Dnešní šestá noc u Ořechova stála opravdu za to. Ptáci sice nepřekvapili, ale změny doprovázející počasí by vydaly na celovečerní film.
Do poslední chvíle váhám, jestli vůbec ven vyrazit, celý den fouká silný vítr, který by neměl ustávat ani v noci. Aladin ve svých grafech sice ukazuje propady v jeho síle, přesto by měl být na poklidné chytání až příliš silný. Navíc má přecházet výrazná oblačnost s deštěm a přeháňkami. Důvěřuj, ale prověřuj, říkám si. Kolikrát už se počasí na poslední chvíli změnilo a věnovalo mi pěknou odchytovou noc. No uvidíme, jedu.
Zastavuji u cípu lesa. Je tu fialově plodící mirabelka, jejíž plody se válí všude kolem, jak je poshazoval silný vítr. Nabírám si je do dlaně, pokračuji v cestě a pecky plivu okýnkem. Venku je dusno, obloha je celistvě kryta oblačností a teď, něco před šestou panuje téměř bezvětří. Co chvíli kontroluji radar a změny předpovědi. Postupně natahuji dvě pěvcovky, v křesílku u auta si čtu detektivku a pozoruji oblohu, která od JZ tmavne a černá. Jsem zvědavý, co přijde. Mezitím kroužkuji pokřovku, černohlávka a slavíkovku. Dusno je přímo hmatatelné a zdá se, že ani s postupujícím večerem teplota neklesá. Rozhoduji se natáhnout véčko na lelky, ale nechávám ho skasané. Černá obloha mě od východu obchází a na západě se oblačnost dokonce trhá a mění se v červánkové moře. Mraky na východě se barví v záři nízkých slunečních paprsků do fialova. Je to nádherná podívaná. Chodím po poli a zkouším to barevné divadlo zachytit alespoň na mobil.
Při další kontrole vzdálenější sítě přináším dospělého, přepeřujícího samce krahujce. Krásný pták s oranžově žlutýma očima. Po něm ještě jedna borinka a denní světlo se začíná vytrácet. Stále je dusno, ale abych byl připraven na nadcházející noc, oblékám se do dlouhých nohavic a pevných bot. Stahuji pěvcovky, roztahuji véčko a sedám si na samotný okraj pásu keřů, se kterými v tom šeru splývám. Popíjím argentinský malbec. Na východním obzoru mraky rozsvěcují blesky jako vzdálené lampičky. Pod véčkem drnčí nahrávka lelka.
Přesně ve 20:10 se jeden lelek objevuje. Loví kolem sítí a s přibývající tmou i v mé těsné blízkosti. Dvakrát mi proletuje snad jen půldruhého metru od obličeje. Z údolí Bobravy vytrvale houká výr. Dokonalá atmosféra. Vítr má bohužel zase sílit, což v následujících hodinách bohužel dělá. V sítích nic není, jen občasná kobylka zelená nebo noční můra se svítícíma očima, která do ní klade vajíčka. V jedenáct už fouká hodně. Jdu skasat i véčko, ve kterém přece jen uvízl lelek, parádní dospělý samec.
Následující část noci sice pravidelně vstávám, ale jen proto, abych zkontroloval sílu větru a radar. Postupně by nade mnou měly přejít dvě pole s deštěm. Ve tři ráno lezu opět z auta, ale tráva je suchá, stále je teplo a vítr utichá. Sláva! Roztahuji všechny sítě, znovu pouštím cvrčení lelka a mix pěvců. Až do pěti ráno se situace nemění, ani v sítích, ani na obloze. Pak konečně začínají aktivovat drobní pěvci, převážně červenky a pěnice černohlavé. Na poli jsou s ubývající tmou slyšet skřivani, i teď je občas slyšet výra a brzy se ukazuje v korunách stromů na kraji lesa žluva. Jako nové druhy pro lokalitu kroužkuji cvrčilku zelenou a pěvušku modrou. Obloha je teď téměř čistě modrá, výhledy jsou desítky kilometrů daleko a slunce začíná hřát. Vypadá to na krásný začátek dalšího dne. Ještěže jsem vyrazil. Tahle noc opravdu stála za to.
odchycené druhy: rákosník obecný, slavík obecný, pěvuška modrá, cvrčilka zelená, pěnice černohlavá (11 ex.), pěnice slavíková (2 ex.), pěnice pokřovní, červenka obecná (10 ex.), drozd zpěvný, strnad obecný, lelek lesní, krahujec obecný – 32 ptáků 12 druhů
Vykulený samec krahujce obecného (Accipiter nisus).
Dospělý samec lelka lesního (Caprimulgus europaeus).
