| Oficiální název: Indická republika Hlavní město: Dillí Rozloha: 3 287 263 km2 Počet obyvatel: 1 065 070 607 Oficiální jazyk: Hindština, Angličtina, Bengálština a Urdština. Mimo ně indická ústava uznává dalších 15 místních jazyků Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Hinduisté 80% Muslimové 11%, Křesťané 3% Čas: SEČ +4,5 Měna: indická rupie (INR) Víza: Všichni občané ČR potřebují ke vstupu do Indie, k tranzitu a k vycestování z Indie platné indické vízum. Od 1.5. 2002 mohou občané ČR požádat o indická víza pouze na Velvyslanectví Indické republiky v Praze. Vyřízení žádosti trvá asi 7 dní. V žádném případě není možné obdržet indické vízum na hraničním přechodu na letišti v Dillí. Upozorňujeme na problémy se získáváním indických víz v Nepálu a na Srí Lance. Pokud plánujete cestu i po okolních státech, doporučujeme si vyřídit již v Praze 6-ti měsíční vízum pro více vstupů – multiple entry. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Indická republika leží v jižní Asii mezi Indickým oceánem a Himálajemi. Dvě třetiny území leží na poloostrově Přední Indie, kde se nachází náhorní plošina Dakkhin svažující se k jihu směrem k pobřeží. Na severu přechází do nížiny s řekami Ganga a Brahmaputra, což jsou skutečné veletoky. Ze severu zasahují do Indie menší části velehory Himaláje. Podnebí je tu teplé tropické monzunové s vydatnými letními dešti a suchou zimou. Na horách je podnebí chladné. Zastoupeny jsou různé druhy vegetace včetně vysokohorských pustin, luk, křovin, savan i stálezelených deštných pralesů. V zemi se nachází 57 národních parků.
2. Čas k návštěvě
Nejvhodnější dobou k návštěvě severozápadu, severovýchodu a jihu Indie je listopad až březen. Pro Sikkim a západní Bengálsko je vhodný duben a od dubna do září se dá podívat i do vysokohorského Kašmíru a Ladakhu. Obecně teplota stoupá od listopadu (chladno) do května (velice horko) před tím, než přijdou monzuny, se kterými musíme počítat od června do září.
3. Doprava
Veřejná doprava je tak levná a účelná, že nájem auta by znamenal až extrémně extravagantní čin. Indi ale neumí cestovat pohodlně, každý autobus a vlak je jimi a jejich zavazadly vždy nacpán k prasknutí. Na delší trasy je naštěstí možné si v předstihu zabookovat lůžko, což je stále nečekaně levná možnost cestování. Krom toho jde rozumný nápad v případě, že chcete k vaší následující destinaci přijet v přijatelné kondici. Ve městech fungují levné taxi a motorové rikši, které odvezou cizince kamkoliv. Jen je dobré před nastoupením trochu smlouvat a dohodnout se na přijatelné ceně.
Politická nestabilita může vést k tomu, že některé oblasti budou pro cizince uzavřeny (např. Kašmír, Ladakh, Assam nebo Sikkim). Stejně tak mohou být pro návštěvníky uzavřeny některé ornitologicky zajímavé lokality jako je Kaziranga a Manas. V těchto případech se dá vyřídit povolenka ke vstupu do oblastí s omezeným vstupem (Restricted Area Permit) na příslušném cizineckém úřadě (Foreigners Regional Registration Office) nebo v několikaměsíčním předstihu na zastupitelském úřadě vlastní země (v Dilí, Kalkatě a Darjeelingu pro Sikkim).
4. Ubytování a stravování
Ubytování a strava jsou tím nejmenším problémem pro cestovatele po Indii. Dají se v mnoha variantách sehnat kdekoli. Na své si tu přijdou milovníci indického jídla. Jen je dobré se připravit na trochu ostřejší příchuť. Zvláště na jihu vás ještě dlouho po jídle budou pálit ústa a slzet oči. Není problém se stravovat i v západním stylu. Národním nápojem je čaj – hustý, mléčný a sladký. Dobré je, že se mu tady říká také čaj. K sehnání je také pivo. V některých státech je ovšem zakázané.
5. Bezpečnost a zdraví
Doporučeno je očkování proti žloutence, meningitidě, dětské obrně, břišnímu tyfu a žluté zimnici. Důležité je i užívání antimalarik. Málokterý návštěvník přežije pobyt v Indii bez žaludečních potíží. Abyste tyto potíže omezili, protože vyloučit nejdou, držte se převařené nebo balené vody a zdržte se konzumace masa, salátů a zmrzliny. Před návštěvou Kašmíru je dobré se informovat o aktuální situaci na zastupitelském úřadě.
6. Ptačí druhy
Birdeři, kteří chtějí vidět spoustu nádherných ptačích druhů, kteří jsou připraveni na setkání se skutečnou chudobou a bídou, kterým nevadí těžko popsatelný shon a zmatek a které neodradí ani neuvěřitelné byrokratické bariéry, si Indii oblíbí. Je to obrovská země, která se prostírá od Himálají s mnoha zajímavými druhy na severu, přes věhlasné a na ptactvo bohaté mokřady Bharatpuru, po zbytky lesů na jihu, kde žije většina z 39. indických endemitů a kde se dá vidět dalších 17 druhů žijících pak jen na Srí Lance. Indie je pro každého birdwatchera vysněná levná země, ve které se dají trávit měsíce bez toho, abyste museli vykrást banku. Veřejná doprava je velice levná a stejně tak nabídka nejrůznějšího ubytování, které se dá najít kdekoli.
V Indii bylo zaznamenáno asi 1.230 druhů ptáků, což je nejvíce pro pevninskou asijskou zemi. K neendemickým a velice zajímavým druhům severu patří čáp černokrký (Ephippiorhynchus asiaticus), jeřáb Antigonin (Grus antigone), dytík křivozobý (Esacus recurvirostris), srpatka ibisovitá (Ibidorhyncha struthersii), běhulík rezavoprsý (Cursorius coromandelicus), rybařík chocholatý (Megaceryle lugubris), sojka žíhaná (Garrulus lanceolatus), jora černohlavá (Aegithina nigrolutea), slavík kaliopa (Luscinia calliope), slavík himálajský (Luscinia pectoralis), bramborníček pouštní (Saxicola macrorhyncha), moudivláček rudohlavý (Cephalopyrus flammiceps) a pěvuška černohrdlá (Prunella atrogularis). K neobvyklým druhům severozápadního cípu Indie náleží stepokur tibetský (Syrrhaptes tibetanus), hýl Gouldův (Pyrrhula aurantiaca) a dlask žlutočerný (Mycerobas icterioides). Na severovýchodě se dá vidět pižmovka bělokřídlá (Cairina scutulata), volavka císařská (Ardea insignis), frankolín bažinný (Francolinus gularis), satyr himálajský (Tragopan satyra), satyr Blythův (Tragopan blythii), bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri), chřástalec maskový (Heliopais personata), drop bengálský (Houbaropsis bengalensis), trogon Wardův (Harpactes wardi), medozvěstka himálajská (Indicator xanthonotus), loboš papouščí (Psarisomus dalhousiae), drozd černoprsý (Turdus dissimilis), modráček modročelý (Cinclidium frontale), bramborníček bengálský (Saxicola jerdoni), brhlík nádherný (Sitta formosa), sojkovec karmínový (Liocichla phoenicea), timálie bengálská (Spelaeornis caudatus), timálie stříbrouchá (Leiothrix argentauris), timálie kutia (Cutia nipalensis), timálie znamenaná (Minla ignotincta), timálie smaragdová (Myzornis pyrrhoura), sýkořice červenohlavá (Paradoxornis ruficeps), sýkora nádherná (Melanochlora sultanea), pěvuška lesní (Prunella immaculata), strdimil Gouldové (Aethopyga gouldiae), strdimil plamenoocasý (Aethopyga ignicauda), hýl šarlatový (Haematospiza sipahi) a hýl oranžovohlavý (Pyrrhoplectes epauletta). Ke zvláštnostem jihu země patří datel kruhoocasý (Hemicircus canente) a pita devítibarvá (Pitta brachyura).
Na pevninské části Indie žije celkem 39 endemických druhů, z nich 24 je možno zastihnout jen na jihu. K endemitům severu země patří křepelka madraská (Perdicula argoondah), drop černohlavý (Ardeotis nigriceps) a tygříček olivový (Amandava formosa). Na jihu se dá vidět běhulík indický (Rhinoptilus bitorquatus), straka jižní (Dendrocitta leucogastra), lejsek černooranžový (Ficedula nigrorufa) a tři druhy sojkovců (rod Garrulax). Sedmnáct druhů je společných se Srí Lankou a patří k nim kukačka modrolící (Phaenicophaeus viridirostris), lelkoun cejlonský (Batrachostomus moniliger) a trogon malabarský (Harpactes fasciatus). Na Andamanských a Nikobarských ostrovech žije dalších 17 endemitů, přičemž výskyt pěti z nich je omezen jen na Nikobary a osmi na Andamany.
Během dvou až třítýdenní návštěvy severní Indie, včetně Bharatpuru, Corbettu a Naini Talu, se dá pozorovat 350 až 400 druhů ptáků. Když věnujete tři týdny severovýchodu země, Sikkimu a Assamu, tak můžete vidět asi 440 druhů. Stejný počet druhů se dá zastihnout za stejnou dobu i na jihu.
7. Zajímavé lokality
SEVEROZÁPADNÍ INDIE
Když vám zbude trochu času, tak se dá v okolí Dilí navštívit několik lokalit. Na okraji města se nachází na řece Jamuně ostrov Okhla, kde je možné během krátké exkurze pozorovat 50 druhů ptáků včetně běžných druhů jako je volavky hnědohřbeté (Ardeola grayii), ibisa bradavičnatého (Pseudibis papillosa), páva korunkatého (Pavo cristatus), rybáka ostroocasého (Sterna acuticauda), rybáka říčního (Sterna aurantia), vlhy proměnlivé (Merops orientalis) a mandelíka indického (Coracias benghalensis). Za pozornost tu stojí především bramborníček běloocasý (Saxicola leucurus), prinie žlutobřichá (Prinia flaviventris), cistovníkove pruhovaný (Megalurus palustris) a timálie západní (Turdoides earlei), což jsou druhy, které lze jinde v Indii jen velmi těžko zastihnout. V Buddha Jayanti Gardens je k vidění frankolín křepelčí (Francolinus pondicerianus), kukačka indická (Phaenicophaeus leschenaultii), prinie pakistánská (Prinia buchanani) a budníček Brooksův (Phylloscopus subviridis). V Dilíjské zoo (Delhi ZOO) poblíž staré pevnosti se dá zastihnout vlaštovka dlouhoocasá (Hirundo smithii) a timálie dlouhonohá (Turdoides malcolmi). Několik kilometrů jihovýchodně od města se nalézají polopouštní lokality v okolí ruin Tuglakhabad. Vyskytuje se zde křepelka křovinná (Perdicula asiatica), budníček himálajský (Phylloscopus griseolus, listopad až březen) a budníček Brooksův. Mělký Sultanpur Jheel, 1,5 hodiny jízdy (50 km) z města jihozápadním směrem, je menší obdobou Bharatpuru a žije tu plameňák růžový (Phoenicopterus roseus), ibis bradavičnatý, nesyt indický (Mycteria leucocephala), čáp černokrký, jeřáb Antigonin, ostnák bažantí (Hydrophasianus chirurgus), ostnák hnědoocasý (Metopidius indicus), keptuška běloocasá (Vanellus leucurus) a někdy jeřáb panenský (Anthropoides virgo), který se přidá k jeřábům popelavým (Grus grus) využívajícím jheel jako nocoviště. V okolí jheelu se nachází několik pozorovacích věžiček, které najdeme za hotelovým komplexem. Jižně odsud je suchá plocha, na které je vhodné se poohlédnout po běhulíku rezavoprsém.
Silnice severně od Dilí směřující k Národnímu parku Corbett a k Naini Tal kříží řeku Gangu, kde se vyskytuje racek velký (Larus ichthyaetus), rybák ostroocasý, vlaštovka říční (Hirundo fluvicola) a skřivánek indický (Calandrella raytal) stejně jako delfínovec ganžský (Platanista gangetica). Dále k severu, v Ramnagaru, kde je nutné si při pobytu v NP Corbett vyřídit na správě parku ubytování, křižuje silnice kamenitou řeku Kosi, kde se od listopadu do března vyskytuje srpatka ibisovitá. Birdeři, kteří tohoto zvláštního ptáka ještě neviděli, by tu měli několik dní zůstat před tím, než se pustí do oblasti NP Corbett a Naini Tal, které jsou na bohatou avifaunou vyhlášeny. Zdejší okolí řeky Kosi je pravděpodobně nejpřístupnější lokalitou výskytu srpatky na světě. Její pozorování můžete považovat za vyvrcholení výpravy do této části Indie. V několika exemplářích se srpatky zdržují severně od mostu a společnost jim dělají takové specialitky jako dytík křivozobý, rybařík chocholatý a zedníček skalní (Tichodroma muraria).
Národní park Corbett
Rozsáhlé opadavé lesy a travnaté pláně tohoto rozlehlého parku na úpatí Himálají 300 km severovýchodně od Dilí jsou domovem takových druhů jako je dytík křivozobý a ketupa žlutonohá (Bubo flavipes). Birdwatching tu znepříjemňují tygři, Jejich přítomnost pro návštěvníky znamená to, že se nesmějí za ptáky pouštět pěšky mimo malý areál Dhikaly. O všech těch divukrásných ptačích druzích za plotem ohraničujícím tento areál si mohou nechat jen zdát.
Povolení ke vstupu společně s ubytováním si musí každý vyřídit v Ramnagaru, 19 km jižně od vstupu do parku. Centrem parku je Dhikala. Odsud se dá přehlédnout rozlehlé jezero vzniklé vybudováním nádrže na řece Ramganga, v jehož okolí se dá vidět dytík křivozobý a gaviál indický (Gavialis gangeticus). Na přímém úseku řeky nedaleko odsud se dá najít orel rybožravý (Ichthyophaga humilis) a rybařík chocholatý. V lese u jezera stojí pozorovací věžička, v jejíž blízkosti zvláště v ranních hodinách přelétají hejna ptáků hledajících potravu. Veškerý birdwatching se tu bohužel musí provozovat z jeepu nebo ze sloního hřbetu, což není zrovna ideální pro pozorování ptáků v lese. Jen v přítomnosti ozbrojených průvodců je výjimečně dovoleno sledovat ptáky i mimo areál Dhikaly. Mimo park se vyplatí navštívit Dhangarhi a okolí Duality Inn Kumaria, odkud se dá přehlédnout část toku řeky Kosi a kde se dá v okolních lesních porostech věnovat pěšímu birdwatchingu.
Naini Tal
Tohle chladné Himálajské letovisko se nachází v 2.000 m n.m. Jedná se omšelé městečko, které je výbornou základnou k výpravám do okolních jehličnatých lesů a otevřené krajiny, kde se dají vidět některé západohimálajské speciality jako je např. sojka žíhaná, drozd skalní (Zoothera monticola) a moudivláček rudohlavý.
Když se návštěva Kašmíru v roce 1995 stala opět nebezpečnou, tak mnozí birdeři toužící pozorovat západohimálajské druhy zamířili do NP Great Himalayan (620 km2) v Himachal Pradeshi. Žije tu satyr černohlavý (Tragopan melanocephala), bažant lesklý (Lophophorus impejanus), bažant Wallichův (Catreus wallichii), holub sněžný (Columba leuconota), kraska žlužozobá (Urocissa flavirostris), drozd skalní, lejsek rudoocasý (Muscicapa ruficauda), modráček Hodgsonův (Grandala coelicolor), brhlík Gouldův (Sitta leucopsis), mlynařík bělohrdlý (Aegithalos niveogularis), hýl červenočelý (Callacanthis burtoni), hýl narezavělý (Pyrrhula erythrocephala) a dlask žlutočerný. Park není bohužel veden v duchu, který by podporoval ekoturismus, ale existuje tu několik stezek a chat, kde se dá přenocovat. Návštěvu si domluvte s ředitelem parku (Park Direktor, Great Himalayan NP, Department of Forest Farming and Conservation, Shamsi, Kullu Distrikt, Himachal Pradesh). Mnohé ze zdejších druhů lze snadno najít v lese „The Glen“ (zeptejte se místních na směr) asi hodinu chůze od Shimly a během treku kolem Manali. Alpské druhy se vyskytují v průsmyku Rohtang mezi Manali a Lahulem.
Kašmír a Ladakh
Vysokohorské louky a lesy Kašmíru a Ladakhu v severozápadním cípu Indie jsou domovem mnoha západohimálajských druhů jako je hýl Gouldův, dlask žlutočerný nebo stepokur tibetský, který se jinde dá pozorovat jen stěží.
Díky ozbrojeným akcím kašmírských extrémistů tu nebylo po roce 1996 bezpečno. Na aktuální situaci v tomto regionu se informujte na svém zastupitelském úřadu.
Ornitologicky jsou zajímavé Mogul Emperor Gardens a okraj jezera v Srinagaru, což je vstupní brána Kašmíru. Poté většina birderů pokračuje dále na východ k Dachigam Sanctuary, kde se vyskytuje kraska žlutozobá, lejsek kašmírský (Ficedula subrubra), hýl Gouldův, následně k jezeru Hokarsar s výskytem orla páskovaného (Haliaeetus leucoryphus) a do okolí turistického střediska v Gulmargu v nadmořské výšce 2.600 m, kde se dá vidět velekur himálajský (Tetraogallus himalayensis), brhlík Gouldův (Sitta leucopsis), hýl červenočelý a dlask žlutočerný. Leh, který má letecké spojení s Dilí, se nachází v horní části údolí Indu ve výšce 3.505 m n.m. na hranici Tibetské náhorní plošiny. Naleznete tu malá terasovitá políčka a nízké porosty topolů a vrb ve studené a kamenité polopoušti obklopené fantastickou horskou scenérií. Ptáků tu sice moc není, ale přesto se tu dá zastihnout stepokur tibetský a pěnkavák Blanfordův (Montifringilla blanfordi), kteří byli pozorovaní v průsmyku Tanglang La nacházejícím se na cestě směřující k jihu do Manali. Tento průsmyk, který leží ve výšce 5.359 m n.m., je druhým nejvýše položeným silničním průsmykem na světě a birding tu může být velice zajímavý. Do Lehu se dá dostat i po silnici přes průsmyk ve výšce 4.267 m n.m. ze Srinagaru. Za pozornost stojí obecně celá oblast horního toku Indu, kde na jeho písečných březích hnízdí srpatka ibisovitá. Z Lehu se dá vydat na trek do Zanskaru přes horská sedla ležící nad hranicí 5.000 m n.m. Ocitnete se pak v divoké, drsné a bezlesé krajině, kde žijí sněžní leopardi a vlci. Trek končí v Padumu, tři dny pěšky ze Srinagaru.
Bharatpur (Národní park Keoladeo)
Bharatpur je ornitologický ráj. Ptáků se tu během zimních měsíců (listopad až březen) zdržuje tolik, že se zdá být nemožné, aby se jich tolik na tak malé ploše zdejších mokřin vůbec vyskytovalo. V oázách, na mělkých jezerech (jheels) obklopených lesy, savanami a křovinami o celkové ploše 29 km2 jich bylo zaznamenáno přes 400 druhů. Celá oblast se přitom nachází na okraji hustě osídlené a obhospodařované Ganžské pláně. V zimě je tu možno během jednoho dne vidět až 180 druhů, včetně značného množství vodních ptáků, pěvců a více, než 25. druhů dravců. Bonusem může být i překrásná černobíle zbarvená antilopa jelení (Antilope cervicapra). Po letních monzunových deštích, které každoročně zaplavují rezervaci, zde na podzim hnízdí na akáciích volavky, čápi a ibisi. Tito ptáci tu v zimě zůstávají k nocování. Výjimkou je bohužel jedna ze zdejších největších ptačích hvězd, a tou je jeřáb bílý (Grus leucogeranus), který je tu v zimě k zastižení už jen velice zřídka.
Město Bharatpur (skalniček hnědý – Cercomela fusca, vlaštovka říční – Hirundo fluvicola) je dosažitelné po silnici nebo železnicí a leží asi 50 km západně od Agry a 177 km jižně od Dilí. Rezervace se nachází několik km za městem a nejlepším prostředkem k jejímu prozkoumání je bicykl. Ten se dá půjčit ve městě nebo v některých ubytovnách poblíž rezervace. Dobré je domluvit si průvodce, který ví přesně, kde hledat místní speciality, zvláště pak noční druhy ptáků. Ptáci jsou k vidění všude po celé rezervaci a v jejím okolí. Větší koncentraci pěvců zaznamenáme v lesních školkách (jora černohlavá – Aegithina nigrolutea).
Kormorán indomalajský (Phalacrocorax fuscicollis), endemická křepelka madraská (Perdicula argoondah), dytík křivozobý, rybák říční, zoboun bělokrký (Rynchops albicollis), jora černohlavá, rákosník pokřovní (Acrocephalus dumetorum, listopad až březen), budníček Tickellův (Phylloscopus affinis, listopad až březen) a budníček himálajský (listopad až březen) se vyskytují v okolí vodní nádrže Bund Bharata (Bund Bharata Reservoir) vzdálené 45 km po silnici z Bharatpuru. Dopravu k prozkoumání této skvělé lokality je možné si sjednat v Bharatpuru.
Mezi Bharatpurem a Agrou, které jsou od sebe vzdálené asi 50 km, se nachází pouštní pískovcové město Fatehpur Sikri, kde se dá vidět skalníček hnědý a vlaštovka tmavá (Ptyonoprogne concolor). Fanatičtí birdeři mohou během prohlídky Taj Mahalu v Agře obejít areál k řece Yamuně a porozhlédnout se po některém z následujících druhů: čáp černokrký (Ephippiorhynchus asiaticus), ouhorlík malý (Ephippiorhynchus asiaticus), čejka říční (Vanellus duvaucelii), racek velký (Larus ichthyaetus), rybák ostroocasý a rybák říční. Na pozemcích hlavního městského parku je k vidění zoborožec šedý (Tockus nasutus) a vousák hnědohlavý (Megalaima zeylanica).
Ve vzdálenosti půldenní cesty z Bharatpuru se nachází Karera, kde se v menším počtu vyskytuje drop černohlavý. Jedná se o přírodní rezervaci ležící při silnici Shivpuri-Jhansi ve státě Madhya Pradesh, do které se dá dostat z Gwalioru, což je město 110 km vzdálené od Agry. Nejvhodnější lokalitu na dropy nalezneme 20 km severně od Karery. Při jejich hledání se doporučuje využít pomoci některého ze strážců rezervace.
Národní park Ranthambore
Suché opadavé lesy a travnaté pláně tohoto rozlehlého parku (400 km2) jsou jedním z nejlepších míst v Indii, kde se dá pozorovat tygr. Těch je tu už sice jen poskrovnu, ale birder si určitě přijde na své – ať už v parku nebo v jeho okolí. Dá se tu vidět např. datel zlatoramenný (Chrysocolaptes festivus), který se kdekoliv jinde hledá jen velice obtížně.
Do Ranthambore se dá dostat po silnici ze Sawai Madhopuru, který má železniční spojení s Dilí. Motorizovaný pohyb uvnitř rezervace je omezen jen na místní velice drahou dopravu. Výhodné je zůstat v Sawai Madhopuru, zde si půjčit kolo a s jeho pomocí projet okrajové části rezervace, ve kterých se vyskytuje množství těch nejlepších druhů. K nejlepším lokalitám mimo hranice rezervace patří okolí její příjezdové silnice (kur indický – Galloperdix lunulata, datel zlatoramenný a timálie červenobřichá – Dumetia hyperythra) a pevnost poblíž správy rezervace (křepelka křovinná – Perdicula asiatica, stepokur indický – Pterocles indicus, prinie hnědohřbetá – Prinia sylvatica a strnad stříbrohlavý – Emberiza stewarti).
Křepelka křovinná a kur indický, stepokur indický, pita devítibarvá – Pitta brachyura (květen až červen) a šoupálek kropenatý – Salpornis spilonotus se vyskytují „Tygří rezervaci Sariska“ (Sariska, Tiger Reserve, 800 km2) v Rádžastánu. Rezervace leží v polosuchých Aravali Hills. Krom dvou jezer tu nalezneme suché opadavé lesy, galeriové lesy a křovinaté porosty.
V polopouštích kolem Mandore Gardens v Jodhpuru, se dá pozorovat stepokur hnědobřichý (Pterocles exustus) a stepokur indický. Drop černohlavý, drop indický (Sypheotides indica, červen až září) a jeřáb panenský (na tahu) se dají zastihnout na Sonkhaliya Closed Area (17 km2) ležící při silnici spojující Nazirabad a Kekri, mezi městy Ranthambore a Jaipur, 40 km od Ajmeru. K návštěvě této oblasti je nutno si vyřídit speciální povolení na Oblastním lesním úřadu v Ajmeru a zajistit si dopravu automobilem s pohonem na všechna kola.
Pouštní národní park (Desert National Park)
Ačkoliv se na území parku nachází 37 vesnic a řada samostatných usedlostí a jeho křehká rostlinná společenstva jsou ohrožována nadměrnou pastvou, přesto je dostatečně rozlehlý (3.162 km2), aby poskytl útočiště tak vzácným druhům jako je drop černohlavý, drop hřívnatý (Chlamydotis undulata), suříkovec rudohřbetý (Pericrocotus erythropygius) a bramborníček pouštní (Saxicola macrorhynchus). Je ovšem otázkou, jak dlouho si tato oblast spolu s dalšími podobnými udrží svoji podobu v souvislosti s neustále rostoucí lidskou populací. K návštěvě parku je nutné si vyřídit povolení v předstihu, které představuje tři části. Žádá se na Oblastním magistrátu (District Magistrate´s Office), na policejním ředitelství (Superintendent of Police) a konečně na správě národního parku. Všechny úřadovny leží na opačných koncích Jaisalmeru.
Bicykl nebo terénní automobil se dá půjčit v Jaisalmeru. Chráněná travnatá oblast, kde se obyčejně dropi černohlaví vyskytují, se jmenuje Sudaseri Enclosure. Cestuje se k ní následovně: 16 km jihovýchodně od Jaisalmeru je tzv. Bird Fossil Park (bělořit červenoocasý – Oenanthe xanthoprymna), pak 50 km západně směrem na Sam a 13 km jižně.
Až 150 hedvábníků šedých – Hypocolius ampelinus (prosinec 1993) bylo zastiženo v zimě (listopad až začátek dubna) poblíž vesnice Fulay a v oblasti mezi ní a Chhari – v Kutchi, ležící v Gujaratu, západně od Ahmadabadu.
Ran of Kutch, nedozírné mělké vnitrozemské jezero je v době monzunů nedostupné (červen až září), ale během února a března většina jeho plochy vysychá a na zbylých mělkých lagunách stále zimují některé velice zajímavé druhy, mezi které patří i jeřáb panenský. K těm dalším patří křepelka madraská, jeřáb Antigonin, drop hřívnatý, běhulík rezavoprsý, bramborníček pouštní (v okolí Banni), rákosník plavý (Acrocephalus agricola) a navíc také kulan neboli osel asijský (Equus hemionus). K Ran of Kutch se dá dostat po silnici z Ahmadabadu (3 hodiny jízdy).
V jižním cípu Gujaratu se nachází „Lví rezervace Gir“ (Gir Lion Sanctuary), ve které žije 300 lvů. Jedná se o jediné asijské lvy žijící divoce.
SEVEROVÝCHODNÍ INDIE
Budníček žlutoprsý (Phylloscopus cantator) byl zastižen v pobřežní říční vegetaci rezervace Sukna poblíž Siliguri (město dostupné po silnici z Bagdogry). V této rezervaci se dá vidět také sokolík obojkový (Microhierax caerulescens), holub ostroocasý (Treron apicauda), vlha modrobradá (Nyctyornis athertoni), loboš papouščí (Psarisomus dalhousiae), strdimil Gouldové (Aethopyga gouldiae) a navíc slon indický (Elephas maximus) a gibon hulok (Hoolock hoolock). Silnice ze Siliguri do Klimpongu vede podél řeky Teesta, kde se vyskytuje drozdek černohřbetý (Enicurus immaculatus).
Darjeeling
Známé horské středisko leží v nadmořské výšce 1.981 m na dohled od třetí nejvyšší hory světa – Kangchenjungy. V okolí se dá zastihnout řada zajímavých druhů – satyr himálajský, timálie Ripleyova (Spelaeornis badeigularis) nebo timálie znamenaná. Většina těchto druhů a řada dalších se dá vidět na Sandakphu Treku (viz dále) a na dalších místech severovýchodní Indie.
Většina lesních porostů v okolí Darjeelingu byla zničena. Zbylé ostrůvky se zachovaly v okolí turisty vyhledávaných míst v oblasti Tygří hory (Tiger Hill). Z jejího vrcholku (2.573 m n.m.) je obyčejně za úsvitu vidět Mount Everest. Satyr himálajský byl zaznamenán podél treku, který odbočuje vpravo z cesty asi 1 km od vrcholu hory, několik km nad Jorebubgalowem (ten leží 10 km od Darjeelingu). Timálie znamenaná byla pozorována na svazích nad klecemi Darjeelinské ZOO, kterou najdeme západně od centra města – 10 minut chůze.
Sandakphu Trek
Mechem zarostlé duborododendronové porosty, jehličnaté lesy a bambusová stanoviště v pohoří Singalila, které sousedí s nepálskou hranicí, jsou domovem řady nádherných vysokohorských druhů jako je např. rehek bělohrdlý (Phoenicurus schisticeps) nebo timálie smaragdová.
Trek je nejlépe začít v Manebhanjangu, kam se dá dojet autobusem z Darjeelingu. Většina lesů mezi Manebhanjangem a Tonglu (leží od sebe 11 km daleko) je sice smýcena, ale ptáci se tu vidět dají. Pak následuje 15 km dlouhý úsek Tonglu-Garibas-Kalipkhari procházející pěknými duborododendronovými lesy s výskytem satyra himálajského. Poté, co se projde Národním parkem Singalila, který je nad Tonglu, tak se dejte po staré cestě vedoucí vpravo, která klesá přes pěkné lesní porosty do Garibas. Z Garibas pokračujte opět po cestě jdoucí vpravo směrem na Kalipokhari. V Kalipokhari se věnujte okolí dobytčí stezky odbočující dolů ze staré nezpevněné cesty, ke které se dostanete, když přejdete písčitou a travou zarostlou plochu naproti fotbalovému dolíku (ten se nachází vlevo od nové cesty do Sandakphu). Dobytčí stezka se svažuje vlevo dolů před tím, než sestoupí až k lesům s množstvím bambusu (satyr himálajský, timálie smaragdová, sýkořice jednobarvá – Paradoxornis unicolor a panda červená – Ailurus fulgens). V Sandakphu se věnujte okolí dobytčí stezky vedoucí od vesnice podél hřebene k východu a okolí stezky jdoucí k Phalutu, který leží nahoře 2 km severně od Sandakphu (bažant krvavý – Ithaginis cruentus, sýkořice velká – Conostoma oemodium). Namísto návratu stejnou cestou je lepší se vrátit přes Rimbik, který leží na stezce 2 km severně od Kalipokhari. Z Rimbiku pak jedou autobusy do Darjeelingu.
Pemayangtse
Budhistické centrum nalézající se na horském hřbetu v severozápadním Sikkimu ve výšce přesahující 2.200 m n.m. je obklopeno ostrůvky mechem zarostlých duborododendronových lesů, ve kterých se dají pozorovat druhy s velice omezeným areálem výskytu jako je např. medozvěstka himálajská (Indicator xanthonotus) nebo straka černočelá (Dendrocitta frontalis).
Pemayangtse je dostupný po silnici z Darjeelingu (10 hodin cesty) a z Kalimpongu. V některých místech vede cesta podél řeky Rangit, kde se vyskytuje srpatka ibisovitá, ouhorlík malý (Glareola lactea) a rybařík chocholatý (Megaceryle lugubris). Zaměřte se na zalesněné svahy a kopce kolem Pemayangtse nebo se dejte na trek z Yoksamu, který leží nedaleko Pemayangtse a vede k jezeru Samiti ležícímu ve výšce 4.267 m n.m.
Lava
V lesích vyšších poloh, které leží pod vesnicí Lava (2.184 m n.m.) blízko Kalimpongu se vyskytuje velice vzácný modráček modročelý a několik dalších východohimálajských specialit.
Do Kalimpongu se dá dostat po silnici z Darjeelingu (leží 4 hodiny jízdy autobusem směrem na východ). Z Kalimpongu jsou to přes Algarah dvě hodiny po silnici dál k východu do Lavy (Labha). Za pozornost stojí okolí stezky, která za vesnicí klesá severním směrem. Zajímavá je její část ležící východně od kláštera. Velice vzácný modráček modročelý (jen 12 záznamů mezi lety 1900 a 1992 v celém známém areálu jeho rozšíření) byl pozorován v zahradách Lavy a ve stržích (3 km pod Lavou) podél silnice jdoucí zpět na Algarah.
Na hranicích s Bhutanem leží rozlehlý Národní park Manas (3.280 km2). Dostat se k němu lze po 4. hodinách cesty z Gauhati severozápadním směrem. Gauhati má letecké spojeni s Dilí. Ačkoliv tu bylo pozorováno přes 300 druhů ptáků včetně frankolína bažinného a dropa bengálského, tak je tato oblast více známa díky výskytu větších savců, ke kterým patří slon indický, hulman chocholatý (Trachypithecus pileatus), hulman zlatý (Trachypithecus geei), nosorožec indický (Rhinoceros unicornis) a tigr. Trogon Wardův, brhlík nádherný a timálie střízličí (Spelaeornis troglodytoides) byli pozorováni v přírodní rezervaci Orlí hnízdo (Eagle´s Nest Wildlife Sanctuary) severně od Tezpuru, poblíž bhútánské hranice ve státě Arunachal Pradesh.
Národní park Kaziranga
V tomto národním parku (470 km2), který se nachází v záplavových rovinách řeky Brahmaputry ve státě Assam, nalezneme mokřady, travnaté pláně a nížinné lesy. Zastižena tu byla řada rarit – volavka císařská, frankolín bažinný, drop bengálský, drozd černoprsý, sýkořice černohrdlá (Paradoxornis flavirostris), endemický Parapercis gilliesii a množství nosorožců indických. Během tří dnů se tu dá vidět kolem 200. druhů.
Kaziranga je vzdálená 220 km (6 hodin jízdy) po silnici od Gauhati, které má letecké spojení s Dilí. Dají se tu zařídit vyjížďky na slonech, které jsou v místy třímetrové trávě rozumnou alternativou birdwatching nebo jeepem. V rezervaci Panbari se dá věnovat pěšímu birdingu v doprovodu místní lesní stráže.
Dibru-Saikhowa
V této přírodní rezervaci (640 km2), stejně jako v blízkých lesních rezervacích Bherjan a Podumoni ve východním Assamu, lze nalézt mokřady, pastviny a nížinné lesy s avifaunou podobnou Národnímu parku Kaziranga. Bylo tu zaznamenáno asi 250 druhů včetně pižmovky bělokřídlé (Cairina scutulata). K tomu, abyste tu mohli nějakou dobu zůstat je nutné si vyřídit povolení v kanceláři vedoucího ochrany lesů v Gauhati.
V rezervaci divoké zvěře Mehao v Arunachal Pradeshi bylo pozorováno téměř 300 druhů ptáků. Patří k nim tako pižmovka bělokřídlá, satyr Temminckův (Tragopan temminckii), bažant lesklý (Lophophorus impejanus), vzácný drozdík rudobřichý (Brachypteryx hyperythra), slavík čínský (Luscinia pectardens) a skalníček zelený (Cochoa viridis).
Národní park Namdapha
Tento rozlehlý park (1.985 km2) v horách Arunachal Pradeshe sousedí s Barmou a pokrývá takové rozmezí nadmořských výšek jako žádný jiný na světě – od 200 m do 4.500 m n.m. (vrchol Mount Daphabum). Najdeme tu biotopy od nížinných lesů, přes horský les mírného pásma, po horské louky a rododendronové porosty. S tím se pojí i značná biodiverzita zdejší avifauny. Zastihnout se tu dá například endemická timálie bělohrdlá (Stachyris oglei), satyr Blythův, bažant Sclaterův (Lophophorus sclateri), trogon Wardův, drozdík rudobřichý a brhlík nádherný. Všechny tyto druhy se jinde hledají velice obtížně. Povolení k návštěvě Arunachal Pradeshe se obvykle vydávají jen čtyřčlenným skupinách maximálně na deset dní a jsou drahá.
Namdapha je přístupný po silnici z Dibrugarhu, který má letecké spojení s Kalkatou. Věnujte se okolí ubytovny Deban, která leží blízko řeky Noa Dihing a vyšším partiím parku, kde se dá trekovat i kempovat (na dosažení hranice lesa a na cestu zpět si rezervujte jeden týden. Timálie bělohrdlá byla pozorována podél stezky Deban-Hornbill Trek.
Jatinga
Kopce v blízkosti Jatingy v jihovýchodním Assamu jsou domovem několika ptačích druhů, které se hledají v jiných částech Indie velice těžko. Příkladem je datel indočínský (Gecinulus grantia) a brhlík nádherný.
Ptákům se věnujte v okolí Hau Phu Ped Peak (s pomocí průvodce, kterého si zajistíte ve vesnici) v blízkosti vesnice Jatinga. Jatinga leží nedaleko Haflongu a je dostupná po silnici z Gauhati.
STŘEDNÍ INDIE
Národní park Kanha (940 km2) ve státě Madhya Pradesh je v současné době jedním z nejlepších míst na pozorování tygrů. Ve zdejších lesích a travnatých pláních najdete řadu zajímavých ptáků a savců. Vyskytuje se tu např. antilopa jelení (Antilope cervicapra), antilopa čtyřrohá (Tetracerus quadricornis), psovitá šelma dhoul (Cuon alpinus), gaur indický (Bos gaurus), levhart skvrnitý (Panthera pardus), nilgai (Boselaphus tragocamelus), medvěd pyskatý (Melursus ursinus) a jelen barasinga (Cervus duvauceli). Nejlepší dobou k návštěvě Kanhy je duben, kdy je tu méně vodních zdrojů, kam chodí zahánět žízeň potencionální tygří kořist a kdy tu ještě není vysoká tráva. Kanha leží 6 hodin jízdy z Jabalpuru (ten má železniční spojení s Dilí) a 2 hodiny jízdy z Gondii (železniční spojení s Kalkatou).
JIŽNÍ INDIE
Většinu indických endemitů nalezneme na jihu společně s dalšími sedmnácti druhy, které se pak vyskytují pouze už jen na Sri Lance. Většina těchto druhů se vyskytuje na území Western Ghats, což je horské pohoří paralelně kopírující jihozápadní pobřeží Indie a dosahující výšky 2.695 m n.m.
Goa
Tato drobná provincie na západním pobřeží Indie je populárním pobytovým místem Evropanů cestujících za sluncem. Navíc jde také o velice dobré místo z ornitologického hlediska. Rýžová pole, mokřady, mangrovové porosty, bahnité plochy, kamenité křovinaté oblasti, zbytky nížinných lesů a lesy na úpatí pohoří Western Ghats obývá čtrnáct ze čtyřiadvaceti jihoindických endemitů a devět ze sedmnácti druhů, které se vyskytují jen na jihu Indie a na Sri Lance. Samozřejmě se tu dá vidět také solidní výčet druhů se širším areálem výskytu, včetně mnoha vodních ptáků a nádherného datla kruhoocasého. Nejlepší doba k návštěvě Goy je listopad až březen, kdy je tu možno během dvou týdnů vidět přes 200 druhů ptáků.
Vhodnou základnou ležící přímo na pobřeží je Bambolim, kde jsou hotely obklopené zbytky nížinného lesa (kur křovinný – Galloperdix spadicea). Dalším místem je turistické středisko Baga, v jejímž okolí je řada zajímavých biotopů (ketupa rybí – Ketupa zeylonensis, rákosník plavý, chocholouš malabarský – Galerida malabarica a strdimil lotosový – Nectarinia lotenia). K dalším lokalitám, které se vyplatí navštívit, patří Chapora ležící 4 km severně od Bagy (racek velký), ptačí rezervace Salim Ali na ostrově Chorao v ústí řeky Mandovi, kam se dá dostat trajektem z Ribanderu (marabu malajský – Leptoptilos javanicus, jespák velký – Calidris tenuirostris, ouhorlík malý a rybák říční), malý mokřad východně od hotelu Cicade de Goa (kur křovinný, chocholouš malabarský) a jezero Carambolim, 2 km východně od staré Goy (bukáček skořicový – Ixobrychus cinnamomeus, ledňáček džunglový – Ceyx erithacus, vlha hnědohlavá – Merops leschenaulti). Nejlepší ptačí druhy jsou bezpochyby ty, které naleznete na úpatí Western Ghats, přibližně hodinu cesty od pobřeží směrem do vnitrozemí. Většina endemitů zmíněných výše se dá najít v rezervaci Bondla (80 km2), 10 km východně od Ponda a v rezervaci Molem (zde je nejlepší okolí stezky vedoucí k vodopádu Dudhsagar), 28 km východně od Ponda.
Zajímavé ptačí druhy nalezneme blízko města Puna, které leží severně od Goy nedaleko Bombaye. V oblasti chrámu Parvati jihovýchodně od města se vyskytuje např. křepelka madraská, výr bengálský – Bubo bengalensis a suříkovec rudohřbetý. V údolí Katraj severně od města se dá vidět křepelka madraská také. Jeřáb panenský byl zaznamenán na přehradě Vir, která se nachází mezi městy Shirwal a Lonand na jihu.
Rezervace Sri Lankamalleswara nedaleko Cuddapahu v nižším skalnatém pohoří Eastern Ghats je jedna z mála známých lokalit s výskytem běhulíka indického. Tento pták byl považován za vyhynulého až do roku 1986, kdy byl pozorován poprvé po 86. letech. Běhulík je noční pták a jeho zastižení v přírodě je nanejvýš obtížné. Pokud se vám podaří překonat byrokratické bariéry, pak se připravte na několik nocí strávených v terénu za pomoci místního průvodce. Pokud hodláte tuto oblast navštívit, pak nejméně s měsíčním předstihem kontaktujte Chief Wildlife Warden v Hyderabadu nebo Forest Office v Tirupati.
Malá, ale významná ptačí rezervace Ranganthitoo na řece Cauvery u Mysore (západně od Bangalore) je hnízdištěm kormoránů, volavek, čápů a také dytíka křivozobého.
Národní park Rádžíva Gándhího (Nagarhole)
Tento park (540 km2) leží na východním úpatí pohoří Western Ghats a dominují mu suchomilné opadavé listnaté lesy, ve kterých žije pět endemických druhů a datel zlatoramenný.
Park nadete 85 km jihovýchodně od Mysore. Pita devítibarvá byla zaznamenána v zahradách Kabini River Lodge, stejně jako výr bengálský. Věnujte se tedy zahradám, blízkým polím s výskytem chocholouše malabarského, blízké vodní nádrži, lesním porostům a otevřeným plochám (je možné si zařídit výjezdy jeepem za svítání a za soumraku) uvnitř parku, který leží od ubytovny na druhé straně řeky Kabini.
Národní park Mudumalai
Suchomilné opadavé lesy, stálezelené galeriové lesy a bambusové porosty uvnitř parku jsou domovem pěti endemitů, včetně bulbula šedohlavého (Pycnonotus priocephalus), suříkovce rudohřbetého a dvanácti druhů šplhavců.
Správa parku se nachází na křižovatce cest do Masinagudi, Mysore a Gudaluru poblíž Ooty (ootacamund). Bulbul šedohlavý se vyskytuje na bambusových stanovištích podél řeky, která kopíruje silnici Mysore-Gudalur. Dejte si pozor na slony. Suříkovec rudohřbetý a chocholouš malabarský, stejně jako makak kápový (Macaca radiata) a hulman nilgirský (Trachypithecus johnii) se dají vidět podél silnice mezi Národním parkem Mudumalai a Ootacamundem.
Ootacamund
„Ooty“ je rozlehlé chátrající horské středisko ležící v nadmořské výšce 2.268 m v Nilgiri Hills, což je část Western Ghats. Většina stálezelených lesů v okolí Ooty byla zničena kvůli nově zakládaným čajovým, eukalyptovým a borovým plantážím. Na prudkých svazích zůstaly jen jejich zbytky, které působí jako oázy pro zdejší avifaunu. Ke zdejším specialitám patří lejsek černooranžový a sojkovec nilgirský (Garrulax cachinnans).
Pozornost věnujte lesům podél silnice, které jsou na okraji vesnice Naduvattam obrácené k Ooty – mezi km 31 a 34 silnice směřující k severu z Ooty do Gudaluru (skalník malabarský – Myophonus horsfieldii, lejsek černooranžový, sojkovec nilgirský). K dalším zajímavým lokalitám patří Chráněný les Cairn Hill (Cairn Hill Reserved Forest), což je malá lesnatá rokle 3 km západně od Ooty po Avalanche Road a dále pak Masinagudi Road, která prudce klesá skrze zbytky listnatých lesů a stanovišť s vysokou travou k severu od Ooty – mezi vesnicemi Kalhatty, 11 km od Ooty a Mavanalle, poblíž Msinagudi, 22 km z Ooty (křepelka pestrá – Perdicula erythrorhyncha bývá viděna brzy ráno přímo na silnici a suříkovec rudohřbetý).
Holub nilgirský (Columba elphinstonii) a pávík indický (Rhipidura albogularis) se vyskytují podél cesty na Dolphin´s Nose a Lamb´s Rock, 10 km od Coonooru, což je horské středisko 45 minut jízdy z Ooty.
Národní park Indíry Gándhí
Výběrově těžené stálezelené a opadavé listnaté lesy, které přežívají mezi čajovými plantážemi na území tohoto parku, jsou domovem několika zajímavých endemitů včetně sojkovce rezavobokého (Garrulax delesserti) a dalších téměř endemických druhů typu lelkouna cejlonského.
Tento park známý také jaké Anamalai je přístupný z Pollachi. Vydejte se odtud směrem na Top Slip, což je bývalý dřevorubecký tábor a po ptácích se mrkněte u Karian Shola (naproti Bison Lodge) a Anagunti (Anai Kundi) Shola. Nutný je místní průvodce. Pokud vám to čas dovolí, pak stojí za prohlídku také oblast Thanukkadavu a Parambikulam (orel šedohlavý – Ichthyophaga ichthyaetus).
Linduška jihoindická (Anthus nilghiriensis) se vyskytuje v křovinách travnaté krajiny rozprostírající se podél silnice směřující z Munnaru k NP Rajamalai. Stejně tak je tu k vidění tahr himálajský (Nilgiritragus hylocrius). K dalším druhům této oblasti patří křepelka pestrá, holub nilgirský (Columba elphinstonii), skalník malabarský (Myophonus horsfieldii), lejsek bělochvostý (Eumyias albicaudata), drozdík bělobřichý (Brachypteryx major) a sojkovec subtropický (Garrulax jerdoni). Lokální endemit bulbul jihoindický (Pycnonotus xantholaemus), stejně jako kukačka modroocí, se vyskytují v křovinách podél silnice 57 km východně od Munnaru a 13 km západně od Bodinayakanuru.
Národní park Periyar
Tento park nacházející se v jižním cípu Západních Ghátů (Western Ghats) je jedním z největších v Indii (777 km2). Popularitu této rezervaci zajišťují sloni indičtí, kteří se tu dají snadno pozorovat. Zbytky stálezelených a opadavých listnatých lesů a travnaté oblasti, kterým se podařilo přežít během stále trvajícího procesu přeměny těchto biotopů na týkové plantáže, lemují rozlehlé centrální jezero vzniklé přehrazením řeky Periyar. Zastiženo tu bylo přes 260 druhů ptáků, včetně čtrnácti ze čtyřiadvaceti jihoindických endemitů. Pozorováno tu bylo také osm ze sedmnácti druhů, kteří se vyskytují pouze v jižní Indii a na Sri Lance.
Vstup do parku leží 2 km od malého městečka Kumilly, které je 5 hodin jízdy od Munnaru. Za pozornost stojí okolí cesty k Mangla Devi Temple (sojkovec rezavoboký), křoviska za hotelem Ambadi nedaleko vjezdu do parku (kur křovinný – Galloperdix spadicea) a celá plocha parku. K pozorování slonů a gaurů se dají zařídit vyjížďky lodí po jezeře.
Jedním z ornitologicky nejbohatších ploch Keraly v jihozápadní Indii je rezervace Wynaad (344 km2). Zatímco lesy Západních Ghátů jsou stálezelené, tak v této rezervaci najdeme vlhké opadavé lesy (Muthanga a Kupadi) s výskytem holuba nilgirského, alexandra šedého (Psittacula columboides), lelkouna cejlonského, trogona malabarského (Harpactes fasciatus), lejska bělobřichého (Cyornis pallipes), bulbulčíka indického (Iole indica), sojkovce rezavobokého, sojkovce nilgirského, sojkovce subtropického, timálie černokorunkaté (Rhopocichla atriceps), timálie okrové (Turdoides subrufus) a lindušky jihoindické.
Poing Calimere, který leží na jihovýchodním pobřeží Indie poblíž Vederanyamu, jižně od Madrasu, má mezinárodní význam z hlediska migrujících a zimujících bahňáků. V listopadu tudy také protahuje značné množství pit devítibarvých. Mezi zimujícími bahňáky lze nalézt několik jespáků lžícozobých (Eurynorhynchus pygmeus). Je to ale umění najít je mezi 40.000 jespáky malými (Calidris minuta). V Kodikkarai se dají půjčit jízdní kola k prozkoumání slaných lagun ležících západně ubytovny. Nejoblíbenějším místem jespáků lžícozobých je tzv. Lighthouse Lagoon v NP Koddikkarai, 8 km východně. K dalším druhům, které se tu dají zastihnout, patří racek velký (Larus ichthyaetus, listopad až březen) a kukačka modroocí.
ANDAMANSKÉ OSTROVY
I když patří tyto ostrovy pod Indii, tak leží hodně daleko na východě a mnohem blíže barmskému pobřeží než indickému. Ornitologicky pak náleží jihovýchodní Asii. Žije tu osm endemických druhů a další čtyři téměř endemické druhy, o které se dělí Andamany se sousedními Nikobarskými ostrovy ležícími více na jihu. Andamany sice náleží pod indickou administraci, ale přístupné jsou pro cizince bez speciálního povolení jen South Andaman Islands. Zbylé ostrovy tohoto souostroví se otevírají turistickému ruchu velice pozvolna. Pokud na Andamany cestujete letecky, pak dostanete povolení k pobytu až na 30 dní po příletu na letišti. Na ostrovy se létá třikrát týdně z Madrasu a Kalkaty a letenky je nutné si zajistit s mnohatýdenním předstihem. Pokud na ostrovy cestujete lodí, pak si musíte povolení vyřídit již před vyplutím, a to na Imigračním úřadě na letišti v Madrasu nebo Kalkatě. Lodě vyplouvají nepravidelně a plavba trvá tři až čtyři dny. S předstihem se dá vyřídit plavební lístek na adrese Shipping Corporation of India, Jawahar Building, Rajaji Salai, Madras (tel: 52 4964) nebo v Kalkatě v prvním pochodí budovy na Strand Road č. 13.
Ostrov South Andaman
Většina z osmi andamanských endemitů a čtyř dalších druhů, které se vyskytují ještě na Nikobarech, lze snadno najít ve zbytcích nížinných lesů na ostrově South Andaman, který ční do výšky 800 m nad mořskou hladinou. Žije tu řada dalších druhů ptáků. Během dvoutýdenní návštěvy jich tu můžete pozorovat asi stovku. Nejlepší dobou k návštěvě je únor až duben, což je období z nejmenším množství srážek. Od května do října pak prší skoro pořád.
Na některé ornitologicky zajímavé lokality ostrova je možné se dostat místními autobusy a převozy z přístavu Port Blair. Fungují tu i taxi nebo si můžete půjčit skútr či motocykl. Daleko nejlepším místem je Národní park Mount Harriet, kam se dá dostat převozem z Phoenix Bay směrem na Bamboo Flat nebo Hope Town. Za prozkoumání stojí cesta severně z Hope Town, stezka z města k lesní noclehárně a pak, když to čas dovolí, 6 km dlouhý cesta vedoucí k pláži za ubytovnou. V lese žijící chřástal andamanský (Rallina canningi) je hlášený poměrně zřídka, ale Mount Harriet je dost dobrým místem k zastižení tohoto skrytě žijícího druhu. Mokřiny a přílivový potok na jižním konci Corbyn´s Cove, přímo k jihu od Port Blair, jsou místy výskytu bukáčka skořicového, budníčka zlatohlavého (Phylloscopus proregulus) a čírky bělohrdlé (Anas gibberifrons). V jižním cípu ostrova u Chiriya Tapu, asi 30 km jižně od Port Blair, roste úzký proužek lesa, kde se dá vidět orlík chocholatý (Spilornis cheela), strakapoud proužkoprsý (Dendrocopos macei), pištec mangrovový (Pachycephala grisola), drozd oranžovohlavý (Zoothera citrina) a cetie pruhohlavá (Cettia pallidipes). Pozorování ptáků se věnujte okolí několika posledních kilometrů silnice ještě před čajovými stánky a okolí cesty směřující dále k pláži. Za návštěvu stojí také Mahatma Gandhi Marine NP. Ovšem šnorchlování v okolí ostrova Jolly Buoy bude asi více vzrušující, než birding. Do parku se dá doplavat lodí z Wandooru, 30 km jihozápadně od Port Blair. Požádejte o vylodění na ostrově Red Skin, kde se přes les plánuje vybudování naučné stezky dlouhé 2 km. Čírka bělohrdlá byla zastižena na jihozápadě tohoto ostrova a pak také severně od Wandooru a na ostrově Havelock, severně od Port Blair.
Zoborožec ostrovní (Aceros narcondami) žije pouze na malém neobydleném ostrůvku Narcondam. K jeho návštěvě je potřeba si vyřídit nejméně s půlročním předstihem povolení. I tak se povolení vydává jen zřídka a musíte uvést pádný důvod vaší návštěvy. Pokud do žádosti uvedete jako důvod pozorování zoborožce, tak je skoro jisté, že bude zamítnuta.
Nikobarské ostrovy byly pro cizince uzavřeny až do roku 1992. Žije na nich pět endemických druhů a další čtyři druhy, které se vyskytují také na Andamanech.
Velice oblíbenou turistickou destinací jsou Maledivy. Jedná se také o jedno z nejlepších míst pro potápěče. Na ostrovech bylo zastiženo celkem 147 druhů ptáků. Patří k nim následující: buřňák klínoocasý (Puffinus pacificus), buřňák světlonohý (Puffinus carneipes), buřňák tmavohřbetý (Puffinus lherminieri), faeton žlutozobý (Phaethon lepturus), fregatka obecná (Fregata minor), fregatka malá (Fregata ariel), pobřežník černobílý (Dromas ardeola), ouhorlík indomalajský (Glareola maldivarum, listopad až březen), kulík pacifický (Pluvialis fulva, listopad až březen), kulík menší (Charadrius mongolus, listopad až březen), kulík větší (Charadrius leschenaultii, listopad až březen), rybák bělotemenný (Sterna sumatrana), rybák arabský (Sterna saundersi), nody obecný (Anous stolidus), nody tenkozobý (Anous tenuirostris) a nody bělostný (Gygis alba).
Na ostrově Pitti, který je součástí Lakshadweep Islands zahrnujících také Lakadivy a který je vzdálen 220-440 km od pobřeží Keraly v jihozápadní Indii, žije kolonie rybáků černohřbetých (Onychoprion fuscatus) a nody obecných. Spousta ptáků hnízdí také na ostrově Chagos dále k jihu.