birdwatcher.cz

22.3.2014: První vlaštovka, modráčci, pochopi … zkrátka nádherný den

Od západu se blíží déšť, ale pro dnešek je hlášeno na Moravě stále ještě téměř letní počasí s modrou oblohou a nezvykle vysokými teplotami. Víkend trávíme na chajdě, což znamená, že dnešní terén patří střední Moravě.
Vstávám před pátou a ještě za šera stojím na ulici. Z lesa ke mně doléhá houkání puštíka a ze střechy zpívá rehek domácí. Rehek společně s budníčkem menším připutovali v široké frontě koncem minulého týdne, kdy se náhle jejich zpěv rozezvučel ze spousty míst, kde ještě začátkem týdne bylo ticho.
Před půl šestou nabírám Pavla Smejkala a v šest hodin, chvíli po východu slunce, parkujeme v Záhlinicích. I tady zpívají rehci domácí a budníčci menší. První desítky metrů podél rákosí na východní straně Němčického rybníka a před námi několikrát troubí bukač. Ozývají se potápky maléstrnadi rákosní a stoupající slunce barví chocholaté vršky rákosí. Zastavujeme na vyvýšeném severním břehu, od vesnice přichází hlas zvonohlíka (letos prvně) a opět se ozývá bukač. Pode mnou kvičí chřástal. Oba jsme rádi, že jsme venku právě dnes. Kousek ode mě se odkudsi z rákosí vynořuje šedý pěvec. Než si ho stačím prohlédnout, je pryč. Pavel, který mezitím odešel o kus dál, velice věrně napodobuje bukače na kus umělohmotné trubky. Bukač na to reaguje několikerým zatroubením. Říkám si, že tím nenápadným šedohnědým pěvcem by mohl být modráček. Pouštím mu kus jeho písničky a skutečně se přede mnou objevuje pták s velkou bílou skvrnou na modrých prsou. Neozývá se, jen si mě chvíli zvědavě prohlíží a zase mizí. Nad rybníkem prolétá samice pochopa (další první pozorování tohoto jara). Pomalu obcházíme rybník. V dáli křičí vodouš rudonohý, pak dostřídá dvojice vodoušů kropenatýchmoudivláčci sbírají materiál ke stavbě hnízda, kolem přeletuje skupinka čtyř sýkořic a z keře se začíná ozývat trochu netypickým zpěvem i ten modráček. Krása. Slunce stoupá výš na bezoblačnou oblohu, kolem v kruzích létá bekasina otavní a poměrně vysoko nad rybníkem zaznamenávám díky hlasu kulíka říčního. Zatímco modráček zpívá před námi, za zády se krátce ozývá další. Ten první se hned pouští za ním. Jeho zpěv se s námi loučí, když o něco později odcházíme. Až u auta mi o ucho zavadí typické vlaštovčí žvatlání a skutečně, jedna sedí na anténě blízkého domu. Má můj obdiv, když si představím tu dálku, co má v křídlech.
Vydáváme se k Tovačovu. Na hladině pískovny u Troubek je menší hejno čírek modrých (12 ex.) a plovoucí ostrůvky jsou obsazeny kormorány.
Vzduch se nad vodou u Annína chvěje spolu se siluetami lysek a chocholaček. Mezi břízkami na jižním břehu poskakuje zpívající budníček větší.
Dřív, než se po polní panelové cestě blížíme ke Křenovskému rybníku, zaznamenáváme v ozimu skupinu volavek popelavých, na oranici sedí tři káně lesní, na dubu porcuje rybu orlovec a k severu míří samec pochopa. Na proužku dna vyčnívajícího nad hladinu hledá něco k snědku kulík říční.
Auto pak necháváme u zeleného domku na břehu Hradeckého rybníka. Také tady pokřikují potápky malé, tokají roháči a spolu s několika poláky velkými plave na levé spodní části rybníka samice kajky mořskéRacků chechtavých kolem létá a buduje hnízda v rákosí snad tisícovka. I zdejší populace hus velkých narůstá, počítám jich 22. Zimu připomínají stále ještě hvízdáci (pár) a hoholi (2 páry). K severu přetahuje skupinka lindušek lučních a podél hráze jednotliví moudivláčci. Vzadu sedí na keři samice pochopa a mezi husami je i jedna běločelka. Teplota stoupá. Dá se chodit v triku s krátkým rukávem. Tyto první jarní dny jsou plnotučné, neředěné, nabité atmosférou spěchu a plození. Po dvou hodinách, kdy se blíží poledne, je čas k návratu. Pavla ukolébávají swingové oskarové melodie pouštěné v Klubu Evergreen a já si k nim do rytmu pokyvuji hlavou. Je nádherně.

Samec modráčka (Luscinia svecica cyanecula) s výraznou bílou skvrnou na modré hrudi.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *