birdwatcher.cz

18.-20.9.2020: Znovu v polích

V pátek končím v práci dřív a protože je krásné slunečné počasí, beru doma maroda s rukou v dlaze, Frantu, a vyjíždíme krátce do polí k Letonicím. Fouká studený a velmi silný vítr. Nejprve zastavujeme na hřebeni nad Dražovicemi a stativákem prohlížím okolí. Nízko pod námi bojují se silným svahovým prouděním káně lesní a občas jsou vidět poštolky. Franta zatím šplhá po stohu slámy, poletuje sem a tam a upouští páru. Potřebuje to. Pak už šplháme po úbočí kopce západně od Letonic. Z úžlabí za hřebenem vzlétají dva dospělí orli mořští a kolem se motá několik poštolek. Zastavujeme v křížení polních cest asi kilometr pod Větrníkem. V závětří lesíku stavím na chvíli dravcovku. Až na ten vítr je nádherné odpoledne. Z polí jsou slyšet hlasy skřivanů a čas od času nad námi přelétne linduška lesní. Sedím ve skládacím křesílku a hledím na vlny polí ohraničených na jihu stěnou Ždánického lesa a Chřibů. Je tu absolutní klid. V dálce je vidět několik vesnic. Lidský svět kolem má podobnu z povzdálí pozorovaného mraveniště, což mi dokonale vyhovuje. Chytá se jediná poštolka, ale je to krásný starý samec. Dvojice orlů mořských znovu sedí na strništi polního žlebu daleko od nás. V jejich blízkosti se pohybují tři krkavci a několik poštolek. Přeletuje nad námi linduška s hlasem připomínajícím lindušku velkou, kterou tu vloni zaznamenal Jarek Zeman. Jeho pohotovost ale nemám, nevzniká ani nahrávka ani fotodokumentace. Balíme to až v půl šesté. Míjíme hejnko konopek a ťuhýka šedého v remízku. Hezky tu bylo.

Starý samec poštolky obecné (Falco tinnunculus).

Je sobotní ráno a tentokrát jedeme do polí v kompletní sestavě včetně věčně otrávených a otravných pubescentů, kterým zdatně sekunduje ještě otravnější Jožka. Po krátké prohlídce okolí se přesouváme zhruba do stejných míst, kde jsme byli včera s Frantou. Z lesíka vzlétá dvojice orlů mořských, kteří tu od včerejška nocovali. Stolek, židličky, stativák do pozoru a kousek od nás natahuji zase dravcovku. Výhled do kraje je opět dokonalý, fouká mnohem méně než včera a z čistě modré oblohy svítí slunce. Jsme páni prostoru i času, jen to chce našpicovat uši a s připraveným dalekohledem neztrácet ostražitost. Opět je tu hejnko konopek, jednotlivě a v menších skupinkách přeletují skřivani, ozve se dvojice stehlíků, občas zazní hlas konipasa bílého, ale na obloze se objeví i k jihu putující véčko jedenácti kormoránů, dvakrát na sebe upozorní pískáním ve výšce poletující kulík zlatý a jednou zřetelně slyšíme dlouhé psííh lindušky rudokrké, které se výrazně liší od hlasů přeletujících lindušek lesních. Je dobré prohlížet i poštolky, protože kolem dvakrát přeletí i poštolka rudonohá. Jsme tu jako v horském sanatoriu, výhled daleko do kraje, slunce opírající se do tváří, zajímaví ptáci a navíc se postupně chytá pět poštolek obecných – čtyři samci a jedna samice, všechno mladí ptáci. Čas od času se odněkud vynoří pět šest kání, šikmo vykrouží termiku a pokračují dál. Klid a mír v polích. Balzám na duši. Odjíždíme až kolem půl druhé, naprosto spokojeni a dokonce i s několika novými druhy do letošních birdlistů.

Odpoledne se zase vracím do polí. Chci přes noc chytat u Zouvalky. Cestou kolem Žuráně mě upoutá množství dravců pohybujících se nad čerstvě zoraným polem. Nedá mi to a na chvíli zastavuji. Jen v nejbližším okolí počítám sedm poštolek a osm kání, ale přeletuje tu také smíšené hejno šedesáti čejek zhruba s tisícovkou špačků a v oranici hledá potravu koliha. Pěkné.

Mladý samec rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus).

Konečně jsem zase tam, kde už jsem od konce července strávil patnáct nocí. Můj čas se tu ale krátí. Noc se příliš prodlužuje a dne ubývá. V pracovní dny bych se ráno včas nedostal do práce a tak mi tu zbývá jen několik víkendových nocí. Celý víkend panuje indiánské léto. Je krásně slunečno, ale dávno už není horko. Arnošt mi chytá jednu zvědavou poštolku. Ve vzduchu se objevuje bekasina, osm přeletujících labutí a několik menších netopýrů. Slunce brzy putuje za obzor. Vůbec se nedivím motorový padáčkářům kochajícím se z výšky krajinou. Je nádherně. Kolem jich s posledními slunečními paprsky proletuje hned sedm. Společnost mi dnes přijíždí dělat kamarád s dcerou. Před setměním kroužkuji dva černohlávky a dva El Bundy, jak se při odchytech na Nesytu říká budníčkům menším. Pak už jen sedíme v houstnoucí tmě, koukáme na hvězdy, popíjíme a moudře rozprávíme. 🙂
Celou noc je klid, nic se nechytá. První ptáci se v pěvcovce objevují s řídnoucí tmou teprve po šesté ráno. Během následujících dvou hodin jich ale ze sítě vždy několik přináším. Převládají rehci zahradní, po nich pak černohlávci a budníčci menší. Nic zvláštního se neukazuje. Z oblohy se často ozývají přeletující lindušky lesní. Příště bych mohl vyzkoušet jejich nahrávku. Když odjíždím, ukazuje se v poli také bělořit. Tož zase příště.

odchycené druhy: poštolka obecná, pěnice černohlavá (10 ex.), pěnice slavíková, rehek zahradní (15 ex.), červenka obecná (3 ex.), budníček menší (8 ex.), rákosník proužkovaný, linduška lesní – 40 ptáků 8 druhů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *