birdwatcher.cz

14.1.2018: V zemi domků na kuřích nožkách

Dnes se chci podívat do míst, kde jsem zatím byl jen jednou. Bude to procházka po zapomenutých končinách kousek za hranicemi města. Mezi Syrovicemi a dálnicí u Rajhradu se táhne jedna část staré dálnice Hitlerovy. Vystupuji kousek od jejího jižního cípu. Obloha je jako rozcupovaná šedě flekatá duchna, ze které řídce poletují jehličky vloček. Ověsit se výbavou, zachumlat se do oblečení a můžu vyrazit. Opírá se do mě vítr a občasné ostré jehličky vloček mě píchají do očí. Ji tu ticho a mrtvo. Dálniční těleso vede přímo k severu a lemují ho náspy zarostlé keři a nevysokými stromy. Všude kolem se do dálky táhnou pole, ze kterých v křížení polních cest vyrůstají zvláštní myslivecké kazatelny na kuřích nohách. Z remízku zvedám čtyři bažanty. Pak dlouho nic. Jen siluety desítek kusů srnčí zvěře na horizontu vysoké terénní vlny. Jsem kousek od mostu, když do koruny akátu přilétne třináct pěvců – čečetky zimní. Napřed nic a teď jsou náhle kolem ptáci, v nízkých keřích mlynaříci, ve větvích nad nimi koňadry a v křovitém svahu pode mnou vrabci polní. Od pat topolů vzlétají dvě desítky strnadů obecných a u blízkého zásypu jsou vidět kosi. Násep dálnice je totiž v místě mostu dost vysoký a ptáci jsou tu v keřích skryti v závětří. Pokračuji po asfaltce až do jejího nejvyššího bodu, kde je skládka. Zaslechl jsem ještě sojku a káně a pak už je zase mrtvo. Před několika lety mě říkal Karel Hudec, že tu někde bylo pozorováno hejno desítek sněhulí. Polních cest s drobnou vegetací po okrajích je tu hodně a oblast je to rozsáhlá. Mohou tu být i dnes. Třeba jsem je minul jen o pár stovek metrů. Kdo ví? Beru to k blízkému hnojišti a pak přes pole širokým obloukem zpět k mostu. Tentokrát procházím pod ním. Ptáci jsou tu stále. Po cestě s tenoučkou vrstvou sněhu se po dvou hodinách a asi pětikilometrové procházce vracím k autu. Přeletuje mě hejno kvíčal a nad nedalekým lesíkem krouží tři káně. Měsíční zemědělská krajina s ostrůvky vegetace.

Beru to pak na Syrovice, kde v remízku pozoruji 9 strak obecných a pokračuji na Ořechov. Kousek před dědinou zastavuji u krajnice, abych v poli omrknul hejno pěvců. Prohání se tu asi čtyři stovky konopek obecných. Tak zase příště.

Hejno konopek obecných (Linaria cannabina) před Ořechovem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *