birdwatcher.cz

28.11.2015: Dopoledne s husami

Je tu netrpělivě očekávané sobotní dopoledne a já se rozhodl, že se podívám po husách. Žádná Pálava se zedníčkem, žádné Novomlýnské nádrže plné nejrůznějších zajímavostí, zkrátka jen pole, a nejlépe pole mezi Pohořelicemi a Branišovicemi. Po rozednění vyrážím pod zataženou oblohou, ale ona to není tak úplně oblačnost, spíše mlha či opar. Jak jedu k jihu, šplhá nad východní obzor slunce a obloha je jako zázrakem stále modřejší.
Teprve něco před osmou zajíždím na polní cestu pod Pohořelicemi. Jinovatka, zamrzlé louže, opar, nehybná káně v oranici, bezvětří, vrabci polní poskakující v keřích a to vše začíná zalévat svými paprsky stoupající slunce. Krása. Od pusy mi stoupá pára, stojím opřen o blatník auta, poslouchám, rozhlížím se a užívám si nečekaně krásného rána. Poštolka na kůlu u nového větrolamu, hejno stehlíků, nějaký ten zvonek a po chvíli i menší hejno hus polních mířících přímo k severu. Později další, větší hejno hus letící spíše SZ směrem. A nové hejnko mizící opět k severu. Hm, nejvíc hus, asi 500, letělo k SZ, pojedu tedy za nimi.
Vracím se na hlavní silnici směr Znojmo, podél které jsou kukuřičná strniště. Několikrát zastavuji a prohlížím pole. Menší hejnko nízko ve vzduchu mě ale popožene, abych se vrátil do auta a vydal se za nimi. Sedají na pole naproti křižovatce na Trnové Pole. Hus je tu rozeseto několik stovek. Zajíždím za větrolam a nejbližší husy prohlížím stativákem. Nejvíce ptáků je až dole pod kopcem. Kdybych chtěl vylézt na hranu, vyplašil bych ty nejbližší. Dost hus ale přeletuje pod kopcem větrolam a sedá kdesi dál k severu. To už stojí nedaleko auto s dvěma chlapíky koukajícími skrze binokuláry. Říkám si, že bych se k husám mohl pokusit dojet oklikou. Zkouším to tedy přes Suchohrdly a Našiměřice. Dostávám se ale na rozbahněnou polní cestu, po které si dále netroufám. Přitom jsem jen kousek od hejna, jak zjišťuji později. Vracím se zpět ke křižovatce. To už tady stojí zase jiné auto s logem ZOO Praha a u něj Jarda Šimek a Pavel Brandl. Dokonale nasvícených hus je tu stále pár desítek, ale musíme dál k severu.
Husy nacházíme zhruba SZ od Branišovic. Jsou na terénní vlně bývalého kukuřičného pole otočené k SV. Před tím jsem od nich byl skutečně jen kilometr. Pasou se, ale kryjí je větve topolů. Prohlížíme je v mezerách mezi stromy. Brzy nacházíme bernešku rudokrkou. Husy jsou nezvykle aktivní. Pobíhají po strništi, zobou jak o život, přeskupují se, zadní řady přeletují blíže k nám a jen ojediněle odpočívají. Od Našiměřic se ozývá střelba, myslivci tam obstoupili pole. Všiml jsem si jich, když jsem tudy jel. Před námi je asi pět tisíc hus. Vždy si část hejna prohlédneme, popojdeme po oranici a prohlížíme další ptáky. Dobře polovina ptáků ale vidět není. Husy o nás vědí, ale jsme dost daleko. Téměř po dvou hodinách pozorování se náhle zvedají a odlétají k JV. S botama obalenýma blátem se vracíme k autům.
Touto dobou se husy vracejí napojit na vodu. Budeme-li mít štěstí, tak přistály na Novoveském rybníce. Jedeme se o tom přesvědčit a husy opravdu nacházíme na hladině rybníka. Z jižního břehu je máme před sebou jako na dlani. Opět se ukazuje berneška rudokrká, ale také dvojice hus velkých z Vysočiny s červenými límci (S31 a S33). Chlapi je odečetli už dříve na poli a já až teď na vodě. Je to nádherná podívaná. Máme tu asi 5500 ptáků. Převažují husy běločelé (4500 ex.), husy velké a polní pak tvoří půl na půl zbytek. Slunce slabě, ale příjemně hřeje do zad, z vodní hladiny zpívají husy, kolem břehu plují čírky obecné (350 ex.), z rákosí se ozývá chřástal vodní a strnad rákosní a nad námi křičí čejka. Jako by začínalo jaro. Závidím klukům, že mají čas mrknout se ještě k nádržím a na Pálavu. Já to balím v pravé poledne po hodině dokonalé kochačky. Tak zase příště.

Husy běločelé (Anser albifrons) klesají na strniště po kukuřici.

Zaplněná hladina Novoveského rybníka.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *