou tu k vidění potáplice, kachny, bahňáci a rybáci. I na podzim se tu dají vidět spousty táhnoucích racků, rybáků a chaluh, kdy pravidelným druhem je i vzácný rybák bělokřídlý. Dále je vhodné pokračovat do vnitrozemí a porozhlédnout se po okolí Bird Observatory a v křovinách severovýchodně od ní po táhnoucích žluvách hajních a králíčcích ohnivých, poté v RSPB přírodní rezervaci Dungeness a blízkých štěrkových polích po hnízdících raccích, mezi kterými je několik párů racka černohlavého, po čírkách modrých, cetiích jižních a sýkořicích vousatých. V zimě jsou štěrkovny v i mimo rezervaci jedním z nejlepších britských míst pro kaholky (zvláště Scotney Pit u silnice Lydd – Camber) a morčáky malé. K místním raritám patří pozorování šoupálků krátkoprstých a moudivláčků, kteří tu od 90. let pravidelně zimují. Je tu možné zůstat v Dungeness Bird Observatory, 11 RNSSS Cottages, Dungeness, Romney Marsh, Kent, UK (tel: 01797 321309), která na požádání zasílá poštou každoroční seznam pozorovaných druhů. Dále podél pobřeží k východu nocují na Copt Point (Folkestone) racci černohlaví.
Ke dvěma zajímavým místům v Kentu, která se dostala do popředí v 90. letech, patří Grove Ferry (rozšířená část Národní přírodní rezervace Stodmarsh jižně od A28 a východně od Canterbury), kde byly za letu v roce 1999 pospolu sledováni chřástal nejmenší, racek tenkozobý a přes 30 ostřížů lesních a Oare Marshes, které přetíná silnice vedoucí k Swale Estuary poblíž Favershamu. Zde jsou ve velkých počtech různí bahňáci.

Minsmere
Nádherná RSPB rezervace na pobřeží Suffolku má největší diverzitu hnízdičů z celé Británie. Bylo tu zachyceno 330 druhů, přičemž 95 tu pravidelně hnízdí. To vše díky rozličnému prostředí zahrnujícímu mořské pobřeží, mělké laguny a rákosiny, ale I vřesoviště a listnaté lesy. Během dlouhého jarního dne je tu možné jedné pochůzky vidět přes 100 druhů (denní rekord je 127 druhů), ale bohužel i přes 100 birderů, protože jde o jedno z nejatraktivnějších míst Británie, nakterém se v průběhu roku vystřídají desítky tisíc ornitologů.
Minsmere je otevřeno každý den od 9:00 mimo úterý. Rezervace má návštěvnické centrum a mnoho pozorovatelen. Dá se sem dostat po A12 severně od Yoxfordu směrem na Westleton a pak odbočit východně. Odsud už je přístup značený. K pozorovatelně určené pro veřejnost, která nabízí k pohledu příbřežní část rezervace se dá dojít z parkoviště u Dunwich Cliffs jižním směrem. Jižně od rezervace je Sizewellská atomová elektrárna, na které hnízdí rehci domácí.

The Brecks
Střed Východní Anglie je tvořen zemědělskou půdou, vřesovišti, jehličnatými lesy a topolovými plantážemi. Hnízdí zde britská rarita dytík úhorní (142 párů v roce 1998) a žluva hajní.
V Británii hnízdí méně než 20 párů žluvy hajní. Většina v oblasti Brecks na utajovaných lokalitách. Místem, kde lze nejsnadněji pozorovat v Británii dytíka úhorního, stejně jako skřivana lesního, je velice známá přírodní rezervace Weeting Heath náležející k Norfolk Wildlife Trust. Místní návštěvnické středisko spolu s pozorovatelnami je otevřeno od konce března do konce srpna a leží asi míli západně od Weetingu (severně od Brandonu) podél vedlejší silnice na Hockwold-cum-Wilton. Nezastavujte u silnice v blízkosti parkoviště. Jedním z nejvhodnějších míst k pozorování jestřába je Mayday Farm ležící u B1106 jižně ob Brandonu.
Asi 1.000 labutí zpěvných a 4.000-5.000 labutí malých zimuje v Ouse Washes severně od Cambridge. Labutě mohou být viděny z pozorovatelen WWT přírodní rezervace Welney (nejlépe ráno), kam se přijíždí přes Outwell nebo Littleport nebo z RSPB přírodní rezervace Ouse Washes (nejlépe odpoledne) přístupné přes Chatteris a Manea. V létě tu hnízdí několik párů čírky modré a břehouše černoocasého (až 1.500 ex. poddruhu islandica tudy protahuje brzy na jaře) a ozývá se volání chřástalů polních.

Norfolk
Mnozí věří, že právě Norfolk je pro birdwatchery tou nejzajímavější oblastí Británie. Jsou tu mokřiny, křoviny, listnaté lesy a borové plantáže, které přitahují množství zimujících i hnízdících druhů. Na jaře a na podzim se zde zdržují tažné druhy a rarity, které se dají ztěží vidět jinde v Británii. V desetikilometrovém okruhu od Cley bylo zaznamenáno neuvěřitelných 362 druhů ptáků. Většina pobřeží leží uvinitř přírodních rezervací. Některé z nich mají návštěvnická centra, obchody, pozorovatelny a jiné vybavení díky kterému jsou zvláště o víkendech přecpané ornitology.

Lokality zmíněné dále jsou dosažitelné po příbřežní silnici A149 mezi King’s Lynn na západě a Cromerem na východě. V okolí farem u Wolfertonu hnízdí moták lužní a pochop. Kousek dál k severu podle ukazatelů k RSPB národní rezervaci Snettisham, se v okolí štěrkových jám vyskytují v zimě mořské kachny. Rozsáhlé příbřežní plochy zvané The Wash pravidelně přitahují k odpočinku velká množství bahňáků. Mezi nimi bývá až 120.000 jespáků rezevých, které lze pozorovat ze čtyř pozorovatelen, ze kterých jsou vidět ty nejjižnější štěrkové jámy. Severně od Snettishamu je jedno z nejlepších míst pro zimující potápky a mořské kachny – špička útesu u Hunstantonu. Východně odsud, podél severního pobřeží Norfolku, jsou slatiny, laguny a borové plantáže u Holmu, kde se nachází i ptačí stanice, návštěvnické centrum a několik pozorovatelen. Hnízdí tu tenkozobec opačný a na podzim je tu nespočet tažných ptáků.
Východně od Thornhamu je RSPB přírodní rezervace Titchwell (tel: 01485 210779). Vyskytuje se tu moták pochop, sýkořice vousatá a v zimě skřivan ouškatý a sněhule severní. Rezervace má návštěvnické centrum, obchod, restauraci a skryté pozorovatelny. Jde o nejpopulárnější Britskou rezervaci. Během roku 1998 ji navštívilo 135.000 lidí. Zvláště o víkendech je tu hlava na hlavě. Přesto se tu dá vidět mnoho zajímavého. Například v květnu 1998 tu byli ve stejný den pozorování racek atlantský a Franklinův. Borová plantáž lemující krásnou pláž v Holkhamu, východně od Willsu, je vhodným místem k pozorování táhnoucích pěvců, zvláště na podzim. Mezi rarity,které tu byly zaznamenány patří brhlík americký. Holkham Gap – další místo k pozorování, je přístupný od Lady Anne’s Drive, která je naproti Holkham Hall, nebo z parkoviště na východním konci, které je přímo na sever Wellsu. V zimě je Lady Anne’s Drive skvělou pozorovatelnou husí (přes 70.000 husí krátkozobých zimuje na severozápadě Norfolku) a v okolí HolkhamHall je dobré se porozhlédnout dlascích.
Titchwell je skvělým místem k pozorování ptáků a rok od roku se zdá být stále lepší. Nedosahuje ale kvalit přírodní rezervaceCley kterou provozuje Norfolk Wildlife Trust. Tato rezervace je vez diskusí tou nejoblíbenější v celé Británii. Nejen, že tu hnízdí jinde vzácný bukač velký, ale od 50. let jsou tu pravidelně zaznamenávány rarity, na kterých si udělali svá jména Fair Isle a Isles of Scilly. Původní „birdwatcheři“ – tenkrát to ještě nebyli „birdeři“ – trávili hodiny a hodiny sledováním oblasti East Bank, jestli se tu neobjeví něco výjimečného. V té době tu existovaly dvě skvělé ornitologické lokality: tzv. Arnold’s Marsh na východě a laguny s rákosinami na západě. Rezervace je krom pondělků otevřena denně (pokud není státní svátek) a od dubna do prosince. Vstupní povolení můžete získat v návštěvnickém centru (tel: 01263 740008) východně od vesnice Clay. Od ledna do března můžete povolení dostat v domě správce rezervace. Clay byl vystaven během února 1996 několika zimním bouřím, kdy byl vysoký jarní příliv doprovázen silnými severovýchodními vichry. Oblázkový břeh vybudovaný k ochraně rezervace se protrhl a rezervace byla zalita několika metry slané mořské vody. Někteří z místních obyvatel pak mohli sledovat mořské druhy ptáků přímo z oken svých domů. Tři skryté pozorovatelny byly zničeny a další dvě poškozeny. Vše bylo ale velice rychle opraveno. Jde o náročnou procházku, kterou musí pronásledovatel vzácných druhů podstoupit, když chce projít celý 3 a půl míle dlouhý úsek z pláže v Cley k výběžku Blakeney Point. Tato námaha se rozhodně vyplatí. Na jaře a na podzim se tu dá zastihnout ledacos. Období východných a severovýchodních větrů s mrholením láká k Blackeney jak místní tak přespolní birdery, protože právě tyto podmínky vyhovují na jaře nejen modráčkovi, ale na podzim se tu v záplavě pravidelně táhnoucích druhů pěvců může objevit cokoliv. Nejvhodnějšími místy hodnými pozornosti leží mezi Halfway (Watch) House a The Hood a na Long Hills a Yankee Ridge. Lodí z Morston Quay se dá dostat k velké kolonii rybáků, ve které je 2.000 párů rybáka severního, 200 párů rybáka obecného, 25 párů rybáka dlouhoocasého a 100 párů rybáka malého. Kolonie se dá přehlédnout z krytých pozorovatelen.
Od roku 1995 hnízdí na lokalitě Swanton Novers včelojed lesní. Tento vzácný dravec se dá vidět od května do září z tzv. Raptor Viewpoint. Sem se dá dostat po osmi mílích jihozápadně z Holtu po B1110. Tady pak zabočte na vedlejší silnici se značkami na Fulmodeston a pokrčujte půl míle k parkovišti u pozorovatelny.
Východně od Cleye po Cromer je každé přístupné místo na pobřeží hodné pozornosti ornitologa. Za severních větrů v zimě a na podzim přináší pěkné úlovky seawatching kdekoliv podél pobřeží. Zvláště pak v Cley a Sheringhamu, který je západně od Cromeru. Na západním konci promenády jsou pod toaletami v úrovni pláže vhodné přístřešky k pozorování.
Jižně od Cromeru se nachází Norfolk Broads (pláně). Vyskytuje se tu několik hnízdících bukačů velkých, asi 20 párů motáka pochopa, několik jeřábů popelavých a zpívá tu asi 50 samců cetie jižní. Všechny tyto druhy kromě jeřába jsou obyčejně k zastižení kolem Hickling Broad, kam se dá dostat od kostela Potter Heigham (pěšky k severu). Objevuje se tu i cvrčilka slavíková. Pokud chcete vidět jeřáby, pak se odpoledne vydejte k Horsey Mere, kde obyčejně nocují. Jižně od plání (broads), mezi Norwichem a Lowestoftem, zimuje až několik set husí polních v údolí Yare blízko Buckenhamu. Zvláště si oblíbily občasně zaplavované pastviny a louky RSPB přírodní rezervace Mid-Yare. Několik jich můžete vidět z krytů u Brundallu, blízko silnice A47 Norwich-Great Yarmouth. Odsud musíte směřovat k jihovýchodu, pod železničním mostem, pak zabočit vpravo k Low Road, u které je parkoviště a stezky ke skrytým pozorovatelnám. Tato trasa se ale občas mění, když se snaží správa rezervace předejít rušení některých druhů. Nejlepším obdobím je listopad až prosinec.
Včelojed lesní se zdržuje pravidelně na jaře v okolí parků Welbeck a Clumber. Ty se nacházejí mezi Ollertonem a Worksopem v Nottinghamshire. Podél severovýchodníh pobřeží Anglie se tu dá najít mnoho ornitologicky zajímavých lokalit. Jednou z nich je poloostrov Spurn. Z Hullu se sem jede severovýchodním směrem na Kilnsea. Bylo tu pozorováno přes 330 druhů ptáků. Pevninská ptačí stanice tu byla založena v roce 1946 z toho důvodu, že se tu na podzim shromažďuje velké množství tažných druhů. Z nebe tu zvláště za silných západních větrů vanoucích na podzim přes Severní moře doslova padají hejna táhnoucích pěvců. Místní birdeři se tu až brodí drozdovitými druhy a králíčky obecnými, aby si našli některou z pravidelných rarit. Modráčci (svecica) jsou tu přítomní pravidelně za východních větrů na jaře a za stejných podmínek jsou tu na podzim střízlíci, ťuhýci obecní, lejsci malí, králíčci ohniví, sedmihlásci hajní, budníčci pruhohlaví a pěnice vlašské. K místním „špekům“ patří sýc rousný, vlaštovka pestrá a pěnice sardinská. Je tu vytvořena síť stezek, které spojují jednotlivé kryty a umožňují přehlédnout místní vodní nádrže. Většina birderů se ale shromažďuje na lokalitách The Warren, Kilnsea, Beacon Lane a v Easingtonu, na hřbitově na Seaside Lane a na Sammy´s Point. Stone Creek, poblíž Cherry Cobb Sands u řeky Humber, severozápadně od Spurnu, je dalším důležitým místem, kde se shromažďují tažné druhy a kde byly pozorovány rarity jako volavka proměnlivá a lejsek tajgový.
Dalším mysem vystupujícím kousek dál ze severovýchodního pobřeží je Flamborough Head. Tato lokalita je stejně dobrá jako Spurn, co se týče táhnoucích druhů a rarit. Bylo tu zaznamenáno přes 320 druhů ptáků. Mys vybíhá asi 6 mil do Severního moře a proto se jedná o jedno z nejlepších míst k pozorování mořských druhů (seawatching) v Británii. Přídavkem této lokality je pak hnízdění 200.000 mořských ptáků, kteří zaplnili hlavně pobřežní útesy RSPB přírodní rezervace Bempton Cliffs. Jarní větry sem přivanou obyčejně od východu modráčka (svecica), ale nejzajímavější je tu podzim. Například v roce 1988 se tu objevil rehek domácí (phoenicuroides), pět rehků zahradních (samarnisicus), bělořit bělohlavý, budníček tmavý, dva budníčci tlustozobí, osm budníčků zlatohlavých, 70 budníčků pruhohlavých, dva budníčci zelení (trochiloides), linduška zelená a strnad bělohlavý. Dlouhý seznam rarit obsahuje i pěnici malou a lesňáčka černohlavého. Nejlepšími místy k hledání těchto špeků jsou Dane´s Dyke, který se nachází západně od vesnice Flamborough a jižně od B1255, lesnatá úžlabina v South Landing, stezka vedoucí v sousedství soukromé Old Fall Plantation, Selwick Bay, Briel Nook, Norht Landing a lesnatý kanál u parkoviště při Bempton Cliffs. Nejlepší období k seawatchingu přichází od konce července do října se severními větry a sníženou viditelností. V tomto období se tu pravidelně vyskytuje buřňák temný (několik stovek za den), chaluha pomořanská (až 330 za den), chaluha příživná (přes 1.000 za den) a chaluha malá (352 na podzim 1988). Za silných říjnových severovýchodních větrů tudy přelétají alkouni malí. 29 října 1983 tudy přelétlo během jednoho dne 6.337 alkounů malých. Mezi vzácnosti patří albatros černobrvý, buřňák kapverdský a buřňák menší. Abyste se dostali k nejlepšímu pozorovacímu místu, zaparkujte u majáku, sejděte dolů po silnici k Fog Signal Station, pak sešplhejte opatrně dolů na vrcholek útesu pod plot. Pokud vás zajímají informace o vyhlídkových plavbách, které probíhají od června do září z Bridlingtonu k útesům Bempton Cliffs, zašlete oznámkovanou obálku se zpětnou adresou na adresu RSPB North of England Regional Office, 4 Benton Terrace, Sandyford Road, Newcastle-upon-Tyne, NE2 1QU, UK (tel: 0191 281 3366). Pokud chcete získat výtisk výroční zprávy (Bird Report) Flamborough Ornithological Group, kontaktujte Honorary Secretary, 4 Silver Birch Drive, Wyke, West Yorkshire. Další zajímavou lokalitou, na které se hromažďují tažné druhy včetně mnoha rarit je Filey North Cliff Country Park ve Filey Brigg. Byla tu zastižena cvrčilka žíhaná, pěnice brýlatá, linduška sibiřská a strnad obojkový.
Důležitým ptačím místem na severovýchodním pobřeží je národní přírodní rezervace v Teesside poblíž Middlesbrough. Blátivé roviny, mokřady a nádrže jsou tu v sousedství elektráren. Chemické znečištění této oblasti je rozsáhlé a přes odpor, který tato oblast vyvolává, se jedná o velice ornitologicky produktivní lokalitu. Jedná se totiž o tradiční mezinárodně významné odpočinkové místo protahujících a zimujících bahňáků mezi kterými byl pozorová třeba slukovec krátkozobý, jespák velký (Seal Sands), jespák dlouhoprstý (Saltholme Pools) a jespák klínoocasý (Long Drag). Věnujte se místům Breatham Creek, kde ve velkých koncentracích bahňáci odpočívají a Seal Sand, kde hledají na mělčinách potravu. Parkovat se dá podél A178 jižně od silnice vedoucí přes potok k Covpen Marsh. Odsud vedou stezky ke krytým pozorovatelnám. Pokud budete pokračovat po na východ podél jižního břehu potoka, tak dojdete k další pozorovatelně, ze které se dají obhlédnout Seal Sands a Dorman´s, Reclamation a Saltholme Pool. Poslední dvě nádrže jsou dostupné po soukromé silnici North Tees Road, která odbočuje z A178 asi míly severně od Port Clarence. Pro další informace týkající se přístupu a dalších podmínek návštěvy těchto míst kontaktujte Cleveland Wildlife Trust, Bellamy Pavillion, Kirkleatham Old Hall, Kirkleatham, Redcar TS10 5NW, UK. Pokud chcete získat informace i o jiných ornitologický lokalitách v této oblasti včetně výroční zprávy, obraťte se na Teesmouth Bird Club, 63 Stokesley Crescent, Billingham, Cleveland, TS23 1NF, UK.
V oblasti Wheldrake Ings-Lower Derwent Valley na severu Yokrshire hnízdí 100 druhů ptáků. Patří k nim významná Britská populace potápky černokrké, čírka modrá (30 párů v roce 1998), křepelka polní (32 volajících samců v 1998), chřástal polní (osm volajících samců v 1998) a chřástal kropenatý. Do údolí se dá dostat přes vesnici Wheldrake na severu a od jihu přes Bubwith a North Duffield. Pravděpodobně 75% Britské populace tetřívka obecného je soustředěno v oblasti Yorkshire a Durham Dales a nejlepším místem k jejich pozorování je Upper Teesdale, západně od zámku Barnard. Jízda podél silnice Eggleston-Stanhope a okolních cestách vám může pozorování tohoto druhu umožnit.
Jednou z nejlepších ptačích oblastí severozápadu Anglie je RSPB přírodní rezervace Leighton Moss (tel: 01524 701601). Hnízdí tu tři až čtyři páry bukače velkého, tři páry motáka pochopa, 45 párů sýkořice vousaté a jsou tu i vydry říční. Od křižovatky M6 a 35A směřujte k severu po A6 a držte se směrovek. Další skvělou lokalitou v Lake District je RSPB přírodní rezervace Haweswater, jediné pravidelné hnízdiště orla skalního v Anglii. Od dubna do srpna zde funguje stanoviště k pozorování orlů. Pro více informací kontaktujte The Warden, RSPB Haweswater Nature Reserve, 7 Naddlegate, Burn Banks, Haweswater, Cumbria, CA10 2RL, UK.

Obrovské množství bernešek bělolících hnízdících na Špicberkách, asi 19.000 z nich, zimuje kolem WWT přírodní rezervace Caerlaverock, blízko Solway Firth v jihozápadním Skotsku. Jejich nejvyšší počty spadají do poloviny listopadu, ale početné jsou tu po celou zimu, kdy je doprovází asi 15.000 hus krátkozobých, velké množství labutí zpěvných a malých a přes 2.000 kaholek (přes 50% populace zimující v Británii). Rezervace má bohatou síť stezek, 20 skrytých pozorovatelen a několik pozorovacích věží a nachází se 8 mil jihovýchodně od Dumfries. Ze silnice A75 k ní vedou ukazatele. Zajímavým místem k pozorování jarního průtahu chaluh může být Solway a částečně i Bowness.

Islay
Mělké přímořské laguny, nevysoké kopce a pláně tohoto krásného ostrova ležícího při západním pobřeží Skotska jsou domovem mnoha druhů ptáků. Během zimních měsíců se tu zdržuje většina Grónské populace husy běločelé (asi 13.000 ptáků) a bernešky bělolící (běžně kolem 30.000 ex., ale jejich počet může narůst k 45.000 ptáků), orel skalní a kavče červenozobé.
Islay (vyslovuje se Eye-la) je přístupný letecky nebo po moři. Trajekt převážející i automobily spojuje Port Askaig a Port Ellen s pevninským Kennacraigem (dvě hodiny plavby). K rezervaci letenky z Glawgow kontaktujte Loganair (tel: 0141 889 1311). Kvůli rezervaci místa na trajektu se informujte na adrese Caledonian MacBrayne, The Ferry Terminal, Gourock, PA19 1QP, UK (tel: 01475 650000). Když bernešky bělolící na konci října přilétají, shromažďujíc se v RSPB přírodní rezervaci Loch Gruinart. Odsud se později rozlétají, ale přesto tu jejich určitý počet zůstává celou zimu a proto je tu vždy zastihnete. Stejně tak se dají pozorovat v zátoce Bridgend Bay, přes kterou létají k nocovištím. Pokud půjdete od útesů Mull of Oa (131 m vysoké) k Beinn Mhor Cairn na jihozápadním cípu ostrova, můžete vidět orly skalní a kavčata červenozobá. Skvělým zimovištěm mořských kachen je mělké jezero Loch Indaal, které se dá přehlédnout z vlnolamu v Bowmore. V některých letech je tu až 1.000 kaholek a tři druhy potáplic. Cíp země jižně od Bowmore připomínající smetiště je dobrý pro racky šedé a polární. Ovšem nejlepším místem tohoto ostrova k seawatchingu je Rubha Na Faing na jeho západním konci. Ideální je za severozápadních a jihozápadních bouří od srpna do října, kdy se tu dá vidět buřňáček malý a bělavý.

Inner Hebrides (Vnitřní Hebridy)
K ostrovům Vnitřních Hebrid patří Mull, Coll, Tiree, Eigg, Rhum a Skye. Leží při západním pobřeží skotska a vyskytuje se na nich orel mořský a skalní a hnízdí tu chřástal polní.
Ostrovy Mull, Coll a Tiree mají lodní spojení s Obanem a Lochaline na pobřeží Skotska. Přímé linky jsou pak na ostrov Barra ležícího na nejjižnějším konci Vnitřních Hebrid. První zastávkou trajektů je hornatý Mull, na kterém se nachází nejhustější populace orla skalního v Evropě. Vyskytuje se tu i orel mořský, který se dá nejsnáze pozorovat u Loch Spelve. Z města Ulva ležícího na Mullu je možné navštívit ostrovy Treshnish, resp. ostrovy Staffa (zde je jeskyně Fingal´s Cave) a Lunga. Na druhém z ostrovů žije nejkrotší Britská populace papuchalků bělobradých. Další zastávkou z Mullu je Coll. Na jeho západním konci je RSPB přírodní rezervace s hnízdištěm chřástalů polních a zimovištěm husí. Třetí zastávkou je Tiree, další ostrov s hnízdícím chřástalem polním a zimovištěm husí.
Trajekt spojující Mallaig na pobřeží Skotska s Lochboisdale na ostrově South Uist náležícím k Vnějším Hebridám, zastavuje na Rhumu. Ten je známý svou stanicí pro reintrodukci orlů mořských. Tento druh přestal v Británii hnízdit v roce 1916. V letech 1975 až 1985 tu bylo vysazeno 83 divokých ptáků hnízdících v Norsku. Do roku 1996, kdy proběhlo první úspěšné vyhnízdění s jedním vyvedeným mládětem, bylo vysazeno dalších 59 ptáků. Další úspěšné vyhnízdění s vyvedením dvou mláďat proběhlo v roce 1998, kdy zahnízdilo 17 dalších párů. Mnozí z vysazených ptáků se rozšířili po severozápadním pobřeží Skotska a nyní je možné je pozorovat na mnoha dalších místech. Krom těch obrovských dravců dělících se na ostrově Rhum o vzdušný prostor s orly skalními tu hnízdí asi 100.000 párů buřňáka severního – jedna z největších kolonií tohoto druhu na světě. Krásný ostrov Skye dosažitelný po silničním mostě z Kyle of Lochalsh je známý vůbec největší hustotou orlů skalních v Evropě. Návštěva tohoto ostrova je nejsnazší cestou k pozorování tohoto druhu, který může být doprovázen i orlem mořským, který tu také hnízdí. Nejlepším místem k pozorování jejich společného lovu je západ Dunveganu, zvláště pak oblast Neist Point na západním cípu ostrova a vlastně i okolí příbřežní silnice severně od Portree.
Místem, kde s největší pravděpodobností můžete vidět bělokura horského ve Skotsku je okolí Kyle of Lochalsh. Zaparkujte v nejvyšším bodě nejvýše položené Skotské silnice, která spojuje Applecross s A896. Tohle místo se nachází mezi Strathcarronem, severovýchodně od Kyle of Lochalsh a Torridonem. Projděte si jej pěšky. Severovýchodně od Torridonu je zátoka Gruinard Bay, kde se dají vidět orli mořští.

Outer Hebrides (Vnější Hebridy)
Vnější Hebridy jsou tvořeny jedněmi z nejdivočejších a nejkrásnějších ostrovů na světě. Nízké skalnaté vnitrozemí, dlouhé bílé písčité pláže s lasturami, duny, jezera, drsně vyhlížející pastviny a rozeklané skály – to vše tvoří nádhernou divočinu obydlenou takovými druhy ptáků jako je orel mořský, chřástal polní a lyskonoh úzkozobý.
K ornitologické výpravě se výborně hodí tři nejjižnější ostrovy North Uist, Benbecula a South Uist. Všechny jsou spojeny s pevninou mosty. Na Benbeculu létá letadlo a lodní linky (trajekty) fungují mezi ostrovy Nort Uist i South Uist a Uigem (na Skye), Mallaigem a Obanem (na pevnině). Jednou z možností, jak si zorganizovat výlet je cestovat do Lochboisdale na South Uistu, projet ostrovy k severu a vrátit se na pevninu z Lochmaddy na North Uistu. Kvůli rezervaci lodního lístku kontaktujte Caledonian MacBrayne, The Ferry Terminal, Gourock, PA19 1QP, UK (tel: 01475 650000).
Během jara (květen) mohou být zvláště z trajektů pozorovány mořské druhy jako je buřňáček malý, chaluha pomořanská a malá. Vlastně kdekoliv na ostrovech se vám může vydařit skvělé pozorování. Mezi nejlepší místa patří RSPB přírodní rezervace Loch Druidibeg a Loch Eynort (orel mořský) na ostrově South Uist, plochy machéry na ostrově Benbecula a tím nejlepším pak je RSPB přírodní rezervace Balranald na ostrově North Uist. Zde dosahuje hustota hnízdících bahňáků nejvyšších hodnot z celé Evropy. Hnízdí tu např. lyskonoh úzkozobý a chřástal polní (18 volajících samců v roce 1997). Chřástali se dají zaslechnout na jižní straně rezervace u příjezdové silnice (Goular Cottage), ale k vidění jsou velice zřídka. Nejen, že jsou chřástali velice těžce pozorovatelní, ale od června, kdy dosáhne vegetace větší výšky, se nedají vidět vůbec. Aird an Runair, skalnatý okraj na západě rezervace, je skvělým místem pro seawatching. Nejlepší podmínky nastávají s přechodem studené fronty, po které následuje vlhké počasí, nebo při změnách směru větru od jihu či jihozápadu k západu, severozápadu či severu. Tou dobou (polovina května) tudy protahuje ve větších počtech chaluha pomořanská (1.716 mezi 11. a 28. květnem 1986, 372 ptáků 7.5.1997) a chaluha malá (1.340 mezi 12. a 21.5.1991, 540 ex. 19.5. a 180 ex. 21.5.1991). Abyste se dostali na Balranald, odbočte z A865 tři míle severně od Bayheadu směrem na Hougharry a držte se ukazatelů.
Nejodlehlejším Britským souostrovím je St Kilda. Nachází se asi 41 mil západoseverozápadně od Vnějších Hebrid. Nejvyšší mořské útesy Británie dosahující výšky 376 m u Conachair na severním konci ostrova Hirta, což je hlavní ostrov. Na těchto divokrásných místech hnízdí buřňák severní, buřňáček malý (největší Britská kolonie) a buřňáček bělavý (největší kolonie ve východním Atlantiku), terej bílý, chaluha velká (200 párů), alkoun obecný, papuchalk bělobradý (největší Britská kolonie – 100.000 párů) a endemický poddruh střízlíka obecného (hirtinis), který je o třetinu větší, než jeho pevninská forma (asi 125 párů). V okolí ostrovů jsou k viděni zvláště v létě velryby. Na ostrovy nefunguje pravidelné spojení, ale některé společnosti nabízejí možnost přepravy: Kylebhan Charters, 3 Barclay Court, Old Kilpatrick, G60 5HX, UK (tel: 01389 877028) a Northern Light, Ben Buie Cottage, Lochbuie, Isle of Mull, Argyll, PA62 6AA, UK (tel: 01680 814260). Cesta lodí ze Skotska trvá dva dny s jednou nocí na palubě. Na ostrově Hirta je vojenská základna. Pokud by s ostrovy fungovalo pravidelné spojení, pak by stejně bylo vytíženo hlavně twitchery, kteří prozatím mohou jen naříkat, že jim uniklo další unikátní pozorování lesňáčka hnědého či lesňáčka kápivitého jen proto, že se včas nedostali na ostrov.
Na jihovýchodě Skotska se nachází fjord Firth of Forth, což je nejlepší Evropská lokalita na turpana brýlového (pestrozobého) a jedna z nejlepších pro zimující potápky a další mořské kachny. Během 90. let se v zátoce St Andrews Bay zdržovala až čtyři hejna turpana brýlového, což trvalo nejméně do roku 1999. Další výbornou lokalitou v této oblasti je Largo Bay na severu. V její blízkosti se nachází elektrárna Methil a Ruddon’s Point, kde je dobré s obhlídkou začít. V ústí fjordu (firth) leží ostrov Bass Rock, na kterém je kolonie terejů bílých. Na ostrov jezdí pravidelná lodní linka z North Berwicku, který je 20 mil východně od Edinbourghu. Linka je v provozu od konce června do konce září (tel: 01620 893863). V RSPB přírodní rezervaci Loch of Kinnordy hnízdí potápky černokrké. Rezervace je míly západně od Kirriemuiru na B951 a asi 20 mil severně od Dundee.
Dále k severu podél východního pobřeží Skotska se daly od roku 1983 do roku 1999 v ústí řeky Ythan pozorovat skupiny kajky královské. Ythan Estuary (ústí řeky) se nachází asi 12 mil severně od Aberdeenu. Abyste se k ústí řeky, kde se i teď dají kajky královské v hejnech kajek mořských najít dostali, musíte odbočit k východu jižně od Newburghu naproti golfovým hřištím a pokračovat až k parkovišti na cestě k řece. Severně od Newburghu přetíná A975 řeku mostem Waterside Bridge. Jde o vhodné místo, kde se dá porozhlédnout po vydře říční. Skvělými lokalitami pro sledování vzácných druhů racků jsou na podzim a v zimě Fraserburgh a blízký Kinnairds Head. Například v roce 1997 tu byl pozorován racek polární a růžový.

Speyside a Cairngorm
Původní Kaledonské borové lesy, jezera, řeky a hory dosahující výšky 1310 m na vrcholku Ben Macdui ve středním Skotsku, jsou domovem křivky skotské, tetřeva hlušce a sýkory parukářky. Výskyt těchto druhů se v rámci Británie omezuje jen na tuto oblast. Do konce 90. let byla tato oblast považována za jedinou na území Británie, která měla charakter přirozené, člověkem neovlivněné divočiny. V roce 1998 tu byla z rozhodnutí vlády vybudována lanovka, která každoročně na vrchol Cairgorm vyveze přes 220.000 lenošných výletníků. Každý, kdo tu od té doby byl a viděl, jak se změnily podmínky v místech, kde do nedávna hnízdil např. kulík hnědý, jen beznadějně kroutí hlavou.
Mnozí ornitologové považují křivku skotskou jen za určitou formou křivky velké a tudíž byla do konce 90. let většina křivek v okolí Speyside určena jako křivka velká. K dalším druhů, které se tu vyskytují patří tetřívek obecný, chřástal kropenatý (9 ex. na lokalitě Insh Marshes v květnu 1999), vodouš bahenní a příležitostně sovice sněžní (obyčejně v okolí Ben Macdui).
Nejlepší základnou je Aviemore jihovýchodně od Inverness. Všechny tři místní speciality – tetřev hlušec, sýkora parukářka a křivka skotská, se vyskytují V RSPB přírodní rezervaci Loch Garten, ke které vedou ukazatele z A9, několik mil severně od Aviemore. Rezervace je otevřena denně od 10:00 do 18:00 od konce dubna do konce srpna. Nejlepší příležitostí, jak pozorovat mohutné, ale přitom velice nenápadné tetřevy, je návštěva rezervace za rozbřesku v dubnu či květnu, kdy samci tokají na mýtinách v lese a pak se krmí v korunách borovic. Vhodné je využít jedné ze dvou místních stezek vedoucích od Forest Lodge a končící u Loch Mallachie. Tři zmíněné druhy se vyskytují i v lese obklopujícím golfové hřiště v Grantown-on-Spey a v Rotheimurchus Forest, jihovýchodně od Aviemore. V okolí Loch Garten se dá vidět také orlovec říční. A když jej neuvidíte zde, pak jej zastihnete určitě u rybí farmy Inverdruie Fish Farm, kousek od Aviemore směrem na Coylumbridge, kam pravidelně zalétá na rybníky za potravou. Farma je vidět přes železniční koleje od turistického informačního centra v Aviemore. Na hřebeni Cairngorm, v blízkosti BenMacdui, kam vás vyveze lanovka, lze pozorovat také bělokura horského, kulíka hnědého a sněhuli severní. Sněhule jsou tu jen vzácně v létě v okolí vrcholového plató, ale v zimě se vyskytují i v okolí restaurace Ptarmigan pod vrcholkem Cairgorm a u parkoviště, u kterého začíná lanovka. Bělokur horský a kulík hnědý se vyskytuje i v méně rušné lokalitě Carn Ban Mor ležící jižně od Cairngorm, která je dostupná z Achleanu, 5 mil jižně od Feshiebridge. Nad hřebeny Cairngorm a Carn Ban Mor loví pravidelně orel skalní. Ten se dá ale častněji vidět nad údolím Findhorn. Sem se dá dostat, když poblíž Tomalinu (15 mil jižně od Inverness) odbočíte z A9 k jihozápadu. VRSPB přírodní rezervaci Loch Ruthven hnízdí potápka žlutorohá (13 párů v roce 1997). Šest mil jižně od Inverness se odbočí z A9 na B851, v East Croachy se vydáte na křižovatce doprava a přijedete k parkovišti, kde začínají stezky ke krytým pozorovatelnám. Z těch je vidět chráněná zátoka, ve které potápky hnízdí.
Východně od Cairngom, v Deeside, je možné vidět všechy čtyři druhy tetřevovitých, které se v Británii vyskytují – bělokur tundrový a horský, tetřev hlušec a tetřívek obecný. Krom nich se tu vyskytuje orel skalní a křivka skotská. Když se vydáte západně z Braemaru před rozedněním tak, abyste byli v lese mezi Inverey a Linn of Dee za prvního světla, pak můžete vidět orla skalního, tetřívka obecného, tetřeva hluše i křivku skotkou. Pak se můžete vrátit do Braemaru a pokračovat 6 mil jižně po A93 k parkovišti u Glen Shee Ski Centre. Odsud je často k vidění bělokur horský, jak hledá potravu na okolních skalnatých výchozech. Je dobré použít teleskop. Při špatném počasí se tento druh ukazuje v těsné blízkosti parkoviště.
Severně od Inverness se nachází fjord Moray (Moray Firth), který bývá v zimě plný mořských kachen (včetně 5.000 hoholek ledních) a potáplic. Přebývá tu i populace 130 delfínů. Delfíni a mořští ptáci se dají pozorovat z lokality Chanonry Poing u Fortrose. Když pojedete po A9 z Inverness k severu a přejedete řeku, pak po jedné míli dojedete k informačnímu centru této odpočinkové oblasti. Otevřeno je od dubna do listopadu od 10:00 do 17:00 (tel: 01463 731866, email: dolphinchaz@yahoo.com). Od roku 1989 jsou v severním Skotsku reintrodukováni luňáci červení (zemědělská krajina v okolí fjordu je vhodná k jejih pozorování).
Orkneyské ostrovy jsou vyjma ostrova Hoy ploché. Na drsně vyhlících slatinách a rašeliništích se zdržuje asi 1.500 chaluh velkých. Ostrovy sice nejsou skalnaté, ale podél pobřeží jsou vysoké útesy vysoké až 300 m. Hnízdí na nich mnohé mořské druhy. V největším množství se zdržují v místě zvaném Old Man of Hoy, který dosahuje výšky 150 m. Během zimy se na orkneyských jezerech (např. Harray a Stenness) a jejich krytých zátokách shromaždují mořské druhy kachen a potáplice. Na lokalitě Scapa Flow bylo pro zajímavost pozorováno po celý leden 1999 přes 1.000 hoholek ledních a 644 potáplic ledních. Mnoho twitcherů pokládá Orkneye za nejzajímavější během jara a podzimu, kdy se na ostrovech (Stronsay a North Ronaldsay na severovýchodním výběžku souostroví) shromaždují tažné druhy jako modráčci (svecica) a rarity jako rorýs východní, drozd tmavý, cvrčilka pruhovaná, lesňáček žlutý, strnad šedokrký a zlatobrvý. Nejen na ostrovech se vyskytují rarity. Svůj díl dostává také pevnina. Příkladem je jespák aljašský. Na Orkneye jezdí trajekty přepravující automobily z Aberdeenu a z Shetland (tel: 01856 850655); ze Scrabsteru (Thurso) na Skotské pevnině na Stromness na Orkneyském ostrově Mainland (dvě hodiny); trajekty pro pěší během léta, z John O’Groats na South Ronaldsay (tel: 01955 81353). North Ronaldsay je dostupný letecky (tel: 01856 872494) i lodí (tel: 01856 872044) a ubytovat se je možno na ptačí stanici (tel: 01857 633200). Více informací získáte na adrese Orkeny Tourist Board, 6 Broad Street, Kirkwall, Orkney KW15 1NX, UK (tel: 01856 872856; fax: 01856 875056).

Fair Isle (Ostrov Fair)
Tento izolovaný, divoce vyhlížející ostrov, který je asi 3 míle dlouhý a 1.5 míle široký, leží na půli cesty mezi Orkney a Shetlandy. Jeho majestátné mořské útesy dosahují výšky 198 m v severní části ostrova a hnízdí tu 250.000 mořských ptáků. Nejvíce ornitologů navštěvuje Fair Isle kvůli mohutným vlnám tažných druhů, kteří sem přilétají za podzimních jihovýchodních větrů. Jedná se ornitologickou událost číslo jedna, při které se dá pozorovat některá z pěti místních specialit: cvrčilka žíhaná (během podzimu 1984 byla pozorovaná 40 krát), cvrčilka pruhovaná (11 záznamů), rákosník plavý (každoročně od 1992 do 1997), linduška sibiřská (každoročně od 1991 do 1998) a strnad obojkový (každoročně). Všechny tyto druhy jsou tu téměř garantovány od půli do konce září, ale ve zbytku Británie jsou velmi vzácné.
Birdeři, kteří se pídí po pozorování vzácných druhů, udělají nejlépe, když se zaměří právě na ostrov Fair. Když si vezme pro příklad rok 1997, pak tu byly mezi daty 20.9. a 28.9. zaznamenány dvě cvrčilky žíhané, jedna cvrčilka pruhovaná, dva rákosníci plaví, jedna linduška sibiřská, dva strnadi obojkoví a dvě lindušky zelené. Jedním z nejvýživnějších dat pro tento ostrov bylo 14.9.1995, kdy se tu vyskyla bekasína větší, špaček růžový, bělořit okrový, rákosník plavý, sedmihlásek hajní, budníček severní a pěnice vlašská, linduška sibiřská, pět strnadů zahradních, dva strnadi malincí a strnad obojkový. Jaro sice není tak výjimečné, ale např 13. května 1985 se tu objevilo 70 modráčků (svecica) a 18 ťuhýků obecných. Celkem tu bylo zaznamenáno přes 350 druhů ptáků (jen 34 jich tu pravidelně hnízdí), co ž je o 50 méně než na Isles of Scilly. Vzácné druhy jsou tu ale pozorovány v klidném prostředí a mnohdy v hejnech do 25 kusů. Oproti tomu Isles of Scilly jsou doslova obleženy davy twitcherů.
Nejlepší období k jarní návštěvě je od května do začátku června, na podzim pak vrchol ptačího tahu probíhá od poloviny září do poloviny října. Pro východní druhy může být zajímavá i druhá polovina září.
Ostrov je dosažitelný letecky (tel: Loganair 01595 840246) nebo po moři (MV Good Shepherd IV mailboat, tel: 01595 760222).

Shetlandy
Tohle divoce vyhlížející bezlesé souostroví se nachází blíže Bergenu v jižním Norsku, než Aberdeenu v jižním Skotsku. Od severu k jihu má asi 75 mil a vidět se tu dá široké spektrum mořských druhů, tažných ptáků a dalších vzácností. Mořské druhy zabydlují nádherné mořské útesy a ve vnitrozemí pak okolí jezer a slatiny. Hnízdí tu 50% světové populace chaluhy velké a ostrov Fetlar je známý výskytem lyskonohů úzkozobých. V místním seznamu pozorovaných ptačích druhů je 363 položek, což není málo, když uvážíme, jak jsou ostrovy pusté, jak daleko na severu jsou situovány (v polovině léta se tu dá v terénu trávit celých 24 hodin) a jak moc na pevnině běžných druhů tu hybí (častěji je tu pozorován strnad malinký než obyčejný stehlík).
Nejlepší období k jarní návštěvě je od půli května do začátku června, na podzim od půli září do půli října, kdy tu vrcholí tah.
Ostrovy jsou přístupné letecky (tel: British Airways 0345 222111, nebo Business Air Freephone 0500 340146, nebo 01382 566345) nebo lodí z Aberdeenu (tel: P&O 01224 572615). Loganair zajišťuje během týdne několi meziostrovních letů na Fetlar, Foulu, Out Skerries, Unst a Whalsay. Trajekty (tel: 01957 722259) pravidelně spojují hlavní ostrov Mainland s ostrovy Bressay, Whalsay, Yell, Unst a Fetlar. Dvakrát či třikrát za týden jezdí trajekty na ostrov Fula a Out Skerries (lépe je zajistit si lístky v předstihu). Více informací získáte na adrese Shetland Tourist Office, Market Cross, Lerwick, Shetland, ZE1 0LU, UK (tel: 01595 693434).
Na ostrově Mainland je hodně zajímavých ornitologických lokalit. Tou nejlepší je bez pochyby Sumburgh Head v nejjižnějším cípu ostrova. Tento mys je v létě plný papuchalků bělobradých, ale tím hlavním lákadlem jsou samozřejmě druhy tažné a vzácné. Mimo jiné se tu dá vidět také šest druhů kytovců během jednoho dne. V červnu jsou nejlepší podmínky pro seawatching. Kousek dál k severu se nachází Pool of Virkie (jespák velký), který se dá přehlédnout z vedlejších silnic, zvláště na severní straně nádrže. Pak je tu Loch of Hillwell, kde byl pozorován stepokur kirgizský a rorýs východní. Tažné druhy mohou být pozorovány kdekoliv. Mezi zajímavé lokality patří kromě výše zmíněných ještě Geosetter (pěnicovití), lesíky a zahrady kolem Lerwicku (sovice krahujová, lesňáček žlutý, hýl křivčí), okolí rybářské vesnice Kergord a zahrady u B9071 ve Voe. Na jaře směřují seawatcheři k Wats Ness, což je nejzápadnější cíp ostrova. Během jednoho dne v květnu 1992 tu bylo pozorováno 2.093 chaluh pomořanských. Pravidelné jsou tu hoholky lední po přechodu studené fronty a při změnách směru větrů. Nejsevernějším bodem ostrova Mainland je Tresta Voe, kde se objevují kajky královské.
Z města Sandwick na jižním konci ostrova Mainland pravidelně v létě vyplouvá loď k ostrovu Mousa, kde se kolem půlnoci dá vidět buřňáček malý vracející se k hnízdním norám na lokalitě Iron Age broch.
Z hlavního města Shetland Lerwiku, ležícího na ostrově Mainland, je to trajektem krátký výlet na ostrov Bressay. Záhumenky na západní straně ostrova jsou dobré pro tažné druhy. Mnoho ornitologů tudy jen projíždí cestou na ostrov Noss, který je jen pět minut lodí z východní části Bressaye. Je to pořádná dřina vyšplhat na ostrově Noss k nejvyšším útesům Noup čnějícím do výšky 180 m. Ale sama tůra stojí za to, protože vede přes „velkoměsto“ mořských ptáků, které má 200.000 obyvatel. Jde převážně o papuchalky a asi 5.200 párů tereje bílého. Z Lerwicku jsou organizovány plavby na Noss, kde hnízdí také 400 párů chaluhy velké. Mimo severovýchodní pobřeží Mainlandu existuje mnoho dalších zajímavých lokalit na ostatních ostrovech. Např. na ostrově Whalsay (rákosník tlustozobý) a Out Skerries (lesňáček zlatoramenný).
Z pustého ostrova Yell, kde je mnoho jezer, na kterých bývají potáplice malé, jezdí pravidelně nákladní trajekt na ostrov Fetlar, což jen nejmenší a nejzelenější z okolních ostrovů. Jde o významné hnízdiště lyskonohů úzkozobých (29 párů v roce 1997, což je 90% Britské populace);vyskytuje se tu sovice sněžní (hnízdila tu v letech 1967 až 1975, nehnízdící ptáci tu zůstávali do roku 1995; rok 1996 byl bez pozorování, ale další rok už tu byly sovice viděny zase) a k místním top pozorováním patří lesňáček žlutohrdlý a lesňáček žlutotemenný na podzim. Podrobné informace o aktuálních zajímavostech pozorovaných na ostrově vám s ochotou poskytne správce místní RSPB rezervace se sídlem v Bealance (tel: 01957 733246). Za návštěvu stojí Loch of Frunzie na východním konce ostrova, kde se zdržují lyskonozi úzkozobí a oblast kolem Oddsta, kde jsou doky pro trajekty a kde se ukazuje vydra říční. Head of Lambhoga je známé výsky tem buřňáčka malého, sovice sněžní a jiných rarit.
Nejsevernějším ostrovem je Unst. Cesta dvěma trajekty z Lerwicku sem trvá tři hodiny. Trajektem se dostanete do Burrafirthu na severním konci ostrova, pak se jde 40 minut pěšky k Herma Ness, kde jsou nebezpečné 198 m vysoké mořské útesy. Hnízdí na nich největší Britská kolonie mořských ptáků. Pravidelně tu hnízdili mezi lety 1972 a 1995 tereji bílí. Ojediněle se tu vyskytuje albatros černobrvý, který se pokusil vyhnízdit na Saito Outcrop. Sem se dostanete, když půjdete k severu pěšky z parkoviště, které se nachází na konci silnice B9086. To leží severně od Burrafirthu. Nad parkovištěm musíte odbočit k západu podél Burn of Winnaswarra. Připravte se pak na divoké útoky „Bonxies“, jak se tu říká chaluhám velkým. V případě, že mají mladé, tak jsou jejich nálety prudké a používají k nim zobák, konce křídel a pařáty. Přes vřesoviště se dostanete k vrcholku útesu, odkud se jde asi půl míle k jihu ke hnízdišti terejů na lokalitě Sailto. Jsou tu i velice krotcí papuchalci. Nejsevernějším bodem Británie je Muckle Flugga; hnízdí tu terejové a celá jejich kolonie se dá přehlédnout od severního konce Herma Ness. Držte se stezek a na okrajích útesů dávejte dobrý pozor, aby to nebylo vaše poslední pozorování v životě.
Jedny z nejkouzelnějších útesů se nacházejí na ostrově Foula, který leží 14 mil západně od ostrova Mainland. Dosahují výšky až 369 m a podél zbytku ostrova jsou kolonie mořských ptáků s největší koncentrací chaluh velkých v Británii. Vyskytuje se tu také velký počet buřňáčků bělavých. Tento ostrov, zvláště Ham Burn, je velice atraktivní pro tažné ptáky a rarity typu drozda pestrého a lindušky sibiřské.

Wales
Národní park Pembrokeshire Coast
Malebné pobřeží jihozápadní části Walesu je tvořeno 168 mílemi pobřežní linie a čtveřicí ostrůvků s výskytem významných kolonií mořského ptactva a kavčete červenozobého.
Nejdostupnějším ostrovem, ležícím asi jednu míli od pobřeží, je Skomer, na kterém hnízdí asi 1.000 párů buřňáčka malého, asi 6.000 párů papuchalka bělobradého, neuvěřitelných 100.000 párů buřňáka severního (asi největší kolonie tohoto druhu na naší planetě) a kavče červenozobé. Od jara, přesněji od začátku dubna do poloviny září, jezdí na tento ostrov pravidelná lodní linka z přístavu Martin’s Haven ležícího nedaleko Marloes. Lod jezdí každý den kromě pondělka od 10:00 (tel: Dale Sailing Company 01646 601636). Kolonie mořských druhů jsou přítomny také na ostrově Skokholm. Je zde 40.000 párů buřňáka severního, 7.000 párů buřňáčka malého a velké množství papuchalků. Detaily k návštěvě Skokholmu získáte u Dyfed Wildlife Trust. Ostrov Ramsey je RSPB rezervací; ptáci se na něm vyskytují v menších koncentracích a trajekt sem jezdí každý den krom úterka od dubna do října z přístavu St Justinian’s Lifeboat Station, západně od St David’s, od 10:00 (tel: 01437 720285). Všechny tři ostrovy jsou atraktivní pro tažné druhy a samozřejmě nějakou tu vzácnost (ten, kdo na Skogholmu pozoruje nový druh, může jej nakreslit na stěnu toalety v místní ptačí stanici.
Další RSPB rezervací je ostrov Grassholm. Na jeho skaliskách hnízdí 30.000 párů tereje bílého. Nepravidelné lodní výlety k tomuto ostrovu organizuje Dale Sailing Company nebo RSPB Welsh Regional Office (tel: 01686 626678). Na pevnině Pembrokeshire můžeme vidět kavčata červenozobá kolem mysu Strumble Head. Jde také o výborné místo k seawatchingu během podzimu, kdy se silné severozápadní větry mění na jihozápadní. Pod parkovištěm u majáku je krytý přístřešek.
Z přístavu Neyland (Milford haven) vyjíždějí lodě k vyhlídkovým plavbám k tzv. Celtic Deep během kterých se dá vidět mnoho zajímavých mořských druhů – od července do srpna třeba buřňáček americký. Kontaktní adresou je Celtic Bird Tours, 1 Henson Road, Miskin, Pontyclun, CF72 8JT, Wales, UK (tel: 01443 228148; email: celtictours@dial.pipex.com).
Střední Wales je velice malebný. Vyskytují se tu luňáci červení. V roce 1998 tu hnízdilo přes 160 párů a vyvedlo 170 mladých. Jednalo se o jednu z nejúspěšnějších hnízdních sezón, jaká tu kdy proběhla. Téměř podél každé silnice ohraničující oblast mezi Devil’s Bridge (10 mil východně od Aberystwyth), Rhayader, Llanwrtyd Wells a Tregon, se dají najít luňáci. Nejproduktivnější jsou pak B4343 severně od Tregaronu, oblast východně od B4343 a Devil’s Bridge k Rhayaderu, přes Camddwr Valley. Pokud ale chcete vidět třeba 80 luňáků červených za den, zajedte si na Gigrin Farm, South Street, Rhayader, Powys, LD6 5BL, Wales, UK (tel: 01597 810243; email: kites@gigrin.ndirect.co.uk; www.gigrin.ndirect.co.uk), která je jižně od Rhayaderu na A470. Z prostorných pozorovatelen můžete pozorovat luňáky při sběru potravy, která se tu pro ně připravuje každý den od 14:00 od listopadu do dubna. Severně od Devil’s Bridge se dají luňáci pozorovat při lovu v údolí Melindwr přímo z kavárny v Nant yr Arian Forest Centre, které je otevřeno od jara do září. Z tohoto království luňáků je to kousek k západu do Llangranogu, což je místo vhodné pro kavčata červenozobá. Nedaleko odsud je také Cardigan Bay Marine Wildlife Centre v New Quay, odkud se pořádají vyhlídkové plavby za kytovci.

Severní Irsko
Blata a rozsáhlé sladkovodní laguny v RSPB přírodní rezervaci Belfast Lough (zavřena v pondělí, tel: 01232 479009) nedaleko vstupu do rušného přístaviště v Belfastu, jsou domovem různých druhů vodního ptactva (na podzim je tu např. až 1.000 břehoušů černoocasých – islandica). Během zimy je tu častým návštěvníkem racek šedý a polární. Rezervace je součástí Belfast Harbour Estate, která má dvě vstupní místa. Přístup k oběma je značen ukazately ze silnice Belfast-Holywood (A2). Nedaleko ústí do Belfast Lough (jezera) se nachází ostrov Copeland s největší severoirskou kolonií buřňáka severního. Také tu byl pozorován např. strnad liščí nebo tanagra šarlatová. Pokud byste chtěli zůstat na místní ptačí stanici, kontaktujte The Booking Secretary, 67 Temple Rise, Templepatrick, BT39 0AG, UK (tel: 01849 433068).
Největší sladkovodní jezero v Irsku, Lough Neagh, s plochou 400 km2, se nachází západně od Belfastu. Jezero je mělké, místy zarostlé rákosím a jeho maximální šířka činí 15 mil. Nelze se tedy divit, že většina zimujících kachen (60.000 – 80.000 ptáků) dává přednost tomuto jezeru před jinými. Nejpočetnějšími jsou tu polák velký a chocholačka (40.000), ale je tu také asi tisíc exemplářů od každého ze severských druhů kachen, včetně 3.000 kaholek. V létě tu bývá až 750 párů potápky roháče. Pozorování ptactva na tak obrovské vodní ploše je velmi náročně, proto se většina birdwatcherů koncentruje na ostrově Oxford, který je v současné době spojen s pevninou a který se nachází severně od Lurganu v jihovýchodním cípu jezera. Pro návštěvníky jsou tu vytvořeny odpovídající podmínky. Z přípojky č. 10 na dálnici M1 je přístup značen ukazateli. V jižní části jezera a také na menším jezeře Lough Beg (mělké jezero 2 míle severozápadně od Lough Neagh; přístupné od A6, ze které se odbočí k severu dvě míle západně od Toome na Deerpark Road – ukazatele na Bellaghy) zimuje tisícovka labutí zpěvných a malých.
Více informací vám poskytne Birdwatch Northern Ireland, Freepost BE2304, Belfast, BT8 4BR, UK (tel: 01232 693232; fax: 01232 644681; email: birdwatch@dnet.co.uk; www.d-n-a.net/users/birdwatch).

Eire (Irsko)
Na pobřeží u Sandymount, blízko Dublinu, se na jaře shromažďují racci (až do konce 90. let se tu objevovali pravidelně racci delawarští – až 14 ex.) a na podzim jsou tu k vidění tisíce rybáků včetně rybáků rajských. V září 1999 se tu dokonce ukázal americký rybák černý (Chlidonias niger surinamensis). Mnoho rybáků hnízdí na malém ostrůvku Rockabill, 4 míle od severovýchodního pobřeží Dublinu. Nachází se tu hlavní kolonie rybáků rajských v Irsku (598 párů v roce 1997).
Polovina Grónské populace husy běločelé (flavirostris), tj. do 10.000 ptáků, zimuje na 10 km2 zemědělské půdy na lokalitě zvané North Slob. Jde o rezervaci na severní straně přístavu Wexford, v jihovýchodním Irsku. Společně s nimi tu přes zimu zůstávájí také bernešky tmavé (hrota) a příležitostně husy malé, husy sněžní, bernešky velké (hutchinsii) a bernešky rudokrké. K rezervaci (tel: 53 23129) se přijíždí od jihu z Wexfordu směrem na Gorey (podle ukazatelů).
Nejen mnozí Britští, ale i Evropští birdeři zajisté už slyšeli o lokalitě zvané Tacumshin. Jedná se o rozsáhlé příbřežní laguny s písečnými poli, které se nacházejí v jihovýchodním cípu Irska. Vyskytují se tu snad všechny druhy bahňáků z Britského seznamu druhů. Mnohé nearktické druhy tu nejsou jen ojedinělými hosty, ale objevují se tu dokonce v hejnech. Příkladem může být 8 ex. jespáka plavého na podzim 1999 a 6 ex. jespáka tundrového na podzim 1996. Nejlepší období pro tyto ptáky je od poloviny srpna do října. Laguny leží jižně od Wexfordu a je k nim několik možností přístupu:
I. severovýchodní pobřeží přístupné od vesnice Tacumshin;
II. severozápadní pobřeží, ke kterému se jede tak, že se asi půl míle východně od Tomhaggardu odbočí k jihu podle ukazatelů k „cul-de-sac;
III. jihozápadní cíp lagun, oblast pojmenovaná „White Hole“, přístupná z Tomhaggardu.
Až 70 párů rybáka rajského hnízdí na Lady’s Island Lake, které se nachází několik mil východně od Tacumshinu, na ostrově Lady’s Island. Ostrov je spojen s pevninou silnicí. Na jaře v některých létech táhnou přes Irské moře k severu velké skupiny chaluh, které mohou být pozorovány z Carnsore Point, východně od Tacumshinu, a z Hook Head, na západě. Od 3. do 18.5.1986 tudy táhlo 566 chaluh pomořanských.
Uprostřed jižního pobřeží Irska leží Ballycotton, což je další název, který se velice často skloňuje ornitology při diskusích o nejlepších Britských lokalitách pro bahňáky. Nejde o vtip, protože v místním seznamu rarit se nachází 11 nearktických druhů (včetně unikátního pozorování tří jespáků srostloprstých a jednoho jespáka dlouhonohého), zdržují se tu lyskonozi úzkozobí a jespáci dlouhoprstí. Oblast bahnitého pobřeží Ballycotton Bay společně se sousedícím Ballycotton Lake a Shanagarry Pools si rozhodně zaslouží pozornost do poloviny srpna do října. Přístupná jsou tato místa pěšky z Ballynamona Strand, kam se dostanete, když asi půl míle jižně od Shanagarry odbočíte ze silnice Cork-Ballycotton.
Zatímco východní polovina jihoirského pobřeží je známá výskytem bahňáků, tak západní polovina je bohatá táhnoucími mořskými druhy. Prvním výběžkem pevniny na západ od Corku je Old Head of Kinsale – skvělé místo pro seawatching. Na podzim za silných jihozápadních větrů je tu možné pozorovat stovky velkých buřňáků. Byl tu zastižen buřňák kapverdský a rod Pterodroma je tu obecně pozorován s mnohem větší frekvencí, než ve zbytku Británie. Dobrým místem je Galley Head ležící na západ od Clonakilty. Na podzim roku 1999 tu byl viděn také albatros černobrvý a buřňáček americký. Tento kus pevniny je atraktivní i pro tažné nearktické druhy. V zahradách, plotech a stromořadích tu byl pozorován zeleňáček kanadský a lesňáček lejskovitý. Ze stálých druhů sem patří hrdlička holub skalní a kavče červenozobé. Mezi Clonakilty a tímto pevninským výběžkem se zdržují také vydry říční.

Cape Clear Island
Na tomto ostrově byla z důvodu velice častého pozorování tažných druhů zřízena v roce 1959 ptačí stanice. Nachází se mezi jihozápadním pobřežím Irska a Fastnet Rock. Následně bylo zjištěno, že Cape Clear patří k jedné ze světových top lokalit pro seawatching. Od konce července do září tudy během jedné hodiny může protáhnout až 20.000 buřňáků severních. Kupříkladu 16.8.1980 tudy během jednoho dne přelétlo 10.940 buřňáků šedých a 14.9.1965 5.508 buřňáků velkých. Z novějších pozorování tu bylo 26.8.1997 5.285 buřňáků velkých s frekvencí asi 800 ptáků za hodinu. Vrchol tahu buřňáků probíhá ve třetím srpnovém týdnu, ale další tažné druhy se tu ukazují od září do října.
Abyste se dostali na tento tři míle dlouhý a míli široký ostrov, musíte se vydat z Corku k jihozápadu na Baltimore. Odtud jede každý den loď přes Roaringwater Bay na ostrov. Další informace poskytne Cape Clear Cooperative (tel: 28 39102). Celý ostrov stojí za prozkoumání, ovšem top lokalitami jsou:
I. Cotter’s Garden, jižně od ptačí stanice, zvláště v okolí hospůdky (skvělou příležitostí je sedět na zahrádce se sklenicí něčeho dobrého a pozorovat ptáky – např. datla rudohrdlého);
II. the Coastguards (drozd temný), Escalonia, zahrady u mládežnické ubytovny a poštovního úřadu;
III. Lough Errul;
IV. Hidden Valley, severně od kostela v Knockannamaurnaghu.
Na jižním cípu ostrova je Point a’Bullaun s rozeklanými skálami zvanými Blananarragaun – jedno z nejznámějších míst pro seawatching na světě. Zkontrolujte, jestli nad tímto výčnělkem pevniny neprolétá buřňák severní. Pokud ano, pak se pokuste opatrně vydrápat na vrcholek skály Blanan (dávejte si pozor nad příbojovou jeskyní), kde se vám náhle objeví i jiní buřňáci, které jste z nižších míst neviděli. Teple se oblečte a obujte, vemte si sebou termosku s horkým čajem, pohodlně se usaďte a užívejte si toho, co mnozí seawatcheři označují za to nejlepší pozorování ptactva vůbec. Pokud to dovolí počasí, jsou příležitostně organizovány vyhlídkové plavby z Cape Clear k Fastnet Rock (buřňáček americký). Detaily se dozvíte v ptačí stanici.
Dalším excelentním místem pro seawatching je Mizen Head, který se nachází na výběžku poloostrova západně od Cape Clear (buřňák kapverdský). Od majáku se rozhlédněte směrem k mostu zavěšenému nad strží. Pokud fouká severozápadní vítr, tak přejeďte raději na vedlejší Brandon Head. V blízkosti dalšího velkého poloostrova (Beara) na západě je Dursey Island, na který vede lanovka (lesňáček zlatoramenný). Západně od Tralee Bay v hrabství Kerry je další top místo pro pozorování mořských druhů – Brandon Point. 29.8.1997 tu bylo k vidění 347 racků Sabinových. Severně je pak lokalita Akeragh Lough, která je také magnetem pro nearktické migranty. V září 1971 tu bylo najednou 11 jespáků skvrnitých. Byl tu zaznamenán i jespák aljašský a jespák nejmenší. Stejně tak se tu vyskytují kachny „z druhé strany rybníka“ – např. v říjnu 1960 tu bylo hejno 13 hvízdáků amerických.
Na severní straně Shannonu, na západním pobřeží Irska, se nachází Loop Head – další místo pro seawatching, kde se na podzim za západních a severozápadních větrů pravidelně vyskytuje buřňáček bělavý, lyskonoh ploskozobý a racek Sabinův. Zůstaňte asi dvě míle před majákem na severním břehu výběžku Bridges of Ross. Z Doolinu nebo Galway se můžete dostat na Aran Isles (Aranské ostrovy), kde se vyskytuje kavče červenozobé a vydra říční. Čtyři míle jižně od Doolinu se nacházejí 198 m vysoké útesy Cliffs of Moher, poblíž kterých hnízdí 1.000 párů papuchalka bělobradého (Goat Island), holubi skalní, kavčata červenozobá a konopky žlutozobé. Návštěvnické centrum leží u silnice R478. Ve vnitrozemí od Galway, jižně od Athone, směrem na Shannonbridge, se rozprostírá oblast nízko položených luk známá jako Shannon Callows. Ozývá se odsud asi 50 volajících chřástalů polních. Mohou být viděni podél řeky Shannon, ke které vedou mnohé vedlejší silnice. Dalším místem s výskytem chřástalů polních je West Cannaught (přes 20 volajících samců v 90. létech) a Tory Island u pobřeží Donegalu v severozápadní části Irska (100 volajících samců v polovině 90. let). Chřástaly můžete zaslechnout i u přístaviště na malém ostrůvku Torry Island. Hnízdí tu také papuchalci a kavčata červenozobá. Z migrantů se tu občas vyskytuje také rákosník plavý.
Při severním pobřeží hrabství Mayo, v severozápadním Irsku, můžeme najít další skvělé místo pro seawatching. Jde o mys severně od Ballina – Kilcummin Head. Za špatných podmínek, kdy na podzim od konce srpna do začátku října fouká silný severozápadní vítr k pobřeží, se zátoka Donegal Bay plní mořskými ptáky, kteří pak odlétají přes jižní část pevniny, když se vítr změní na východní. Například 10.9.1998 defilovalo před zraky birderů 3.600 buřňáků temných, 1.000 buřňáčků bělavých a přes 60 racků Sabinových, když opouštěli zátoku. Za těch nejvýživnějších dnů se tu dají vidět hejna buřňáků severních, buřňáčků malých a všech čtyř druhů chaluh. Birdeři, kteří si chtějí zpříjemnit pozorování sklenicí něčeho dobrého, tak mohou učinit při návštěvě Bessie’s Baru, ze kterého je výhled na molo v Ballinlena, něco přes míli k jihu od Kilcumminu. Cesta sem vede z Balliny k severu na Killalu, pak se odbočí vpravo na Ballycastle, pak znovu vpravo podle cedulí na “The Kerryman’s Inn“. Tento bar je poblíž Bessie’s. Když budete pokračovat na sever, na druhé odbočce zahnete vlevo a pak na křižovatce vpravo k malému parkovišti, ocitnete se přímo na výběžku pevniny. Nechte auto na parkovišti, přelezte zeď, posaďte se a užívejte si jeden z nejlepších výhledů pro seawatchera v Evropě.
Milovníci racků by neměli vynechat Newport Dump v hrabství Mayo (v zimě 1998-1999 tu byl Larus kumlieni, Larus thayeri, Larus smithsonianus a racek sněžný), nebo malou rybářskou vesnici Killybegs na pobřeží jihovýchodního Donegalu, zvláště v druhé půlce zimy. Rybářské lodě odsud vyplouvají na lov až k Islandu a Norsku, odkud „vytahují“ právě ony taxonomické zvláštnosti zmíněné dříve, které obohacují běžné zimující racky šedé a polární.

Channel Islands

Channel Island, neboli ostrovy Lamančského průlivu, se nacházejí asi 80 mil jižně od Anglie a pouhých 12 mil od severozápadního pobřeží Francie. Dá se na nich pozorovat druh, který se normálně nevyskytuje ani v Británii, ani v Irsku – jde o šoupálka krátkoprstého.
Čtyři hlavní ostrovy, Jersey, Guernsey, Alderney a Sark, pokrývají plochu 194 km2. Na Persey se dá dostat letecky nebo lodí z Anglie a lodí také z St Malo ve Francii. Vzájemně jsou ostrovy propojeny vnitřními leteckými linkami. Na Jersey, který má plochu 116 km, je asi 500 km silnic. Dopravní ruch je tu značným problémem. Naopak na malém ostrově Sark o ploše 5 km2 jsou automobily zcela zakázány. Na všech ostrovech se dá bez problémů ubytovat a místní pubs nabízejí skvělá jídla.
Klima je tu mírné a nejlepším obdobím k návštěvě je bez debat konec podzimu, kdy tu vrcholí tah racků malých a mohou se tu objevit rarity typu slavíka modrohřbetého (Luscinia cyane).

Pobřeží ostrovů je tvořeno skalnatými útesy a písečnými plážemi a vnitrozemí je zemědělsky využíváno. Jsou to rozsáhlé plochy pastvin, zbytky vřesovišť a mokřin, křoviny a lesnatá údolí. Mnohé cenné biotopy byly víceméně zničeny nebo poškozeny (většina pobřežních travnatých luk a společenstva písečných dun; většina mokřadů vzala za své při výstavbě a při jejich transformaci pro zemědělské účely), ovlivněny lovem a přírodními katastrofami (během tzv. Velké Bouře v roce 1987 bylo vyvráceno půl milionu stromů na Jersey). To jsou hlavní problémy, kterým ostrovy čelí, aby si udržely svoji ornitofaunu.

Druhy pravidelně se vyskytující na ostrovech v létě a druhy stálé: buřňáček malý (Hydrobates pelagicus), terej bílý (Morus bassanus), papuchalk bělobradý (Fratercula arctica), šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla), cetie jižní (Cettia cetti), pěnice kaštanová (Sylvia undata), sýkořice vousatá (Panurus biarmicus) a strnad cvrčivý (Emberiza cirlus).
Druhy s pravidelným podzimním výskytem: buřňák temný (Puffinus griseus), buřňák severní (Puffinus puffinus), buřňák středomořský (Puffinus puffinus mauretanicus), racek malý (Larus minutus), chaluha velká (Stercorarius skua), chaluha pomořanská (Stercorarius pomarinus) a chaluha příživná (Stercorarius parasiticus).
Pravidelní zimní návštěvníci: potáplice malá (Gavia stellata), potáplice lední (Gavia immer) a sněhule severní (Plectrophenax nivalis).

Od roku 1973 hnízdí na Channel Islands cetie jižní. Do roku 1996 zpívalo na Jersey 17-19 samců. Oblastí, ve které uslyšíte výbušný zpěv tohoto druhu s největší pravděpodobností, je okolí St Ouen´s Pond. Jde o největší sladkovodní plochu v souostroví, která se nachází na západním pobřeží ostrova Jersey. Žijí tu také v jednom či dvou párech sýkořice vousaté a na podzim se tu dá vidět velice plachý rákosník ostřicový. Nejrozsáhlejší oblast vřesovišť ostrova Jersey leží v Les Landes, severně od St Ouen´s Bay. Vyskytuje se tu pěnice kaštanová (v roce 1996 tu bylo zaznamenáno 24 zpívajících samců).
Za silných západních a severozápadních větrů se místní birdeři přesouvají na Grosnez Point kvůli mořským druhům. V Piemontu hnízdí nepočetná kolonie papuchalků bělobradých. K pozorování jsou ze stezky vedoucí k vrcholku útesu, pod Pontin´s Holiday Camp. Velká Bouře v roce 1987 zdecimovala místní populaci strnadů cvrčivých, takže v roce 1998 tu bylo zaznamenáno jen devět párů tohoto druhu. Bouře vážně poškodila Point le Grouin, jejich tradiční hnízdiště. Ještě se tu snad mohou vyskytovat, stejně jako v Pont Marquet Country Park. Nejlepším místem, kde se dají vidět je okolí Railway Walk spojující St Aubun´s Bay a Corbiere (zvláště mezi La Moye Golf Course a Corbiere).
Lokalitou vhodnou k zastižení pěnice kaštanové je Ouaisne Common, lokalita poblíž výběžku Point le Grouin. Rákosník ostřicový byl zaznamenán na vlhkých loukách východnho konce ostrova Jersey, v Rue des Přes a v Grouville Marsh. Objevil se tu také lesňáček olšový (Seiurus noveboracensis).
Od konce října do konce listopadu protahují nad ostrovy tisíce racků malých (většina baltské populace). Tento mohutný průtah se dá výborně sledovat od St Catherine´s Breakwater na severním konci východního pobřeží Jersey (10.000 racků malých se objevilo na svatého Štěpána také v Bay of St Marlowe).
Na malém ostrůvku Guernsey žije několik párů šoupálka krátkoprstého. Mezi místními birdery je ostrov vyhlášen silným tahem pěvců – výběžky Chouet a Pleinmont (kardinál růžovoprstý). Hlavní útočiště pěnic kaštanových, které leží na výběžku ostrova na jeho jižním pobřeží, padlo za oběť krutým zimám na konci 80. let.
Chráněná lesnatá údolí ostrova Alderney jsou také dobrá na tažné druhy pěvců a pěnice kaštanová tu hnízdí (jižní pobřeží). Z Braye, které leží v jihozápadním cípu ostrova, je možné vyrazit na vyhlídkovou plavbu za tereji bílými. Jejich kolonie (1.600 párů) je na nedalekém ostrůvku Ortac. Loď míjí cestou také Burhou, kde hnízdí buřňáci malí a papuchalci bělobradí.
Dne 27. října 1975 byl zakreslen ostrov Sark červenou barvou do ornitologické mapy Evropy. V Banquette Valley tu byla prvně chycena tohoroční samice slavíka modrohřbetého. Následujícího roku, 31. října, byl další pták chycen opět v tom samém údolí. Jiná pozorování tohoto druhu nejsou z Evropy doposud známa.