birdwatcher.cz

13.- 14.9.2016: Lelek ze severu

Výjimečně teplé a stabilní počasí posledních dní zřejmě velice nahrává tahu lelků lesních. Několik kroužkovatelů se po vzoru Radka Lučana, který za pět po sobě následujících nocí chytil na té stejné lokalitě 26 lelků, zkouší k jeho aktivitě přidat a ověřit si, kde všude tah tohoto druhu probíhá. Brouk na tohle téma zavrtal i v mé hlavě, proto jsem se rozhodl si to vyzkoušet taky. Už předchozího dne jsem objel několik nadějných míst, která jsem si vytipoval pohledem na leteckou mapu v okolí bydliště. Žádné z nich se mi ale nelíbilo. Dnes jsem našel zase nějaké vhodné lokality a teď k večeru vyrážím na první z nich už i s výbavou.
Je to pole sevřené lesními porosty, ne příliš velké a svažité. Trochu mě odrazuje mohutná kazatelna na jejím dolním konci a hromada kukuřice nachystaná pro prasata uprostřed plochy. Stavím dvě osmnáctky s 30 mm oky do tvaru V. Ještě to nemám hotové, když slyším štěkání psa a hlasy. Konec, říkám si, odtud se budeš stěhovat, myslivci jsou tady. Hluk ale umlká a nikdo se neobjevuje. Napínám sítě a doprostřed mezi ně dávám hrací kostku. Stmívá se záhy a ještě dřív se objevuje zářící měsíc. Hrát začínám hned v osm. Večer je nezvykle teplý. Do drnčení cvrčků pokřikují mladí puštíci. Měsíc stoupá výš a vyhání z oblohy všechny menší hvězdy, nevzdávají to jen ty nejjasnější.
V jedenáct hodin nacházím asi uprostřed výšky jedné ze sítí viset lelka. Paráda! Opravdu to funguje. Kostka hraje poměrně hlasitě a při dnešní téměř bezvětrné noci se její zvuk asi nese dost daleko. Je to mladý pták, asi samice, kterému navlékám, kroužek typu K. Sedí mu jako ulitý.
V jednu po půlnoci jdu vyměnit do kostky baterii. Jsem zhruba uprostřed dnešní noci. Zjišťuji, že mohu hlasitost ještě trochu zvýšit a využívám toho. Do následného podřimování se mi pak loudí sny točící se kolem křiku lelků. Na kontroly chodím co hodinu. Měsíc se postupně stěhuje níž nad obzor a mění barvu do žlutavé.
Ráno začíná dost pozdě. Za hustého šera v 5:30 jdu zase síť omrknout. Bylo tak teplo, že skoro není rosa. Síť se zdá prázdná, ale v jednom místě je přece jen prověšená. Až v jejím spodním poli visí další lelek. Má kroužek. Napřed si myslím, že je to ten večerní, protože kroužek je mohutný, ale ve svitu čelovky a s pomocí příruční lupy luštím nápis Riksmuseum Stockholm. Tak tohle je náhoda velkého kalibru! Chytám své první dva lelky a jeden z nich je ze Švédska! Opět jde o mladého ptáka. Fotím jej a pouštím k další cestě. Rozednívá se. Síť už je teď dobře viditelná, nemá cenu čekat na další ptáky. Vypínám hlas, balím a odjíždím. Mám za sebou neopakovatelnou zkušenost. Nevyspání, které dnes budu cítit, za to ale rozhodně stálo.

Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) ze Švédska.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *