birdwatcher.cz

14.-15.4.2018: Ještě jedna noc

Po nádherném dni se šoupky a králíky má přijít stejně dokonalá, téměř bezvětrná, jasná noc, která by mohla být ideální na chřástaly. Nejprve uvažuju o tom, postavit čtverec někde v okolí Vyškova, abych si ověřil, že chřástali táhnou všude. Mrzelo by mě ale, kdybych celou noc vstával k prázdným sítím a tak s Pepkovým požehnáním vyjíždím nakonec k Blučině. Tam budu mít alespoň nějakou jistotu, že něco chytím.

Na místě jsem chvíli po šesté odpoledne. Je krásně a teplo. Čtverec ze sítí stavím v sandálech a tričku s krátkými rukávy. Síťovinou pohupuje jen mírný vánek. Na louce se honcují zajíci, běhá jich tu asi šest. Nade mnou už nepoletuje jen jedna vlaštovka. Jsou tři nebo čtyři. Občas se ze suché trávy zvedne linduška luční a občas pískne na dětské foukadlo čejka. Na trubku trčící z odvodňovací studny se za mnou přilétá podívat samec bramborníčka černohlavého.

V sedm mám vše nachystané a sleduji slunce klesající k obzoru. Načínám láhev červeného z Lídlu se sympatickým názvem Viajero a tak trošku na mě padá únava z dopoledne proběhaného po lesích. V trávě se třpytí pavoučí vlákna. Mám rád tohle pohasínání dne, chládnoucí vzduch, postupné utichání, pak jen ojedinělé výkřiky bažantů a koroptví a nakonec jen monotónní tlumený hluk provozu na blízké dálnici. Sítě natahuji s prvními hvězdami. Záhy padá rosa a já jsem rád, že sebou mám teplý zelený mantlík.

Prvního vodníka vyplétám ze sítě o půlnoci. Kropenáče sedícího vedle sítě chytám do ruky. Hodinu po hodině mě budí vtíravá melodie z tabletu. Rychle k síti a tam nespokojeně sleduji, jak se šance na opeřence snižuje s každou prázdnou stranou čtverce. Sice jsem rád, že budu brzy zase polosedět zabalen ve spacáku, ale přijel jsem chytat chřástaly a ti se neukazují. Až ve čtyři si přináším další dvojici kropenáčů a v pět, když už je znát příchod nového dne, si nesu ještě jednoho chřástala kropenatého, pro tuto noc posledního. Probírají se bažanti i zajíci a já bych nerad, aby mi nadělali díry do sítí. Postupně balím. Po šesté má vše v kupě v autě. Tohle jaro jsem tu čtvrtou noc a skoro bych řekl, že poslední. Roli nočního chodce mám rád, ale čtvero nahlédnutí do tajemství nočního tahu chřástalů mi stačilo. Tak zase za rok.

Poslední chřástal kropenatý (Porzana porzana), kterého si ráno přináším od sítí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *