Švédsko

Oficiální název: Švédské království Hlavní město: Stockholm Rozloha: 410 934 (pevnina) + 39 030 (jezera) km2 Počet obyvatel: 9 060 430 (r. 2006) Oficiální jazyk: Švédština Státní zřízení: království Hlavní náboženství: luteránské 87%; římsko-katolické 4%; Islám 7% Čas: SEČ 0 Měna: švédská koruna Víza: Bezvízový styk. Podrobné informace: wikipedia, ministerstvo zahraničních věcí ČR

1. Přírodní podmínky

Švédské království leží v severní Evropě na Skandinávském poloostrově. Na severní hranici sem zasahuje Skandinávské pohoří, které je nejvyšší na severu, směrem k jihu se území svažuje až do pobřežních nížin a pahorkatin. Na jihu je podnebí mírně teplé přímořské, na severu chladnější až drsné. Na horách tvoří rostlinný kryv lišejníky a křovité tundry, na severu jehličnaté lesy s močály a rašeliništi, směrem k jihu přecházejí ve smíšené (zdroj: bedekr.cz).

2. Čas k návštěvě

Švédsko má krátké horké léto a dlouhou studenou zimu. Od konce května do začátku června se tu dají pozorovat sovy, tažné druhy a další Skandinávské speciality. Na severu se dá věnovat birdwatchingu téměř 24 hodin denně od poloviny května do konce července. Opět funguje to, že nejlepší jsou první hodiny po půlnoci.

3. Doprava

Mnozí návštěvníci přilétají do Švédska letadlem, přičemž tento stát je také velice dobře přístupný díky trajektům přepravujícím i automobily ze Anglie, Dánska a Baltských států. Doprava vlastním automobilem s využitím trajektu se vyplatí, protože půjčovny automobilů jsou tu drahé stejně jako veřejná hromadná doprava. Silnice jsou velice kvalitní a hustota dopravy je mimo centra větších měst mírná. Řízení se tu dá vychutnávat, ale je třeba mít se na pozoru před losy a soby, kteří zvláště na severu často vbíhají do vozovky.

4. Ubytování a stravování

Jako všude ve Skandinávii, tak i ve Švédsku je ubytování i stravování drahé ve srovnání se zbytkem Evropy. Ušetřit vám pomůže, když budete vyhledávat k bydlení kempy, které mnohdy nabízejí i chatky, nebo budete bivakovat volně v přírodě a nakupovat můžete v supermarketech a stravovat se ve fast-foodech. V mnohých národních parcích, i v těch nejodlehlejších, se dají najít chatky k přenocování, ke kterým vedou dobře značené stezky. Pokud budete ubytovaní v některém dražším zařízení, pak je většinou v ceně snídaně (frukost). Oběd (smorgasbord) sestává v restauracích ze sýrů, vajíček, ovoce, ryb, masa, brambor a salátů. Tyto dvě jídla vás nasytí na celý den.

5. Bezpečnost a zdraví

Mnohé ornitologické lokality, zvláště ty na severu, se nacházejí na studených, vlhkých a odlehlých divokých místem. Proto je dobré mít sebou podrobnou mapu, kompas, teplé voděodolné oblečení a výbavu na kempování. V létě je nezbytností zásoba repelentu.

6. Ptačí druhy

K místním zajímavým druhům patří raroh lovecký (Falco rusticolus), bekasina větší (Gallinago media), jespáček ploskozobý (Limicola falcinellus), lyskonoh úzkozobý (Phalaropus lobatus), rybák velkozobý (Sterna caspia), chaluha malá (Stercorarius longicaudus), výr velký (Bubo bubo), puštík bělavý (Strix uralensis), puštík vousatý (Strix nebulosa), sovice krahujová (Surnia ulula), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), sojka zlověstná (Perisoreus infaustus), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), brkoslav severní (Bombycilla garrulus), modruška lesní (Tarsiger cyanurus, několik párů hnízdilo v roce 1996, záleží na vhodném roce), sýkora laponská (Parus cinctus), hýl křivčí (Pinicola enucleator, většinou na severu, ale občas se ve velkých počtech objeví i na jihu, např. v zimě 1998-1999 bylo tisíc ptáků ve Stockholmu), křivka velká (Loxia pytyopsittacus) a strnad rolní (Emberiza rustica).

7. Zajímavé lokality

Falsterbo
Na podzim směřuje mnoho dravců a tažných druhů k jihu, aby překonala Baltské moře. To se děje mezi nejjižnějším bodem Skandinávie blízko města Malmo ve Švedsku a západním pobřežím Dánska, které je odsud vzdáleno jen 20 km. Všichni tito ptáci se shromažďují ve Falsterbo, kde během jednoho dne bylo pozorováno přes 14.000 dravců. Vidět tisícovku dravců za jeden den tu není nic neobvyklého. Za nejsilnějšího tahu bylo zaznamenáno během 24 hodin 1.864 včelojedů lesních, 103 luňáků červených a 611 kání rousných. Nejvyšší podzimní součet pak dělal 17.000 krahujců lesních, 12.510 kání lesních, 7.000 včelojedů lesních, 1.480 kání rousných, 295 luňáků červených a 14 orlů křiklavých. Tah pěvců je zvláště silný v říjnu, kdy tu každý den protahuje asi 100.000 ptáků. Rekordním byl den s 1.2 milionem ptáků. Jde hlavně o pěnkavy a jikavce, kteří tudy prolétají.
Takže nejlepším čase k návštěvě Falsterbo je období mezi koncem srpna a koncem října. Například orli křiklaví jsou tu nejčastější na konci srpna, větší množství druhů se objevuje během první půlky září a vrchol tahu přichází s koncem září a začátkem října.
Falsterbo leží asi 25 km jižně od Malmo, kam se dá dostat trajekty z Kodaně v Dánsku. Jízdní kola se dají vypůjčit v Skanoru, což je město dvojče přilehlé od severu k Falsterbo. Za vhodných podmínek, za jasných dnů s mírným jihozápadním větrem, se od rána vznáší nad Ljungenem ve stoupavých proudech velké množství dravců, kteří se dají pozorovat od březových alejí u kempu na jihozápadním konci tohoto výběžku pevniny. Pokud vanou západní nebo severozápadní větry, pak ptáci letí podél pobřeží a nejlepším pozorovacím místem je vrcholek kopečku nad parkovištěm u majáku nebo Nabben. Mnoho birderů se shromažďuje podél Falsterbo Canalu nebo podél silnice, která kanál kopíruje. Pokud se tu objeví nějaký vzácný dravec, není pak problém ho autem pronásledovat k západu k Ljungenu nebo dál k majáku. Za jižních a východních větrů je dobrým místem k pozorování okolí přístavu ve Skanoru.
Tah pěvců probíhá nejlépe za jihozápadních větrů a vrcholí mezi osmou a desátou hodinou dopolední. Nejlepším místem k pozorování je maják a Nabben (dobré místo i pro seawatching). Mořská úžina Foteviken ležící na poloostrově mezi městy Holviksnas a Vellinge stojí za návštěvu v případě výskytu bahňáků (jespáček ploskozobý).
Údolí zvané Fyledalen, severně od Ystadu ve východním Skane, je perfektní místo na dravce v zimě. Vyskytuje se tu až 400 luňáků červených společně s několika orly mořskými a skalními. Na podzim tu bývá orel volavý a křiklavý, orel stepní a královský. Z dalších druhů je tu v zimě morčák bílý, výr velký, kulíšek nejmenší, datel černý, ořešník kropenatý a brkoslav severní. Mezi druhy zimujícími na Skane patří také skřivan ouškatý, pěnkava obecná (koncem ledna tu bývá až 2.5 milionu ptáků), pěnkava jikavec, konopka žlutozobá a sněhule severní. Výjimečně se tu dá zachytit výskyt kajky bělohlavé a královské, raroha loveckého, sovice sněžní a sovice krahujové.
Na severu Skane, na pobřeží u Aspetu, poblíž Kristianstadu, je dobré místo k pozorování zimujících mořských kachen (hoholka lední). Výr velký obývá sila v blízkém přístavu města Ahus.
Během prostředních dvou týdnů v dubnu se shromažďuje až 5.000 jeřábů popelavých v bramborových polích jihozápadně od jezera Hornborgasjon, kde hledají potravu, odpočívají a předvádějí své svatební tance. Jezero leží asi 10 km jihovýchodně od Skary, která se nachází u E3 asi 125 km severovýchodně od Göteborgu ve středním Švédsku. Dostat se sem dá podle ukazatelů na Falkoping (dobrá základna) a pak se porozhlédnout po polích ležících podél silnice jihozápadně do kostela Stora Bjurum. Za svítání a za soumraku létají ptáci z nocoviště u jezera a jejich troubící hejna lze vidět přelétat nad silnicí mezi kostelem Stora Bjurum a Dagsnasem. Několik párů v této oblasti i hnízdí. Na východním pobřeží jezera se nalézá návštěvnické centrum a pozorovací věž ve Fageluddenu. Dostanete se sem, když zahnete k západu asi 1 km severně od kostela Brodedetorp.
V Národním parku Store Mosse, asi 50 km jižně od Jönköpingu, hnízdí jeřábek lesní, slučka malá, vodouš bahenní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datlík tříprstý a datel černý. Parkem prochází silnice č. 151 spojující Hillerstorp a Varnamo (na E4). Je tu několik parkovišť, značené stezky a kryté pozorovatelny a pozorovací věž u jezera Kavsjon.
Všech pět evropských potápek, jeřábi popelaví a rybáci černí hnízdí v okolí jezera Takern, které má plochu 50 km2. Jde o populární letovisko asi 70 km severně od Jönköpingu, východně od jezera Vattern, která je také známá jako zimoviště hus polních. V první půlce října jich tu bývá asi 30.000, ale jejich počet může dosáhnout až 47.000. Společně s nimi tu příležitostně jde pozorovat i husy malé. Husy odpočívají na jezeře a na pastvu létají do polí na severovýchodě jezera v okolí města Hov. Více informací o birdwatcherských možnostech se dozvíte na adrese Takerns Faltstation, Box 204, S-595 22 Mjolby, Sweden.
Ostrov Öland je vyhlášeným letním letoviskem ležícím v Baltském moři. Hnízdí tu např. chřástal polní, racek malý, rybák černý, datel černý, ořešník kropenatý, pěnice vlašská a příležitostně rybák velkozobý a lejsek bělokrký. Mezi švédskými ornitology je tento ostrov znám jako ideální místo k pozorování tažných druhů a vzácností, které se většinou vyskytují mnohem více na jihu či na východě. Patří k nim ostříž jižní, běhulík plavý, ťuhýk černohřbetý, drozd tmavý a pestrý, iranie bělohrdlá, pěvuška horská, strnad viničný a šedokrký. Jarní tah vrcholí mezi půlkou dubna a začátkem května. Nejlepší období na rarity je od konce května do začátku června, kdy je oblast kolem Fagelstation (ptačí stanice) a okolí majáku v Ottenby na jižním cípu ostrova doslova nacpaná birdery. Ještě více birderů je tu ale na podzim, zvláště v polovině října, kdy tudy téměř pravidelně protahuje budníček zlatohlavý, linduška rudokrká a strnad rolní. Dále se tu může vyskytnout husa malá, berneška rudokrká, kajka bělohlavá a královská, potáplice žlutozobá nebo sýc rousný. Ostrov je spojen s pevninou silničním mostem v Kalmaru, který je dostupný letecky, železnicí i po silnici z Malmo a Stockholmu.
Hodně birderů se shromažďuje v oblasti Ottenby, kde se informace o každém neobvyklém pozorování velice rychle šíří. Stejně to funguje i v místě zvaném Stenasa Badet, kde je návštěvnické centrum (tel: 485 44148) s kavárnou, prodejnou knih a návštěvní knihou – Stenhusa bod. Centrum je provozováno Švédskou ornitologickou společností (SOF). V místech ptačí stanice Ottenby Fagelstation se dá ubytovat v mládežnické ubytovně nebo v kempu (tel: 485 62020) a pokoje k pronájmou jsou i poblíž Parboangu (tel: 485 61011). Více informací na adrese Ölands Turistforening (Tourist Information Office), PO Box 115, S-387 00 Borgholm, Sweden (tel: 485 89000).
Severovýchodně od Ölandu leží v Baltském moři další turistické letovisko – ostrov Gotland. Hnízdí tu zajímavá směsice ptačích druhů včetně izolované, jižně položené populace bernešky bělolící (1.400 párů), rybáka velkozobého a malé populace lejska bělokrkého, která tu má severní okraj svého rozšíření. V zimě jsou podél pobřeží pravidelně pozorována hejna kajky bělohlavé. Na ostrov existuje letecké spojení ze Stockholmu a lodní linky z Nynashamnu, Oskarshamnu a Vasterviku.
Na jihovýchodním okraji Stockholmu se nacházejí jehličnaté lesy Národního parku Tyresta. Vyskytuje se tu tetřívek obecný, tetřev hlušec, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, sýc rousný, datel černý a křivka velká. Většinu z nich je ale těžké najít bez asistence některého místního ornitologa. V okolí přístavu ve Vasterasu, západně od Stockholmu, se objevuje výr velký.
Cvrčilka říční a rákosník pokřovní byli zaznamenáni během jara a časného léta severně od Sundsvallu, na západním pobřeží Botnického zálivu, ve středním Švédsku. Severně od Sundsvallu odbočte ze E4 na Alno, pak pokračujete podle ukazatelů na „Alno K:A“, „Nacka 2“ a „2 Eriksdal“. Asi 200 m za posledním z ukazatelů zaparkujte. V okolí můžete najít skvěle maskovaného rákosníka pokřovního. Zpívat začíná až v noci (po 22:30). Když se pak vrátíte na křižovatku s ukazatelem „2 Eriksdal“ a budete pokračovat přímo na další křižovatku, můžete znovu zaparkovat a zaposlouchat se. Zde se za soumraku a za svítání ozývá zpěv cvrčilky říční.

Annsjon
Na západě středního Švédska, blízko hranic s Norskem, se nachází rozlehlé mělké jezero Annsjon. V okolních mokřinách a lesích a v oblasti Bunner plató, které přiléhá od jihu k jezeru, se vyskytují zajímavé lesní a mokřadní druhy ptáků včetně bekasiny větší.
K pozorování ptáků se hodí následující lokality:
I. rozsáhlé zalesněné údolí Valadaten jihovýchodně od Annsjonu, směrem na Underaker;
II. Storlien, nejznámější švédské tokaniště bekasiny větší ležící severně od Valadatenu, poblíž silnice do Trondheimu (Norsko). Příjezd je od Storliens Hogfjallshotelu. Od hotelu se jde po modře značené stezce, v Banggardsliftenu se odbočí k západu ke kryté pozorovatelně, ze které je rozhled po tokaništi. Bekasiny tokají od konce května do konce června mezi 23:00 a 2:00 hod.);
III. Bunner Plateau dosahující výšky 900 m, které leží jižně od jezera Annsjon;
IV. okolí jezera Annsjon.

Souostroví Holmoarna v severní části Botnického zálivu je věhlasné z následujících důvodů:
I. probíhá tu působivý tah migrujících druhů, kdy se tu během jara pravidelně objevuje puštík vousatý a strnad obojkový a na podzim tu bývá přes 100 strnadů rolních denně;
II. koncem července tudy protahují velké počty křivek, kdy během jediného dne můžete napočítat přes 100 křivek bělokřídlých;
III. jde většinou o první místo, kde se během pravidelných ptačích irrupcí směrem k jihu pozorují sovice krahujové, brkoslavi severní, čečetky bělavé a hýli křivčí;
IV. souostroví leží na tahové cestě mořských druhů, které se tu pravidelně objevují – kajka bělohlavá a královská, chaluha pomořanská a potáplice žlutozobá;
V. občas se tu vyskytují evropské rarity typu pěvušky horské a černohrdlé.
Vrchol jarního tahu probíhá od poloviny května do začátku června, kdy se tu už vyskytují hnízdící druhy jako je rybák velkozobý a strnad rolní. Nejlepší z ostrovů na pozorování tažných druhů a vzácností je Stora Fjaderagg, který leží na severovýchodním okraji souostroví. Ostrov je dosažitelný z pevniny trajektem z města Umea, které má letecké spojení se Stockholmem. V zimě se sem dá na sněžných skútrech přes zamrzlé moře. Nachází se tu ptačí stanice a maják.
Na jaře, od konce května do začátku června, si mnozí birdeři dopřejí dvoudenní výlet z Umee na ostrov Holmon. Zde si půjčí kolo a projíždějí ostrov, aby prohledávali mlází, křoviny, pole a zahrady kolem vesnice, jestli se v nich neskrývá nějaký ten top druh. V tomto ročním období se tu ve větších počtech pravidelně zdržuje lejsek malý a budníček zelený (trochiloides) a k dalším druhům, které tudy táhnou patří puštík vousatý, cvrčilka říční, rákosník pokřovní a strnad obojkový. Mimo tyto druhy se dají v okolí majáku Bergudden a v přístavu vidět velké počty chaluh a potáplic. Během posledních dvou květnových týdnů se dá vidět za jeden den i 4.000 potáplic severních. Zbytek ostrova je pokryt jehličnatým lesem.
Jižně od ostrova Holmon je malý zalesněný ostrůvek Angeson, kde hnízdí sýc rousný a strnad rolní. Dá se tu zůstat na ptačí stanici (Stora Fjaderagg Fagelstation, Bjorn Olsen, Orrvagen 14, S-902 54 Umea, Sweden) nebo se na Holmonu ubytovat ve vesnici či v kempu.
Když mezi městy Lulea a Jokkmokk v severovýchodním Švédsku opustíte silnici č. 97 u města Padjerim směrem k severu a budete se držet ukazatelů na „Letsi Kraftstation“, přijedete k rezervaci Sterri. Rezervace leží 18 km od hlavní silnice a podél 11 km dlouhé naučné stezky Serri Loop Trail se vyskytuje sojka zlověstná, brkoslav severní, hýl křivčí, křivka velká a strnad rolní. Strnad rolní žije také ve vlhkých smrkových lesích u malého jezera, které se nachází jižně od silnice č. 97, asi 2 km jihovýchodně od Vuollerimu.
Další skvělou oblastí na arktické druhy severního Švédska je Národní park Muddus, kde bylo zaznamenáno přes 100 druhů ptáků. Mezi nimi také jespáček ploskozobý, sovice krahujová, sojka zlověstná, brkoslav severní, sýkora laponská, hýl křivčí, křivka velká a strnad rolní. Příjezd k parku je značen ukazateli ze silnice Jokkmokk-Gallivare. Existuje v něm několik tras pro pěší s chatkami pro nocování. Délka pobytu v oblasti ohraničené vodopádem a dvojicí chatek na severu je omezena pouze na jeden den.
Nejrozsáhlejší divočinu v Evropě (přes 5.000 km2) představuje trojice národních parků, které na sebe navazují v oblasti severozápadního Švédska – Stora Sjofallet, Sarek a Padjelanta.Vyskytuje se tu husa malá, raroh lovecký a příležitostně sovice sněžní a krahujová. Celá oblast se nachází asi 120 km jižně od Narviku v Norsku. Vede sem silnice z Vietasu, která je propojená s řadou vedlejších silnic navazujících na Route 88.

Národní park Abisko
Tato odlehlá arktická oblast se nachází v okolí jezera Tornetrask, poblíž norských hranic, v severozápadním cípu Švédska. Hnízdí tu sovice krahujová, budníček severní a čečetka bělavá.
Návštěvnické centrum parku se nachází v sousedství železniční stanice Abisko, která leží na trati mezi Kirunou ve Švédsku a Narvikem v Norsku. Nalézá se u silnice č. 98 asi 85 km severozápadně od Kiruny. Vysší partie parku v okolí vrcholu Njulla lze dosáhnout lanovkou. Dobrou strategií k prozkoumání této oblasti je koupě zpáteční železniční jízdenky Abisko-Narvik a ptactvu se věnovat v okolí železničních stanic.