birdwatcher.cz

22.6.2019: První je i poslední

Víkend v Pístovicích. To jediné, co mám v plánu, je ještě jeden, a teď už poslední výlet za lejskem malým do jedné z rezervací Moravského krasu, a pak bych chtěl rozdat nějaký ten hliníkový kroužek. Uvidíme, co mi dovolí počasí, protože to mi do plánů kecá nejčastěji.

Ráno se mi nechce z postele. Užívám si posledních nesouvislých veršíků spánku, než se konečně přinutím vstát. Vyjíždím v šest. Je pod mrakem, pofukuje čerstvý vítr a možná i sprchne. Půlhodinka jízdy a jsem na místě. Lezu do svahu nad silnicí, kde jsem před týdnem našel nového nekroužkovaného lejska malého, kterého se mi bohužel nepodařilo chytit. Neozývá se, ale říkám si, že to ještě nic nemusí znamenat. Hledám příhodné místo, natahuji síť a pouštím nahrávku. Z lesa na druhé straně silnice se ozývá frkání muflonů. Jsou cítit ve vzduchu. Reakce na nahrávku žádná. Neozve se ani drnčivé varování, ani zpěv. Čtvrthodinku čekám. Bohužel. Musel to posledně být mladý nespárovaný pták potulující se po okolí, který hledal samičku. Teď už je kdoví kde.

Scházím dolů k silnici, přecházím ji, klesám pod její úroveň a vstupuji do prázdného koryta potoka na mnoha místech rozrytého prasaty. Koryto vymetené přívalovým deštěm mi umožňuje snadno postupovat podél houštin s kopřivami lemujícími kraj lesa. Asi po stovce metrů naráží na zpěv lejska malého. Někde tady by mělo být teritorium, na kterém jsem začátkem května kroužkoval jednoho ze samců. Nezaškodí se přesvědčit o tom, že se jedná o stejného ptáka. Navíc se ten zpěv dost podobá samci z minulého týdne. Natahuji síť a rychle se běžím skrýt. Pták v korunách stromů utichá a během chvilky se objevuje v síti. Běžím k němu, ale on se vyplétá a odlétá. Pavel Kverek mi psal, že je nutné zvolit správnou velikost oka, aby se mi tohle nestávalo. Zdá se, že tahle monifilamentová šestka s okem o hraně 14 mm se sice hodí na malé králíčky i na větší šoupálky, kteří se ale po chycení nehýbou, ale není vhodná pro větší a aktivní lejsky malé. Na příští sezónu budu muset vymyslet něco lepšího nebo aspoň síť s hlubšími kapsami.

Lejsek se naštěstí brzy chytá znovu, opět vypadává, ale zachytává ho spodnější kapsa. Je to první letošní pták, kterého jsem kroužkoval 11. května o 270 m dál. Dorůstají mu některá nová ocasní pera, tuk stále nemá skoro žádný, ale přece jen má o 0,3 g větší hmotnost. Fotím ho a pouštím. Brzy se z vyšších pater lesa nese jeho naštvaný zpěv. Letošní první lejsek byl i poslední.

Vracím se do Pístovic na snídani, obměňuji výbavu a jedu se podívat na svoje odchytové místo u Zouvalky, jestli by se tam nedala natáhnout síť. Koridor mezi keři je zarostlý. Mačetou ho prosekávám, ale na chytání to není. Fouká příliš silný vítr. Z keřů opakovaně zpívá pěnice hnědokřídlá, oblohu šněruje zpívající skřivan a nad poli jsou vidět dravci – káně lesní, poštolka a samice pochopa. Už se těším, až se sem koncem léta vrátím na noční odchyty.

Když už jsem tu, rozhoduji se pro menší okruh po několika menších rybníčcích. Další zastávkou je rybník u Uhřic. Hustá vegetace, kterou je zarostlá mělká severní část rybníka, skrývá desítky lovících starých i mladých volavek popelavých. Pocházejí z místní hnízdní kolonie. Přes silný vítr neslyším žádné pěvce z rákosin a tak si alespoň prohlížím roháče a lysky. Vidět je i několik pullíků kachen a lysek. V jednu chvíli se nad rybníkem objevuje pestrá letka opeřenců – několik rorýsů, jiřička a vlha. Vlhy se jako jeden z mála větších druhů šíří po celé republice. Kéž by je následovali i ťuhýci menší a rudohlaví.

Pokračuji na Nesovice, pak mířím k západu a ve Vícemilicích sjíždím k místnímu biocentru tvořenému dvojicí rybníčků. Kousek od místa, kde parkuji, loví z topolu lejsek šedý. Ozývá se svými sykavými hvizdy a pouští se za proletujícím hmyzem. Vodní hladina Dolní nádrže je prázdná. Z několika ostrůvků rákosí podél břehu se ozývají rákosníci proužkovaní, z kopřiv a orobince pod břehem je doplňují rákosníci zpěvní a obecní a strnadi rákosní. Ten orobincem zarostlý podmáčený pás podél nádrží vypadá asi nejzajímavěji. Pozoruji skupinku prohánějících se rorýsů. Co kdyby některý z nich měl třeba bílé břicho? 🙂

Horní nádrž s ostrůvkem je také až na mladé, nejspíš myslivci vysazené kachny, prázdná. Jen na keřích tu sedí u břehu 5 volavek popelavých.

Napadá mě zajet ještě k rybníčkům u Mouřínova. Před lety jsem tam s kamarády v rákosí fotil rodinku bukáčků. Horní rybníček je bohužel vyschlý. Na jeho dně pobíhá jen trojice konipasů bílých. Dolní rybník je vzhledem k absenci břehových porostů nezajímavý. No nic, projížďka to byla příjemná. Je čas na oběd.

Letošní první a zároveň poslední lejsek malý (Ficedula parva) s kroužkem JH8919.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *