birdwatcher.cz

1.4.2018: Poslední šoupálci

Stojím na kraji lesa pod Útěchovem. Je kolem osmé po ránu, oblohu kryje jednolitě šedivá oblačnost a funí. Není to čerstvý vítr, ale silný, nárazový, bouřlivý fujavec, který v korunách stromů hučí jako nízko přeletující letadlo. Dojel jsem sem až z Pístovic, abych se ještě pokusil o nějakého šoupálka, případně králíčka ohnivého. Věděl jsem, že bude foukat, ale tohle je trochu moc. Navíc je ten vítr nepříjemně ledový. Prošel jsem teď mladé jehličnaté porosty, u kterých jsem doufal, že svojí hustotou vítr zkrotí, ale ten se jimi vesele prohání a přehlušuje veškeré zvuky lesa. Králíček tu není slyšet ani jeden. No nic, zajedu domů, udělám zápis z pátečního chytání, dám sváču a snad se sem ještě vrátím.

Vracím se po desáté hodině. Oblačnost je teď v cárech, svítí slunce, je tepleji, ale vítr to nevzdává. Tu jeho tvrdohlavost mu oplatím. Zkouším jedno teritorium, na kterém šoupálek zpívá, přiletí se podívat na síť, ale zůstává pěkně vysoko a postupně ztrácí zájem. Už mi chybí jen východní okraj území, na kterém dělám RAS. Sice jsem ho už jednou procházel a na nic jsem nenarazil, ale proč to nezopakovat. Na kraji bukového lesa se mi ozývá jeden šoupálek na hlasovou provokaci. Natahuji síť. Vždy se ale přižene vítr, zvedne suché bukové listí a hodí mi je do sítě. Šoupálek se dvakrát chytá a dvakrát se ze síťoviny vzduté větrem dostává. Naštěstí je dostatečně zvědavý a bojovný. Napotřetí je můj.

Cestou k jednomu loňskému teritoriu procházím ostrůvky jehličnanů a pouštím králíčka ohnivého. Jako by se po nich země slehla. Uznávám, že ještě nemusí být všichni zpět a nějaký ten den jim ještě nechám. Na posledním teritoriu mám pozitivní reakci. Šoupálek se chytá do několika minut. Paráda, tohle je pták č. 20 do letošního projektu a řekl bych, že asi i poslední. Zatímco ho měřím a vážím, ozve se asi 15 m ode mě praskot a rána. Vítr složil k zemi vzrostlou borovici. Jako varování mi to stačí. Odcházím. Beru to podél stařičkého dubového porostu, kde se honí trojice datlů. Cestou k autu ještě zkouším pouštět na příhodných místech nahrávku, ale bez úspěchu. Teď hurá do korun jabloní, které potřebují ještě ořezat.

Letošní poslední šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris) do projektu RAS.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *