Škoda, že mi tuto noc nevyšlo chytání. Venku to žije a švitoří ptačími hlasy. Po několika deštivých dnech jsou opeřenci zase v pohybu. Stojím u domu a chystám si motorku, že se vyrazím podívat po okolí. Na anténách okolních střech sedí hrdličky zahradní a nad polem přeletují desítky hřivnáčů. Včera jsem si během jízdy od Střelic všiml drátů vysokého napětí obsazených stovkami holubů. Muselo jich být ke dvěma tisícům, jsem zvědavý, jak to tam vypadá teď?
Zastavuji u silnice s výhledem do polí. I dnes jsou na drátech stovky hřivnáčů, odhadem asi 1500 ptáků. Ale neustále zalétají do pole, kde jich mohou být další stovky. Nedivím se jim. Na poli je zralá slunečnice a holubi se mohou v klidu nacpávat k prasknutí. Jsou to pořádná zvířata, těžká, tělnatá, k nedělnímu obědu by jich pro celou rodinu stačilo jen několik. 🙂
Když sjíždím od Ořechova k Syrovicím, odbočuji na asfaltku do polí a zastavuji u velkého hnojiště. Jsou slyšet skřivani, kolem poletuje konipas bílý a nad polem se třepetají nebo poletují poštolky, čtyři, pět ptáků. Jedna letí právě blízko a sedá do strniště po řepce. Tentokrát je to ale mladá poštolka rudonohá. Prvně si dnes říkám, škoda, že nemám foťák, který je stále v servisu. Ptáci vědí, že ho nemám a vsadím se, že toho budu litovat vícekrát. Určitě toho využijí a budou se předvádět jako nikdy. Koukám na dva pochopy, luňáka červeného a vzájemně se prohánějící krkavce.
Čeká mě delší přejezd. Motorka pravidelně vrní a já si užívám jízdy pod slunečnou oblohou. Kolik kilometrů mi letos počasí ještě dovolí? Mířím na okraj Znojemska, do Hrušovan nad Jevišovkou, kde mě čeká jedna zajímavá lokalita. Ale jen pro birdera, obyčejný člověk by si sem na procházku nevyšel.
Míjím dvojici kolegů, ale než stačím motorku postavit na pevné místo, už jsou pryč. Přijíždí ale jiné auto s dvojicí chlapíků, kteří mají také dalekohledy. Obhlížím rybníček se lžičáky a hvízdáky a pak pomalu následuji druhou dvojici. O ucho mi zavadí hlas z nevelké rákosiny. Vracím se, abych si ověřil, že se nepletu. Na mobilu stačí krátká přehrávka a dvojice ptáků mi odpovídá. Jsou to sýkořice, které jsem letos ještě nepotkal. Míjí mě hlas vodouše šedého a dvojice vodoušů kropenatých. Pak už stojím na kraji další vodní plochy. Dvojice chlapíků pokračuje po jejím břehu, protože mají jen binokuláry. Já sleduji cvrkot na mělčinách stativákem. Nejblíže je skupinka bekasin, ale většina ptáků je až na druhé straně. A není jich málo. Překvapeně sleduji čtyři desítky jespáků obecných, stejný počet bojovníků, jednoho jespáka malého, tři nebo čtyři vodouše šedé a kulíky písečné. Popocházím kousek po opačném břehu, než je dvojice kolegů a zase projíždím vegetaci u břehu stativákem. Tentokrát se objevují větší a zajímavější druhy. Nejprve dvojice kulíků bledých, pak jeden, dva a nakonec tři břehouši rudí. Musím chvíli čekat, abych si ještě za letu ověřil jejich znaky. Ale sedí to. Z vegetace také vyletují postupně dvě kolihy velké, přičemž další tři ptáci zůstávají na místě. Bahňáci se občas zvednou a zakrouží nad hladinou. Občas dokonce přilétnou až k ostrůvku, který mám kousek od sebe. Znovu lituji toho, že nemám, čím na ně zamířit. Břehouši se vystavují za letu, koliha mi přeletuje kousek nad hlavou a já reflexivně sahám k levému boku, kde mi obvykle visí foťák. No nic, dnes budu mít fotku jedinou, a to motorky u hnojiště, kterou jsem cvakl na mobil. Mezi potápkami malými se po hladině pohybují i potápky černokrké.
Na mělčiny brejlím přes stativák skoro půl druhé hodiny. Je to parádní zážitek. Pak se vracím k motorce. Znovu zaskřípu zubama až u rákosiny, ze které se ozývají moudivláčci. Osm ptáků se postupně posadí na vrcholky rákosu asi 5 metrů ode mě, pohupují se, teskně pískají a zvědavě na mě koukají. Vy pacholci jedni, nadávám jim s úsměvem, až příště budu mít foťák, určitě mi žádnou šanci nedáte. Výbavu cpu do brašen, stativák vážu k sedlu a můžu zase jet. Bylo to dnes parádní dopoledne a nakonec jsem rád, že mi ten noční odchyt nevyšel. To bych se pak asi k dalšímu terénu nedokopal. A byla by to škoda.
Trochu netypická fotka v tomto ptačím blogu a jediná, kterou jsem dnes cvakl. Můj moped zachycený mobilem u hnojiště v polích u Syrovic.
