birdwatcher.cz

3.- 4.4.2018: Noční chodec

Teplota povyskočila a s ní, doufám, se rozjel tah chřástalů. Vítr má být mírný, a proto neváhám. Chvíli trvá, než v odpoledním provozu dorazím k okraji Brna. Následující kilometry až k Blučině se nestačím divit. Oba protisměrné pruhy dálnice jsou po celou tuto vzdálenost ucpány auty. Řidiči stojí na silnici, pokuřují a debatují. Bohudík za volný průjezd v mém směru.

V půl sedmé parkuji pod vrbou a nad loukou mě vítá jediná vlaštovka. Myslím, že dnes se vykrmila pořádně, protože mi při natahování sítí stále nějaké mouchy sedají do obličeje. Pofukuje mírný větřík, ozývají se čejky a stovku metrů ode mě plácá nízko nad terénem křídly samec pochopa. Nějaký výtečník pustil na louku dva černé vlčáky, kteří teď bezohledně pronásledují zajíce. Má namále, unikl jen o fous. Nechávám sítě skasané a jdu si sednout k autu. Odpoledne se teplota vyhoupla nezvykle vysoko. Lidi rozpačitě neví, co s tím. Někteří měli ještě teplé čepice, jiní už chodili v tričku s krátkým rukávem. Ještě teď je docela příjemně.

Šeří se a z louky se ozývá kirrik koroptví. Popíjím pivko a sleduji padající soumrak. Do oranžova zbarvená obloha na západě je čárovaná stopami letadel. Světla ubývá, utichá natřásání bažantů. Jdu roztáhnout sítě a pustit nahrávku. Tak se ukaž, říkám přicházející noci, když zase sedím na skládací židličce u auta. Je jasno a na obloze vystupují hvězdy. Zatím ani měsíc nesvítí. Dnes by to mohlo vyjít. V devět jsou sítě ještě prázdné, ale v deset přináším prvního chřástala kropenatého. V jedenáct dostává hliník pro změnu trojice chřástalů vodních. Orion klesá k obzoru a Velký vůz se obrací vzhůru nohama. Stává se ze mě noční chodec. Každou hodinu mě klimbajícího vytáhne z auta budík a já šlapu. Po půlnoci vylézá na východě měsíc a rychle stoupá vzhůru. Bere lesk hvězdám a svítí jako o život. Vrhám modravý stín.

Od dvou do pěti se nechytá nic. Chci sbalit sítě, abych byl brzy v práci. U jedné sedí chřástal kropenatý, který mi ale ulétá. Pak objevuji chřástala vodního s kroužkem z večera, dalšího kropenáče v síti a ještě jednoho vodníka. Posledního chřástala vodního vymotávám v půl šesté. To už se na mě z tmavé oblohy řine zpěv skřivana a opět se ozývá koroptev. Tak už to přece začalo. Nebýt té časové proluky, mohlo to být ještě lepší, ale i tak jsem okroužkoval dva chřástaly kropenaté a devět chřástalů vodních. Teď ještě ustát rostoucí provoz směrem do Brna.

Chřástal kropenatý (Porzana porzana).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *