birdwatcher.cz

13.- 14.8.2016: Zase v polích

Týdenní pobyt na Šumavě byl pro mě částečně pracovní terapií zaměřenou na sběr borůvek a hledání hub. V tomto směru šlo spíše o orgie, kdy stačilo vyběhnout z chalupy na hodinku a půl k okraji lesa na druhé straně louky a taška se už po chvíli boulila gigantickými praváky, jejichž zpracování pak zabralo při vínu podstatnou část večera. V každém případě bylo zakončení dovolené načasováno skvěle – poté, co se v sobotu odpoledne vracíme, můžu do auta naložit stolek, židličku a svoji osmnáctku a sám pokračovat dalších cca 30 km k východu. Ono se to sice trochu protahuje ucpávkami na dálnici směr Vyškov a zrušením několika jejích výjezdů, ale po sedmé hodině večerní přece jen parkuji u svého průseku napříč pásem vegetace v polích a natahuji síť.
Pofukuje svěží JZ vítr, který postupně vymetá oblohu do čistého blankytu. Západ slunce na ní ještě chvíli zkouší hřejivými barvami doplnit desítky odstínů modré, ale s přicházejícím šerem a tmou se nebe stává průhledným. Vítr zesiluje a všechnu volnější síťovinu shrnuje k závětrnému konci osmnáctky. Jediným opeřencem, kterého před setměním vytahuji z ok, je mladý ťuhýk obecný.
Posedávám pak na skládací židličce, pocucávám lídlovské červené ze Španělska a koukám na světélkující Vyškov pode mnou. Jeho světla se postupně začínají odrážet i z oblohy, ale nahoře je jich mnohem víc. Co chvíli mezi nimi zazáří čárka některé z Perseid. Padá rosa a začíná být zima.
O půlnoci pouštím evergreen rákosníků se sólistou uherákem a co hodinu se chodím dívat na prázdnou zplihlou síť, ze které září ve světle čelovky oči nočních můr. Některé kladou do sítě bílé vejce přímo na vlákna, jiná jsou světlezelená a stojí na stopkách. Moje noční a ranní výšlapy k síti jsou zbytečné. První pták – rákosník obecný – se chytá až v půl šesté. Do osmi ráno mám dalších 12 opeřenců – dva rákosníky obecné, dva zpěvné a jednoho proužkovaného, červenku, pěnici černohlavou a hnědokřídlou, budníčka menšího a většího, slavíka a jako bonus nádherného mladého krutihlava.
Spacák pověšený na oplocení stoupající slunce už téměř vysušilo, karimatku taky a tak můžu pobalit své saky paky a zase se vrátit do Brna, abych si přečetl novinky ze Sedla.

Krutihlav obecný (Jynx torquilla) svým zbarvením a vzhledem připomíná spíš lelky či sovy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *