| Oficiální název: Rakouská republika Hlavní město: Wien Rozloha: 83.858 km2 Počet obyvatel: 8,1 mil. (2001) Oficiální jazyk: Němčina Státní zřízení: republika Hlavní náboženství: Katolíci 78%, Protestanti 5% Čas: SEČ 0 Měna: Euro (EUR) Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR |
1. Přírodní podmínky
Převážně hornatá země (zvláště na západě), kde hory dosahují výšky až 3798 m (Grossglockner). Téměř 45% plochy tvoří jehličnaté lesy, což je po Skandinávii největší lesnatost v Evropě. Většina lesů je uměle vysazena a hospodářsky využívána s výskytem typické alpinské avifauny. Nížiny se vyskytují v oblasti delty řeky Rýna na jihovýchodním konci Bodamského jezera v nejzápadnější části země. Do východní části země zasahuje Dunajská nížina (zdroj: bedekr.cz).
2. Čas k návštěvě
Rakousko má kontinentální klima s krátkým horkým létem a dlouhou studenou zimou. Vrchol hnízdní sezóny spadá mezi konec dvětna a začátek června, což je i nejlepší doba k zastižení táhnoucích druhů. Od konce srpna do začátku října se tu dají pozorovat táhnoucí pobřežní druhy a dravci, což je v oblasti Nezideru čas mlh.
3. Doprava
Ornitologicky nejzajímavější lokality jsou rozmístěny asi hodinu jízdy autem kolem Neusiedl-am-See. Nejlépe je použít vlastní automobil, protože jeho pronájem je tu jeden z nejražších v Evropě. Mnohá místa jsou dobře přístupná i hromadnou dopravou. Na vlakových nádražích se dají půjčit jízdní kola, která nemusejí být vrácena v místě půjčky.
4. Ubytování a stravování
Hotely, ubytovna a pensiony jsou drahé zvláště v blízkosti turistických center jako je Salzburg a Vídeň. V období mezi červencem a srpnem jsou krom toho většinou přeplněna nebo obsazena. Mnohem východnější je využít kempů hustou síť kempingů či více než stovku mládežnických ubytoven, které jsou podstatně levnější.
Jídlo je docela drahé. Víno je levnější než pivo.
5. Bezpečnost a zdraví
Během léta je nutné se vybavit množstvím repelentu proti komárům zvláště v oblasti Dunajské nížiny.
6. Ptačí druhy
K zajímavějším druhům Rakouska patří raroh velký (Falco cherrug), chřástal malý (Porzana parva), drop velký (Otis tarda), zedníček skalní (Tichodroma muraria), rákosník tamaryškový (Acrocephalus melanopogon), pěnkavák sněžný (Montifringilla nivalis), pěvuška podhorní (Prunella collaris) a zvonohlík citrónový (Serinus citrinella).
V jarním období je možné zastihnout 120-150 druhů během jedno či dvoutýdenní návštěvy východního Rakouska. Během stejně dlouhého podzimního výletu můžeme očekávat asi 120 druhů.
7. Zajímavé lokality
Neziderské jezero, Seewinkel a Hansag
Asi hodinu jízdy jihovýchodně od Vídně se prostírá 30 km dlouhé a 8 km široké jezero, které jen výjimečně překračuje svou hloubkou 2m – jde o Nezider. Pás rákosin, které jej ohraničují, dosahuje šířky až 6 km. Díky této vegetaci nabízí jezero vhodné podmínky pro řadu vodních ptáků včetně volavky bílé (v roce 1997 tu bylo nejméně 737 párů) a chřástala malého. Okolní lesy obývá lejsek bělokrký a snad nejzajímavější biotop – zemědělsky obhospodařovaná step zahrnující Seewinkel a Hansag, která přechází na východě do Maďarska, je domovem raroha velkého a dropa velkého. Samozřejmě tu hledá odpočinek na tahu spousta migrujícího ptactva. Celkem jich tu bylo zaznamenáno 300 druhů.
Severní okraj Neziderského jezera je asi 50 km jihovýchodně od Vídně. Pás rákosin je přerušen jen na několika místech, která pak nabízejí výhled na mělkou otevřenou hladinu jezera. Mezi tato místa patří severní břeh nedaleko Neusiedl-am-See, západní břeh nedaleko Ogau, a východní břeh mezi městy Pedersdorf-am-See a Illmitz. K pozorování datla černého je vhodná silnice před Zoo u Schutzenu. Strakapoud jižní se ukazuje na pozemcích zámku Esterhazy (nejlépe kolem Leopoldova chrámu) v Eisenstadtu a nejlepšími místy k pozorování lejska bělokrkého jsou lesy kolem Rustu, města, kde hnízdí čáp bílý.
Západně od Nezideru, v oblasti Seewinkel, se nachází množství menších jezer, která nabízejí mnohem lepší podmínky k pozorování ptáků, než neuvěřitelně rozlehlý Nezider. Dobré je projít se na jihu podél kanálu Einser poblíž Pamhagenu. Uvidíte vznášející se čápy a dravce a uslyšíte cvrčilku říční a pěnici vlašskou. Roviny východně od Pamhagenu a jižně od Tadtenu obývá několik dropů velkých. Můžeme je vidět v rezervaci Hansag mezi Tadtenem a maďarskou hranicí. Nejlépe je porozhlédnout se po nich ze silnice jižně od Andau brzy z rána, než přijdou vedra a chvějící se vzduch, který pozorování téměř znemožňuje. Nachází se tu i pozorovací věž. Zpestřit pozorování nám může i raroh velký.
Sezónně zaplavované louky a vlhké listnaté lesy podél řeky March asi 40 km severovýchodně od Vídně náležejí WWF rezervaciMarchauen-Marchegg o rozloze 800 ha. Hnízdí zde čáp černý, lejsek bělokrký a cvrčilka říční. Na severním konci vesnice Marchegg, která leží na silnici č. 49 si dejte procházku východním směrem k autoparku rezervace a dívejte se po lejskovi bělokrkém. Odsud běžte na sever podél povodňového náspu a můžete najít čápa černého nebo cvrčilku říční.
Východní rakouské Alpy, které jsou vzdálené několik hodin cesty jihozápadně od Vídně, poskytují útočiště vysokohorským druhům jako např. bělokur horský, pěnkavák sněžný, zvonohlík citrónový, orel skalní, datel černý, ořešník kropenatý, kavče žlutozobé, břehule skalní a pěvuška podhorní. 12 km dlouhé a 3 km široké zalesněné vápencové bradlo známé jako Hohe Wand (Vysoká Stěna), je populární turistickou atrakcí a mimořádně dobrým místem k pozorování ptactva. Jsou tu mnohé z výše zmíněných druhů, ale téměř všechny je složité najít. Jestli se přesto chcete pokusit některé vidět, vystoupejte po silnice podél bradla směrem na Stolhof. Až se ocitnete na vrcholu bradla v jehož západní části je parkoviště, můžete se vydat po stezce, která tu začíná. Bělokur horský, pěnkavák sněžný, pěvuška podhorní a zvonohlík citrónový se také vyskytují v pohoří Schneeberg, jihozápadně od Hohe Wand, kde je můžete pozorovat mnohem snadněji. K dosažení vrcholku pohoří se dá využít zubačka z Puchbergu, která má vrcholovou stanici ve výšce 2000 m. Cesta z Puchbergu trvá hodinu a půl. Nejvyšší vrcholek pohoří je o 600 m výše.
V pohoří Niedere Tauern ve středním Rakousku jihovýchodně od Salzburgu se vyskytuje ořešník kropenatý, je tu ostrůvkovitá populace slavíka modráčka tundrového, pěnkavák sněžný a pěvuška podhorní. V Národním parku Hohe Tauern, jihovýchodně od Innsbrucku, byl znovu introdukován orlosup bradatý. Sice je stále dost neobvyklé vidět právě tento druh, ale mnohé návštěvníky může potěšit sup bělohlavý (jen v létě) nebo orel skalní.
Jen málo birwatcherů navštěvuje Západní rakouské Alpy, krásné pohoří obklopující města jako Innsbruck. Zde se dá najít rorýs velký, pěnkavák sněžný, pěvuška podhorní a zvonohlík citrónový. Mezi nejzajímavější části tohoto pohoří patří rezervace Karwendel o ploše 720 km2 dosahující výšky až 2700 m na Birkkarspitze mezi silnicí A12 a německou hranicí na severu. Tato rezervace je přístupná po několika menších silnicích. Dalšími zajímavými místy jsou horské svahy nad Achensee, ledovcovým jezerem východně od Karwendelu, nebo vrcholky na Penkenbahnu (přístupné lanovkou) nad malým horským střediskem Mayrhofen asi 70 km jihovýchodně od Innsbrucku, či lyžařské středisko Hintertux na jihozápadě.
Delta Rýnu v jihovýchodní části Bodamského jezera (Jezero Constance) na severním okraji Alp je skvělá k zastižení protahujících tažných ptáků, zvláště na podzim, kdy za deštivých dnů s velkou oblačností dávají ptáci přednost odpočinku před tím, než se pustí dále k jihu přes vysoká pohoří. V této době je možné za dobrého dne vidět přes 100 druhů včetně bukáčka malého, rybáka bahenního, rybáka velkozobého (v září 1997 až 7 ptáků) a lindušky rudokrké. Delta poskytuje útočiště také několika vzácným bahňákům, mezi něž patří koliha tenkozobá, běhulík plavý, keptuška stepní, čejka běloocasá a během zimy je to početným hostem morčák bílý. Část říčního toku je odkloněna kanálem zvaným Nový Rýn. Území ohraničené Starým a Novým Rýnem je pro sledování ptactva nejvhodnější. Jeho východní část je přístupna od vesnice Fussach a západní část od Gaissau. Odsud vede cesta k Seerestaurantu na břehu jezera, odkud lze celou vodní hladinu přehlédnout. Východně od restaurace (severozápadně od Fussachu) vybíhá do jezera násep, který odděluje Bodamské jezero od delty. Po straně tohoto výběžku leží Fussacher Bucht, rozsáhlá zátoka, kterou vždy stojí za to prohledat dalekohledem. Další výběžek pevniny, který zasahuje daleko do jezera mezi Starým a Novým Rýnem stojí také za návštěvu.
Skalní stěny za Dornbirnem, blízko delty Rýnu je vhodný k pozorování výra velkého a zedníčka skalního. Vede odsud i silnice na Ebnit, odkud lze dosáhnout subalpinského vegetačního stupně ve výšce asi 1000 m. Zde se zdržuje datlík tříprstý.