LAC DU DER-CHANTECOQ (Francie)

Charakteristika oblasti

Lac du Der-Chantecoq se nachází v severovýchodní části Francie v oblasti Champagne-Ardenne, přesněji pak 16 km jihovýchodně od města Vitry-le-François a 8 km jihozápadně od města Saint-Dizier. S plochou 4.800 ha se jedná o největší uměle vytvořené jezero ve Francii. Práce na něm začali koncem 70. let minulého století a napuštěno bylo prvně v roce 1974. Důvodem jeho výstavby bylo zamezení záplavám ohrožujícím Paříž a jeho okolí. Z mapy Francie při budování jezera zmizely tři vesnice – Chantecoq, Champaubert-aux-Bois a Nuisement-aux-Bois. Každým rokem jeho hladina postupně klesá od začátku července ke konci října, aby nebyla narušena splavnost řeky Marny, která jezero napájí. Od začátku listopadu do konce června je hladina opět zvyšována. Na podzim a během zimy je tedy jezero velice atraktivní pro mnohé druhy ptáků a zvláště pak pro jeřáby.

Již od svého vybudování bylo jezero vyhlášeno jako rezervace. V jeho okolí je dost lesů, nejvíce v jeho východní části, kde se nachází Národní les Der. „Der“ je keltský výraz pro dub. Společně se třemi rybníky na západě („Etangs d´Outines et d´Arrigny“) tvoří jezero tzv. Národní loveckou a přírodní rezervaci (Reserve Nationale de Chasse et de Faune Sauvage). Zbytek plochy tvoří mozaika rybníků, luk, polí a lesů. Oblast má význam během migrace hlavně pro vodní druhy ptáků, kteří tu i zimují. Pro labutě, husy, morčáky malé, morčáky velké a orly mořské se jedná o nejlepší zimoviště ve Francii. Jezero je ovšem zajímavé i na jaře a v létě s několika pro severní Francii vzácnými hnízdními druhy jako je bukáček malý, volavka červená, racek bouřní a cvrčilka slavíková. Během roku se tu dá pravidelně zastihnout 210 druhů ptáků a 113 jich tu hnízdí.

Jeřábi

Každou sezónu, počínaje rokem 1995, se v okolí jezera zdržuje na jaře a začátkem léta pět až deset nehnízdících jeřábů. Tito ptáci se na jezero vracejí hned jakmile jim to umožní přijatelná výška vodní hladiny, tzn. mezi koncem července a polovinou srpna. Často se ve stejnou dobu objevují dvě nebo tři rodinky jeřábů v Deru, o kterých ale není známo, jestli hnízdí v Champagne-Ardenne nebo v Lorraine. Počet jeřábů poté stále narůstá až do začátku října. První velká hejna se objevují většinou mezi 10. a 15. říjnem a většina z těchto ptáků se zastavuje na jezeře. Migrace obyčejně trvá do konce listopadu s jedním či dvěma vrcholy v počtech ptáků během tohoto měsíce. V případě studených zim jsou tu zaznamenány pohyby jeřábů ještě v prosinci a prvních lednových týdnech. Na podzim se tu zastavuje minimálně na jednu noc 50.000 až 100.000 ptáků a v době vrcholného tahu (listopad) tu můžeme zastihnout 20.000 až 35.000 ptáků.

V posledních letech tu byly zaznamenány tři výjimečné podzimy – 2000, 2002 a 2004 – s neuvěřitelnými počty ptáků. Rekordním byl 26. listopad 2000, kdy bylo napočítáno 73.000 jeřábů. Od té doby, co zde bylo vybudováno jezero, tak narůstají i počty zimujících ptáků. V některých letech tu bývá v lednu 8.000 – 20.000 ptáků (vyjma 2004 a 2005 – 2.500 až 3.000 ex.). Tito ptáci odlétají velice brzy, mezi polovinou ledna a polovinou února. Poté přilétají migranti, nejprve z Akvitánie, poté ze Španělska. Zastavují se tu od poloviny února do poloviny března. Několik stovek ptáků zůstává do konce března a někdy i déle. V závislosti na výšce vodní hladiny jsou na jaře většinou už všichni ptáci pryč.

Jeřábi se vyskytovali také v Champagne a na Lac du Der. Obě místa leží na jejich hlavní tahové cestě. Jezero využívali především jako nocoviště. Jde o velkou plochu, na které mají ptáci klid a v blízkosti jezera je také dostatek vhodných míst s nabídkou potravy. S nárůstem populace jeřábů od 70. let stoupá i jejich počet na Lac du Der, zvláště na podzim a během zimy. Počty ptáků na jarním tahu jsou více kolísavé. Plocha, na které si ptáci mohou hledat potravu, má nyní už 1.200 km2. Mnoho jeřábí nocuje už i na menších rybnících a ne jen na Lac du Der.

Sčítání jeřábů

Jeřábi jsou každoročně sčítáni už od té doby, kdy tu bylo jezero vybudováno. Od poloviny října do poloviny března se běžně uskutečňuje sčítání každé nedělní ráno. Posledních 10 let organizuje jednou měsíčně sčítání ptáků také ONCFS (management rezervace). Získat přesné počty jeřábů je stále obtížnější, protože je jich tu stále více. K jedné takové akci je potřeba osm až deset lidí.

Jeřábi v zemědělské krajině

Po vybudování jezera se charakter krajiny začal silně měnit: začaly mizet louky a další byly odvodňovány, remízky, meze a skupiny keřů byly rozorány a dominantou se staly zemědělsky obhospodařované plochy. Tyto změny sice lákají především na podzim a v zimě větší množství jeřábů, ale z hlediska biodiverzity jsou alarmující. Počet farmářů v oblasti poklesl, ale výměra půdy, na které hospodaří zbývající, narůstá. Méně se chová dobytek na úkor produkce obilovin. Pěstuje se tu hlavně kukuřice, pšenice, ječmen, řepka, fazole a hrách. Poslední dobou klesá i produkce kukuřice a přednost má pšenice a ječmen, která jeřáby neláká.

První škody způsobené jeřáby se objevily během jarního tahu 1984. Rok od roku jsou tyto škody rozdílné. Někdy nejsou téměř žádné a v jiných letech je jejich kvantitativní a geografický rozsah značný (např. 1987, 1988, 1992, 1993, 1996, 1998, 2003 a 2004). Hlavní škody jsou způsobeny vyzobáváním obilí (jarní ječmen, fazole a hrách) během jarního tahu, tj. od února do března. Předcházet těmto škodám je téměř nemožné z důvodu nárůstu počtu jeřábů, nárůstu ploch osévaných jarními odrůdami a obecně nárůstu plochy, která jeřábům nabízí potravu. Na pomoc přicházejí agroenvironmentální programy, které se snaží prosadit zachování kukuřičných strnišť až do 15. prosince nebo 15. března, která jeřábi upřednostňují a nedělají škody jinde. V okolí Lac du Der je takto ponecháno do 15. prosince 610 ha a do 15. března 420 ha polí po sklizni kukuřice. Tyto agroenvironmentální programy se mění z hlediska plochy, která zůstává po sklizni ponechána jako krmeliště jeřábům a jsou doplňovány terénním sledováním chování ptáků a jejich potravních preferencí.

„Ferme aux Grues“

V roce 1990 byla z evropských fondů vybudována v místech hlavního krmelišťě jeřábů poblíž Lac du Der „Ferme aux Grues“ (jeřábí farma). První etapa projektu trvala po tři následující roky. Pole a vlhké louky byly v těchto místech vykoupeny, uvedeny do původního stavu a přistoupilo se k experimentům týkajícím se potravy jeřábů a škod, které způsobují. V současnosti se jedná o jediné místo v blízkosti jezera, kde jsou jeřábi přikrmování především kukuřicí během jarní migrace od konce ledna do poloviny března z důvodu omezení škod, které by způsobili na okolních polích. Běžně se tu krmí 500 – 1.000 ptáků a v období vrcholícího tahu (konec února až začátek března) se tu třeba v roce 2005 zdržovalo i 3.000 až 5.000 jeřábů. V roce 1992 tu byla vybudována velká pozorovací věžička, která je vhodná k sledování i barevně značených ptáků. Druhá byla postavena v roce 2004 a třetí v roce 2005.

Turistika

V několika posledních letech směřuje do regionu Champagne a zvláště pak k jezeru Lac du Der stále více návštěvníků, kteří chtějí vidět jeřáby. Tito zájemci se tu setkávají bohužel s nedostatkem ubytovacích možností. Lac du Der je oblíbenou totiž turistickou destinací i během jara a léta. Každoročně sem přijede asi milion turistů, přičemž 200.000 z nich se tu objeví v době tahu jeřábů (polovina října až polovina března). Více informací ohledně ubytování lze nalézt na webech: champagne-ardenne.lpo.fr a www.lacduder.com.

Na západním břehu jezera se dá navštívit „Dům ptáků a ryb“ (Mason de l´Oiseau et du Poisson), ve kterém se nachází muzeum se stálou expozicí různých druhů ptáků a ryb s vysvětlením fungování zdejšího jezerního ekosystému.

Jak jeřáby pozorovat?

Podzim a zima
V tomto období je sledování jeřábů nejsnazší. Většinou přilétají kolem 10.-15. října a ve větších počtech se zdrží asi dva měsíce. Nejvyšší počty obecně dosahují čísla 22.000 – 35.000, ale v následujících sezónách byla tato čísla překonána: konec listopadu 2000 – 73.000 ex., polovina listopadu 2002 – 63.000 ex. a polovina října 2004 – 67.000 ex.

Celkem se tu alespoň na jeden den zastaví 50.000 až 100.000 ptáků. Nejkouzelnější podívaná přichází brzy ráno, kdy opouštějí nocoviště na jezeru a letí hledat potravu do polí. Všichni ptáci odlétnou z nocoviště během 30 nebo 45 minut a jejich počet, blízkost a hlasitý křik patří k nezapomenutelným zážitkům. Ptáci jsou pak snadno k nalezení v polích, kde se dají velice snadno vyrušit; jejich úletová vzdálenost je 300 – 500 m. Bez vyrušování se dají krásně pozorovat z věžičky v „Ferme aux Grues“ a to z blízkosti 80 – 100 m. V poledne je dobré zůstat u jezera, kdy se jeřábi vracejí z polí. Zde se k nim dostanete na 150 až 300 m. Stejná situace trvá v prosinci a v lednu, ale ptáků je zde méně. Celá plocha jezera tvoří rezervaci, pokud klesne výška její hladiny a obnaží se dno, pak je vstup na ně mimo břehy zakázán.

Jaro
V únoru a březnu se na jezeře opět zastavují jeřábi; nejprve z Akvitánie, poté ze Španělska. Výška vodní hladiny bývá vyšší, než na podzim a tak je ptáky velice nesnadné pozorovat. Zdržují se až daleko uprostřed jezera. K nocování využívají i řadu dalších míst a rybníků mimo jezero. Jistotou, že je uvidíte zůstává návštěva „Ferme aux Grues“, kde se díky přikrmování kukuřicí zdržuje stále několik set až několik tisíc ptáků. Pro zájemce je tu také možnost nájmu dvou fotokrytů (cena v roce 2005 – 62 € za den).