Charakteristika oblasti
Kvismaren je mokřadní oblastí sestávající ze dvou bývalých jezer – Západního a Východního Kvismarenu. Leží uprostřed intenzivně zemědělsky obhospodařované pláně Närke, 15 km jihovýchodně od řeky Örebro, která vtéká do jezera Hjälmaren. Během odvodňování v 19. století se snížila výška hladiny Kvismarenu o 1,9 m; plocha odvodňované oblasti činila 190 km2, což je většina tzv. Kvismarenského údolí. V letech 1878-87 se plocha jezer rychle změnila ve zbytky rákosinami zarostlého mokřadu. Stalo se tak dříve, než jí bylo možno zaručit ochranný statut – z ornitologického hlediska se jednalo o nejvýznamnější oblast středního Švédska.
Během občasných jarních či podzimních záplav je Kvismaren i nadále ptactvem vyhledáván; jeho potenciál z hlediska významné ptačí oblasti tu zůstává. Ve 20. a 30. letech tu působil ornitolog Erik Rosenberg (1902 – 1971). Jeho kniha „Oset a Kvismaren“ publikovaná v roce 1934 dokumentuje situaci v oblasti první poloviny minulého století a nabádá k její záchraně. Snaha eliminovat velké záplavy vedla v 50. letech k vybudování ochranných hrází podél koryta odvodňovacího kanálu Kvismare, který byl současně rozšiřován a napřimován a který v podstatě nahradil původní tok řeky Täljean odvádějící vodu z oblasti do jezera Hjälmaren. Mohutné ochranné hráze zapříčinili to, že se tu přestalo sklízet rákosí a výrazně pokleslo pastvení dobytka.
Během 60. let byly podniknuty první kroky ke zlepšení situace v Kvismarenu z hlediska ochrany přírody a ptactva. V roce 1961 byla vybudována Kvismarenská ptačí stanice (Kvismaren Bird Station) a byla tu zřízena přírodní rezervace – částečně také díky snaze Erika Rosenberga.
Významným počinem v oblasti je obnovení volné vodní hladiny, se kterým se pojí zvýšení její úrovně, obdělání půdy a navrácení pastvení dobytka na zrekonstruované mokřady. V roce 1982 bylo tedy v místech bývalého Západního Kvismarenu zbudováno jezero Rysjön a v roce 1987 bylo započato s úpravami a napuštěním jezera Fagelsjön (Ptačího jezera) v místech Východního Kvismarenu. Východní Kvismaren je ve skutečnosti rozdělen Kvismarenským kanálem na dvě nezávislé mokřadní lokality. Severní část, Fagelsjön (Ptačí jezero) je tvořena rozlehlou vodní hladinou a jižní část má charakter rákosem zarostlé mokřiny s několika menšími jezírky na jihu a na východě.
Obnovená jezera a jejich okolí jsou nyní domovem mnoha hnízdících ptačích druhů a během posledního desetiletí vzrostl význam této oblasti i jako odpočinkového místa tisíců hus a jeřábů. Postupně tu byla zaznamenána přítomnost 277. druhů ptáků (rok 2004) a 111 druhů tu zahnízdilo (rok 2004). Pro kachny, potápky a husy je odpočinkovou plochou a nocovištěm hlavně jezero Rysjön. Jeřábi se pak zdržují na několika plochách rozmístěných po celé oblasti.
Ochrana přírody
Podstatná část Kvismarenu je dnes chráněna jako přírodní rezervace. Kvismarenská přírodní rezervace se postupně od roku 1978 rozrůstala až do dnešní plochy, která činí 732 ha. Hlavním smyslem rezervace je ochrana ptáků. Její správu vykonává National Forest Board za spolupráce s vlastníky půdy a s Kvismarenskou ptačí stanicí.
Nařízení platná pro švédské přírodní rezervace v podstatě jen doplňují obecně platná pravidla, ke kterým patří snaha o nevyrušování ptáků, nutnost parkování na vyhrazených parkovištích a nepouštění psů z vodítek.
Pro veřejnost je zakázáno parkovat s karavany mimo určené plochy, zakázáno stanování a rozdělávání ohně mimo oblast kopce Öby.
Jeřábi
Větší počty jeřábů jsou v Kvismarenu fenoménem poslední doby. Z pozorování publikovaných koncem 60. let vyplývá, že se tu každoročně na podzim zdržovalo 20-40 mladých jeřábů. Jarní výskyt více než 100 jedinců byl senzační událostí. Tato situace se radikálně změnila během konce 90. let, kdy přítomnost jeřábů v Kvismarenu narůstala. Zvláště nápadné to bylo na podzim.
Až do roku 1995 se jarní výskyt ptáků v oblasti omezoval jen na 20 až 30 jedinců. Mladí nehnízdící ptáci tu na druhou stranu pobývají v menších počtech (20-40 ex.) v letním období už delší čas. Počty těchto „letních jeřábů“ od konce 90. let a zvláště pak v období mezi roky 1997 a 2004 zaznamenaly prudký růst – bylo tu pozorováno 300 a více jedinců. Velkým překvapením byl další nárůst jejich počtu v roce 2005, kdy se tu zdržovalo dokonce 600 jedinců.
Z grafu znázorňujícího podzimní počty jeřábů popelavých v Kvismarenu je patrný neustálý nárůst jejich početnosti od konce 90. let. Během krátkého období v roce 2004 překonal počet nocujících jeřábů dokonce hranici 10.000 ptáků.
Nocoviště
Hlavním důvodem zvyšujících se počtů jeřábů v Kvismarenu jsou vhodná a snadno dostupná nocoviště. Jeřábi nocující ve větších hejnech dávají přednost mělkým vodním plochám, v jejichž okolí jsou nízké křoviny a lesní porosty. Výška vodní hladiny je zvláště důležitá – ideální je 10-30 cm. V oblasti Kvismarenu je asi 10 ploch, které všechna kriteria splňují. Kolísání vodní hladiny od jejího nedostatku po vysokou vodu po záplavách na trojici jezer, která Kvismaren tvoří, má za následek to, že oblíbená nocoviště se mění rok od roku a někdy i během roku jednoho.
Jeřábi a zemědělci
Kvismaren je obklopen zemědělsky obhospodařovanou půdou. Počty jeřábů, které stále narůstají, vyvolávají konflikt s místními zemědělci. Na jaře dokážou jeřábi s neobyčejnou jistotou a velice rychle najít místa osetá kukuřicí, kterou pak z velké části vyzobou. Způsobují tím značné ztráty na úrodě. „Letní jeřábi“ se stejně chovají k výsadbě brambor, které sice nepatří k jejich hlavní potravě, ale přesto je dokáží několika klovnutími poškodit. V roce 1997 jmenovala správa okresu Örebro člověka zodpovídajícího za pomoc farmářům, který jim zajišťoval půjčování různých plašících zařízení – propanbutanové dělbuchy, větrné růžice apod. Jeřábi mají ve Švédsku absolutní ochranu a není možné je lovit. Aby se zabránilo jejich shromažďování na orné půdě, musí se tedy buď plašit nebo je jim nabídnuto krmení na plochách, kde škodit nemohou. U krmelišť se tak shromažďují tisíce jeřábů.
 |
 |
| Vlevo nejvyšší počty jeřábů v Kvismarenu během jarního období v letech 1990 – 2004. Vpravo nejvyšší počty jeřábů v Kvismarenu během podzimního období v letech 1990 – 2004.Zdroj: LUNDIN G. and authors. 2005: CRANES – where, when and why? Supplement 2005 no. 43 of Var Fagelvärd, Swedish Ornithological Society. |
Výzkum a pozorovací místa
V posledních sedmi či osmi létech jsou zjišťovány počty jeřábů v Kvismarenu každý týden. Na rozdíl od dalších větších nocovišť ve Švédsku (Hornborgasjön, Takern a Öland) tady ale neprobíhá výzkum, který by se zabýval skutečným pohybem ptáků na této lokalitě během roku.
V letech 2002-2003 proběhlo kroužkování mladých jeřábů na stanici Grimsö Wildlife Research ve Västmanlandu. Dvacet ptáků bylo vybaveno vysílačkami. Někteří z nich se v roce 2004 usadili v Kvismarenu. Prvně tím bylo odhaleno něco málo z jejich chování. Dva z uvedených ptáků vybavených vysílačkami potvrdili v říjnu 2004 možnost překonat během jednoho dne vzdálenost ze švédského Kvismarenu do německého Rügen-Bock.
Hlavní pozorovatelnou, ze které lze přehlédnout celou oblast výskytu jeřábů, je vrch Öby kulle (je tu informační středisko, parkoviště i toalety). Naleznete jej severně od mostu přes Kvismarenský kanál a přibližně 2 km jižně od kostela v Norrbyas. Na vrcholku jsou základy opevnění, které chránilo místní obchodní přístav v dobách Magnáše Ladulase (1240-1290). Öby kulle je zajímavý i jako zimoviště stovek plazů z širokého okolí. Dalšími dobrými místy jsou pozorovací věžičky v Rysjönu a v blízkosti vesnice Fiskinge.
Jeřábi a turistika
Přítomnost většího množství jeřábů v Kvismarenu se naštěstí vůbec neodráží v množství turistů, kteří tuto oblast navštíví. Důvodem je asi to, že se k ptákům nedá přiblížit ani z pozorovacích míst ani ze cest, které tudy procházejí. To stejné platí i pro ornitology a místní obyvatele, kteří přicházejí jeřáby pozorovat většinou vpodvečer.
Ptáci se sletují na nocoviště z okolních polí během září. Tou dobou jsou nejvyužívanějšími pozorovacími místy kopečky Öby a ptačí věžička v Fiskinge. Informace týkající se shromaždišť jeřábů se dají v posledních letech získat spolu s tzv. „jeřábím safari“ díky několika lokálním cestovním kancelářím.